V trestní reformě poslanci podpořili i dětský certifikát

Nahrávám video
Události: Reforma trestního práva
Zdroj: ČT24

K omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám státního rozpočtu by měly pomoci širší změny trestního práva, které schválila sněmovna. Vládní novela trestního zákoníku dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje. Dolní komora v ní mimo jiné uvolnila pravidla pro pěstování a držení konopí a upravila sazby u části konopných deliktů. Předlohu doplnila o takzvaný dětský certifikát.

Sněmovna novelu schválila hlasy 142 ze 159 přítomných poslanců, proti bylo 16 zástupců SPD. Novela má být účinná od ledna, nyní ji dostane k posouzení Senát.

„Novela přispěje k tomu, aby trestní právo lépe rozlišovalo mezi skutečně společensky škodlivým jednáním a případy, které do trestního řízení vůbec nepatří,“ uvedl končící ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), podle kterého je nynější systém trestání pachatelů zastaralý. Reforma se podle zpravodajky Heleny Válkové (ANO) snaží o to, aby lidé po výkonu trestu nepáchali další trestnou činnost a nahrazovali škodu.

Vládní novela trestního zákoníku dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých. Ty budou moci soudy ukládat za jakýkoliv trestný čin. U závažných činů, například znásilnění, jej ale nebude možné uložit jako jediný trest. Sněmovna rozšířila okruh těchto činů o týrání svěřené osoby a o týrání osoby žijící ve společné domácnosti.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra uvítal rozšíření alternativních trestů. „Umožní to soudcům lépe individualizovat trest,“ řekl. Podle něj by veřejnost neměla novou úpravu v tomto ohledu chápat tak, jako že se tresty snižují.

Předloha snižuje sazby za opakovanou krádež nebo za schvalování terorismu na internetu. Dolní komora odmítla návrh Petra Sadovského (ANO) na zrušení vyšší trestní sazby při recidivě u krádeží, stejně jako novela ruší recidivu u zpronevěry, podvodu, úvěrového, pojistného a dotačního podvodu a u provozování nepoctivých her a sázek.

Doživotní záznam v „dětském certifikátu“

Sexuální zločinci a pachatelé dalších násilných trestných činů budou mít zřejmě až doživotní zápis v evidenci, který jim zamezí v práci s dětmi. Schválená podoba takzvaného dětského certifikátu předpokládá konkrétně stoletý záznam v rejstříku skutečností důležitých pro práci s dětmi od narození lidí, kteří spáchají trestný čin s horní hranicí nejméně pětiletého vězení. Pachatelé méně závažných činů s nižší než pětiletou horní hranicí trestní sazby by nesměli pracovat s dětmi dvacet let. Dobu nebude možné zkrátit.

Sněmovna dětský certifikát schválila podle pozměňovacího návrhu skupiny jedenácti poslanců vládních STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a opozičních ANO, SPD a Pirátů v čele s Barbarou Urbanovou (STAN), který už dřív podpořil ústavně-právní výbor. V dílčím hlasování o reformě trestního práva pro něj zvedlo ruku 134 ze 160 přítomných poslanců. Proti byla trojice občanských demokratů, dalších 23 zákonodárců zejména z řad ODS se hlasování zdrželo.

Úprava vyjmenovává trestné činy, při jejichž spáchání by byl zápis v dětském certifikátu v podstatě automatický. Soud by mohl rozhodnout opačně. Jde hlavně o sexuální a násilné trestné činy směřující proti životu a zdraví. V případě dalších úmyslných trestných činů by záznam závisel na rozhodnutí soudu, například u výtržnictví. Zápis v evidenci by se mohl objevit také u právnických osob.

Poslanci certifikát podle individuálního návrhu Urbanové zmírnili u mladistvých delikventů. Pokud se dopustí pohlavního zneužití, záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi budou mít zapsaný pouze tehdy, pokud o tom rozhodne soud. Dolní komora také omezila živnostenské obory, pro jejichž provozování má být certifikát bez záznamu nutný. Půjde o živnosti poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, péče o dítě do tří let věku v denním režimu, psychologické poradenství a diagnostika a masérské, rekondiční a regenerační služby.

Záznam v rejstříku nebudou smět mít například učitelé a pracovníci zařízení ústavní nebo ochranné výchovy, dětští lékaři a zdravotníci, pracovníci sociálně-právní ochrany dětí a pracovníci v sociálních službách, pokud jsou v přímém a pravidelném kontaktu s dětmi.

V evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi se mají objevit záznamy u pachatelů s tresty zaznamenanými v rejstříku trestů od roku 2005. Před tím byl rejstřík veden v listinné podobě. „V tomto směru bude tedy právní úprava působit retroaktivně, což je zřejmě možné obhájit vzhledem k tomu, že nejde o trestní sankci,“ stojí v důvodové zprávě.

Změny v otázce alimentů

U zanedbání povinné výživy mají být napříště trestné jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Hrozit by za to ale mělo až dvouleté vězení místo ročního, jak navrhovala vláda.

