Barbora Urbanová

„Pomoc Ukrajině je potřeba minimálně do doby, než bude zvolen nový americký prezident, který je asi jediný člověk, který by dokázal donutit Putina k tomu, aby ukončil tuto válku,“ řekl europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) v debatě Událostí, komentářů. „Jediný člověk, který může ukončit tento konflikt, je Vladimir Putin,“ oponovala poslankyně Barbora Urbanová (STAN). Politici debatovali také o úspěchu pravice v eurovolbách a pozice frakce Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu.

Část dlužníků zdravotních odvodů dostane ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Zákon doplňující takzvaná milostivá léta znovu schválila sněmovna v původní, užší verzi. Širší senátní návrh odmítla. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Poslanci rovněž projednali a do závěrečného čtení odeslali novelu zákona o cenách či novelu o prezidentských volbách.

Šéf ANO Andrej Babiš veřejnost v podstatě tahá za nos – předstírá, že můžeme rozpustit armádu, přestat zbrojit, můžeme přestat podporovat Ukrajinu a že všechno bude v pořádku, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN). Politika podle ní pro bývalého předsedu vlády není střetem idejí, ale osobní záležitostí. Za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku považuje Babišovu rétoriku. Urbanová se v pořadu také vyjádřila k případu podmíněného trestu za znásilnění uloženého brněnským krajským soudem.

Poslanci v úvodním kole podpořili novelu, podle které by zákonodárci mohli ve volbách hlavy státu podpořit podpisem jen jednoho uchazeče. Vládní novela o volbě prezidenta také předpokládá, že v případě občanských adeptů budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Sněmovna zrychleně schválila návrh zákona poslanců opozičního ANO a vládních KDU-ČSL, STAN a Pirátů, podle kterého někteří dlužníci zdravotních odvodů zřejmě dostanou šanci je snáz vyrovnat. Debatu o vyšší ochraně vody poslanci nedokončili.

Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se možná změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Předpokládá to vládní novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestané pohlavní zneužití. Novelu nyní čeká posouzení v ústavně-právním výboru.

Musíme si uvědomit, že sexualizované a domácí násilí jsou věci, které pachatel dělá opakovaně, systém se na to ale tímto způsobem nedívá, prohlásila členka podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Barbora Urbanová (STAN) v Událostech, komentářích. Pokud bude soudní praxe takto pokračovat, zákonodárci by legislativu měli změnit, myslí si. Předsedkyně podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Taťána Malá (ANO) podotkla, že v tuto chvíli je namístě debata o trestní politice. Soudy by podle ní měly brát v potaz, jak jejich rozhodnutí ovlivní životy obětí a jejich rodin.

Ministerstvo spravedlnosti prověřuje případ opakovaného znásilnění dívky, za které pachatel dostal od soudu podmíněný trest. Poté zváží další postup, informovalo ve čtvrtek na sociální síti X. Ministr Pavel Blažek (ODS) dodal, že Krajský soud v Brně po doručení rozsudku ještě sdělí veřejnosti odůvodnění svého rozhodnutí. Ministr po obdržení spisu přezkoumá, zda nebyl porušen zákon, a případně podá stížnost k Nejvyššímu soudu. Server Seznam Zprávy zároveň uvedl, že rozsudek si vyžádalo také Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, které zváží podání dovolání.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) by nespojoval zrušení cesty premiéra Petra Fialy (ODS) do Nigérie s českou podporou Izraele v Organizaci spojených národů (OSN). Česká diplomacie podle něj žádné takové signály nezaznamenala. O tom, že zrušení Fialovy návštěvy může souviset s českou podporou Izraele v OSN, mluví někteří politici či analytici. Fiala měl Nigérii navštívit v rámci své cesty po subsaharské Africe, Abuja ale návštěvu na poslední chvíli zrušila.

Je nepravděpodobné, že by dívky, které bývalého poslance TOP 09 Dominika Feriho obvinily ze sexuálního napadení, tak učinily křivě. V pořadu Události, komentáře to uvedl prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna. Podle poslankyně Barbory Urbanové (STAN) je česká společnost v současnosti částečně vnímavější vůči problematice znásilnění či domácího násilí, ale nepřisuzuje to pouze vlivu kauzy kolem Feriho.

Visegrádská skupina (V4) je budoucností Evropy, míní poslanec Jiří Kobza (SPD). Její spolupráci vidí na základě společných konzervativních hodnot. I když poslankyně Barbora Urbanová (STAN) souhlasí s kooperací států střední Evropy, tak budoucnost České republiky vidí spíš v užších vazbách Prahy, Bratislavy a Vídně, řekla v pořadu Události, komentáře.

V Česku přibývá justičních případů, které skončí dohodou o vině a trestu, a to i u znásilnění nebo vražd. Resort spravedlnosti teď prověří, zda je systém dohod o vině a trestu nastavený správně, a to také kvůli kauze z konce letošního srpna, kdy muž obžalovaný ze šesti znásilnění nezletilých odešel od soudu s podmínkou. Dohody o vině a trestu výrazně zkracují soudní proces, zaznívají ale také stížnosti zástupců obětí na opomíjení jejich práv. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Poslanci v prvním čtení odhlasovali návrh zákona o manželství pro stejnopohlavní páry a rozšířili dobu na jeho projednání. O případné kompromisní variantě, která by změnila název dané instituce, mluvila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Sněmovna v prvním čtení schválila i ústavní zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy.

Prezident Petr Pavel poprvé přišel do Poslanecké sněmovny. Promluvil před poslanci, kteří se sešli na pokračování řádné schůze dolní komory. Poslanci v úvodním kole podpořili změnu ústavy, která stanovuje, že krajské, senátní i obecní volby se budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Rovněž schválili novelu o sociálním zabezpečení.

Oběti domácího násilí by se měly dočkat většího zastání. Počítá s tím zákon, který připravila vláda. Ten například prodlužuje dobu vykázání z deseti na čtrnáct dní. K domácímu násilí by měly nově soudy přihlížet také při rozvodu, svěřování dětí do péče nebo vypořádání jmění manželů. Platit by měl od ledna příštího roku.

Nad ránem 24. února 2022 zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Jak změnil konflikt Českou republiku? Co Česko před začátkem velké invaze nevidělo? A stačí dávat dvě procenta HDP na obranu? O tom mimo jiné hovořili v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO), europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS), poslanec Ondřej Havel (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Horák (KDU-ČSL), místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD).

Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zaměstnavatelů. Návrh příslušné normy v úvodním kole schvalování podpořila sněmovna. Zákonodárci také podpořili zákon o zákazu prodeje nikotinových sáčků dětem a kývli také na novelu o místních poplatcích či smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění, kterou obě země uzavřely už před zhruba deseti lety.

Evropská unie se v neděli ráno předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví a Rada EU.

Sněmovna na úterním zasedání v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznává také výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku. Pro návrh usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, proti bylo všech čtrnáct zákonodárců opozičního SPD.