Tajná laboratoř vyvíjí pro britskou armádu kvantové hodiny

Přísně tajná laboratoř ve Velké Británii vyvíjí první kvantové hodiny, které mají britské armádě pomoci posílit zpravodajské a průzkumné operace, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo obrany.

Kvantové hodiny, jejichž vývoj britská armáda financuje, jsou tak přesné, že během miliard let se zpozdí o méně než jednu sekundu. To „umožní vědcům měřit čas v bezprecedentním měřítku“, uvedlo ministerstvo v prohlášení.

„Zkoušení této nové, průlomové technologie by mohlo nejen posílit naše operační schopnosti, ale také podpořit pokrok v průmyslu, posílit náš vědecký sektor a podpořit vysoce kvalifikovaná pracovní místa,“ uvedla ministryně pro obranné zakázky Maria Eagleová. Zařízení vzniká v přísně tajné laboratoři Defence Science and Technology Laboratory (Dstl).

Ministerstvo obrany také uvedlo, že budoucí výzkum „povede ke zmenšení rozměrů této technologie, což umožní její masovou výrobu a miniaturizaci, čímž se odemkne široká škála aplikací, například využití ve vojenských vozidlech a letadlech“.

K čemu jsou kvantové hodiny

Tato technologie by podle armády měla snížit závislost na systému GPS, který „mohou protivníci narušit a zablokovat“, dodalo ministerstvo. V současné době existuje spousta důkazů toho, jak je GPS narušitelná – zejména z konfliktu na Ukrajině.

Nejedná se o světové prvenství, protože Coloradská univerzita v Boulderu vyvinula kvantové hodiny už před 15 lety ve spolupráci s americkým Národním institutem pro standardy a technologie. Jde ale o „první zařízení svého druhu, které bylo postaveno ve Velké Británii“, uvádí se v prohlášení. Armáda podle této zprávy doufá, že by přesnou technologii mohla začít využívat už během příštích pěti let.

Kvantové jevy v reálném světě

Kvantové jevy jsou mnohdy lidským „selským rozumem“ nepochopitelné a nedávají moc smysl. Ale prokazatelně fungují, a hlavně se dají využít. V tomto případě hodiny využívají kvantovou mechaniku – fyziku hmoty a energie v atomovém a subatomárním měřítku – k měření času s nebývalou přesností pomocí měření energetických fluktuací uvnitř atomů.

Přesné měření času má zásadní význam mimo jiné pro satelitní navigační systémy, mobilní telefony a digitální televizi a může otevřít nové hranice ve výzkumných oblastech, jako je kvantová věda.

Kvantové století

Společnosti a vlády po celém světě chtějí využít obrovského potenciálu, který by jim kvantová technologie mohla přinést. Společnost Google minulý měsíc představila nový kvantový výpočetní čip, který by podle ní dokázal za několik minut zvládnout to, co by předním superpočítačům trvalo stovky miliard let.

Spojené státy a Čína investují do kvantového výzkumu velké prostředky a americká administrativa zavedla přísná omezení na vývoz těchto citlivých technologií do zahraničí. Podle agentury AFP dosáhly soukromé a veřejné investice do těchto technologií během posledních pěti let asi dvaceti miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 46 mminutami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
před 22 hhodinami

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
před 22 hhodinami

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...