Noc na neděli bude o hodinu delší

Nahrávám video

O víkendu skončí letní čas a začne standardní středoevropský čas (SEČ), pro který se vžilo označení zimní. V neděli ve 03:00 se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle příštího roku.

Změna času se dotkne desítky nočních dálkových vlaků Českých drah, které uprostřed noci vyčkají ve stanicích na odjezd podle nového času. „Pokud by tyto spoje nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ uvedl dopravce. Časový posun zpomalí i vybrané vlaky soukromých železničních dopravců. Cestující se po cestě zdrží ve třech vlacích Leo Expressu a čtyřech vlacích RegioJetu.

Konec letního času představuje podle dopravního experta z Platformy VIZE 0 Romana Budského výzvu pro bezpečnost na silnicích, protože přechod na zimní čas znamená, že se bude stmívat o hodinu dříve.

„Večerní jízdy za tmy nebo šera přinášejí zhoršenou viditelnost a zvyšují riziko nehod. Řidiči, kteří se stále drží ‚letního tempa‘, si často neuvědomují, že zhoršené světelné podmínky vyžadují vysokou pozornost a přizpůsobení rychlosti. Chodci, cyklisté, ale i zvířata se v šeru často stávají nedostatečně viditelnými, což jen zvyšuje možnost nešťastných událostí,“ upozornil.

Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit v celé Evropské unii v roce 2022. Členské státy se ale nedohodly, který bude platit trvale. Také mezi lidmi podle průzkumů na střídání času nepanuje shoda. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Automatická změna času

V elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se čas většinou změní automaticky, některé náramkové či nástěnné hodiny si ale lidé stále musí nastavit sami. Napilno mají při změně času také správci věžních hodin, někteří ale využívají inteligentní systém, díky němuž se hodiny přenastaví samy.

„Hlavní výhodou je jednoduchá změna času, automatická kontrola provozu a on-line správa zvonění. Díky diagnostice na dálku už nemusíme objíždět desítky lokalit. Dnes takto řídíme z jednoho místa přibližně 30 věžních hodin v Česku,“ uvedl odborník na instalace věžních hodin Zdeněk Moulis.

Pilotní instalaci systému vyzkoušeli v roce 2021 na radnici v Nýrsku. V současnosti je mj. na radnicích v Přešticích, Kdyni, Líšťanech u Loun, Netolicích a nově také ve Spáleném Poříčí. Technologie našla uplatnění i v kostelech, například v Sedleci, Žichlínku a nedávno také v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Louňovicích pod Blaníkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOperace přímo v děloze zachránila Josefovi život

Zázrak v děloze – tak matka malého Josefa popisuje operaci, díky které je dnes její syn na světě. Kvůli vážné vývojové vadě mu hrozilo, že se mu nevyvinou plíce. Lékaři z pražského Podolí proto jako první v Česku provedli zákrok přímo v děloze. Do průdušnice plodu zavedli malý balon, díky kterému se utlačované plíce mohly dál vyvíjet. V pátek se Josef se svými lékaři znovu setkal.
před 20 mminutami

VideoZměna klimatu přispívá k usazování invazních druhů

Brzký nástup jara a dlouhá teplá léta nahrávají k usazování čím dál více invazních rostlin a živočichů u nás. „Přistěhovalci“ tak postupně vytlačují a nahrazují původní druhy a mění tuzemskou krajinu. Z jižních oblastí se do Česka stěhuje třeba šakal nebo vlha pestrá. Motýli se zase přesouvají směrem na sever, horské druhy ale už nemají kam uhýbat. A klimatická změna se dotýká i rostlin – dlouhá období horka a sucha mění podmínky, ve kterých mohou jednotlivé druhy přežít. V Česku se také objevují druhy, které původně lidé chovali jen doma, jako želva nádherná. Zaviněním člověka se do přírody dostal třeba i rak červený, jenž původní populaci likviduje.
před 11 hhodinami

