Nevěřím vám, řekla novinářka na konferenci s vězněným Pratasevičem. Jiní na jeho podporu ze sálu odešli

7 minut
Newsroom ČT24: Běloruský novinář Pratasevič se objevil poprvé od svého uvěznění před novináři
Zdroj: ČT24

Úředníci Lukašenkova režimu v pondělí přivedli před zahraniční, opoziční i státní běloruské novináře vězněného Ramana Prataseviče. Na kamery několikrát zopakoval, že mu nic není, kromě redaktorů státních médií mu tato slova ale nikdo nevěřil. Přímo na konferenci mu to řekla novinářka z nezávislé běloruské zpravodajské agentury, reportéři z BBC a někteří diplomaté odešli, protože nechtěli být součástí „konference s rukojmím“. Význam této nečekané akce, reakci reportérů i osud vězněného novináře se snaží rozklíčovat pořad Newsroom ČT24.

Od pondělní tiskové konference v běloruském Minsku novináři nevěděli, co čekat. Pozvání na ni dostali i ti reportéři, kterým ministerstvo zahraničí před časem neprodloužilo nebo odebralo akreditaci. Teď najednou obdrželi krátkodobé oprávnění vykonávat novinářskou činnost. Cedulka se jménem novináře Ramana Prataseviče, kterého režim vězní od druhé poloviny května, se na stolku mezi mluvčími konference objevila jen pár vteřin před začátkem. Pro všechny to bylo překvapení.

„Když ho přivedli, všichni byli šokovaní. Málokdo čekal, že by mohli na konferenci s novináři přivézt vězně. Zdálo se mi, že kolegové, kteří nepracují pro státní média, jsou šokovaní a napjatí, protože situace byla neobvyklá a vy nevíte, jak se zachovat,“ popisuje první pocity novinářka z nestátní zpravodajské agentury BelaPAN Tatjana Korovenkova.

„Všichni byli pobouřeni, protože to vlastně byla tisková konference s rukojmím,“ říká zase Olga Chvoinová z Běloruské novinářské asociace.

„Držte se a přežijte to“

Reportéři z britské BBC po příchodu Prataseviče tiskovou konferenci opustili, podle nich byl totiž vězněný novinář na akci proti své vůli. Odešli také někteří zahraniční diplomaté. Těm, kdo zůstali, Pratasevič oznámil, že „se cítí skvěle, nemá žádné stížnosti, nikdo ho nebil a ani prstem se nedotkl“.

Za absurdní má tato tvrzení také český novinář Pavel Vondra z Českého rozhlasu, který případ sleduje z Česka. „Není možné, aby člověk, který byl na seznamu hledaných teroristů, se ocitl ve vězení a nikdo se ho tam ani prstem nedotkl. Víme, že se děje v běloruských věznicích i lidem, kteří vůbec nebyli obviňováni z terorismu a zatkli je jenom jako účastníky demonstrace nebo dokonce jako kolemjdoucí. Ti jsou brutálně mláceni,“ říká.

To, že mu nevěří, řekla Pratasevičovi přímo na konferenci novinářka Tatjana Korovenkova. „Držte se a přežijte to,“ dodala po slovech, kterými mu vyjádřila soucit. Od zahraničních a běloruských opozičních novinářů si vysloužila obdiv. Tímto krokem totiž sama riskuje svou práci, svobodu i zdraví.

„Myslím, že jsem se zachovala správně. Chápu, že to jde za hranice novinářské etiky, ale zdá se mi, že v konkrétní situaci je mnohem důležitější lidská etika. On totiž během konference řekl, že mu ukazují přehledy z kanálů na Telegramu, kde ho lidé označují za zrádce. Proto doufám, že pro něj bylo důležité slyšet, že ne všichni si myslí, že je zrádce. Že s ním soucítí a obávají se o něj obyčejní Bělorusové i kolegové novináři,“ vysvětluje zpětně novinářka svůj výstup.

Vzkaz Evropě

Prataseviče zadržely úřady 23. května, když přiměly letadlo prolétající běloruským vzdušným prostorem nouzově přistát v Minsku. Před Lukašenkovým režimem se novinář ukrýval v exilu, působil především na takzvaných kanálech na sociální síti Telegram. Právě tam se loni objevovaly informace o demonstracích proti výsledkům prezidentských voleb.

