Tajná laboratoř vyvíjí pro britskou armádu kvantové hodiny

Přísně tajná laboratoř ve Velké Británii vyvíjí první kvantové hodiny, které mají britské armádě pomoci posílit zpravodajské a průzkumné operace, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo obrany.

Kvantové hodiny, jejichž vývoj britská armáda financuje, jsou tak přesné, že během miliard let se zpozdí o méně než jednu sekundu. To „umožní vědcům měřit čas v bezprecedentním měřítku“, uvedlo ministerstvo v prohlášení.

„Zkoušení této nové, průlomové technologie by mohlo nejen posílit naše operační schopnosti, ale také podpořit pokrok v průmyslu, posílit náš vědecký sektor a podpořit vysoce kvalifikovaná pracovní místa,“ uvedla ministryně pro obranné zakázky Maria Eagleová. Zařízení vzniká v přísně tajné laboratoři Defence Science and Technology Laboratory (Dstl).

Ministerstvo obrany také uvedlo, že budoucí výzkum „povede ke zmenšení rozměrů této technologie, což umožní její masovou výrobu a miniaturizaci, čímž se odemkne široká škála aplikací, například využití ve vojenských vozidlech a letadlech“.

K čemu jsou kvantové hodiny

Tato technologie by podle armády měla snížit závislost na systému GPS, který „mohou protivníci narušit a zablokovat“, dodalo ministerstvo. V současné době existuje spousta důkazů toho, jak je GPS narušitelná – zejména z konfliktu na Ukrajině.

Nejedná se o světové prvenství, protože Coloradská univerzita v Boulderu vyvinula kvantové hodiny už před 15 lety ve spolupráci s americkým Národním institutem pro standardy a technologie. Jde ale o „první zařízení svého druhu, které bylo postaveno ve Velké Británii“, uvádí se v prohlášení. Armáda podle této zprávy doufá, že by přesnou technologii mohla začít využívat už během příštích pěti let.

Kvantové jevy v reálném světě

Kvantové jevy jsou mnohdy lidským „selským rozumem“ nepochopitelné a nedávají moc smysl. Ale prokazatelně fungují, a hlavně se dají využít. V tomto případě hodiny využívají kvantovou mechaniku – fyziku hmoty a energie v atomovém a subatomárním měřítku – k měření času s nebývalou přesností pomocí měření energetických fluktuací uvnitř atomů.

Přesné měření času má zásadní význam mimo jiné pro satelitní navigační systémy, mobilní telefony a digitální televizi a může otevřít nové hranice ve výzkumných oblastech, jako je kvantová věda.

Kvantové století

Společnosti a vlády po celém světě chtějí využít obrovského potenciálu, který by jim kvantová technologie mohla přinést. Společnost Google minulý měsíc představila nový kvantový výpočetní čip, který by podle ní dokázal za několik minut zvládnout to, co by předním superpočítačům trvalo stovky miliard let.

Spojené státy a Čína investují do kvantového výzkumu velké prostředky a americká administrativa zavedla přísná omezení na vývoz těchto citlivých technologií do zahraničí. Podle agentury AFP dosáhly soukromé a veřejné investice do těchto technologií během posledních pěti let asi dvaceti miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 10 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 11 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 15 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 17 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 18 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 19 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.