Superdávku čekají další změny

Superdávku, která slučuje dávky na bydlení, živobytí a děti, čekají další změny. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je chce s opozicí dohodnout ještě během podzimu. Týkat se mají například exekucí a insolvencí, protože nárok na podporu v současné době stát odvozuje před přihlédnutím k takovým srážkám. Zatím poslední úpravy, které mají rozšířit okruh zranitelných osob, schválili senátoři v červenci. Někteří potřební dosud na superdávku nedosáhli vůbec.
před 11 hhodinami

Hasiči dohlížejí po požáru na halu v Rynholci, škoda je 400 milionů

Hasiči dál dohlížejí na halu na zpracování plastů v Rynholci na Rakovnicku, kde páteční požár způsobil škodu zhruba 400 milionů korun. Před půlnocí jej dostali pod kontrolu, ale likvidace zatím vyhlášená není. K ránu snížili poplachový stupeň na základní. V budově už od rána není materiál, jednotka záchranného útvaru hasičů, která pomáhala s vyskladněním, odjela zpět na základnu. Dohled by měl skončit v neděli ráno, kdy místo předají majiteli. Vyšetřování příčiny pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Armáda na Dnech NATO ukazuje protivzdušnou obranu či nový přepravní letoun

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku v sobotu začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Největší bezpečnostní přehlídku v Evropě navštívilo během soboty bezmála 92 tisíc lidí. Během zahájení promluvil prezident Petr Pavel, který prohlásil, že „jenom taková země, která bude vnímat svoji bezpečnost jako úkol všech, může být bezpečná a žít v míru“. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) po boku premiéra Andreje Babiše (ANO) upozornil, že bezpečnost není samozřejmost.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vesnicí roku jsou Boršice ze Zlínského kraje

Vesnicí roku 2026 se staly Boršice ze Zlínského kraje. Porotu zaujala komplexní péče o obec a její obyvatele či bohatý spolkový život. Druhé místo v celostátním finále soutěže obsadila Vraclav z Pardubického kraje a třetí jsou Všeruby z Plzeňského kraje. Výsledky organizátoři odpoledne vyhlásili v Písečné na Orlickoústecku, která zvítězila loni. Letos se přihlásilo 245 obcí, nejvíce od roku 2016.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoCíl legitimní, provedení za pět, říká k vetovanému zákonu Haas. Ožanová: Veto musíme přehlasovat

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval zákony o státních zaměstnancích a zahraniční službě. Změnám dle něj nepředcházela dostatečná odborná diskuze. Pochybnosti má ale také o souladu s ústavou, a to u části, která odjímá hlavě státu pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „Budeme muset veto pana prezidenta přehlasovat,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). Poslankyně počítá s tím, že o ústavnosti některých změn rozhodne Ústavní soud. „Státní služba a zrušení toho byrokratické molochu státní služby by byl cíl správný, legitimní, ale to legislativní provedení ze strany vládní koalice, to je jak u velké novely stavebního práva, to je za čtyři minus až za pět,“ říká místopředseda téhož výboru Karel Haas (ODS).
před 18 hhodinami

VideoLéčba chlapce se vzácnou nemocí uspěla. A pojišťovna se musí k případu vrátit

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna se vrací k případu Martina Zatloukala. Chlapec trpí vzácným genetickým syndromem. Stomilionovou léčbu ve Francii mu zaplatila veřejná sbírka. Pojišťovna nejdřív žádost rodiny o úhradu zamítla. Pak ale soud rozhodl, že ji má znovu otevřít. ČT zjistila, že kasační stížnost proti tomu už instituce nepodala. Pokud tedy zaplatí zpětně, chtějí rodiče věnovat peníze na péči o další nemocné děti. Od unikátní léčby ve Francii uplynulo více než dva a půl roku. „Kdyby léčbu nedostal, tak by nebyl schopen sedu, nebyl by schopen vnímat okolí, mít radost ze zevních podnětů. Byl by ležící a měl by permanentní křeče,“ řekla primářka Kliniky dětské neurologie 2. LF a FN Motol Jana Haberlová. „Můžu říct, že léčba u Martínka měla efekt. Dnes je spokojené šťastné dítě,“ dodala.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.