Požár Pernštejnu před dvaceti lety byl impulsem pro lepší zabezpečení památek

3 minuty
Události v regionech: Výročí požáru hradu Pernštejn
Zdroj: ČT24

Jeden z nejznámějších moravských hradů Pernštejn před dvaceti lety poničil požár. Komplikací tehdy byl nedostatek vody i nedostupnost památky. Obnova poničené historické sýpky a brány přišla na téměř šedesát milionů korun, součástí rekonstrukce bylo také vybudování nových rozvodů vody. Požár se stal impulsem k lepšímu zabezpečení všech památek. Hrady a zámky jsou dnes podle památkářů proti podobným katastrofám pojištěné a přibývá i protipožárních prvků.

Nejčastějšími příčinami požárů památek jsou podle mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Kláry Ochmanové nedbalost, technická závada, vadné komíny a úmyslné zapálení. V případě Pernštejna se přesnou příčinu nepodařilo zjistit, nejspíš se samovznítily nátěrové hmoty.

Protipožární ochranu památek má zajistit memorandum, které v minulosti podepsala ministerstva kultury a vnitra s hasiči. „Každý rok je vybráno deset památek, na kterých probíhají kontroly. Ty se pak vyhodnotí a vzniknou návrhy na zlepšení,“ nastínila Ochmanová. Hasiči v jednotlivých krajích podle ní i sami provádějí na památkách kontroly a cvičení.

Cisterny se dostaly jen na první nádvoří

Požár na Pernštejně před dvaceti lety vypukl někdy v noci, ohlášen byl před šestou hodinou ráno, a když dorazili první hasiči, byla už historická střecha sýpky v centrální části hradu celá v plamenech. Přes veškerou snahu hasičů zůstaly z velké části této budovy jen obvodové zdi, oheň zničil většinu z tisícovky sbírkových předmětů umístěných v depozitáři v podkroví sýpky.

„Paní kastelánka (manželka kastelána, pozn.) obětavě vbíhala do těch částí, které plameny ještě nepohltily, a snažila se zachránit, co šlo. Vynesla tak z útrob sýpky i nejstarší podobiznu hradu. Museli jsme na ni pak dohlédnout, aby si neublížila,“ vylíčil po letech velitel hasičského zásahu Zdeněk Melkes.

Cisterny se nemohly dostat dál než k prvnímu nádvoří. Voda na hašení se přiváděla z kilometr vzdálené nádrže z podhradí a také přivážela cisternami od tři kilometry vzdáleného rybníka v obci Nedvědice. Do záchrany Pernštejna se zapojilo přes sto dvacet hasičů ze dvou krajů, zásah nakonec trval třiatřicet hodin. Poslední hasiči odjeli od hradu až 16. dubna kolem třetí hodiny odpoledne.

Většinu hradu se podařilo před ohněm uchránit, opravy zničené čtvrté brány a zejména sýpky skončily v prosinci 2009. Obnova obou objektů přišla na téměř šedesát milionů korun, které ale z části posloužily i k výrazné přestavbě sýpky, jejíž velká část nebyla před požárem využívaná. Nyní je v ní hlavní víceúčelový sál, kde se dají pořádat koncerty, výstavy nebo společenská setkání, v sýpce vznikla také expozice přibližující život služebnictva ve šlechtických sídlech. Součástí rekonstrukce bylo také vybudování nových rozvodů vody.

Čerpadlo, požární hlásiče a lepší pojištění

„Je tady osmnáct metrů hluboká šachta plná vody. Hasiči řekli, že nemají prostředky, jak ji čerpat. Při rekonstrukci budovy se do cisterny dala čerpadla,“ přiblížil kastelán Pernštejna Zdeněk Škrabal. Dnes už tak stačí jediné stisknutí tlačítka a voda z šachty pod hradem dostříkne až na okapy hradu.

Přímo do budovy, kterou požár zasáhl, pak nechal kastelán nainstalovat i požární hlásiče. „Takové ty poplachové, kdy se promáčkne sklo. A jinak všude jsou nainstalovány kouřové hlásiče, elektrická požární signalizace,“ ujistil Škrabal.

„Požár na Pernštejně opravdu inicioval všechny ty další kroky, kdy jsme zlepšili zabezpečení objektů. Ne všechny prostory hradů a zámků jsou tímto způsobem zabezpečeny, ale snažíme se to postupně rozšiřovat,“ poznamenal ředitel Územní památkové správy v Kroměříži NPÚ Petr Šubík.

Všechny hrady a zámky, které spadají pod Národní památkový ústav, jsou už dnes také podle památkářů proti požáru dostatečně pojištěné. Pernštejn měl před dvaceti lety pojistku jen částečnou.

Mezi největší požáry památkových objektů posledních let patří vedle případu Pernštejnu i oheň, který zasáhl chatu Libušín 2. března 2014 se škodou osmdesát milionů korun, požár levého křídla Zámku Plumlov 11. října 2016 nebo požár dřevěného kostela v Gutech 2. srpna 2017, kde se škoda vyšplhala na padesát milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 25 mminutami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 1 hhodinou

Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.
před 4 hhodinami

V jeskyni v Moravském krasu byl zraněn muž

V běžně nepřístupném jeskynním systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zůstal zraněný muž, hasiči se jej už pět hodin snaží dostat ven. Odhadem je v padesáti až sedmdesátimetrové hloubce a 250 až 300 metrů od vstupu. Na místě je asi sedmdesát až osmdesát hasičů a další specialisté. Záchrana potrvá zřejmě ještě dalších několik hodin, řekl mluvčí jihomoravských hasičů Štěpán Komosný.
před 4 hhodinami

STAN chce Turka kvůli jeho výrokům z Kyjeva zbavit funkcí ve sněmovních výborech

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.
před 5 hhodinami

Prezident by se měl Turkovi omluvit, míní Macinka

Prezident Petr Pavel by se měl podle předsedy Motoristů Petra Macinky omluvit poslanci strany Filipu Turkovi za zdůvodnění, jimiž odmítl jeho nominaci do čela ministerstva životního prostředí. Vicepremiér a šéf diplomacie Macinka, který prozatím vede i zmíněný resort, to řekl novinářům při cestě z Ukrajiny. Pavlovo vyjádření se podle něj prý poslance velmi dotklo, proto se mu nediví. Hrad na podrobnosti žaloby hodlá vyčkat, zatím podle něj totiž není jasné, s čím konkrétně se Turek na soud obrátí.
před 6 hhodinami

Sněžení komplikovalo dopravu, autobusy v Praze nabíraly zpoždění

Sněžení po náročném pátku komplikuje i nadále dopravu na některých místech republiky. Například v Praze, na západě Čech či v Královéhradeckém kraji. Zpoždění tak mají zejména autobusy či některé vlaky. Dopravu na Pražském okruhu směrem k letišti omezila srážka šesti aut, omezený provoz je i u žižkovského nádraží po střetu sanitky a dvou aut. Omezen je provoz kabinové lanovky na Sněžku. D8 je po nehodě neprůjezdná. Podle předpovědí pak v noci na neděli bude více mrznout, v Beskydech má intenzivně sněžit.
08:51Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami
Načítání...