Jeden z nejznámějších moravských hradů Pernštejn před dvaceti lety poničil požár. Komplikací tehdy byl nedostatek vody i nedostupnost památky. Obnova poničené historické sýpky a brány přišla na téměř šedesát milionů korun, součástí rekonstrukce bylo také vybudování nových rozvodů vody. Požár se stal impulsem k lepšímu zabezpečení všech památek. Hrady a zámky jsou dnes podle památkářů proti podobným katastrofám pojištěné a přibývá i protipožárních prvků.
Požár Pernštejnu před dvaceti lety byl impulsem pro lepší zabezpečení památek
3 minuty
Události v regionech: Výročí požáru hradu Pernštejn
Nejčastějšími příčinami požárů památek jsou podle mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Kláry Ochmanové nedbalost, technická závada, vadné komíny a úmyslné zapálení. V případě Pernštejna se přesnou příčinu nepodařilo zjistit, nejspíš se samovznítily nátěrové hmoty.
GALERIE
Požár hradu Pernštejn (15. 4. 2005)
Protipožární ochranu památek má zajistit memorandum, které v minulosti podepsala ministerstva kultury a vnitra s hasiči. „Každý rok je vybráno deset památek, na kterých probíhají kontroly. Ty se pak vyhodnotí a vzniknou návrhy na zlepšení,“ nastínila Ochmanová. Hasiči v jednotlivých krajích podle ní i sami provádějí na památkách kontroly a cvičení.
Cisterny se dostaly jen na první nádvoří
Požár na Pernštejně před dvaceti lety vypukl někdy v noci, ohlášen byl před šestou hodinou ráno, a když dorazili první hasiči, byla už historická střecha sýpky v centrální části hradu celá v plamenech. Přes veškerou snahu hasičů zůstaly z velké části této budovy jen obvodové zdi, oheň zničil většinu z tisícovky sbírkových předmětů umístěných v depozitáři v podkroví sýpky.
„Paní kastelánka (manželka kastelána, pozn.) obětavě vbíhala do těch částí, které plameny ještě nepohltily, a snažila se zachránit, co šlo. Vynesla tak z útrob sýpky i nejstarší podobiznu hradu. Museli jsme na ni pak dohlédnout, aby si neublížila,“ vylíčil po letech velitel hasičského zásahu Zdeněk Melkes.
Cisterny se nemohly dostat dál než k prvnímu nádvoří. Voda na hašení se přiváděla z kilometr vzdálené nádrže z podhradí a také přivážela cisternami od tři kilometry vzdáleného rybníka v obci Nedvědice. Do záchrany Pernštejna se zapojilo přes sto dvacet hasičů ze dvou krajů, zásah nakonec trval třiatřicet hodin. Poslední hasiči odjeli od hradu až 16. dubna kolem třetí hodiny odpoledne.
Většinu hradu se podařilo před ohněm uchránit, opravy zničené čtvrté brány a zejména sýpky skončily v prosinci 2009. Obnova obou objektů přišla na téměř šedesát milionů korun, které ale z části posloužily i k výrazné přestavbě sýpky, jejíž velká část nebyla před požárem využívaná. Nyní je v ní hlavní víceúčelový sál, kde se dají pořádat koncerty, výstavy nebo společenská setkání, v sýpce vznikla také expozice přibližující život služebnictva ve šlechtických sídlech. Součástí rekonstrukce bylo také vybudování nových rozvodů vody.
Čerpadlo, požární hlásiče a lepší pojištění
„Je tady osmnáct metrů hluboká šachta plná vody. Hasiči řekli, že nemají prostředky, jak ji čerpat. Při rekonstrukci budovy se do cisterny dala čerpadla,“ přiblížil kastelán Pernštejna Zdeněk Škrabal. Dnes už tak stačí jediné stisknutí tlačítka a voda z šachty pod hradem dostříkne až na okapy hradu.
Přímo do budovy, kterou požár zasáhl, pak nechal kastelán nainstalovat i požární hlásiče. „Takové ty poplachové, kdy se promáčkne sklo. A jinak všude jsou nainstalovány kouřové hlásiče, elektrická požární signalizace,“ ujistil Škrabal.
„Požár na Pernštejně opravdu inicioval všechny ty další kroky, kdy jsme zlepšili zabezpečení objektů. Ne všechny prostory hradů a zámků jsou tímto způsobem zabezpečeny, ale snažíme se to postupně rozšiřovat,“ poznamenal ředitel Územní památkové správy v Kroměříži NPÚ Petr Šubík.
Všechny hrady a zámky, které spadají pod Národní památkový ústav, jsou už dnes také podle památkářů proti požáru dostatečně pojištěné. Pernštejn měl před dvaceti lety pojistku jen částečnou.
Mezi největší požáry památkových objektů posledních let patří vedle případu Pernštejnu i oheň, který zasáhl chatu Libušín 2. března 2014 se škodou osmdesát milionů korun, požár levého křídla Zámku Plumlov 11. října 2016 nebo požár dřevěného kostela v Gutech 2. srpna 2017, kde se škoda vyšplhala na padesát milionů korun.
