Petr Obrovský, obr

Po sečtení více než 99 procent hlasů odevzdaných v nizozemských parlamentních volbách zvítězila středově-liberální D66 s těsným náskokem několika tisíc hlasů před protiimigrační Stranou pro svobodu (PVV) krajně pravicového politika Geerta Wilderse. Podle aktualizovaných propočtů veřejnoprávní televize NOS budou mít ve stopadesátičlenné dolní komoře obě strany každá 26 křesel.

Po dvou letech Nizozemci ve středu zamíří k volbám. Průzkumy opět vede Strana pro svobodu Geerta Wilderse, který předčasné hlasování vyvolal. Středové strany ale spolupráci s ním odmítají. Druhá může skončit koalice socialistů a zelených nebo křesťanští demokraté.

O víkendu skončí letní čas a začne standardní středoevropský čas (SEČ), pro který se vžilo označení zimní. V neděli ve 03:00 se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle příštího roku.

Polsko v sobotu ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. Při ruských útocích na Ukrajinu během noci z pátku na sobotu byli nejméně tři lidé zabiti, desítky dalších utrpěly zranění, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Server Ukrajinska pravda píše, že Ukrajina v noci zasáhla přečerpávací stanice ruského ropovodu Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska.

Evropská komise vyhoví návrhu Česka a dalších států a připraví návrh na zastropování cen nových emisních povolenek na individuální vytápění domácností a na pohonné hmoty, řekl premiér Petr Fiala (ODS) televizi CNN Prima News. Rozhodnutí zároveň označil za velký úspěch, byť českým cílem je tyto emisní povolenky vůbec nezavádět, dodal. K tomu se však dosud nepodařilo získat většinu.

Evropská komise přesune revizi záměru zakázat v roce 2035 výrobu aut se spalovacími motory již na konec letošního roku, napsala agentura Reuters s odvoláním na unijní zdroje. Revize byla původně plánována až na rok 2026.

V některých oblastech, jako je zahraniční politika, je potřeba přejít na schvalování kvalifikovanou většinou, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v každoročním projevu o stavu Evropské unie. Prohlásila také, že EK pozastaví bilaterální podporu Izraele a navrhne sankce proti tamním „extremistickým ministrům“. Popsala, jak na Evropany dopadají rostoucí ceny nemovitostí, a zmínila situaci na Ukrajině. Na východě EU je podle ní potřeba „postavit zeď z dronů“.

Začala debata o návrhu českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO), který chce zcela zamítnout klimatický cíl pro rok 2040. Jako člen frakce Patrioti pro Evropu má na starost jeho projednání na plénu. Lidovci, socialisté a liberálové ale chtějí cíl zachovat – byť s úpravami. Předložit cíl 2040 ukládá Evropské komisi (EK) takzvaný klimatický zákon z roku 2021. Předloha EK počítá se snížením emisí o devadesát procent oproti roku 1990. Kromě Česka dává najevo nesouhlas i Francie, Polsko nebo Itálie. Ministři životního prostředí by mohli o závazku hlasovat za dva týdny.

Jednou z nejspornějších částí návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie (EU) jsou nové poplatky a daně, které půjdou přímo do unijní kasy – například za elektroodpad a tabák. Odmítá je Česko, Německo nebo Nizozemsko. Jednání o rozpočtu, který začne platit v roce 2028, se rozběhne na podzim. Brusel počítá s rekordním objemem dva biliony eur (téměř padesát bilionů korun).

V rámci regulace umělé inteligence začínají v EU platit povinnosti pro jazykové modely, které jsou základem aplikací jako ChatGPT nebo Gemini. Naplno bude nařízení účinné od srpna 2026. Znamená to třeba pravidelné testování modelů nebo zpřístupnění technických protokolů. Firmy si ale stěžují, že utratí víc za právníky než vývojáře. Česko proto navrhuje zjednodušení a odklad o dva roky.

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.

Evropská unie v úterý neschválila osmnáctý balík sankcí proti Rusku, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání s ministry zahraničí EU. Evropská komise (EK) reagovala na požadavky Slovenska, nyní je míč na druhé straně, sdělila. Očekává, že ke schválení dojde ve středu. Před tiskovou konferencí Kallasové slovenský premiér Robert Fico (Smer) oznámil, že slovenský zástupce požádal o odklad hlasování o balíku sankcí. Bratislava chce podle něj výjimku na dovoz ruského plynu do roku 2034.

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.

Evropská unie odloží do začátku srpna platnost protiopatření reagujících na americká cla, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Původně měla začít platit od pondělí 14. července. Podle šéfky EK sedmadvacítka stále dává přednost vyjednávání, pokud jde o obchodní dohodu s USA.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy od 1. srpna uvalí na zboží z Evropské unie plošná cla ve výši třicet procent, uvedla agentura Reuters. Vyplývá to z dopisu, který šéf Bílého domu adresoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a zveřejnil ho na své sociální síti Truth Social.

Dánsko oficiálně zahájilo předsednictví v Radě Evropské unie. Zaměřit se hodlá na bezpečnost, ekonomické a klimatické otázky nebo rozšíření sedmadvacítky. Dánská premiérka Mette Frederiksenová by chtěla, aby Ukrajina byla členem Evropy, ale je si vědoma toho, že pro to nemá dostatek spojenců. Chtěla by tedy aspoň s Kyjevem otevřít první kapitoly přístupových rozhovorů do Unie. Už za pár dnů pak čeká Brusel zásadní rozhodnutí týkající se obchodu s USA. Termín stanovený šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem vyprší 9. července. Evropská komise usiluje o předběžnou dohodu po vzoru Británie.

Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh ovšem vůbec poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.

V Lucembursku spustili experiment, který může vyřešit problém s nedostatkem bytů i pracovních sil ve stavebnictví. Projekt domu postaveného pomocí 3D tiskárny realizovala česká firma. Malý domek zahrnuje obývací pokoj s kuchyní, chodbu, koupelnu a ložnici – celkem 56 metrů čtverečních. Stát má v přepočtu kolem osmi milionů korun.

Nizozemský premiér Dick Schoof oznámil, že rezignuje v reakci na odchod strany Geerta Wilderse z kabinetu. Zemi podle něj dočasně povede menšinová vláda. Nizozemský pravicově populistický poslanec a lídr vládní protiimigrační a euroskeptické Strany pro svobodu (PVV) Wilders se dříve v úterý rozhodl opustit kabinet kvůli sporu o migraci. PVV je nejsilnější stranou kabinetu.

V Belgii si připomněli padlé československé vojáky. Příslušníci samostatné obrněné brigády pomohli osvobodit vůbec první město v zemi – přímořské letovisko De Panne. A účastnili se i obléhání nedalekého francouzského přístavu Dunkerk. Tam zadržovali silnou německou posádku. Ta se tím pádem nemohla zapojit do bojů proti Spojencům postupujícím po vylodění v Normandii na východ.

Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám její předsedkyně Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl unijní soud. Biofarmaceutická firma s EU uzavřela smlouvu o nákupu vakcín v hodnotě několika miliard eur. Unijní exekutiva sdělila, že rozhodnutí tribunálu bere na vědomí, důkladně ho prostuduje a přijme nové rozhodnutí s podrobnějším vysvětlením svých kroků.