Čas

Změna času ovlivňuje celou řadu oblastí lidského konání. Včetně práce meteorologů. A to přesto, že „jejich čas“ tyto posuny ignoruje.

Fotony zřejmě mohou opustit prostředí dříve, než do něj vstoupí. Naznačuje to nový experiment, který popsal fenomén takzvaného negativního času.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dostal za úkol do konce roku 2026 ve spolupráci s dalšími americkými a mezinárodními agenturami vytvořit jednotný systém měření času na Měsíci. Takzvaný koordinovaný lunární čas (LTC) má pomoci s budoucími misemi v rámci závodů o dobývání přirozené zemské družice, napsala agentura Reuters.

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve 02:00 posunou o 60 minut vpřed. Zatímco náramkové či nástěnné hodiny si lidé musí většinou posunout sami, hodiny v přístrojích jako telefon nebo počítač se jim přeřídí automaticky. Standardní středoevropský čas, nepřesně nazývaný zimní, se vrátí poslední říjnovou neděli.

Podle nové studie plynul čas na počátku vesmíru pomaleji než v současnosti. Vědci něco takového předpokládali už dříve, teď to ale australští fyzici poprvé pozorovali v reálném světě.

Fyzik Thomas Hertog patří mezi špičku světových kosmologů. Díky tomu, že úzce spolupracoval se Stephenem Hawkingem, pokračuje i nyní v rozvoji a vylepšování jeho myšlenek. V rozhovoru pro Českou televizi vzpomínal na to, jak jejich společný výzkum začal – a kam pokročil pět let po Hawkingově smrti.

Jak by se na náš vesmír dívali pozorovatelé pohybující se rychleji než světlo ve vakuu? Podle nové studie by se tento obraz naprosto lišil od toho, jak ho vnímáme sami. Z našeho pohledu by nedával vůbec smysl, protože by v něm mnohdy následek předcházel příčinu.

Země si může připsat nový světový rekord: Vědci zkoumající rotaci naší planety teď potvrdili, že 29. červen byl nejkratším dnem v historii detailního měření. Když Země dokončí jednu úplnou otáčku kolem své osy, rychlost otáčení – téměř 24 hodin s malými výkyvy – určuje délku našeho dne. Dne 29. června se ale Země otáčela o něco rychleji než obvykle, čímž se náš den zkrátil o 1,59 milisekundy.

Začne opět platit letní čas. Noc na neděli bude o hodinu „kratší“, změna času nastane ve 2:00 SEČ, respektive 3:00 SELČ. Stále se nic nemění na tom, že se letní čas zavádí na větší část roku, snahy o změnu na úrovni Evropské unie pohřbily prozatím jiné události. Tak jako obvykle musí cestující počítat se zpožděním nočních vlaků. Města, která provozují noční MHD, trochu ušetří, protože vypraví o jeden nebo dva spoje méně.

Končí středoevropský letní čas, dalších pět měsíců budou hodiny v Česku ukazovat astronomický středoevropský čas. V noci na neděli tedy „přibude“ hodina – ve 3:00 středoevropského letního času se ručičky vrátí na 2:00 středoevropského času. Lidé, kteří musí v neděli ráno vstávat, si přispí, noční vlaky budou hodinu stát na nádražích a noční tramvaje či autobusy ve velkých městech, kde jezdí v pravidelných intervalech, pojedou vícekrát než v jiné noci.

Během pandemie se v Česku zvýšil počet dospívajících, kteří nadměrně používali internet, zjistili vědci z výzkumného týmu IRTIS Masarykovy univerzity. Pandemie covidu-19 značně omezila možnosti mladistvých ve vzdělávání i trávení volného času. České školy navíc byly oproti ostatním evropským zemím déle zavřené.

Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Nařízení schválila vláda, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Podle fyzioložky Heleny Illnerové by se lidé, kteří mají s přechodem na letní čas a zase zpět potíže, měli na posun začít připravovat předem.

Přirozený středoevropský čas a letní čas se budou nejspíše pravidelně střídat dalších pět let. Evropská unie původně počítala s ukončením každoročních posunů, ale členské státy se nedohodly, čím by se chtěly dál řídit. Nakonec přišel návrh nařízení, podle kterého se bude letní čas zavádět vždy od konce března do konce října do roku 2026. Podklady zveřejnila vláda.

