Nové hodiny na ISS se za miliardu dní zpozdí o sekundu. Pracovali na nich Češi

Nahrávám video
Věda 24: Atomové hodiny na ISS
Zdroj: ČT24

Pouhých 100 attosekund. To je přesnost nových atomových hodin na Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Dopravila je tam nákladní loď Dragon a jsou umístěné na vnější plášť evropského modulu Columbus. Na jejich vývoji se podíleli i Češi.

Jedna attosekunda je z hlediska lidského vnímání nepředstavitelně krátká jednotka času. Jde o miliardtinu miliardtiny sekundy, tedy 10−18 sekundy. Možná pro pochopení její délky pomůže srovnání řádů: Kdyby jedna attosekunda byla jeden centimetr, pak by jedna sekunda představovala přímku dlouhou 256 milionů kilometrů – to je skoro dvakrát dál než ze Země ke Slunci.

A právě s touto přesností teď měří čas evropské atomové hodiny, které se po mnoha letech plánování a vývoje konečně dostaly na ISS. Uvnitř krabice jsou rovnou dvoje. Pracují s přesností, která je pro normální život nevyužitelná. „Za miliardu dní by se to rozešlo o jednu vteřinu,“ uvedl Ivan Procházka, vedoucí projektu ELT detektoru z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Nové evropské atomové hodiny
Zdroj: ESA

Vědci mají ale pro něco tak přesného využití rovnou několik. Cílem projektu je totiž porovnat časové údaje z ISS s údaji z pozemských stanic. Kvůli tomu se ze Země k atomovým hodinám posílají laserové pulsy – a český detektor ELT ze stejných laserových pulsů dokáže zjistit rozdíl času mezi Zemí a ISS.

Získaná data se poté pošlou zpět na Zemi a protože detektor zaznamenává i spoustu sekundárních zdrojů světla, musí se z dat vyfiltrovat jen vybrané signály pocházející přímo z pozemních stanic. „A pak teprve z toho vyjde výsledek – ten vzájemný vztah hodin na Zemi a v kosmu,“ vysvětluje Procházka.

Vizualizace hodin na plášti ISS
Zdroj: ESA

Takové experimenty mohou vypadat jako „věda pro vědu“, ale ve skutečnosti má tento konkrétní mnoho praktických využití. Když budou moci odborníci mnohem lépe a rychleji porovnávat čas na různých místech na Zemi, pomůže to třeba navigaci nebo satelitní komunikaci. Tedy technologiím, bez nichž by se moderní civilizace 21. století už jen těžko obešla.

Atomové hodiny i s českým detektorem by na ISS měly fungovat aspoň 30 měsíců. Odborníci by rádi podobné detektory v budoucnu umístili i na navigačních družicích Galileo.

Princip měření času z ISS
Zdroj: ESA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
před 7 hhodinami

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
před 23 hhodinami

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
včera v 13:07

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
včera v 11:47

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026

AI se nevyrovná lékaři, stále si vymýšlí. Experti připravili návod, jak ji využívat

Při konzultování zdravotních potíží s nástroji umělé inteligence (AI), například chatboty, je třeba podle odborníků kritický náhled, protože si často vymýšlí a mají tendenci odpovídat podle očekávání tazatele. Lékaře proto nenahradí. Varují také před zadáváním osobních údajů. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) kvůli stále rozsáhlejšímu využívání chatbotů představila příručku pro pacienty.
6. 5. 2026

Mamutí dálnice na Moravě propojovaly kontinent. Zkoumá je nový mezinárodní projekt

Před třiceti tisíci lety putovala Evropou velká stáda mamutů, která lákala lidské lovce. Vědci teď doufají, že s pomocí nejmodernějších technologií zjistí o obou druzích i jejich vzájemném propojení a vztazích víc. Klíčovou roli v projektu hraje území Moravy, která tehdy tvořila pomyslný most, jenž spojoval sever a jih střední Evropy.
6. 5. 2026

Proti covidu není očkovaná většina lékařů a téměř všechny sestry, vyplývá z dat

Během poslední sezony respiračních nemocí se nedalo v Česku očkovat aktuální vakcínou proti nemoci covid-19 asi 91 procent lékařů a přes 98 procent zdravotních sester.
6. 5. 2026
Načítání...