Ústavní soud rozhodl, že část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem. Ratifikaci tak nelze dokončit, dokud se rozpor neodstraní. Problematickými body smlouvy jsou podle ÚS zpovědní tajemství a přístup k církevním archivům, ve zbytku je dokument v pořádku. Návrh na posouzení takzvaného konkordátu podala skupina senátorů, pochybnost vyjádřil i prezident Petr Pavel, jehož podpis chybí k ratifikaci. Naopak někdejší vláda Petra Fialy (ODS) smlouvu hájila, stejně jako Česká biskupská konference.
Smlouva uvádí, že „Česká republika uznává zpovědní tajemství“, a to bez dalšího upřesnění. Podle ÚS tak poskytuje katolické církvi privilegovanou a bezvýjimečnou ochranu zpovědního tajemství, zatímco u jiných církví je ochrana obdobných práv limitovaná, stejně jako v případě advokátní mlčenlivosti.
Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Dostávají tak silný nástroj, jak své dokumenty či archiválie nezpřístupnit, uvedl soud.
V obou oblastech by katolická církev měla vlastní právní režim a privilegované postavení. „Konkordátní smlouva tak zakládá neodůvodněnou nerovnost založenou výhradně na kritériu náboženství, nerovnost, která má ústavní rozměr a porušuje náboženskou neutralitu státu,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
Je to škoda, říká expremiér Fiala
Návrh na posouzení souladu smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina sedmnácti senátorů, pochybnosti měl také prezident Petr Pavel.
Česká biskupská konference s rozhodnutím nesouhlasí, ale respektuje ho. Bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který smlouvu v roce 2024 podepsal, také rozhodnutí ÚS respektuje. Je to ale škoda, řekl. Za přípravou dohody podle Fialy stálo velké úsilí a celé týmy právníků a diplomatů pracovaly na tom, aby smlouva dobře sloužila české společnosti.
Soudci se problematikou zabývali přes rok. Původního soudce zpravodaje Milana Hulmáka nahradil Kühn. Čtyři soudci – kromě Hulmáka ještě Dita Řepková, Michal Bartoň a Tomáš Langášek – uplatnili k výslednému nálezu odlišné stanovisko. Smlouva podle nich měla před soudem obstát. Z rozhodování u ÚS byl vyloučen soudce Martin Smolek. Důvodem je to, že ve své předchozí funkci na ministerstvu zahraničí vyjednával o smlouvě za českou stranu.
O souladu mezinárodních smluv rozhoduje Ústavní soud výjimečně, v minulosti vedl dvě řízení, která se týkala lisabonské smlouvy. Tehdy rozhodl, že smlouva, která reformovala unijní instituce a rozhodovací mechanismy, ústavnímu pořádku neodporuje.
