Do konce roku zmizí z Běloruska svobodná média, předpovídají novináři. V bezpečí už nejsou ani v exilu

Nahrávám video

Režim Alexandra Lukašenka v Bělorusku soustavně postupuje proti novinářům, kteří nepracují pro státní média. V zemi už nezbývají téměř žádní opoziční novináři. Minulý víkend nechaly běloruské úřady v Minsku přistát letadlo, na jehož palubě seděl běloruský novinář, který se poslední dva roky ukrýval v Polsku. Několik dní předtím zablokovaly největší nezávislý zpravodajský portál a zadržely jeho novináře. Pohled na běloruskou mediální scénu skrz výpovědi novinářů, kteří v zemi ještě působí nebo nedávno působili, přináší pořad Newsroom ČT24.

Raman Pratasevič je běloruský novinář, který poslední dva roky informoval o běloruských událostech z bezpečí polské Varšavy. Minulý víkend letěl nad Běloruskem v letadle z Atén do Vilniusu, které ale běloruská stíhačka přiměla nouzově přistát v Minsku. Úřady argumentovaly podezřením, že se na palubě nachází výbušnina. Ve skutečnosti jim ale šlo zřejmě pouze o Prataseviče, kterého zadrželi ještě na palubě letadla.

„Dříve měl člověk pocit, že není v bezpečí, když píše na území Běloruska nebo když se nějak aktivně zapojuje do protestního hnutí. Pak si nemohl být jistý ani tím, když byl v Rusku a na Ukrajině a nejednou si nemůžete být jistý, ani když jste novinář ve vzduchu nad Běloruskem. To už je vrchol represivní zralosti,“ okomentovala událost novinářka Petra Procházková, někdejší zpravodajka ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Pratasevič patří k zakladatelům kanálu Nexta na sociální síti Telegram. A Lukašenkův režim ho má za jednoho z organizátorů loňských protestů proti výsledkům prezidentských voleb. „On zprostředkovával informace k demonstracím lidem v Bělorusku. Skutečně, když jsem tam byl, byl to zásadní informační zdroj, kde demonstrace začínají. Uvádí, co si mají lidé vzít s sebou, zda se očekává policejní zásah,“ potvrdil novinář Tomáš Vlach.

Každé ráno děkuje Bohu, že ho ještě nezadrželi

Zadržený žurnalista na videu odvysílaném státní běloruskou televizi tvrdí, že mu nikdo neubližuje a přiznává se k organizaci protestů. Jeho příbuzní ale tvrdí, že k takovým slovům byl násilím donucen. Fyzické a psychické mučení ho zřejmě bude čekat i dál, za mřížemi může strávit až 15 let. Podle zpravodajů přitom Pratasevič nebyl pro Bělorusko zásadním nepřítelem.

„Je to pouze psychologický a politický akt, aby mohli říct: I my umíme dělat takové věci. Především jde o to, ukázat Bělorusům a lidem na Západě, kteří byli nuceni opustit Bělorusko a pokračovat ve své práci proti režimu za hranicemi, že se ke každému z nich mohou dostat,“ přiblížil Vitalij Cyhankov, běloruský zpravodaj ze Svobodné Evropy.

Běloruští novináři totiž už dávno zjistili, že pro ně země není bezpečná, pokud nespolupracují s režimem. Naposledy se o tom přesvědčili novináři z portálu Tut.by, který na základě rozhodnutí běloruských úřadů přestal existovat. Přitom na něm nebylo pouze zpravodajství, ale i lifestylové magazíny nebo e-mailová schránka.

„Novináři, kteří ještě zůstali v Bělorusku, přišli o akreditace, a fakticky pracují na napůl legální bázi. Vzdávají se svého příjmení, pracují bez něj, nemohou informovat o akcích venku, protože je ihned na ulici zadrží,“ popsal Cyhankov. Dodal, že každé ráno, když se doma vzbudí sám, děkuje Bohu, že ho ještě nezadrželi.

Nezávislá média nejspíš zaniknou, nezávislé informace si cestu najdou

Novináři původem z Běloruska tak podobně jako Pratasevič častěji píšou z jiných zemí. Z Polska informuje také novinář, bloger a historik Pavel Usov. „Vláda vynakládá maximální úsilí, aby zničila všechna informační centra v Bělorusku. Udělat to v zahraničí bude docela složité, protože je nepravděpodobné, že se běloruský režim odhodlá k organizaci teroristických akcí, například vyhození redakcí do vzduchu, jak to dělali islámští teroristé. Nicméně, po agresivním aktu na letadlo už nemůžu stoprocentně tvrdit, co může a co nemůže tato vláda udělat,“ řekl Usov.

Poslední nezávislí novináři tak odhadem jejich kolegů vydrží v Bělorusku do konce roku. Úplný konec pro nezávislé informace to ale znamenat nejspíš nebude. „Opoziční média a skutečná oficiální média možná vymizí, ale mobilní aplikace budou fungovat dál a budou čerpat z místních zdrojů ve spolupráci s cizinou,“ domnívá se novinář Tomáš Vlach.

A souhlasí s ním i Petra Procházková: „Lidé, kteří odešli do zahraničí jsou lepší než ti Lukašenka. Myslím si, že v technologiích je vždycky přehrají. Informační vakuum tam nevznikne, ale novinařina tam bude potřebovat podporu.“

Reportáž o současné situaci pro novináře v Bělorusku odvysílá pořad Newsroom ČT24 v neděli večer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat v pátek 31. července

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 7 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 30. července

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 30. července 2026.
před 18 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události středy 29. července

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 29. července 2026.
29. 7. 2026

VideoČím jsem starší, tím je tréma větší, říká Saskia Burešová. Slaví 80 let

Legendární moderátorka a hlasatelka Saskia Burešová slaví 80 let. V televizi pracuje skoro 60 let. Posledních 33 let moderuje pořad Kalendárium. „Kalendárium je vzdělávací pořad, který je výsadou veřejnoprávní televize, ale vždycky jsme chtěli spolu s manželem lákat na hravost a humor. Aby to diváky přilákalo k obrazovce a nebyla to jen suchá fakta,“ zavzpomínala Burešová v Událostech, komentářích. Tréma podle Burešové v povolání moderátorky hraje významnou roli zejména při zdokonalování mluveného projevu. „Čím jsem starší, tím je tréma větší,“ dodává. Rozhovor vedla Tereza Řezníčková.
29. 7. 2026

SOUHRN: Zásadní události úterý 28. července

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 28. července 2026.
28. 7. 2026

VideoReportéři ČT: Názory nejsou fakta. Všem měříme stejně

Proč je nutné důsledně rozlišovat mezi názory a fakty? Jaké kritice musí Reportéři ČT často čelit? A kde mají kořeny některé dezinformace, které zaplavují veřejný prostor a mnozí s nimi pracují jako s fakty? Proč se tím vším je nutné zabývat? Jak vznikají Reportéři ČT a jak je tohle všechno ovlivňuje? Nejen na to se ptá Jana Neumannová. Jejími hosty jsou zástupkyně šéfredaktora pro reportážní publicistiku Aneta Snopová a vedoucí dramaturg Reportérů ČT Hanuš Hanslík. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme ty, kteří pro vás kauzy a reportáže připravují.
28. 7. 2026

SOUHRN: Zásadní události pondělí 27. července

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 27. července 2026.
27. 7. 2026

Vědci našli souvislost mezi nadměrným používáním sociálních sítí a příznaky ADHD

Mnozí teenageři po celém světě tráví každý den dlouhé hodiny na sociálních sítích. Současně přibývá u mladých lidí příznaků ADHD. Vědce zajímalo, jestli mezi tím nemůže být nějaká souvislost.
27. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.