Nevládní organizace

Slovenský parlament rozhodl, že nevládní organizace v zemi budou mít nové povinnosti, včetně vykazování dárců. Schválenou předlohu ještě posoudí prezident. Opozice označila novelu za hanebnou, jejím cílem je podle ní šikana mimo jiné neziskových organizací či nadací, které upozorňují na pochybení úřadů či vlády.

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.

Zvláštní dlouhodobý pobyt v Česku budou moct získat Ukrajinci s dočasnou ochranou a ročním příjmem nad 440 tisíc korun, schválila ve středu vláda. Podle podmínek bude moct být zvláštní dlouhodobý pobyt udělen dál jen těm, kteří jsou bezúhonní, žijí v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky a od loňského července nepobírají humanitární dávky.

Češi poslali za tři roky plnohodnotné ruské invaze na pomoc Ukrajině nejméně 6,9 miliardy korun. ČT to potvrdila Milada Mašková Váchová z Člověka v tísni. Významná část humanitární pomoci se aktuálně týká velkých infrastrukturních projektů a oprav. Peníze na pomoc napadené zemi vybírá také iniciativa Dárek pro Putina, která ve spolupráci s ukrajinskou armádou posílá především vojenskou pomoc. Od začátku plnohodnotné ruské války už od lidí vybrala další téměř miliardu.

Slovensko podle premiéra Roberta Fica čelí masivnímu kybernetickému útoku, terčem je tentokrát Všeobecná zdravotní pojišťovna (VšZP). Fico to řekl na tiskové konferenci, kde z útoku obvinil Ukrajinu a prohlásil, že toto je způsob, jak se „likvidují neposlušné vlády“.

Ruské ženy čelí narůstajícímu domácímu násilí. Jen před začátkem plnohodnotné agrese proti Ukrajině se s ním potýkalo více než šestnáct milionů Rusek. Válečný stres a hospodářský tlak navíc palčivý problém jen zhoršují. Země přitom aktuálně nemá zákon, který by případy duševního a tělesného týrání v rodině účinně postihoval.

Běluha Hvaldimir, o které se spekulovalo, že jde o špiona ruského námořnictva, byla zastřelena, tvrdí po nálezu stop po kulkách dvě norské nevládní organizace. Podaly trestní oznámení a žádají prošetření smrti velryby, která byla u norských břehů nalezena mrtvá o víkendu.

Venezuelský režim schválil zákon namířený proti nevládním organizacím. Opozice, podle které vyhrál v prezidentských volbách její kandidát, to odsuzuje jako další omezování zbytků demokracie. Autoritářský lídr země Nicolás Maduro mezitím začíná ztrácet podporu i dosavadních regionálních spojenců.

Gruzínský parlament ve středu schválil ve druhém čtení návrh zákona o „zahraničních agentech“. Ten zavádí povinnost pro organizace financované ze zahraničí registrovat se jako agenti zahraničního vlivu. Podobnou normu zneužívá ruský režim k potírání opozice. Návrh vyvolal další velký protest, policie ho podobně jako v úterý rozháněla slzným plynem.

Evropská komise bude od Bratislavy požadovat další informace o změnách v trestním právu, které prošly v parlamentu navzdory její žádosti ve zrychleném režimu. Po jednání se členy slovenského kabinetu to uvedla eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Zdůraznila, že si nikdo nepřeje, aby Slovensko přišlo o peníze z evropských fondů. Jourová také varovala, že navrhovaný slovenský zákon, podle něhož nevládní organizace financované ze zahraničí mají mít zvláštní označení, je v rozporu s právem EU.

Už více než rok a půl vládne v Afghánistánu hnutí Taliban. Jeho přísná nařízení omezují životní svobody mnoha obyvatel, nejvíce ale opatření dopadají na ženskou část populace. Dívky nemohou chodit do školy a mnohé ženy do práce, kromě toho ale musí čelit bezútěšné situaci třeba v porodnictví. Taliban ale říká, že tvrdé restrikce jsou nutné, aby lidé znovu získali islámské hodnoty.

Bill Gates, Jeff Bezos nebo Elon Musk. Jména, který zná téměř každý. Vydělali miliardy a teď je investují do záchrany přírody. Trend, který má dlouhou tradici, se stává stále populárnější i na lokální úrovni. Jedním příkladem z mnoha jsou i manželé Bentlyovi. Skotským vřesovištím se rozhodli vrátit původní charakter.

Ruský státní mediální holding Rossija segodňa, známý spíše pod anglickou zkratkou RT jako Russia Today, usiluje o výlučná práva a monopol na značku „zahraniční agent“. Upozornil na to nezávislý zpravodajský server Meduza v souvislosti s žalobou RT proti moskevskému obchodu Feelosophy Store, který začal nabízet trička s potiskem „zahraniční agent“ právě na podporu Meduzy. Té tuto hanlivou nálepku přiřkly úřady letos na jaře.

Nejvyšší soud v Bělorusku zakázal činnost PEN klubu, nezávislé organizace spisovatelů, kterou vede nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Očekávaný verdikt je podle pozorovatelů dalším z kroků, jimiž se autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko snaží v zemi potlačit veškerý odpor proti sobě.

V Kyjevě v pondělí zmizel šéf nevládní organizace Běloruský dům na Ukrajině, která pomáhá Bělorusům prchajícím před represemi z vlasti, informují ukrajinská, ruská i běloruská média. Podle vyjádření samotné organizace si šel Vital Šyšov ráno pravděpodobně zaběhat a už se nevrátil. Nelze se s ním spojit ani telefonicky. Nahlášené zmizení potvrdila podle agentury Reuters i ukrajinská policie.

Běloruské úřady v posledních dnech nařídily rozpuštění nejméně čtyřiceti nevládních organizací, upozornilo centrum pro ochranu lidských práv Vjasna. Likvidace podle Vjasny hrozí také běloruskému PEN klubu, který vede spisovatelka Světlana Alexijevičová oceněná Nobelovou cenou za literaturu, nebo Běloruské asociaci novinářů (BAJ). Před bezprecedentním tlakem, který je v Bělorusku vyvíjen na občanskou společnost, varovala také mezinárodní organizace Amnesty International (AI).

Běloruský soud poslal do vězení jedenáct studentů a univerzitní profesorku za účast na protivládních protestech, informovala organizace na ochranu lidských práv Vjasna-96. Běloruská policie třetí den po sobě prohledávala kanceláře a domovy nezávislých novinářů a obhájců lidských práv, několik lidí také zadržela. O nejméně dvou desítkách razií informovaly agentury AP a Reuters, podle nichž tak pokračuje zátah proti odpůrcům autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Maďarský zákon, který zavádí omezení pro nevládní organizace financované ze zahraničí, je v rozporu s unijním právem, rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon stanovuje organizacím, jejichž příspěvky z ciziny překročí určitou hranici, mimo jiné registrační povinnost a umožňuje sankce, pokud tuto povinnost nesplní. Podle soudu Budapešť tímto předpisem zavedla „diskriminační a neodůvodněná omezení“. Zástupce maďarské vlády uvedl, že kabinet bude verdikt respektovat a zákon změní. Zároveň ocenil, že soud nezavrhl cíl zákona jako takový, tedy větší transparentnost financování organizací.

Maďarský zákon omezující zahraniční financování nevládních organizací porušuje právní předpisy Evropské unie. Uvedl to generální advokát Soudního dvora EU, podle něhož není zákon v souladu s principem volného pohybu kapitálu ani s dalšími zásadami. Normu v roce 2017 iniciovala maďarská vláda.