Požár Pernštejnu před dvaceti lety byl impulsem pro lepší zabezpečení památek

Nahrávám video

Jeden z nejznámějších moravských hradů Pernštejn před dvaceti lety poničil požár. Komplikací tehdy byl nedostatek vody i nedostupnost památky. Obnova poničené historické sýpky a brány přišla na téměř šedesát milionů korun, součástí rekonstrukce bylo také vybudování nových rozvodů vody. Požár se stal impulsem k lepšímu zabezpečení všech památek. Hrady a zámky jsou dnes podle památkářů proti podobným katastrofám pojištěné a přibývá i protipožárních prvků.

Nejčastějšími příčinami požárů památek jsou podle mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Kláry Ochmanové nedbalost, technická závada, vadné komíny a úmyslné zapálení. V případě Pernštejna se přesnou příčinu nepodařilo zjistit, nejspíš se samovznítily nátěrové hmoty.

Protipožární ochranu památek má zajistit memorandum, které v minulosti podepsala ministerstva kultury a vnitra s hasiči. „Každý rok je vybráno deset památek, na kterých probíhají kontroly. Ty se pak vyhodnotí a vzniknou návrhy na zlepšení,“ nastínila Ochmanová. Hasiči v jednotlivých krajích podle ní i sami provádějí na památkách kontroly a cvičení.

Cisterny se dostaly jen na první nádvoří

Požár na Pernštejně před dvaceti lety vypukl někdy v noci, ohlášen byl před šestou hodinou ráno, a když dorazili první hasiči, byla už historická střecha sýpky v centrální části hradu celá v plamenech. Přes veškerou snahu hasičů zůstaly z velké části této budovy jen obvodové zdi, oheň zničil většinu z tisícovky sbírkových předmětů umístěných v depozitáři v podkroví sýpky.

„Paní kastelánka (manželka kastelána, pozn.) obětavě vbíhala do těch částí, které plameny ještě nepohltily, a snažila se zachránit, co šlo. Vynesla tak z útrob sýpky i nejstarší podobiznu hradu. Museli jsme na ni pak dohlédnout, aby si neublížila,“ vylíčil po letech velitel hasičského zásahu Zdeněk Melkes.

Cisterny se nemohly dostat dál než k prvnímu nádvoří. Voda na hašení se přiváděla z kilometr vzdálené nádrže z podhradí a také přivážela cisternami od tři kilometry vzdáleného rybníka v obci Nedvědice. Do záchrany Pernštejna se zapojilo přes sto dvacet hasičů ze dvou krajů, zásah nakonec trval třiatřicet hodin. Poslední hasiči odjeli od hradu až 16. dubna kolem třetí hodiny odpoledne.

Většinu hradu se podařilo před ohněm uchránit, opravy zničené čtvrté brány a zejména sýpky skončily v prosinci 2009. Obnova obou objektů přišla na téměř šedesát milionů korun, které ale z části posloužily i k výrazné přestavbě sýpky, jejíž velká část nebyla před požárem využívaná. Nyní je v ní hlavní víceúčelový sál, kde se dají pořádat koncerty, výstavy nebo společenská setkání, v sýpce vznikla také expozice přibližující život služebnictva ve šlechtických sídlech. Součástí rekonstrukce bylo také vybudování nových rozvodů vody.

Čerpadlo, požární hlásiče a lepší pojištění

„Je tady osmnáct metrů hluboká šachta plná vody. Hasiči řekli, že nemají prostředky, jak ji čerpat. Při rekonstrukci budovy se do cisterny dala čerpadla,“ přiblížil kastelán Pernštejna Zdeněk Škrabal. Dnes už tak stačí jediné stisknutí tlačítka a voda z šachty pod hradem dostříkne až na okapy hradu.

Přímo do budovy, kterou požár zasáhl, pak nechal kastelán nainstalovat i požární hlásiče. „Takové ty poplachové, kdy se promáčkne sklo. A jinak všude jsou nainstalovány kouřové hlásiče, elektrická požární signalizace,“ ujistil Škrabal.

„Požár na Pernštejně opravdu inicioval všechny ty další kroky, kdy jsme zlepšili zabezpečení objektů. Ne všechny prostory hradů a zámků jsou tímto způsobem zabezpečeny, ale snažíme se to postupně rozšiřovat,“ poznamenal ředitel Územní památkové správy v Kroměříži NPÚ Petr Šubík.

Všechny hrady a zámky, které spadají pod Národní památkový ústav, jsou už dnes také podle památkářů proti požáru dostatečně pojištěné. Pernštejn měl před dvaceti lety pojistku jen částečnou.

