Nevěřím vám, řekla novinářka na konferenci s vězněným Pratasevičem. Jiní na jeho podporu ze sálu odešli

Nahrávám video

Úředníci Lukašenkova režimu v pondělí přivedli před zahraniční, opoziční i státní běloruské novináře vězněného Ramana Prataseviče. Na kamery několikrát zopakoval, že mu nic není, kromě redaktorů státních médií mu tato slova ale nikdo nevěřil. Přímo na konferenci mu to řekla novinářka z nezávislé běloruské zpravodajské agentury, reportéři z BBC a někteří diplomaté odešli, protože nechtěli být součástí „konference s rukojmím“. Význam této nečekané akce, reakci reportérů i osud vězněného novináře se snaží rozklíčovat pořad Newsroom ČT24.

Od pondělní tiskové konference v běloruském Minsku novináři nevěděli, co čekat. Pozvání na ni dostali i ti reportéři, kterým ministerstvo zahraničí před časem neprodloužilo nebo odebralo akreditaci. Teď najednou obdrželi krátkodobé oprávnění vykonávat novinářskou činnost. Cedulka se jménem novináře Ramana Prataseviče, kterého režim vězní od druhé poloviny května, se na stolku mezi mluvčími konference objevila jen pár vteřin před začátkem. Pro všechny to bylo překvapení.

„Když ho přivedli, všichni byli šokovaní. Málokdo čekal, že by mohli na konferenci s novináři přivézt vězně. Zdálo se mi, že kolegové, kteří nepracují pro státní média, jsou šokovaní a napjatí, protože situace byla neobvyklá a vy nevíte, jak se zachovat,“ popisuje první pocity novinářka z nestátní zpravodajské agentury BelaPAN Tatjana Korovenkova.

„Všichni byli pobouřeni, protože to vlastně byla tisková konference s rukojmím,“ říká zase Olga Chvoinová z Běloruské novinářské asociace.

„Držte se a přežijte to“

Reportéři z britské BBC po příchodu Prataseviče tiskovou konferenci opustili, podle nich byl totiž vězněný novinář na akci proti své vůli. Odešli také někteří zahraniční diplomaté. Těm, kdo zůstali, Pratasevič oznámil, že „se cítí skvěle, nemá žádné stížnosti, nikdo ho nebil a ani prstem se nedotkl“.

Za absurdní má tato tvrzení také český novinář Pavel Vondra z Českého rozhlasu, který případ sleduje z Česka. „Není možné, aby člověk, který byl na seznamu hledaných teroristů, se ocitl ve vězení a nikdo se ho tam ani prstem nedotkl. Víme, že se děje v běloruských věznicích i lidem, kteří vůbec nebyli obviňováni z terorismu a zatkli je jenom jako účastníky demonstrace nebo dokonce jako kolemjdoucí. Ti jsou brutálně mláceni,“ říká.

To, že mu nevěří, řekla Pratasevičovi přímo na konferenci novinářka Tatjana Korovenkova. „Držte se a přežijte to,“ dodala po slovech, kterými mu vyjádřila soucit. Od zahraničních a běloruských opozičních novinářů si vysloužila obdiv. Tímto krokem totiž sama riskuje svou práci, svobodu i zdraví.

„Myslím, že jsem se zachovala správně. Chápu, že to jde za hranice novinářské etiky, ale zdá se mi, že v konkrétní situaci je mnohem důležitější lidská etika. On totiž během konference řekl, že mu ukazují přehledy z kanálů na Telegramu, kde ho lidé označují za zrádce. Proto doufám, že pro něj bylo důležité slyšet, že ne všichni si myslí, že je zrádce. Že s ním soucítí a obávají se o něj obyčejní Bělorusové i kolegové novináři,“ vysvětluje zpětně novinářka svůj výstup.

Vzkaz Evropě

Prataseviče zadržely úřady 23. května, když přiměly letadlo prolétající běloruským vzdušným prostorem nouzově přistát v Minsku. Před Lukašenkovým režimem se novinář ukrýval v exilu, působil především na takzvaných kanálech na sociální síti Telegram. Právě tam se loni objevovaly informace o demonstracích proti výsledkům prezidentských voleb.

Způsob zadržení novináře způsobilo v Evropě skandál, Unie proto mluví o přísnějších sankcích vůči Bělorusku. To je podle novinářů také důvod, proč Pratasevič vystoupil před médii. „Vláda tento případ využívá k informování za hranice Běloruska, aby přesvědčili všechny politiky a lidi, kteří nežijí v Bělorusku, že se vlastně nic hrozného nestalo,“ domnívá se Chvoinová z Běloruské novinářské asociace.

„Byla to čistě propagandistická akce. Šlo podle mě o to přesvědčit světovou i domácí veřejnost, že Pratasevič činí upřímné pokání a že lituje chyb, jak tvrdí,“ doplňuje Pavel Vondra z Českého rozhlasu.

Po skončení konference mohli rozhovor s Pratasevičem natočit pouze běloruská a ruská státní média. Ostatní účastníky k vězni nepustili.

Záběry z tiskové konference a reakce na ni uvidíte v reportáži v pořadu Newsroom ČT24. Začíná v neděli ve 22:10. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 29 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 5 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 7 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 9 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled