Tisíce Albánců protestovaly ve čtvrtek večer v Tiraně už čtvrtý den po sobě proti plánované výstavbě luxusního turistického komplexu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta. Vybudování resortu plánuje zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner. Podle demonstrantů ale plánovaný projekt poškodí životní prostředí. Kritice protestujících čelí i premiér Edi Rama.
Protesty se v posledních dnech zintenzivnily poté, co členové ostrahy poblíž chráněné oblasti napadli muže a také poté, co byly zveřejněny záběry přípravných stavebních prací a buldozerů na pláži. Někteří demonstrující ve čtvrtek drželi transparenty směřující na osobu albánského premiéra s nápisem „Edi Ramo rezignuj“, zatímco další plakáty zobrazovaly premiéra, jak předává klíče Kushnerově ženě a dceři šéfa Bílého domu Ivance Trumpové, napsal web France24 s odvoláním na agenturu AFP.
Za projektem totiž spolu s Kushnerem stojí právě jeho žena Ivanka. Ta navíc v posledních dnech v albánské společnosti vyvolala rozhořčení, když Sazan nazvala soukromým ostrovem, který s manželem objevili. „Byli jsme na lodi našeho přítele a zastavili jsme, abychom si zaplavali. Vlastně tak jsme to místo objevili,“ řekla o ostrovu v podcastu Davida Senry zveřejněném v neděli.
Albánská vláda projekt Kushnerovy firmy Affinity Partners v hodnotě 1,4 miliardy eur (bezmála 34 miliard korun) schválila už na začátku loňského roku a udělila mu status strategické investice. Právě proto požadují někteří protestující také konec albánského premiéra. Ten se nicméně nechal slyšet, že dokud bude v čele vlády, není nejmenší šance, že by se investice zastavila. V rozhovoru pro CNN International kontroverzní projekt obhajoval, odmítl obvinění spojující výstavbu s rodinou Trumpových, nařkl zahraniční konkurenty a poukázal také na „dezinformační kampaně podněcující veřejný odpor“.
„Nemůžeme dovolit, aby se z Albánie stala nová Dubaj,“ říká ředitelka neziskové organizace
Kushnerova vize podle webu televize al-Džazíra spočívá v rozlehlém přímořském developerském projektu plném hotelů, apartmánů a vil v přírodní rezervaci chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta. V oblasti přitom žijí plameňáci, tuleni a hnízdí tam želvy. Součástí má být rovněž přeměna bývalé vojenské základny na letovisko na ostrově Sazan.
Právě obavy o životní prostředí jsou společně s kritikou nedostatku transparentnosti projektu hlavním důvodem odporu. Podle ochránců přírody by výstavba zasáhla velké množství nedotčených pláží. Rama nicméně projekt hájí. Dle agentury AP se k němu zavázal s tím, že to odpovídá albánským ambicím „stát se významnou globální turistickou destinací“. Premiér loni získal čtvrté funkční období a slíbil, že do roku 2030 dostane zemi, která je jednou z nejchudších v Evropě, do Evropské unie.
Jiný názor na projekt zastává expertka na udržitelný cestovní ruch a ředitelka jedné z neziskových organizací Eva Kushovová. „Jsme malá země a nemůžeme dovolit, aby se z Albánie stala nová Dubaj. Vizí této vlády je proměnit Albánii v zemi mrakodrapů a elitní turistiky, ale věříme, že by Albánie měla v první řadě sloužit svým vlastním lidem a neničit svou historii a přírodu kvůli luxusní turistice,“ sdělila televizi al-Džazíra. „Jsme pro rozvoj, jsme pro transparentnost, jsme proti výstavbě v chráněných oblastech,“ dodala podle France24 lidskoprávní aktivistka Luciana Kokajová.
Více než čtyřicet ekologických skupin v lednu napsalo vládě dopis s požadavkem na pozastavení projektu. Webové stránky jedné z nich podle al-Džazíry odkazují na petici s téměř šedesáti tisíci podpisy, která požaduje ukončení výstavby.
V úterý navíc zvláštní prokuratura pro boj proti korupci a organizovanému zločinu oznámila, že zahájila vyšetřování projektu, aniž by zveřejnila další podrobnosti, připomněl server France24. Rezignaci albánské vlády požadovali protestující už v březnu. Tehdy se tak dělo poté, co byla místopředsedkyně kabinetu Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností.
Protesty začaly po sobotních střetech
Současné už několik dní trvající protesty vypukly poté, co developeři na místě plánovaného projektu vztyčili ploty s ostnatými dráty a zatarasili přístup k plážím. Stovky lidí se v sobotu střetly s členy soukromé ochranky a několik osob bylo zraněno. Například v úterý se demonstrace konala přímo před úřadem albánského premiéra v Tiraně. Protestující stejně jako ve čtvrtek drželi nafukovací plameňáky i cedule s nápisy požadující zrušení projektu, rezignaci Ramy i konec převodů majetku na oligarchy napojené na vládu, napsal web Balkan Insight.
Sazan, který se nachází asi patnáct kilometrů od města Vlora, je s rozlohou pěti čtverečních kilometrů největším ostrovem Albánie. Je neobydlený a nemá téměř žádnou sladkou vodu. Po první světové válce tam Itálie kvůli strategické poloze v Otrantském průlivu vybudovala vojenskou základnu. Po její porážce ve druhé světové válce Sazan připadl Albánii, která ostrov rovněž používala pro vojenské účely. Koncem 90. let na něm vznikla základna italské finanční stráže, která měla za cíl potlačit tehdy běžné pašování lidí z Albánie do Itálie.
Od roku 2017 je jako součást mořského národního parku Karaburun-Sazan ostrov otevřen pro veřejnost a stal se z něj oblíbený cíl pro denní výlety z Vlory. Až do prosince 2024 však nominálně zůstával vojenskou základnou.
Albánie, která v posledních letech zažívá překotný rozvoj cestovního ruchu, v roce 2024 schválila změny zákona o chráněných územích, které umožňují výstavbu hotelů či jiných strategicky důležitých projektů v těchto oblastech. Ekologové v této souvislosti upozorňují na možné negativní dopady na životní prostředí.
