Počet příjemců náhradního výživného meziročně vzrostl o necelých patnáct procent, zvýšila se i průměrná vyplacená částka na dva tisíce korun měsíčně, potvrdil ČT Úřad práce. Podle odborníků se okruh osob rozšiřuje zejména díky širšímu povědomí o této dávce. Náhradní výživné stát vyplácí na nezaopatřené děti, kterým jeden z rodičů nehradí soudem stanovené výživné. Částka činí maximálně tři tisíce korun měsíčně.
Roste počet lidí pobírajících náhradní výživné. Může za to větší informovanost
Zatímco v lednu 2024 dávku dostalo více než deset a půl tisíce osob, v prvním měsíci tohoto roku to bylo přes dvanáct tisíc. V únoru se počet příjemců zvýšil o více než tisícovku oproti loňsku. Počet rodičů, kteří o příspěvek žádají, postupně roste už od roku 2021, kdy byla dávka zavedena.
Nárůst rodičů, kteří chtějí řešit náhradní výživné, zaznamenává i Iveta Novotná z Asociace neúplných rodin. „O náhradním výživném se stále více hovoří v médiích a na webových stránkách. Zaznamenáváme také rostoucí informovanost rodičů ze strany úřadů, na které se obracejí s žádostmi o jiné dávky,“ uvedla Novotná.
Náhradní výživné pobírá i paní Monika, která se sama stará o svou šestiletou dceru. „Můj někdejší partner neplatil výživné. Před rokem jsem si vyřešila exekuci a už rok výživné pobírám,“ prohlásila. Ona samotná dostává maximální možnou částku tři tisíce korun. „Pokryje to oběd ve školce a nějaký ten kroužek, ale to je tak všechno,“ dodala.
Od července možná na 72 měsíců
Náhradní výživné stát platil původně pouze 24 měsíců, v listopadu 2023 ale dobu prodloužil na 48 měsíců. Návrh na prodloužení o dalších 24 měsíců celkově na 72 měsíců koncem letošního března schválili poslanci, platit by mohl od 1. července. Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta konstatuje, že po třech letech účinnosti zákona o náhradním výživném je jasné, že dávky mají smysl.
„Současná maximální doba výplaty náhradního výživného ve výši 48 měsíčních výplat, která byla stanovena s očekáváním, že během této doby dojde k vyřešení situace s hrazením výživného, se jeví jako nevyhovující,“ vysvětlil důvod prodloužení.
Novotná z Asociace neúplných rodin prodloužení vyplácení považuje za správný krok. „Pro mnohé rodiče představuje tato dávka skutečnou pomoc a představa, že by byla po čtyřech letech zastavena, přestože dítě je stále malé, je pro rodiče nepředstavitelná,“ uvedla. Podle dat ministerstva se náhradní výživné vyplácí nejčastěji na děti školou povinné od sedmi do patnácti let.
Výška dávky činí vždy rozdíl mezi výživným stanoveným soudem a částečným plněním v konkrétním měsíci, maximálně ale tři tisíce korun měsíčně. Žadatel musí vždy doložit exekuční titul, například rozsudek soudu, který upravuje vyživovací povinnost, a dále také prokázat, že dítě je nezaopatřené, a potvrdit, že už podal návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci. Stát se pak snaží získat výživné od povinných osob. „Po neplatičích stát částku vymáhá přes celní správu, ale úspěšnost není moc vysoká,“ dodala Novotná.
