Nové hodiny na ISS se za miliardu dní zpozdí o sekundu. Pracovali na nich Češi

3 minuty
Věda 24: Atomové hodiny na ISS
Zdroj: ČT24

Pouhých 100 attosekund. To je přesnost nových atomových hodin na Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Dopravila je tam nákladní loď Dragon a jsou umístěné na vnější plášť evropského modulu Columbus. Na jejich vývoji se podíleli i Češi.

Jedna attosekunda je z hlediska lidského vnímání nepředstavitelně krátká jednotka času. Jde o miliardtinu miliardtiny sekundy, tedy 10−18 sekundy. Možná pro pochopení její délky pomůže srovnání řádů: Kdyby jedna attosekunda byla jeden centimetr, pak by jedna sekunda představovala přímku dlouhou 256 milionů kilometrů – to je skoro dvakrát dál než ze Země ke Slunci.

A právě s touto přesností teď měří čas evropské atomové hodiny, které se po mnoha letech plánování a vývoje konečně dostaly na ISS. Uvnitř krabice jsou rovnou dvoje. Pracují s přesností, která je pro normální život nevyužitelná. „Za miliardu dní by se to rozešlo o jednu vteřinu,“ uvedl Ivan Procházka, vedoucí projektu ELT detektoru z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Nové evropské atomové hodiny
Zdroj: ESA

Vědci mají ale pro něco tak přesného využití rovnou několik. Cílem projektu je totiž porovnat časové údaje z ISS s údaji z pozemských stanic. Kvůli tomu se ze Země k atomovým hodinám posílají laserové pulsy – a český detektor ELT ze stejných laserových pulsů dokáže zjistit rozdíl času mezi Zemí a ISS.

Získaná data se poté pošlou zpět na Zemi a protože detektor zaznamenává i spoustu sekundárních zdrojů světla, musí se z dat vyfiltrovat jen vybrané signály pocházející přímo z pozemních stanic. „A pak teprve z toho vyjde výsledek – ten vzájemný vztah hodin na Zemi a v kosmu,“ vysvětluje Procházka.

Vizualizace hodin na plášti ISS
Zdroj: ESA

Takové experimenty mohou vypadat jako „věda pro vědu“, ale ve skutečnosti má tento konkrétní mnoho praktických využití. Když budou moci odborníci mnohem lépe a rychleji porovnávat čas na různých místech na Zemi, pomůže to třeba navigaci nebo satelitní komunikaci. Tedy technologiím, bez nichž by se moderní civilizace 21. století už jen těžko obešla.

Atomové hodiny i s českým detektorem by na ISS měly fungovat aspoň 30 měsíců. Odborníci by rádi podobné detektory v budoucnu umístili i na navigačních družicích Galileo.

Princip měření času z ISS
Zdroj: ESA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
před 3 hhodinami

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
včera v 09:00

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
23. 12. 2025
Načítání...