V noci na středu shořel v Třinci vzácný kostel z 16. století. Památka se má obnovit i díky darům a pojištění. Jeho případná obnova ale nebude výjimečným činem. V Česku se totiž rekonstrukce i těžce poničených památek daří. Například nedaleký dřevěný kostel v Ostravě-Hrabové rovněž vyhořel do základů. Dnes na jeho místě stojí věrná replika.
Renesanční kostel v Hrabové vyhořel v dubnu v roce 2002. O dva roky později již byla otevřena jeho dřevěná novostavba. Výstavba repliky kostela svaté Kateřiny Alexandrijské stála 21 milionů korun a spotřebovalo se při ní bezmála 500 metrů krychlových beskydského dřeva.
Jako fénix vstal z popela
Na Pustevnách v Beskydech se letos začal stavět nový Libušín. Na místě vyhořelé chaty, kterou navrhl slovenský architekt Dušan Jurkovič, stojí již nový základ a několik trámů. Hrubá stavba obnoveného Libušína by měla stát do konce letošního roku, řekl Jindřich Ondruš, ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které Libušín spravuje.
Původní Libušín, který sloužil jako restaurace a patřil k symbolům beskydských Pusteven, byl postaven v roce 1899. Objekt před třemi lety vyhořel.
Chata by měla opět začít sloužit na podzim 2019. Obnova by měla celkově vyjít na 100 milionů korun. Přispěli na to také lidé, do sbírky poslali asi deset milionů korun. Spolu s penězi od krajů, firem a dalších příspěvků či věcných darů se vybralo asi 16 milionů korun. Další peníze získá muzeum od pojišťovny a svého zřizovatele, ministerstva kultury.
Zkáza zámku v Plumlově
Požár střechy jedné z budov zámku v Plumlově na Prostějovsku z loňského října měl závažné následky – zůstaly po něm ohořelé trámy, zničená krytina a poškozené zdi. Řemeslníci ale už začali s opravami. Ve veřejné sbírce na ně totiž přispěli lidé z celé republiky.
- Plumlovský zámek byl postaven v letech 1680–1690 Janem Adamem z Lichtenštejna, v pořadí třetím majitelem plumlovského panství. Nemovitost byla naposledy opravena v roce 1907. V letech 1964–1965 ho Vojenské lesy opravily. Stáhly například celou stavbu ocelovými lany a zpevnily nejvíce poškozené zdi.
- Od roku 1966 spravovalo zámek krajské středisko Státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. V roce 1987 se majitelem zámku stává Muzeum Prostějovska a v roce 1994 přechází do majetku Obce Plumlov, která na něm ihned zahájila nejnutnější opravy.
- Zdroj: úryvek z publikace Josefa Pálka – Z historie Plumlova, 1998
Ohněm poškozená pernštejnská sýpka
Před dvanácti lety se vznítily nátěrové hmoty v historické sýpce hradu Pernštejn. Dělníci v ní opravovali podlahy. Oheň likvidovalo 20 hasičských jednotek. Šlo o jeden z největších požárů, který kdy zachvátil české a moravské památky. Požár poničil také přilehlou čtvrtou bránu.
Sýpka sloužila jako depozitář a shořelo v ní asi 700 historických předmětů. Zásah byl mimořádně obtížný; hasiči dopravovali vodu k hašení až ze vzdálenosti tří kilometrů.
Obnova hradu po požáru přišla na 59 milionů korun. Oprava trvala pět let. Dnes má památka senzory, potrubní systém na přívod vody a taky pojištění, které bylo dřív spíš výjimkou.
Mezi další významné požáry kulturních památek v Česku v posledních 25 letech se řadí také událost v kostele kladrubského kláštera na Tachovsku. Oheň zde poškodil v té době restaurovaný barokní oltář svatého Benedikta. Podle expertů požár zřejmě zavinil jeden z restaurátorů tím, že k vysoušení dřevěné konstrukce použil zařízení určené k vysoušení zdiva. Kladrubský benediktinský klášter je národní kulturní památkou od poloviny 90. let.
Přibližně před šesti lety pak požár poškodil budovu bývalého pivovaru v Jindřichově Hradci, která je součástí památkově chráněného zámeckého areálu. Podle policie ho svou neopatrností způsobily tři děti. Škoda byla vyčíslena na více než milion korun. Jindřichohradecký zámek je na seznamu národních kulturních památek zapsaný od roku 1995.