Postih některých jiných jednání novela zpřísňuje, například trestá takzvanou deepfake pornografii vytvořenou umělou inteligencí. Soudy budou moci trestat rovněž deepfake materiály vytvářené v úmyslu způsobit druhému člověku vážnou újmu na jeho právech. Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek prosadil prodloužení promlčecí lhůty u základní skutkové podstaty vraždy z patnácti na třicet let.

Uvolnění pravidel pro držení a pěstování konopí

Legální zřejmě bude samopěstování nanejvýš tři konopných rostlin a držení až sta gramů konopí doma a 25 gramů venku. Pěstování čtyř až pěti rostlin by mohlo být přestupkem, více rostlin trestným činem, stejně jako držení více než dvou set gramů konopí v obydlí.

Úpravu prosadila Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), když původní vládní návrh legalizoval držení až padesáti gramů konopí doma a trestnost předpokládal od sta gramů. Sněmovna odmítla pirátské návrhy, z nichž nejširší předpokládal zavedení regulovaného trhu s konopím.

Trestné činy související s konopím budou mít podle přijaté úpravy Vladimíra Balaše (STAN) v zákoníku samostatnou pasáž, přičemž sazby mají podle zdůvodnění lépe odrážet společenský dopad konopí.

Z dalších poslaneckých návrhů, které se týkají návykových látek, poslanci schválili úpravu Marka Bendy (ODS) o legalizaci léčby psilocybinem tak, jak už platí pro léčebné konopí. Zamítla naopak legalizaci místností, do nichž by mohli narkomani beztrestně přinést a beztrestně užít dávku drogy pod odborným dohledem, i testování drog poskytnutých jejich uživateli, jak to prosazovala Renáta Zajíčková (ODS).

Sněmovna v novele upřesnila vymezení trestného činu propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod. Zákon má podle pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) výslovně uvádět nacistické a komunistické hnutí. Úprava vychází z výzvy paměťových institucí k tomu, aby se propagace komunismu postihovala stejně jako v případě nacismu. Dlouhý už dřív zdůraznil, že žádným politickým stranám zákaz hrozit nebude, neboť jde o přečiny jednotlivců.

Trestné činy spáchané z nenávisti

Novela dále rozšiřuje výčet pohnutek u takzvaných předsudečných trestných činů, tedy trestných činů spáchaných z nenávisti. Přísněji by tak nově měly být postihované například i cílené útoky na lidi se zdravotním handicapem. K dalším změnám patří to, že trest zákazu plnění veřejných zakázek, účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací půjde uložit i fyzickým osobám, nejen právnickým.

Opatření nahrazující vazbu, k nimž patří zákaz vycestování, dohled probačního úředníka a peněžitá záruka, budou moci po sněmovním doplnění novely trvat jen omezenou dobu, nejvýše 1,5násobek doby vazby. Nyní mohou představovat pro obviněného omezení i na řadu let.

Sněmovna také zpřísnila pravidla proti porušování mezinárodních sankcí. Nově by mohl čekat trest například lidi, kteří umožní vstoupit do země EU osobě na sankčním seznamu.

Připojená novela trestního řádu by měla mimo jiné zjednodušit přednes obžaloby i vyhlašování rozsudku. Tyto části soudního řízení bývají například u hospodářských trestných činů velmi obsáhlé.

Opoziční ANO a SPD neprosadily zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Činem se z podnětu skupiny senátorů zabývá Ústavní soud.

Zpřísnění zákazu uvádění jmen stíhaných sněmovna odmítla

Navrhované zpřísnění zákazu zveřejňování totožnosti podezřelých a stíhaných lidí poslanci odmítli. Proti úpravě ústavně-právního výboru, kterou původně předložil jeho předseda Radek Vondráček (ANO), se stavěly profesní organizace novinářů a vydavatelů. Poukazovaly na možné ohrožení svobody tisku. Podle mediálních asociací hrozilo, že by návrh vedl k autocenzuře a omezení práce novinářů i dalších lidí.

V trestním řádu zůstane i po reformě trestního práva nynější ustanovení, podle kterého orgány činné v trestním řízení nesmějí v přípravném řízení zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti níž se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka. Vondráčkova úprava měla stanovit, že by takové informace nesměly být zveřejněny nikým, tedy ani médii.

Pozměňovací návrh podpořil právní výbor začátkem dubna hlasy všech přítomných členů s výjimkou Michálka. V polovině května už pro kladné stanovisko nehlasoval ve výboru žádný z poslanců. V pátek na plénu hlasovali pro tuto úpravu dva ze 159 přítomných zákonodárců. Proti jich bylo 54 a 103 poslanců se hlasování zdrželo.

Piráti možné zpřísnění označovali za nový náhubkový zákon. Vondráček s takovou interpretací nesouhlasil. Zpřísnění by se podle něj netýkalo jmen politiků a dalších veřejně známých lidí a posílilo by osobní práva běžných lidí. Nadále totiž mělo platit ustanovení, podle kterého je informace možné zveřejnit z důvodu veřejného zájmu, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí. Piráti proti tomu tvrdili, že jde o snahu utajit před veřejností, kdo figuruje v korupčních případech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...