Ve 2:00 v noci na neděli začne platit letní čas. Ručičky hodin se tedy posunou o hodinu vpřed na 3:00, takže ráno bude světlo o hodinu kratší dobu a večer o hodinu déle. Bezprostřední dopady na život v Česku budou letos minimální, v noci platí zákaz vycházení. Přípravy Evropské unie na zrušení každoročního střídání času poněkud utichly kvůli koronavirové krizi, stále se s ním ale počítá. Otázkou pro odborníky i politiky zůstává, který čas zachovat.

Vědci z celého světa si všímají, že se Země v poslední době otáčí kolem své osy stále rychleji – a to dokonce nejrychleji v lidských dějinách. Přestože ještě neexistuje studie, je jasné, že rok 2020 přinesl ty nejkratší dny v historii.

Během noci na neděli začne platit zimní čas. Ve tři hodiny ráno se posunou hodiny zpět na 2:00 a noc tak bude o hodinu delší. Česko stejně jako většina dalších evropských zemí tím jako každý rok opustí letní čas a vrátí se k času astronomickému. Standardní středoevropský čas (SEČ), pro který se vžilo označení zimní, bude platit do 28. března příštího roku.

V noci na neděli začne platit letní čas. Noc bude o hodinu kratší, ve dvě hodiny středoevropského času náhle budou tři hodiny středoevropského letního času. Vzhledem k trvajícímu utlumení veřejného života bude bezprostřední dopad menší – například nejezdí noční vlaky, které obvykle bývají kvůli posunu času zpožděné. Přesto, nebo snad proto je ale potřeba dát pozor na to, že je o hodinu více a vzít to v úvahu také v pondělí při cestě do práce.

Léto skončilo z pohledu meteorologů i astronomů, ale nikoli ještě z pohledu časového. Letní čas přestane platit až v noci na neděli. Volný den bude pětadvacetihodinový, protože se ve 3:00 středoevropského letního času ručičky vrátí na 2:00 středoevropského času. Počítat s tím musí například cestující ve veřejné dopravě.

Změna času, která čeká Česko i celou Evropskou unii v noci na neděli, není populární. Sociologové se o tom znovu ujistili v průzkumu, který provedla agentura STEM/MARK a jeho výsledky představila na workshopu ministerstva dopravy ke každoročnímu střídání času. Většina lidí je pro zrušení střídání i při zvážení všech souvisejících rizik a – navzdory zkušenostem například z Ruska – by větší část dotázaných uvítala, kdyby celoročně platil letní čas.

V noci na neděli začíná v Česku platit středoevropský letní čas. Časomíry se ve dvě ráno posunou o šedesát minut kupředu, a noc tak bude o hodinu kratší. Zpět ke standardnímu středoevropskému času se Češi vrátí 27. října. Podle nedávného rozhodnutí Evropského parlamentu by pak povinné střídání standardního a letního času mělo skončit v roce 2021.

Europoslanci v úterý podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Chtějí ale, aby členské státy Evropské unie svůj postup koordinovaly, a předešly tak případnému narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl roku musí nakonec souhlasit i členské země.

Evropskou unii čeká debata o konci střídání času. Návrh Evropské komise se opírá o průzkum, kterého se zúčastnilo víc než 4,5 milionu lidí ze všech členských států. Není však jasné, ke kterému času – letnímu, nebo „zimnímu“ – se jednotlivé země přikloní. Historik Stanislav Bárta v pořadu 90′ ČT24 upozornil, že čas je v podstatě otázkou konsenzu. „Rozhodnutí o tom, podle jakého času se budeme řídit, je politické a ekonomické,“ uvedl.

Změny „zimního“ času na letní se zavedly hlavně proto, aby firmy i domácnosti ušetřily za svícení. To už ale podle odborníků dnes neplatí a ekonomické důvody pro letní čas tak nejsou.

Pokud by skončilo střídání času, měl by v Česku nastálo platit standardní, tedy „zimní“ čas. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) to vyplynulo z debaty vlády. Podle něj pro tuto variantu mluví praktické důvody i názory odborníků. Evropská shoda se však zatím nerýsuje.