Způsob zadržení novináře způsobilo v Evropě skandál, Unie proto mluví o přísnějších sankcích vůči Bělorusku. To je podle novinářů také důvod, proč Pratasevič vystoupil před médii. „Vláda tento případ využívá k informování za hranice Běloruska, aby přesvědčili všechny politiky a lidi, kteří nežijí v Bělorusku, že se vlastně nic hrozného nestalo,“ domnívá se Chvoinová z Běloruské novinářské asociace.

„Byla to čistě propagandistická akce. Šlo podle mě o to přesvědčit světovou i domácí veřejnost, že Pratasevič činí upřímné pokání a že lituje chyb, jak tvrdí,“ doplňuje Pavel Vondra z Českého rozhlasu.

Po skončení konference mohli rozhovor s Pratasevičem natočit pouze běloruská a ruská státní média. Ostatní účastníky k vězni nepustili.

Záběry z tiskové konference a reakce na ni uvidíte v reportáži v pořadu Newsroom ČT24. Začíná v neděli ve 22:10. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Proti drahému bydlení se protestovalo v desítkách španělských měst

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic demonstrovat proti drahému bydlení, za které podle pořadatelů protestů může především spekulace. Demonstrace se konaly ve skoro čtyřiceti městech, jedna z největších byla v Madridu, uvedl deník El País. Organizátoři protestu také kritizovali levicovou vládu premiéra Pedra Sáncheze, která není podle nich dostatečně razantní.
před 34 mminutami

Rakousko kvůli slintavce uzavírá některé přechody

Rakousko uzavřelo z obav před šířením slintavky a kulhavky 24 malých hraničních přechodů se Slovenskem a Maďarskem, informuje agentura APA. Podle ní je na nich zatím situace klidná a nevytvářejí se zácpy. Bezpečnostní opatření na hranicích zpřísňuje i slovenská vláda. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok ohlásil uzavření sedmnácti hraničních přechodů s Maďarskem a Rakouskem.
před 1 hhodinou

Nemám žádné politické ambice, říká „polský Musk“ Brzoska

Rafał Brzoska bývá od února označován jako polský Elon Musk. Postavil se do čela iniciativy, která chce odstraňovat absurdity a zjednodušit právní předpisy. Během tiskové konference se na něj s žádostí o radu „jak deregulovat“ obrátil sám premiér Donald Tusk, Brzoska přijal. Je zakladatelem a šéfem společnosti InPost, která je největším evropským provozovatelem výdejních boxů a logistických center. Jejím největším akcionářem je česká finanční skupina PPF. Rozhovor vedl zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
17:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové v Kryvém Rihu zabili nejméně devět dětí, raketa dopadla ke hřišti

Páteční ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si vyžádal nejméně devatenáct životů, mezi mrtvými je devět dětí, uvedly dle Reuters tamní úřady. Počet zraněných vzrostl na 72, informovala agentura Ukrinform.
08:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na hranicích USA mohou úředníci prohledávat telefony, upozorňuje Kanada své obyvatele

Kanadská vláda v aktualizovaných cestovních doporučeních upozornila Kanaďany, že američtí úředníci na hranicích mají značné pravomoci při rozhodování o tom, kdo vstoupí do Spojených států, včetně prohledávání notebooků a mobilních telefonů cestujících. Píše o tom web kanadské stanice CBC.
před 3 hhodinami

Začala platit základní desetiprocentní cla na dovoz do USA

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Senát USA schválil republikánský rozpočtový rámec zaměřený na daňové škrty

Američtí senátoři schválili rozpočtový rámec navržený republikány a učinili tak významný krok k prosazení programu prezidenta Donalda Trumpa na daňové škrty v hodnotě bilionů dolarů a navýšení dluhového stropu. Výsledek hlasování otevírá republikánům cestu k tomu, aby se pokusili prosadit zákon o rozpočtu v obou komorách Kongresu i přes námitky demokratů, stejně jako se jim to podařilo v prvním Trumpově volebním období, píší agentury.
11:57Aktualizovánopřed 7 hhodinami

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
před 9 hhodinami
Načítání...