Mezi největší požáry památkových objektů posledních let patří vedle případu Pernštejnu i oheň, který zasáhl chatu Libušín 2. března 2014 se škodou osmdesát milionů korun, požár levého křídla Zámku Plumlov 11. října 2016 nebo požár dřevěného kostela v Gutech 2. srpna 2017, kde se škoda vyšplhala na padesát milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Koalice návrh o poplatcích nestáhne, uvedl Babiš. O podobě se ale dle něj bude jednat

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů návrh na zrušení poplatků nestáhne, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). O jeho podobě se ale ještě bude jednat. V druhém čtení novely navrhne i dobrovolné placení poplatků, dodal. Právo veřejnosti i zaměstnanců obou médií na protesty respektuje. Na brífinku před odletem do Alžírska také prohlásil, že „má informace, že téma rušení koncesionářských poplatků má být zneužito v rámci odkazu 17. listopadu“.
06:37Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali možnou změnu financování ČT a ČRo

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o možné změně financování veřejnoprávních médií. Převod poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas pod státní rozpočet prosadila v prvním čtení ve sněmovně vládní koalice. Diskuse se dále týkala možného příměří na Ukrajině, nepokojů ve Francii či neposkytnutí dotace ministerstvem kultury pro oslavy 17. listopadu. Pozvání do debaty přijali komička a kurátorka Tereza Bonaventurová, komentátor Echa 24 Jiří Peňás, bývalý ministr financí Ivan Pilný, redaktorka Deníku N Markéta Boubínová a matematik a sociální inovátor Karel Janeček. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 1 hhodinou

Od středy se ochladí, přijdou mrazivá rána a přeháňky

Česko čeká v tomto týdnu typické podzimní počasí. Pondělí a úterý mají být ještě slunečné a relativně teplé, od středy se ale zatáhne, ochladí a objeví se přeháňky. Ve druhé polovině týdne tak už budou maximální denní teploty pouze kolem deseti stupňů, ráno budou klesat i k bodu mrazu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

VideoBez Ukrajinců se neobejdeme, hlásí firmy. Na jejich odchod nejsou připravené

Tři čtvrtiny tuzemských firem podle personalistů využívají zaměstnance z Ukrajiny. Na jejich případný návrat do vlasti připravené nejsou. Hospodářská komora uvádí, že stavebnictví nebo výroba by se bez nich neobešly. V Česku je jen v režimu dočasné ochrany skoro čtyři sta tisíc Ukrajinců. Dvě třetiny z nich pracují – nejčastěji právě ve výrobě nebo službách. „Aktuálně ti, kteří nepracují, jsou primárně děti,“ říká generální ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková. Podle Eurostatu u každého druhého nicméně pozice neodpovídá jeho kvalifikaci.
před 2 hhodinami

VideoSucho zemědělcům zkomplikovalo krmení dobytka, narychlo mění plány

Kvůli suchu má velká část zemědělců problém s krmením dobytka. Pícnin sklidili o třetinu až polovinu méně než obvykle. Narychlo tak mění plány pro příští rok – místo řepky budou sít jetel nebo žito, aby si krmivo zajistili. Někde také kvůli šetření museli poslat část stáda masného skotu na jatka přibližně o tři měsíce dříve. Podle hydrologů se vláha do půdy během zimy vrátí. Aby to ale rostlinám stačilo, musí být začátek jara chladnější a hlavně alespoň průměrně deštivý.
před 3 hhodinami

Modulární reaktor nebude malý, zní připomínky. Otázky jsou i ohledně vody či dopravy

V přímém sousedství Jaderné elektrárny Temelín plánuje ČEZ postavit modulární reaktor od firmy Rolls-Royce SMR. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo 9. října k tomuto záměru dokumentaci vlivů na životní prostředí (dokumentaci EIA), čímž zároveň odstartovalo třicetidenní lhůtu pro veřejné připomínkování.
před 4 hhodinami

Vláda by měla projednat, zda bude pokračovat v regulaci cen pohonných hmot

Vláda by v pondělí měla rozhodovat o možném pokračování regulace cen pohonných hmot. Opatření obnovená od 1. října platí zatím do konce měsíce. Kabinet má na programu i návrh, který má omezit pravomoci odvolacích soudů. Ministři by měli také zveřejnit své stanovisko k zakotvení české koruny do ústavy podle předlohy poslanců koaličních SPD a Motoristů.
před 7 hhodinami

Jasno o vedení má dva týdny po volbách většina krajských měst, Praha či Zlín ne

Dva týdny po obecních volbách je ve většině krajských měst jasno o tom, kdo bude v následujících čtyřech letech radnice řídit. Jednání dál pokračují v Českých Budějovicích, Zlíně a Praze. Právě v hlavním městě se minule vedení hledalo nejdéle v historii. Většinu v zastupitelstvu se podařilo domluvit až téměř po pěti měsících.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.