Běloruští novináři nemohou informovat o akcích venku, protože je na ulici ihned zadrží, říká Cyhankou

Zadržení protirežimního novináře Ramana Prataseviče, kterého běloruská policie vyvedla z letadla po nuceném přistání v Minsku, upozorňuje na vztah autoritářů ke svobodě tisku. Vital Cyhankou, novinář Svobodné Evropy, který stále žije v Bělorusku, incident interpretuje jako vzkaz všem novinářům, že na všechny režim dosáhne. Pro pořad Newsroom ČT24 přiblížil také to, jak fungují kanály na sociální síti Telegram a proč úřadům tak vadí.

Jak na vás působí způsob zadržení běloruského novináře žijícího v exilu Ramana Prataseviče?

Je očividné, že to byla plánovaná speciální operace běloruských bezpečnostních složek k jeho zadržení. Také je možné, že řešení bylo přijato na poslední chvíli, protože kdyby se úřady připravovaly předem, stíhačku k civilnímu letadlu by vyslaly mnohem dřív. Takhle začaly jednat, až když se letadlo blížilo za hranice Běloruska.

Co znamená osoba Ramana Prataseviče pro Lukašenkův režim?

Pro úřady nepředstavuje žádný radikální zájem. Je redaktorem kanálů na Telegramu, které pracují i bez něj, tam se nic nezmění. Je to pouze psychologický a politický akt, aby režim mohl ukázat: „Ano, i my umíme dělat takové věci.“ Především jde o to ukázat Bělorusům a lidem na Západě, kteří byli nuceni opustit Bělorusko a pokračovat ve své práci proti režimu za hranicemi, že se ke každému z nich mohou dostat.

Co teď Prataseviče nejspíš čeká?

Hrozí mu odnětí svobody. Většina lidí, kteří ho viděli na videu, které vláda publikovala, si jsou jistí, že ho zbili a že na něm vidí stopy fyzického násilí. Je samozřejmé, že by bez donucení neučinil taková přiznání. Tímto gestem nám vláda ukazuje, že může dělat vše, co chce, že ji nepřivádí do rozpaků srovnání s gestapem nebo gulagem. Bití a fyzické násilí je pro ně samozřejmostí.

Policisté člověka zbijí, aby se dostali do jeho telefonu

Jak v Bělorusku fungují kanály na sociální síti Telegram? A jakou roli v nich měl Pratasevičův kanál Nexta?

Nexta je hlavní kanál Telegramu v Bělorusku. Na vrcholu své popularity měl skoro dva miliony sledujících, přitom v Bělorusku žije devět a půl milionu lidí. Raman Pratasevič spolupracoval s Nextou, ale v momentě svého zatčení už nebyl v jejím týmu, byl redaktorem jiného kanálu.

Běloruské úřady označily kanál Nexta za extrémistický. Poté se jeho masovost trochu snížila, protože když například v Minsku policisté někoho zatýkali, nejdřív mu vzali telefon. Když se člověk bránil a nedal jim přístupový kód, tak ho zbili, aby telefon otevřel a mohli se podívat, jaké Telegram kanály daný člověk čte, kde je aktivní. Nahlížejí také do konverzací, když je člověk členem nějaké skupinové konverzace, kde se diskutují různé akce, může to sloužit jako předmět obvinění.

Tyto kanály tedy pro Bělorusko znamenají totéž, co oficiální nezávislá tradiční média?

Bělorusko nezávislá média pronásleduje. Podívejte se na nedávný útok na nejdůležitější zpravodajský portál Tut.by, kde pracovalo kolem dvaceti lidí, nejen novináři. Vládní složky se zmocnily jak portálu, tak jeho zaměstnanců.

V Bělorusku fungoval jako Google, je na něm nejenom zpravodajství, ale i e-mailová schránka, zprávy o byznysu, články pro muže a ženy, auta a tak dále. Proto je tak populární, každý den ho četly tři až čtyři miliony lidí. Je to monopolní portál, který teď vláda drží za mřížemi. Proto Telegram kanály, které běloruské úřady nemohou zavřít, mají tak velký a osobitý význam. Proto je tak důležitý Raman Pratasevič.

Pod neustálým tlakem

V jaké situaci se teď nachází nezávislá žurnalistika v Bělorusku?

Běloruská žurnalistika je pod neustálým tlakem, zvlášť poslední rok po volbách. Proto je
v tomto smyslu zatčení Prataseviče spíš politickým aktem, psychologicky zaměřeným na celou populaci Běloruska. Myslím si, že hlavním motivem nebylo zastrašení novinářů, protože nezávislí novináři už pod tlakem žijí nějakou dobu.

Osobně můžu říct, že když se probudím, tak si říkám: „Díky Bohu jsem se vzbudil sám, dnes nepřišli.“ Protože obvykle přichází mezi sedmou a osmou ráno, takže když se vzbudím v osm, v devět a nikdo ke mně domů ještě nepřišel, je nepravděpodobné, že mě dnes zadrží.

Jak se s tímto vědomím dá pracovat?

Novináři, kteří ještě zůstali v Bělorusku, přišli o akreditace a všichni fakticky pracují na nějaké napůl legální bázi. Vzdávají se svého příjmení, pracují bez něj, nemohou informovat o akcích venku, protože je ihned na ulici zadrží. Dokonce i při veřejných soudních procesech, které probíhají v Minsku každý den, když novináři k soudu přijdou jen si promluvit se svými příbuznými, ani ne v samotné soudní budově, ale někde poblíž, policie je neustále dopadá a jsou odsouzeni na patnáct dní. Protože pokud je policie zadržela, soud a policie v Bělorusku jsou zajedno. Uvězní je a jako důvod uvedou, že člověk vzdoroval, byl sprostý nebo agresivní. Na tom už nezáleží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi 25 tisíc jich protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 7 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 8 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 10 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled