Tajná laboratoř vyvíjí pro britskou armádu kvantové hodiny

Přísně tajná laboratoř ve Velké Británii vyvíjí první kvantové hodiny, které mají britské armádě pomoci posílit zpravodajské a průzkumné operace, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo obrany.

Kvantové hodiny, jejichž vývoj britská armáda financuje, jsou tak přesné, že během miliard let se zpozdí o méně než jednu sekundu. To „umožní vědcům měřit čas v bezprecedentním měřítku“, uvedlo ministerstvo v prohlášení.

„Zkoušení této nové, průlomové technologie by mohlo nejen posílit naše operační schopnosti, ale také podpořit pokrok v průmyslu, posílit náš vědecký sektor a podpořit vysoce kvalifikovaná pracovní místa,“ uvedla ministryně pro obranné zakázky Maria Eagleová. Zařízení vzniká v přísně tajné laboratoři Defence Science and Technology Laboratory (Dstl).

Ministerstvo obrany také uvedlo, že budoucí výzkum „povede ke zmenšení rozměrů této technologie, což umožní její masovou výrobu a miniaturizaci, čímž se odemkne široká škála aplikací, například využití ve vojenských vozidlech a letadlech“.

K čemu jsou kvantové hodiny

Tato technologie by podle armády měla snížit závislost na systému GPS, který „mohou protivníci narušit a zablokovat“, dodalo ministerstvo. V současné době existuje spousta důkazů toho, jak je GPS narušitelná – zejména z konfliktu na Ukrajině.

Nejedná se o světové prvenství, protože Coloradská univerzita v Boulderu vyvinula kvantové hodiny už před 15 lety ve spolupráci s americkým Národním institutem pro standardy a technologie. Jde ale o „první zařízení svého druhu, které bylo postaveno ve Velké Británii“, uvádí se v prohlášení. Armáda podle této zprávy doufá, že by přesnou technologii mohla začít využívat už během příštích pěti let.

Kvantové jevy v reálném světě

Kvantové jevy jsou mnohdy lidským „selským rozumem“ nepochopitelné a nedávají moc smysl. Ale prokazatelně fungují, a hlavně se dají využít. V tomto případě hodiny využívají kvantovou mechaniku – fyziku hmoty a energie v atomovém a subatomárním měřítku – k měření času s nebývalou přesností pomocí měření energetických fluktuací uvnitř atomů.

Přesné měření času má zásadní význam mimo jiné pro satelitní navigační systémy, mobilní telefony a digitální televizi a může otevřít nové hranice ve výzkumných oblastech, jako je kvantová věda.

Kvantové století

Společnosti a vlády po celém světě chtějí využít obrovského potenciálu, který by jim kvantová technologie mohla přinést. Společnost Google minulý měsíc představila nový kvantový výpočetní čip, který by podle ní dokázal za několik minut zvládnout to, co by předním superpočítačům trvalo stovky miliard let.

Spojené státy a Čína investují do kvantového výzkumu velké prostředky a americká administrativa zavedla přísná omezení na vývoz těchto citlivých technologií do zahraničí. Podle agentury AFP dosáhly soukromé a veřejné investice do těchto technologií během posledních pěti let asi dvaceti miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 19 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...