V Ostravě bude supervýkonný kvantový počítač, první v Česku

Národní superpočítačové centrum získá první kvantový počítač v Česku. Bude umístěný v superpočítačovém centru IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Hodnota stroje je zhruba 125 milionů korun. Systém bude uveden do provozu do roku od podpisu smlouvy, která byla uzavřena tento týden.

„Kvantové počítače mají potenciál řešit problémy, které jsou pro klasické počítače extrémně obtížné nebo prakticky nemožné. Kvantové počítání je stále ve fázi rozvoje a jeho plný potenciál ještě nebyl naplno využit. Avšak jak technologie postupují, je pravděpodobné, že kvantové počítače přinesou revoluci v mnoha oblastech vědy,“ uvedla univerzita.

„Jsme nadšeni, že budeme mít kvantový počítač s touto unikátní topologií Jeho architektura nám umožní výrazně zlepšit efektivitu výpočtů a škálovatelnost našeho systému. Díky této topologii můžeme lépe využít kvantové provázání a dosáhnout rychlejších a přesnějších výsledků v široké škále aplikací, od umělé inteligence až po simulace komplexních systémů,“ uvedl ředitel superpočítačových služeb IT4Innovations Branislav Jansík.

Národní superpočítačové centrum IT4Innovations je výzkumným, vývojovým a inovačním centrem v oblasti vysoce výkonného počítání, datových analýz, kvantového počítání a umělé inteligence a jejich využití v dalších vědeckých, průmyslových i společenských oborech. Od roku 2013 provozuje nejvýkonnější superpočítačové systémy v Česku. Poskytuje je jak českým, tak zahraničním výzkumným týmům z akademické i soukromé sféry.

Jako knihovna, která daruje čtenáři čtyři ruce navíc

Kvantový počítač je jako superrychlá a superinteligentní knihovna, kde ale v poličkách místo papírových knih stojí kvantové bity neboli qubity. Zatímco klasický počítač pracuje s bity, které mohou mít hodnotu 0 nebo 1 (jako rozsvícená nebo zhasnutá žárovka), qubity mohou být současně v obou stavech díky kvantové vlastnosti zvané superpozice.

Díky tomu se mohou při vyhledávání informace místo jedné cesty k cíli (pouze 0 nebo 1) vydat mnoha různými cestičkami. Jako by v knihovně čtenář nelistoval jednou knihou, ale protože má osm rukou, může číst třeba ve čtyřech najednou. Že to není možné? V reálném světě ne, ale pravidla kvantového světa jsou zcela odlišná a mnohdy nemají v tom normálním ani nic podobného.

Zjednodušeně řečeno: kvantový počítač může prozkoumat více možností najednou a tím pádem je schopen řešit některé problémy mnohem rychleji.

Ani to ale ještě není všechno. Další důležitou vlastností kvantového světa je kvantová provázanost, další jev, který se nedá úplně snadno popsat v normálním světě: dvě částice mohou být propojené tak, že si o sobě udrží informace bez ohledu na to, jak daleko jsou od sebe. Třeba i na druhé straně kosmu. V podstatě by se to dalo vysvětlit opět na příkladu s knihovnou: kdyby čtenář otevřel knihu v levém dolním rohu police, rovnou by četl i to, co je v propojené knize, kterou si od něj půjčil soused na dovolenou do Egypta.

Celkově se kvantové počítače hodí pro složité úkoly, jako je například dešifrování kódů, simulace molekul nebo optimalizace problémů, které by klasické počítače zvládly jen stěží. Ale stále jsou ještě v rané fázi vývoje, takže se teprve uvidí, jaký dopad budou mít na svět.

Pro koho to bude

Kvantový počítač v Ostravě bude k dispozici širokému spektru evropských uživatelů, od vědeckých komunit po průmysl a veřejný sektor. „Připravovaná kvantová výpočetní infrastruktura podpoří vývoj široké škály aplikací s průmyslovým, vědeckým a společenským významem pro Evropu a rozšíří evropskou superpočítačovou infrastrukturu o nové technologie,“ uvedla univerzita.

Technické parametry tohoto konkrétního stroje z něj podle univerzity dělají světově ojedinělou instalaci pro kvantové výpočty. Systém bude v Ostravě propojen s petascalovým superpočítačem Karolina. „Instalace kvantového počítače konsorcia LUMI-Q v Ostravě je pro nás nejen technickým, ale i strategickým úspěchem. Tato infrastruktura nám umožní přispět k dalšímu rozvoji kvantových technologií a podpoří evropské úsilí stát se lídrem v této oblasti,“ dodali zástupci projektu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled