Nové hodiny na ISS se za miliardu dní zpozdí o sekundu. Pracovali na nich Češi

Nahrávám video
Věda 24: Atomové hodiny na ISS
Zdroj: ČT24

Pouhých 100 attosekund. To je přesnost nových atomových hodin na Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Dopravila je tam nákladní loď Dragon a jsou umístěné na vnější plášť evropského modulu Columbus. Na jejich vývoji se podíleli i Češi.

Jedna attosekunda je z hlediska lidského vnímání nepředstavitelně krátká jednotka času. Jde o miliardtinu miliardtiny sekundy, tedy 10−18 sekundy. Možná pro pochopení její délky pomůže srovnání řádů: Kdyby jedna attosekunda byla jeden centimetr, pak by jedna sekunda představovala přímku dlouhou 256 milionů kilometrů – to je skoro dvakrát dál než ze Země ke Slunci.

A právě s touto přesností teď měří čas evropské atomové hodiny, které se po mnoha letech plánování a vývoje konečně dostaly na ISS. Uvnitř krabice jsou rovnou dvoje. Pracují s přesností, která je pro normální život nevyužitelná. „Za miliardu dní by se to rozešlo o jednu vteřinu,“ uvedl Ivan Procházka, vedoucí projektu ELT detektoru z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Nové evropské atomové hodiny
Zdroj: ESA

Vědci mají ale pro něco tak přesného využití rovnou několik. Cílem projektu je totiž porovnat časové údaje z ISS s údaji z pozemských stanic. Kvůli tomu se ze Země k atomovým hodinám posílají laserové pulsy – a český detektor ELT ze stejných laserových pulsů dokáže zjistit rozdíl času mezi Zemí a ISS.

Získaná data se poté pošlou zpět na Zemi a protože detektor zaznamenává i spoustu sekundárních zdrojů světla, musí se z dat vyfiltrovat jen vybrané signály pocházející přímo z pozemních stanic. „A pak teprve z toho vyjde výsledek – ten vzájemný vztah hodin na Zemi a v kosmu,“ vysvětluje Procházka.

Vizualizace hodin na plášti ISS
Zdroj: ESA

Takové experimenty mohou vypadat jako „věda pro vědu“, ale ve skutečnosti má tento konkrétní mnoho praktických využití. Když budou moci odborníci mnohem lépe a rychleji porovnávat čas na různých místech na Zemi, pomůže to třeba navigaci nebo satelitní komunikaci. Tedy technologiím, bez nichž by se moderní civilizace 21. století už jen těžko obešla.

Atomové hodiny i s českým detektorem by na ISS měly fungovat aspoň 30 měsíců. Odborníci by rádi podobné detektory v budoucnu umístili i na navigačních družicích Galileo.

Princip měření času z ISS
Zdroj: ESA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 11 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...