Evropská komise (EK) chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou představila EK. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040. Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny za úspěch své vlády.
Komise v pátek nastínila budoucnost systému, který je považován za jeden z jejích nejúčinnějších nástrojů pro snižování příspěvku Evropské unie (EU) ke globálnímu oteplování. Návrh reformy nyní podle mnohých odstartuje měsíce sporů mezi evropskými lídry a zákonodárci. Reforma totiž vyžaduje schválení Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem.
Země jako Itálie, Polsko či Česko prosazují reformu, která bude vůči průmyslu vstřícnější. Naopak severské státy a Španělsko odmítají jakékoli oslabování klimatických ambicí Unie. Očekává se proto ještě několikaměsíční diskuse.
Podle návrhu by EU firmám poskytla osmdesát procent bezplatných povolenek předem, pokud předloží plány investic do dekarbonizace v Evropě. Zbývající pětinu by firmy získaly po uskutečnění těchto investic.
Návrh reagující na obavy průmyslových odvětví
„Revize systému ETS přinese průmyslu úlevu, zároveň však zachová jeho klíčovou úlohu v klimatické a energetické transformaci v souladu s evropským klimatickým zákonem,“ uvedla unijní exekutiva ve svém prohlášení.
Komise v balíku předložila rovněž samostatný návrh reagující na obavy některých průmyslových odvětví týkající se referenčních hodnot (benchmarků) v systému ETS. Takzvané benchmarky a jejich úpravu zmiňovali například čeští představitelé opakovaně. Referenční hodnoty určují, kolik bezplatných povolenek dostane konkrétní průmyslový podnik. Hovořilo se přitom o tom, že by počet bezplatně přidělovaných povolenek měl postupně ubývat, s čímž ale Česko nesouhlasilo.
Komise ve svém návrhu neruší systém benchmarků, ale navrhuje jeho úpravu. Zohlední elektrifikaci výroby, což pomůže podle ní zejména chemickému průmyslu a rafineriím, a zpomalí zpřísňování některých referenčních hodnot, zejména pro teplo a paliva. Jde o další část balíku, který má zmírnit dopady ETS na energeticky náročný průmysl, aniž by se úplně změnila základní architektura systému.
„Znečišťovatel platí“
Systém EU pro obchodování s emisními povolenkami funguje na principu „znečišťovatel platí“. Elektrárny, průmyslové podniky a další podniky v systému musí na každou tunu vypuštěného CO2 odevzdat jednu emisní povolenku.
Většinu povolenek členské státy prodávají v aukcích, zatímco část energeticky náročných odvětví je stále dostává zdarma, aby se omezilo riziko přesunu výroby mimo EU. Výnosy z aukcí plynou do rozpočtů členských států, které je mají využívat především na opatření v oblasti klimatu a energetiky, například na modernizaci energetiky, podporu obnovitelných zdrojů nebo snižování emisí.
Revidovaný systém ETS rovněž počítá s pomalejším snižováním emisního stropu než podle současných pravidel. Zatímco dosavadní nastavení by vedlo k postupnému vyčerpání všech povolenek kolem roku 2039, nově mají být povolenky draženy i dlouho po roce 2040.
Tempo snižování emisního stropu se zpomalí – z dnešních 4,3 procenta bude v letech 2031 až 2035 klesat o 3,7 procenta ročně a od roku 2036 o 1,7 procenta ročně. Díky tomu zůstane systém obchodování s emisními povolenkami funkční i po roce 2040. V praxi to znamená zpomalení rychlosti snižování emisí.
Součástí návrhu je také možnost využívat v letech 2036 až 2040 mezinárodní uhlíkové kredity, a to až do výše dvou procent emisních povinností. Firmy tak budou moci část svých povinností splnit prostřednictvím kvalitních zahraničních projektů na snižování emisí místo nákupu evropských emisních povolenek.
Babiš má návrh na změnu za úspěch své vlády
Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny emisních povolenek za úspěch své vlády. „Podařilo se nám do návrhu Komise dostat pro průmysl do roku 2030 další povolenky zdarma, pokles povolenek po roce 2030 nebude tak rychlý, to znamená průmyslu zbyde více peněz na platy a investice. Pokud bychom pokračovali podle současného znění směrnice, byl by pokles mnohem strmější a pro firmy by to bylo výrazně dražší,“ uvedl Babiš.
„Navíc budeme mít i nadále přístup k penězům z Modernizačního fondu s druhou největší alokací a přístup i k dalším penězům, které jsme doteď neměli k dispozici,“ dodal předseda vlády. Podle něj sice není návrh ideální, ale „hodně reflektuje obrovské půlroční úsilí Česka a intenzivní komunikaci s ostatními státy a EK“.
