Izraelská vláda v úterý zrušila své rozhodnutí odvolat šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara, který v pondělí oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Nevládní organizace, které citoval server The Times of Israel, označily úterní krok kabinetu Benjamina Netanjahua za „cynický a jasný trik“, který má zastavit jednání nejvyššího soudu. Ten se zabývá stížnostmi, podle nichž předchozí rozhodnutí vlády o Barově odvolání bylo osobní a politicky motivované.
Ihned po zrušení Barova odvolání vláda požádala nejvyšší soud o zastavení jednání o stížnostech proti ní, jelikož rozhodnutí, na něž si nevládní organizace stěžují, už neplatí.
Netanjahu v polovině března oznámil, že Bara odvolá, protože v něj ztratil důvěru. Tento bezprecedentní krok mnozí kritizovali a konaly se kvůli němu další protivládní demonstrace. Rozhodnutí vlády odvolat šéfa vnitřní zpravodajské služby na začátku dubna zmrazil nejvyšší soud na podnět opozice a nevládních organizací, podle nichž byl proces odvolání poznamenán střetem zájmů. Šin Bet totiž vyšetřuje několik premiérových spolupracovníků kvůli možným nekalým vazbám na Katar (Qatargate).
Bar minulý týden před soudem sdělil, že se jej Netanjahu rozhodl odvolat nikoli z profesních důvodů, ale až poté, co šéf tajné služby odmítl přistoupit na premiérovy požadavky. Ministerský předseda podle Bara mimo jiné žádal, aby tajná služba sledovala izraelské protivládní demonstranty, a požadoval loajalitu, pokud jde o proces, v němž je premiér obžalován z korupce, či ohledně kauzy Qatargate. Premiér to označil za lži.
Bar měl s Netanjahuem dlouhodobé spory
S Barem, který je šéfem tajné služby od října 2021, měl Netanjahu dlouhodobě spory i proto, že Bar jako člen vyjednávacího týmu loni naléhal na rychlé uzavření příměří kvůli záchraně rukojmí držených teroristickým hnutím Hamás v Gaze od října 2023. Šéf tajné služby rovněž veřejně kritizoval vládu, že dostatečně nepostihuje násilí židovských osadníků na okupovaném Západním břehu vůči palestinským obyvatelům.
Bar jako jeden z mála po útoku Hamásu z října 2023 přiznal díl odpovědnosti coby šéf tajné služby, která spolu s dalšími bezpečnostními složkami nedokázala ochránit obyvatele Izraele před tímto útokem. Premiér Netanjahu naopak svůj díl odpovědnosti nepřiznal a odmítá vyšetřování útoku a událostí, jež mu předcházely, dokud nynější válka neskončí.
Mnozí přitom Netanjahua viní z toho, že jako premiér podcenil opakovaná varování vysokých činitelů armády a tajných služeb, která přicházela několik měsíců před útokem, a dál se držel teze, že Hamás nemá zájem na válce.
