Ústavní soud rozhodl, že část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem. Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Problematickými body smlouvy jsou podle ÚS zpovědní tajemství a přístup k církevním archivům, ve zbytku je dokument v pořádku. Vláda podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) zváží ohledně smlouvy Česka s Vatikánem další postup. Návrh na posouzení takzvaného konkordátu podala skupina senátorů, pochybnost vyjádřil i prezident Petr Pavel. Naopak někdejší vláda Petra Fialy (ODS) smlouvu hájila, stejně jako Česká biskupská konference.
Smlouva uvádí, že „Česká republika uznává zpovědní tajemství“, a to bez dalšího upřesnění. Podle ÚS tak poskytuje katolické církvi privilegovanou a bezvýjimečnou ochranu zpovědního tajemství, zatímco u jiných církví je ochrana obdobných práv limitovaná, stejně jako v případě advokátní mlčenlivosti.
Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Dostávají tak silný nástroj, jak své dokumenty či archiválie nezpřístupnit, uvedl soud.
V obou oblastech by katolická církev měla vlastní právní režim a privilegované postavení. „Konkordátní smlouva tak zakládá neodůvodněnou nerovnost založenou výhradně na kritériu náboženství, nerovnost, která má ústavní rozměr a porušuje náboženskou neutralitu státu,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
Vláda nyní podrobně studuje, jaké právní závěry z nálezu soudu vyplývají, a vyhodnotí z toho plynoucí varianty dalšího postupu, uvedl Černínský palác. Macinka otevře téma na některém z příštích zasedání koaliční rady.
Macinka uvedl, že vláda nepůjde teoretickou možností změny ústavy tak, aby odpovídala smlouvě. „Druhá možnost je začít proces sjednávání této smlouvy znovu, tak aby smlouva byla po dohodě se Svatým stolcem v podobě, která neodporuje ústavě,“ sdělil. I případnou novou verzi smlouvy by měl podle něho posoudit ÚS.
Koaliční rada by se situací měla zabývat podle Macinky kvůli tomu, že záležitost má politický rozměr. Shoda by měla být podle něj na způsobu řešení nynější situace i na změně obsahu smlouvy. Ministr podotkl, že vyjednávání aktuální verze smlouvy trvalo čtvrt století. „Asi budeme rychlejší,“ dodal.
Prezident Pavel ve středu řekl, že ještě neměl možnost přečíst si celý nález soudu. „Ale jestliže jsou dvě části považované za v rozporu s ústavou, pak samozřejmě prezident nemůže takovou smlouvu ratifikovat. Ale já ji dosud nedostal od vlády, takže je otázkou, jestli mi ji vůbec vláda předloží,“ dodal.
Láska: Pokud vláda chce dál smlouvu s Vatikánem, měla by začít nanovo
Pokud nová vláda bude chtít pokračovat v přípravě smlouvy s Vatikánem, měla by podle senátora Václava Lásky (SEN 21) začít úplně nanovo. Láska, který návrh k soudu podal, řekl, že v podrobném nálezu dal ÚS kritikům za pravdu i v řadě dalších připomínek, které je třeba v debatě zohlednit, například co se týče omezení možnosti státu měnit vnitřní právo. Celý nález zatím senátor neprostudoval.
Láska zároveň netuší, jak se kabinet Andreje Babiše (ANO) k věci postaví, smlouvu totiž připravila minulá vláda. Podání k ÚS připravoval spolu s pirátskou senátorkou Adélou Šípovou, podepsalo ho sedmnáct členů horní parlamentní komory, což je minimální nutný počet. Pochybnosti měl také prezident Petr Pavel.
Advokát senátorů Pavel Uhl nález přivítal a ocenil, že se soud jejich pochybnostmi důkladně zabýval. „Nenazval bych to výhrou, ale poznáním,“ řekl Uhl.
Poslankyně STAN Barbora Urbanová, která ve sněmovně neúspěšně navrhovala předběžnou kontrolu ústavnosti smlouvy, doufá, že rozhodnutí soudu bude pro zákonodárce ponaučením. „Dejme si pro příště víc záležet na tom, abychom při rozhodování a hlasování stáli na straně lidí,“ upozornila. Debata zákonodárců podle ní postrádala racionalitu a věcnost. „Moje svědomí je ale čisté, o racionální přístup jsem se snažila maximálně. Je také důležité si uvědomit, že tehdejší hlasování nebylo otázkou koalice či opozice, ale spíše hlubokého ideologického přesvědčení napříč stranami,“ míní.
Je to škoda, říká expremiér Fiala
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který smlouvu v roce 2024 podepsal, rozhodnutí ÚS respektuje. Je to ale škoda, řekl. Za přípravou dohody podle Fialy stálo velké úsilí a celé týmy právníků a diplomatů pracovaly na tom, aby smlouva dobře sloužila české společnosti.
Česká biskupská konference s rozhodnutím nesouhlasí, ale rovněž ho respektuje. „Česká biskupská konference toto rozhodnutí bere na vědomí a respektuje úlohu Ústavního soudu jako toho, kdo podává konečný výklad ústavy a ústavních zákonů,“ uvedla mluvčí Monika Klimentová. „Přestože s jeho právním názorem v této věci nesouhlasíme, přijímáme nález Ústavního soudu jako závazný,“ doplnila.