„Naše vláda se postavila do čela boje za změnu systému obchodování s emisními povolenkami a zmírnění dopadů na energeticky náročné obory. Získali jsme na naši stranu dostatek zemí pro zmírnění všech dopadů, což je výborná zpráva, přesto jsme chtěli jít ještě dál. Evropský i český průmysl potřebuje ještě razantnější opatření, která budeme i nadále prosazovat,“ prohlásil v pátek ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
EPP chce větší rozvolnění pravidel, říká Nerudová
Komise chce zachovat princip solidarity v rámci ETS, tedy že část výnosů z emisních povolenek bude dál pomáhat chudším členským státům s energetickou transformací. Mezi tyto státy nadále patří i Česko.
„Pro deset členských států bývalého východního bloku plus Portugalsko a Řecko je v modernizačním fondu navrženo 280 milionů emisních povolenek a k tomu desetiprocentní solidarita, takzvané přerozdělení, v jehož rámci bychom měli získat další povolenky z modernizačního fondu,“ doplnila europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).
Podle Nerudové EK pochopila, že dosavadní nastavení systému „neodpovídá realitě“. Podle ní „těžký průmysl ani letecká doprava dekarbonizaci nestíhají“ podle původních plánů. „Je otázka, jestli navržené rozvolnění bude stačit. My v Evropské lidové straně (EPP) požadujeme ještě o trochu větší rozvolnění,“ uvedla Nerudová.
„Systém EU ETS prokázal, že stanovování cen uhlíku funguje. Snížil emise, posílil energetickou bezpečnost Evropy a mobilizoval investice v celé naší ekonomice,“ uvedl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Páteční návrh revize systému ETS podle něj spojuje tři klíčové cíle: opatření v oblasti klimatu, konkurenceschopnost a nezávislost. „Podporuje opatření v oblasti klimatu tím, že systém ETS transformuje na skutečný motor inovací a investic,“ tvrdí Hoekstra.
Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že EK podle něj konečně přiznává negativní dopady současného nastavení systému ETS na konkurenceschopnost evropského průmyslu. Navržené změny ale označil za kosmetické.
„Pokud chceme zabránit tomu, aby výroba dál odcházela z Evropy, nestačí tempo zpomalit – je potřeba systém skutečně změnit od základu. Evropské firmy nemohou nést náklady, které jejich zahraniční konkurence vůbec nezná,“ uvedl na síti X. Zároveň kritizoval vládu a jejího zmocněnce pro Green Deal, tuto funkci ještě donedávna vykonával Filip Turek (za Motoristy). „Zmocněnec pro Green Deal a vláda, která chtěla zrušit emisní povolenky, selhali na celé čáře,“ napsal.
Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že revize reaguje na zpětnou vazbu od průmyslu i členských států. Připomněl, že Česko ještě za jeho působení ve vládě požadovalo zpomalení tempa změn pro energeticky náročný průmysl, pokračování bezplatného přidělování emisních povolenek a také vyjmutí energetického využití odpadu ze systému EU ETS.
Podle Hladíka byly první dva požadavky do návrhu zahrnuty, zatímco spalování odpadu má být nově emisními povolenkami zatíženo. „Považuji proto za nezbytné, aby česká vláda v tomto bodě pokračovala ve vyjednávání. Dneska za Česko nikdo nevyjednává,“ uvedl.
Česko a další státy žádají změnu ETS
Česko je jednou ze zemí, které hlasitě požadovaly změnu systému ETS. Na konci května tuzemsko spolu s dalšími zeměmi vyzvalo EU, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. V této souvislosti státy zmínily například důležitost zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.
Podle premiéra Babiše je změna systému emisních povolenek nejrychlejší způsob, jak pomoci nejen českému, ale i evropskému průmyslu. Babiš to uvedl během červnového summitu EU. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová již dříve uvedla, že systém ETS zůstává „osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu“, je ale podle ní potřeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost.
Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Rozšíření systému ETS 2 má být zprovozněno po ročním odkladu v roce 2028 a mělo by se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který by měl zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.
Podnikatelé úpravy vesměs vítají
Připravované úpravy systému emisních povolenek podnikatelé vesměs vítají, ale dokázali by si představit změny razantnější.
