Noc na neděli bude o hodinu delší

Nahrávám video
Události: Končí letní čas
Zdroj: ČT24

O víkendu skončí letní čas a začne standardní středoevropský čas (SEČ), pro který se vžilo označení zimní. V neděli ve 03:00 se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle příštího roku.

Změna času se dotkne desítky nočních dálkových vlaků Českých drah, které uprostřed noci vyčkají ve stanicích na odjezd podle nového času. „Pokud by tyto spoje nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ uvedl dopravce. Časový posun zpomalí i vybrané vlaky soukromých železničních dopravců. Cestující se po cestě zdrží ve třech vlacích Leo Expressu a čtyřech vlacích RegioJetu.

Konec letního času představuje podle dopravního experta z Platformy VIZE 0 Romana Budského výzvu pro bezpečnost na silnicích, protože přechod na zimní čas znamená, že se bude stmívat o hodinu dříve.

„Večerní jízdy za tmy nebo šera přinášejí zhoršenou viditelnost a zvyšují riziko nehod. Řidiči, kteří se stále drží ‚letního tempa‘, si často neuvědomují, že zhoršené světelné podmínky vyžadují vysokou pozornost a přizpůsobení rychlosti. Chodci, cyklisté, ale i zvířata se v šeru často stávají nedostatečně viditelnými, což jen zvyšuje možnost nešťastných událostí,“ upozornil.

Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit v celé Evropské unii v roce 2022. Členské státy se ale nedohodly, který bude platit trvale. Také mezi lidmi podle průzkumů na střídání času nepanuje shoda. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Automatická změna času

V elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se čas většinou změní automaticky, některé náramkové či nástěnné hodiny si ale lidé stále musí nastavit sami. Napilno mají při změně času také správci věžních hodin, někteří ale využívají inteligentní systém, díky němuž se hodiny přenastaví samy.

„Hlavní výhodou je jednoduchá změna času, automatická kontrola provozu a on-line správa zvonění. Díky diagnostice na dálku už nemusíme objíždět desítky lokalit. Dnes takto řídíme z jednoho místa přibližně 30 věžních hodin v Česku,“ uvedl odborník na instalace věžních hodin Zdeněk Moulis.

Pilotní instalaci systému vyzkoušeli v roce 2021 na radnici v Nýrsku. V současnosti je mj. na radnicích v Přešticích, Kdyni, Líšťanech u Loun, Netolicích a nově také ve Spáleném Poříčí. Technologie našla uplatnění i v kostelech, například v Sedleci, Žichlínku a nedávno také v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Louňovicích pod Blaníkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
08:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 2 hhodinami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 3 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 4 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 19 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali letouny L-159 i směřování zahraniční politiky

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.
před 20 hhodinami

O dětské paliativní péči dříve nikdo moc nechtěl mluvit, říká Surovcová

Lea Surovcová, která je přes dvacet let součástí redaktorského týmu České televize, získala za svou práci několik ocenění a aktuálně uspěla v nové kategorii cen Trilobit, kde si odnesla cenu Adama Černého za mapování sociálních témat. Mimo jiné se zabývá dětskou paliativní péčí. „Když jsem tohle téma začala točit před deseti lety, nikdo o tom moc nechtěl mluvit,“ sdělila Surovcová v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Od té doby se podle ní situace změnila. Vážná témata zpracovává ráda, dává jí to dle jejích slov smysl. „Když mě ta rodina pustí dovnitř k sobě, tak se obohacujeme úplně všichni a ty rodiny navíc vnímají, že mohou pro tu péči dál něco udělat,“ popsala redaktorka své zkušenosti.
před 22 hhodinami
Načítání...