Požár Pernštejnu před dvaceti lety byl impulsem pro lepší zabezpečení památek

Nahrávám video
Události v regionech: Výročí požáru hradu Pernštejn
Zdroj: ČT24

Jeden z nejznámějších moravských hradů Pernštejn před dvaceti lety poničil požár. Komplikací tehdy byl nedostatek vody i nedostupnost památky. Obnova poničené historické sýpky a brány přišla na téměř šedesát milionů korun, součástí rekonstrukce bylo také vybudování nových rozvodů vody. Požár se stal impulsem k lepšímu zabezpečení všech památek. Hrady a zámky jsou dnes podle památkářů proti podobným katastrofám pojištěné a přibývá i protipožárních prvků.

Nejčastějšími příčinami požárů památek jsou podle mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Kláry Ochmanové nedbalost, technická závada, vadné komíny a úmyslné zapálení. V případě Pernštejna se přesnou příčinu nepodařilo zjistit, nejspíš se samovznítily nátěrové hmoty.

Protipožární ochranu památek má zajistit memorandum, které v minulosti podepsala ministerstva kultury a vnitra s hasiči. „Každý rok je vybráno deset památek, na kterých probíhají kontroly. Ty se pak vyhodnotí a vzniknou návrhy na zlepšení,“ nastínila Ochmanová. Hasiči v jednotlivých krajích podle ní i sami provádějí na památkách kontroly a cvičení.

Cisterny se dostaly jen na první nádvoří

Požár na Pernštejně před dvaceti lety vypukl někdy v noci, ohlášen byl před šestou hodinou ráno, a když dorazili první hasiči, byla už historická střecha sýpky v centrální části hradu celá v plamenech. Přes veškerou snahu hasičů zůstaly z velké části této budovy jen obvodové zdi, oheň zničil většinu z tisícovky sbírkových předmětů umístěných v depozitáři v podkroví sýpky.

„Paní kastelánka (manželka kastelána, pozn.) obětavě vbíhala do těch částí, které plameny ještě nepohltily, a snažila se zachránit, co šlo. Vynesla tak z útrob sýpky i nejstarší podobiznu hradu. Museli jsme na ni pak dohlédnout, aby si neublížila,“ vylíčil po letech velitel hasičského zásahu Zdeněk Melkes.

Cisterny se nemohly dostat dál než k prvnímu nádvoří. Voda na hašení se přiváděla z kilometr vzdálené nádrže z podhradí a také přivážela cisternami od tři kilometry vzdáleného rybníka v obci Nedvědice. Do záchrany Pernštejna se zapojilo přes sto dvacet hasičů ze dvou krajů, zásah nakonec trval třiatřicet hodin. Poslední hasiči odjeli od hradu až 16. dubna kolem třetí hodiny odpoledne.

Většinu hradu se podařilo před ohněm uchránit, opravy zničené čtvrté brány a zejména sýpky skončily v prosinci 2009. Obnova obou objektů přišla na téměř šedesát milionů korun, které ale z části posloužily i k výrazné přestavbě sýpky, jejíž velká část nebyla před požárem využívaná. Nyní je v ní hlavní víceúčelový sál, kde se dají pořádat koncerty, výstavy nebo společenská setkání, v sýpce vznikla také expozice přibližující život služebnictva ve šlechtických sídlech. Součástí rekonstrukce bylo také vybudování nových rozvodů vody.

Čerpadlo, požární hlásiče a lepší pojištění

„Je tady osmnáct metrů hluboká šachta plná vody. Hasiči řekli, že nemají prostředky, jak ji čerpat. Při rekonstrukci budovy se do cisterny dala čerpadla,“ přiblížil kastelán Pernštejna Zdeněk Škrabal. Dnes už tak stačí jediné stisknutí tlačítka a voda z šachty pod hradem dostříkne až na okapy hradu.

Přímo do budovy, kterou požár zasáhl, pak nechal kastelán nainstalovat i požární hlásiče. „Takové ty poplachové, kdy se promáčkne sklo. A jinak všude jsou nainstalovány kouřové hlásiče, elektrická požární signalizace,“ ujistil Škrabal.

„Požár na Pernštejně opravdu inicioval všechny ty další kroky, kdy jsme zlepšili zabezpečení objektů. Ne všechny prostory hradů a zámků jsou tímto způsobem zabezpečeny, ale snažíme se to postupně rozšiřovat,“ poznamenal ředitel Územní památkové správy v Kroměříži NPÚ Petr Šubík.

Všechny hrady a zámky, které spadají pod Národní památkový ústav, jsou už dnes také podle památkářů proti požáru dostatečně pojištěné. Pernštejn měl před dvaceti lety pojistku jen částečnou.

Mezi největší požáry památkových objektů posledních let patří vedle případu Pernštejnu i oheň, který zasáhl chatu Libušín 2. března 2014 se škodou osmdesát milionů korun, požár levého křídla Zámku Plumlov 11. října 2016 nebo požár dřevěného kostela v Gutech 2. srpna 2017, kde se škoda vyšplhala na padesát milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 6 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 7 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 12 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...