„Návrh Komise jde správným směrem. Navržená úprava poskytuje více prostoru na realizaci dekarbonizačních opatření, ale je potřeba mít pro ně i fungující podmínky,“ řekla ředitelka sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Pavlína Žáková. Těmi jsou zejména funkční infrastruktura včetně technologií pro zachytávání a ukládání uhlíku a konkurenceschopná cena elektřiny, která umožní dostatečnou poptávku po zelených produktech. Bez těchto podmínek podle ní ani dodatečný čas navíc nepřinese potřebnou změnu.
„Současně ale musíme říct, že tato revize řeší důsledky, ne příčinu. Evropský průmysl dnes čelí kombinaci vysokých cen energií, volatility trhu s povolenkami a rostoucí globální konkurence. Zpomalení ‚lineárního redukčního faktoru‘ nebo úprava ‚benchmarků‘ může krátkodobě ulevit, ale samo o sobě nezvyšuje dlouhodobou konkurenceschopnost EU,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková.
Pochybnosti má svaz u návrhů, které mají podle Komise řešit riziko úniku uhlíku, a tedy aspoň zpomalit odchod průmyslu z EU. Dosud podniky vystavené mezinárodní konkurenci dostávaly část povolenek bezplatně. Návrh EK počítá s pokračováním bezplatné alokace, a dokonce s mírným prodloužením až do roku 2038, a navrhuje i úpravu metodiky pro její výpočet, takzvané benchmarky, ale nově zavádí podmíněnost bezplatné alokace dekarbonizačními plány a investicemi do dalšího snižování emisí.
„Tato novinka jde proti smyslu zachování konkurenceschopnosti evropských výrobků i na trzích mimo EU. Řeší pouze vnitřní trh, ale nenabízí řešení pro zachování konkurenceschopnosti evropských výrobků mimo EU. Proto jsme volali po řešení tohoto nesouladu a zachování bezplatné alokace, ale bez dalších podmínek,“ doplnila Žáková.
Svaz průmyslu vítá navržené pokračování Modernizačního fondu, který by měl být i v budoucnu určen zemím s nižší ekonomickou úrovní. Navržené kritérium HDP na obyvatele 75 procent průměru Unie v letech 2022 až 2024 by mělo zajistit, že se pro čerpání z Modernizačního fondu bude kvalifikovat i Česko, podotkla Žáková.
Úpravy povolenek pro domácnosti nic nemění, míní analytici
V pátek ohlášená revize nepředstavuje podle analytika XTB Jiřího Tylečka žádnou revoluci, změny ale podle něj jdou spíše příznivým směrem.
Mezi pozitivními kroky návrhu Tyleček zmínil například mírnější nastavení některých podmínek a zohlednění elektrifikace výroby, což může pomoci například chemickému průmyslu a rafineriím. Zachovány byly i bezplatné povolenky, avšak za podmínky investic do dekarbonizace. Přehodnoceno naopak dle něj nebylo zavedení povolenek na pohonné hmoty a vytápění.
Z českého pohledu podle Tylečka nemusí být změny dostatečné, protože tuzemské požadavky Komise vyslyšela jen částečně. „Pro Česko je návrh mírně pozitivní především z pohledu průmyslu, protože snižuje riziko prudkého růstu nákladů po roce 2030. Pro domácnosti a řidiče ale zatím zásadní úlevu nepřináší,“ doplnil.
Na změny ve prospěch průmyslu upozornil také hlavní analytik Greenbuddies Tomáš Krejčí. Komise totiž podmiňuje bezplatné povolenky elektrifikací a nově je bude dávat i za elektřinu, kterou si průmysl nakoupí. „Jenže čím víc průmysl elektrifikuje, tím víc bude cena elektřiny stát na ceně uhlíku,“ uvedl Krejčí.
Krejčí připomněl, že zatímco v roce 2018 stála silová elektřina 46 eur a povolenka 16 eur, loni už 97 eur a povolenka 75 eur. „Průmysl bude mít uhlíkovou složku kompenzovanou, domácnosti ne. Vzniká tak systém, kde elektrifikaci průmyslu zaplatí spotřebitelé,“ dodal.
Komise podle analytika ENA a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora reagovala na tlak členských států a snížila tempo snižování počtu povolenek, a tím i tlak na růst ceny povolenek. Dalšími pozitivy jsou podle něj zachování Modernizačního fondu i po roce 2030 a zvýšení podpory transformace energetiky a průmyslu dalšími finančními nástroji.
„Jsme ale teprve na začátku vyjednávání. Je nutné pokračovat v tlaku na Komisi, aby prioritou nebyly pouze klimatické cíle, od kterých EK ostatně neupouští, ale především zachování konkurenceschopnosti Evropy,“ doplnil Gavor.