Pražský arcibiskup Jan Graubner sdělil, že ho výrok soudu překvapil. Text bude nyní studovat. Podobně k tomu přistupuje i jeho nástupce Stanislav Přibyl. „Verdikt ústavního soudu respektuji. Rozhodnutí je zdůvodněné na 81 stranách, které je třeba nyní prostudovat. V tuto chvíli nemohu ani říci, co bude dál. Je to smlouva mezi Svatým stolcem a Českou republikou a další kroky či jednání jsou ve věci těchto smluvních stran,“ řekl Přibyl.
Vyhlášení nálezu sledoval také Jan Rozek, jenž se zasazuje o práva obětí zneužívání v církvi. Přivítal zvláště část rozhodnutí, která se týká zpovědního tajemství. „Církvi tady nikdo neubližuje, tak nemusí mít žádná zvláštní práva,“ míní Rozek.
Čekání na nového nuncia může zpomalit jednání s Vatikánem, míní teolog
Tomáš Parma z katedry církevních dějin a křesťanského umění Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého se domnívá, že vyjednávání o smlouvě s Vatikánem kvůli rozhodnutí ÚS může zbrzdit a zpomalit čekání na nového apoštolského nuncia. Nástupce dosavadního apoštolského nuncia Judeho Thaddeuse Okola, který byl po necelých čtyřech letech působení v Česku jmenován vatikánským velvyslancem na Haiti, zatím není totiž znám.
„Je to právě zřejmě nuncius, který by měl být jedním z důležitých činitelů, kteří přispějí k vyřešení těchto otázek,“ přiblížil Parma.
Samotné rozhodnutí soudu z celkového pohledu vnímá teolog pozitivně, podle něj ÚS především konstatoval, že uzavření konkordátní smlouvy není v rozporu se svrchovaností České republiky, že je možné tuto smlouvu uzavřít. Jednu z výtek týkající se zpřístupnění kulturního dědictví považuje odborník za jednoduše vyřešitelnou. „Mohla tam být klauzule, která by byla v souladu s právními předpisy České republiky, protože nejde o znemožnění přístupu ke kulturnímu dědictví. Jde spíš o jeho limitování, tak jak to dělají ostatně i běžné české instituce, archivy nebo nebo památkové instituce. Archiválie musí být přístupná v okamžiku, kdy uplyne nějaká doba, která je daná u nás zákonem,“ vysvětlil Parma.
Otázka zpovědního tajemství, které podle verdiktu soudu zvýhodňuje katolickou církev, je podle něj komplikovanější. Parma míní, že v článku, který se týká pastoračních pracovníků a práva obdobného, jako je zpovědní tajemství, se braly v potaz i nekatolické církve, jež zpovědní tajemství nemají. „Jde o názor ústavních soudců, který samozřejmě musíme respektovat,“ podotkl teolog.
Soudci se problematikou zabývali přes rok. Původního soudce zpravodaje Milana Hulmáka nahradil Kühn. Čtyři soudci – kromě Hulmáka ještě Dita Řepková, Michal Bartoň a Tomáš Langášek – uplatnili k výslednému nálezu odlišné stanovisko. Smlouva podle nich měla před soudem obstát. Z rozhodování u ÚS byl vyloučen soudce Martin Smolek. Důvodem je to, že ve své předchozí funkci na ministerstvu zahraničí vyjednával o smlouvě za českou stranu.
O souladu mezinárodních smluv rozhoduje Ústavní soud výjimečně, v minulosti vedl dvě řízení, která se týkala Lisabonské smlouvy. Tehdy rozhodl, že smlouva, která reformovala unijní instituce a rozhodovací mechanismy, ústavnímu pořádku neodporuje. Kühn i Baxa ve středu uvedli, že rozhodování o konkordátu bylo v mnohém nové a složité. Soud podle Baxy o smlouvě diskutoval na pěti neveřejných poradách pléna.
Odborníci rozumějí rozhodnutí u zpovědního tajemství
Rozhodnutí ÚS, který zpochybnil dva body smlouvy, rozumějí odborníci zejména u jednoho z nich. Jde o rozšíření zpovědního tajemství ze svěcených kněží na blíže neurčený okruh pastoračních pracovníků bez svěcení. Druhý bod, případné ohrožení svobody bádání v církevních archivech, podle nich zřejmě vychází z jisté nedůvěry.
Advokáta Daniela Bartoně potěšilo, že ÚS vzal v potaz argumenty proti uznání zpovědního tajemství státem. „Zpovědní tajemství je u katolické církve neporušitelné, nezrušitelné. Znamenalo by to, že by kněží nemohli být trestně odpovědní za nepřekažení trestného činu,“ uvedl Bartoň k přijetí současného znění vatikánské smlouvy.
Církevního historika Jaroslava Šebka překvapilo zdůvodnění kulturním dědictvím, církevními archivy. „O tom se tolik v souvislosti se smlouvou nemluvilo,“ řekl Šebek. Sám do církevních archivů chodí, věnuje se i problematickým kauzám z hlediska historie. „Nikdy jsem nenarazil na problém,“ poznamenal historik.
