V Ostravě bude supervýkonný kvantový počítač, první v Česku

Národní superpočítačové centrum získá první kvantový počítač v Česku. Bude umístěný v superpočítačovém centru IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Hodnota stroje je zhruba 125 milionů korun. Systém bude uveden do provozu do roku od podpisu smlouvy, která byla uzavřena tento týden.

„Kvantové počítače mají potenciál řešit problémy, které jsou pro klasické počítače extrémně obtížné nebo prakticky nemožné. Kvantové počítání je stále ve fázi rozvoje a jeho plný potenciál ještě nebyl naplno využit. Avšak jak technologie postupují, je pravděpodobné, že kvantové počítače přinesou revoluci v mnoha oblastech vědy,“ uvedla univerzita.

„Jsme nadšeni, že budeme mít kvantový počítač s touto unikátní topologií Jeho architektura nám umožní výrazně zlepšit efektivitu výpočtů a škálovatelnost našeho systému. Díky této topologii můžeme lépe využít kvantové provázání a dosáhnout rychlejších a přesnějších výsledků v široké škále aplikací, od umělé inteligence až po simulace komplexních systémů,“ uvedl ředitel superpočítačových služeb IT4Innovations Branislav Jansík.

Národní superpočítačové centrum IT4Innovations je výzkumným, vývojovým a inovačním centrem v oblasti vysoce výkonného počítání, datových analýz, kvantového počítání a umělé inteligence a jejich využití v dalších vědeckých, průmyslových i společenských oborech. Od roku 2013 provozuje nejvýkonnější superpočítačové systémy v Česku. Poskytuje je jak českým, tak zahraničním výzkumným týmům z akademické i soukromé sféry.

Jako knihovna, která daruje čtenáři čtyři ruce navíc

Kvantový počítač je jako superrychlá a superinteligentní knihovna, kde ale v poličkách místo papírových knih stojí kvantové bity neboli qubity. Zatímco klasický počítač pracuje s bity, které mohou mít hodnotu 0 nebo 1 (jako rozsvícená nebo zhasnutá žárovka), qubity mohou být současně v obou stavech díky kvantové vlastnosti zvané superpozice.

Díky tomu se mohou při vyhledávání informace místo jedné cesty k cíli (pouze 0 nebo 1) vydat mnoha různými cestičkami. Jako by v knihovně čtenář nelistoval jednou knihou, ale protože má osm rukou, může číst třeba ve čtyřech najednou. Že to není možné? V reálném světě ne, ale pravidla kvantového světa jsou zcela odlišná a mnohdy nemají v tom normálním ani nic podobného.

Zjednodušeně řečeno: kvantový počítač může prozkoumat více možností najednou a tím pádem je schopen řešit některé problémy mnohem rychleji.

Ani to ale ještě není všechno. Další důležitou vlastností kvantového světa je kvantová provázanost, další jev, který se nedá úplně snadno popsat v normálním světě: dvě částice mohou být propojené tak, že si o sobě udrží informace bez ohledu na to, jak daleko jsou od sebe. Třeba i na druhé straně kosmu. V podstatě by se to dalo vysvětlit opět na příkladu s knihovnou: kdyby čtenář otevřel knihu v levém dolním rohu police, rovnou by četl i to, co je v propojené knize, kterou si od něj půjčil soused na dovolenou do Egypta.

Celkově se kvantové počítače hodí pro složité úkoly, jako je například dešifrování kódů, simulace molekul nebo optimalizace problémů, které by klasické počítače zvládly jen stěží. Ale stále jsou ještě v rané fázi vývoje, takže se teprve uvidí, jaký dopad budou mít na svět.

Pro koho to bude

Kvantový počítač v Ostravě bude k dispozici širokému spektru evropských uživatelů, od vědeckých komunit po průmysl a veřejný sektor. „Připravovaná kvantová výpočetní infrastruktura podpoří vývoj široké škály aplikací s průmyslovým, vědeckým a společenským významem pro Evropu a rozšíří evropskou superpočítačovou infrastrukturu o nové technologie,“ uvedla univerzita.

Technické parametry tohoto konkrétního stroje z něj podle univerzity dělají světově ojedinělou instalaci pro kvantové výpočty. Systém bude v Ostravě propojen s petascalovým superpočítačem Karolina. „Instalace kvantového počítače konsorcia LUMI-Q v Ostravě je pro nás nejen technickým, ale i strategickým úspěchem. Tato infrastruktura nám umožní přispět k dalšímu rozvoji kvantových technologií a podpoří evropské úsilí stát se lídrem v této oblasti,“ dodali zástupci projektu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 20 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 22 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 23 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...