Běloruští novináři nemohou informovat o akcích venku, protože je na ulici ihned zadrží, říká Cyhankou

Zadržení protirežimního novináře Ramana Prataseviče, kterého běloruská policie vyvedla z letadla po nuceném přistání v Minsku, upozorňuje na vztah autoritářů ke svobodě tisku. Vital Cyhankou, novinář Svobodné Evropy, který stále žije v Bělorusku, incident interpretuje jako vzkaz všem novinářům, že na všechny režim dosáhne. Pro pořad Newsroom ČT24 přiblížil také to, jak fungují kanály na sociální síti Telegram a proč úřadům tak vadí.

Jak na vás působí způsob zadržení běloruského novináře žijícího v exilu Ramana Prataseviče?

Je očividné, že to byla plánovaná speciální operace běloruských bezpečnostních složek k jeho zadržení. Také je možné, že řešení bylo přijato na poslední chvíli, protože kdyby se úřady připravovaly předem, stíhačku k civilnímu letadlu by vyslaly mnohem dřív. Takhle začaly jednat, až když se letadlo blížilo za hranice Běloruska.

Co znamená osoba Ramana Prataseviče pro Lukašenkův režim?

Pro úřady nepředstavuje žádný radikální zájem. Je redaktorem kanálů na Telegramu, které pracují i bez něj, tam se nic nezmění. Je to pouze psychologický a politický akt, aby režim mohl ukázat: „Ano, i my umíme dělat takové věci.“ Především jde o to ukázat Bělorusům a lidem na Západě, kteří byli nuceni opustit Bělorusko a pokračovat ve své práci proti režimu za hranicemi, že se ke každému z nich mohou dostat.

Co teď Prataseviče nejspíš čeká?

Hrozí mu odnětí svobody. Většina lidí, kteří ho viděli na videu, které vláda publikovala, si jsou jistí, že ho zbili a že na něm vidí stopy fyzického násilí. Je samozřejmé, že by bez donucení neučinil taková přiznání. Tímto gestem nám vláda ukazuje, že může dělat vše, co chce, že ji nepřivádí do rozpaků srovnání s gestapem nebo gulagem. Bití a fyzické násilí je pro ně samozřejmostí.

Policisté člověka zbijí, aby se dostali do jeho telefonu

Jak v Bělorusku fungují kanály na sociální síti Telegram? A jakou roli v nich měl Pratasevičův kanál Nexta?

Nexta je hlavní kanál Telegramu v Bělorusku. Na vrcholu své popularity měl skoro dva miliony sledujících, přitom v Bělorusku žije devět a půl milionu lidí. Raman Pratasevič spolupracoval s Nextou, ale v momentě svého zatčení už nebyl v jejím týmu, byl redaktorem jiného kanálu.

Běloruské úřady označily kanál Nexta za extrémistický. Poté se jeho masovost trochu snížila, protože když například v Minsku policisté někoho zatýkali, nejdřív mu vzali telefon. Když se člověk bránil a nedal jim přístupový kód, tak ho zbili, aby telefon otevřel a mohli se podívat, jaké Telegram kanály daný člověk čte, kde je aktivní. Nahlížejí také do konverzací, když je člověk členem nějaké skupinové konverzace, kde se diskutují různé akce, může to sloužit jako předmět obvinění.

Tyto kanály tedy pro Bělorusko znamenají totéž, co oficiální nezávislá tradiční média?

Bělorusko nezávislá média pronásleduje. Podívejte se na nedávný útok na nejdůležitější zpravodajský portál Tut.by, kde pracovalo kolem dvaceti lidí, nejen novináři. Vládní složky se zmocnily jak portálu, tak jeho zaměstnanců.

V Bělorusku fungoval jako Google, je na něm nejenom zpravodajství, ale i e-mailová schránka, zprávy o byznysu, články pro muže a ženy, auta a tak dále. Proto je tak populární, každý den ho četly tři až čtyři miliony lidí. Je to monopolní portál, který teď vláda drží za mřížemi. Proto Telegram kanály, které běloruské úřady nemohou zavřít, mají tak velký a osobitý význam. Proto je tak důležitý Raman Pratasevič.

Pod neustálým tlakem

V jaké situaci se teď nachází nezávislá žurnalistika v Bělorusku?

Běloruská žurnalistika je pod neustálým tlakem, zvlášť poslední rok po volbách. Proto je
v tomto smyslu zatčení Prataseviče spíš politickým aktem, psychologicky zaměřeným na celou populaci Běloruska. Myslím si, že hlavním motivem nebylo zastrašení novinářů, protože nezávislí novináři už pod tlakem žijí nějakou dobu.

Osobně můžu říct, že když se probudím, tak si říkám: „Díky Bohu jsem se vzbudil sám, dnes nepřišli.“ Protože obvykle přichází mezi sedmou a osmou ráno, takže když se vzbudím v osm, v devět a nikdo ke mně domů ještě nepřišel, je nepravděpodobné, že mě dnes zadrží.

Jak se s tímto vědomím dá pracovat?

Novináři, kteří ještě zůstali v Bělorusku, přišli o akreditace a všichni fakticky pracují na nějaké napůl legální bázi. Vzdávají se svého příjmení, pracují bez něj, nemohou informovat o akcích venku, protože je ihned na ulici zadrží. Dokonce i při veřejných soudních procesech, které probíhají v Minsku každý den, když novináři k soudu přijdou jen si promluvit se svými příbuznými, ani ne v samotné soudní budově, ale někde poblíž, policie je neustále dopadá a jsou odsouzeni na patnáct dní. Protože pokud je policie zadržela, soud a policie v Bělorusku jsou zajedno. Uvězní je a jako důvod uvedou, že člověk vzdoroval, byl sprostý nebo agresivní. Na tom už nezáleží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Typ Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, po poledni už byla cena nad 82 dolary za barel.
09:46Aktualizovánopřed 29 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 33 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 46 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...