Protesty proti vládě Alexandra Lukašenka v Bělorusku nepolevují, redakce Rádia Svobodná Evropa teď spočítala, že během demonstrací běloruská policie zadržela tři stovky novinářů. Téměř čtvrtina z nich za mřížemi strávila víc než tři dny. Redakce pořadu Newsroom ČT24 mluvila s jedním z nich, s Vitalijem Cyhankovem, novinářem, který z Běloruska spolupracuje s několika zahraničními médii. Říká, že novinářská akreditace teď v Bělorusku spíš škodí, než pomáhá.
Stačí mít vestu PRESS a zatknou vás ještě před začátkem demonstrace, říká běloruský novinář
„Za 30 let novinářské práce jsem byl v různých situacích, ale vždy novinářský průkaz a akreditace pomáhaly. Teď když jste novinářem, tak se automaticky stáváte terčem,“ takové je podle Vitalije Cyhankova současné Bělorusko pro novináře. Jeho jméno se za jeho kariéru objevilo nejen ve Svobodné Evropě, ale také ve světové agentuře Associated Press nebo v první nezávislé běloruské tiskové agentuře BelaPAN, kterou spoluzaložil.
K zatčení novináře teď podle něj policistům stačí jen to, když novináře poznají. Třeba když má na sobě vestu s nápisem PRESS. Ta obvykle novináře chrání, policistům i účastníkům akce značí, že tento člověk je nezávislý pozorovatel.
„V posledních týdnech na demonstracích policisté začali ještě do začátku akce zatýkat takto označené novináře. Většina z nich byla pokutována nebo dokonce zatčena na deset až patnáct dní,“ tvrdí Cyhankov.
Zatroubil na protestující a šel do vazby
Jen při posledních nedělních protestech běloruská policie zadržela 23 novinářů. Už na konci léta strávil několik dní za mřížemi i sám Cyhankov. Paradoxně se tam původně nedostal jako novinář. Stačilo, že z auta zatroubil na protestující, kteří lemovali hlavní tepny Minsku.
„Pak jsme uviděli policejní auto a policisty, jak nám ukazují, že máme zastavit. Když jsme zastavili, vyběhl jeden z policistů, nepředstavil se, začal na nás křičet, abychom vyšli z auta, snažil se otevřít dveře. Za několik vteřin jsem si všiml, že má v ruce zbraň. Manželka to uviděla a asi byla v šoku, tak začala ujíždět. Když jsme zastavili, hodili mě na zem, bili po hlavě, drželi mi ruce. Křičel jsem, že jsem novinář, že nekladu odpor, ale nikdo z nich nechtěl ani ověřit mou totožnost,“ vypráví svou zkušenost, která vyústila v několikadenní pobyt v minské věznici Okrestina.
Běloruskou televizi sleduje ani ne třetina lidí
Od startu volební kampaně, kdy podle Cyhankova začala válka proti novinářům, můžou být bez obav o své zdraví pouze ti žurnalisté, kteří pracují pro státní média. Řada z nich ale přesto běloruskou televizi opustila. Nechtěli se totiž podílet na její propagandě.
Jako posila proto do televize přišli novináři z Ruska. Na jejich styl propagandy si ale diváci podle Cyhankova ještě nezvykli. „Pro běloruského diváka je ruská rétorika neobvyklá. Ruští novináři sem přišli se svými pravidly a zvyky a pracují s agresivní rétorikou,“ uvádí.
Faktem také je, že státním médiím v Bělorusku diváci ubývají. Podle zářijového průzkumu King's College London a společnosti Sociolytics dává přednost opozičním médiím 59 procent Bělorusů. Zprávy ze státní televize naopak konzumuje méně než třetina populace.
Není to jen ruská propaganda, co lidem vadí. Podle Cyhankova si začínají všímat také toho, že se ve vysílání často opakují stejní lidé v různých rolích a situacích. „Samozřejmě, lidí je málo, a proto také vystupují v různých příspěvcích stejní aktéři. Jednou jde o matku mnoha dětí, potom o manželku důstojníka nebo účastnici protiopozičních protestů. A potom se ukáže, že jde o stejného člověka,“ říká Cyhankov.
Celý rozhovor s běloruským novinářem přinese nedělní pořad Newsroom ČT24.
