Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.
„Česká republika není izolovaný ostrov, napravování vnitřních restů nestačí. Náš úspěch závisí na tom, jak se změní EU a jak se vypořádá s aktuálními mezinárodními výzvami,“ uvedl premiér Fiala v rámci třetího ročníku konference Česko na křižovatce, tentokrát s podtitulem Evropa na křižovatce.
Podle šéfa vlády je evropská sedmadvacítka brzděna zejména těžkopádností procesů a nadměrnou regulací. Právě přebujelá regulace podle Fialy ohrožuje i oblast bezpečnosti, která je do budoucna hlavní prioritou, a to včetně řešení nelegální migrace.
Otázce fungování Evropské unie se ve svém projevu věnoval i prezident Svazu průmyslu a dopravy Rafaj, podle kterého není evropský sociální a ekonomický model dlouhodobě udržitelný. Unie podle něj stále nedokázala vytvořit podmínky pro globálně konkurenceschopné firmy. „Potřebujeme radikální změnu myšlení, dokončení jednotného trhu a také adekvátní obchodní politiku. Je za minutu dvanáct,“ apeloval.
Množství regulace kritizoval také prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). „Evropa nutně potřebuje regulatorní a byrokratický detox,“ míní. Soustředit by se dle něj měla na dvě priority, a to posílení obranyschopnosti a zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.
Podle průzkumu mezi tisícovkou společností, který Hospodářská komora na konferenci zveřejnila, je se současným stavem strategických investic státu nespokojena více než polovina firem. Spokojena jich je čtvrtina, téměř pětina podniků pak nezaznamenala v této oblasti významnou činnost státu. Firmy nejčastěji zmiňovaly jako úspěch strategických investic budování dálniční sítě a dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Jako nezdar uváděly zejména dálniční síť, byrokracii a železniční infrastrukturu.
Jurečka varoval před úbytkem pracovní síly
Český trh práce by mělo do deseti let opustit 1,2 milionu lidí, tedy asi pětina zaměstnaných, varoval na konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Problém s tvrdými investicemi nebude tak palčivý jako ten s dostupností lidí a jejich kvalitou a tím, co se na nás hrne v kontextu demografických změn. Každý by tomu měl věnovat pozornost... Čeká nás odchod do důchodu lidí, narozených po roce 1965, pak nejsilnější generace Husákových dětí. Bude to velký zásah do pracovního trhu,“ uvedl ministr.
Podle něj je společným domácím úkolem, aby lidé trh práce opouštěli postupně a rozloženě v čase. Podstatná bude prý motivace, personální politika či snižování úvazků. Zaměstnavatelé mají u částečných úvazků pro starší pracovníky už teď slevu na odvodech. Pracující penzisté a penzistky nemusí od letoška platit důchodové pojištění.
Ministerstvo práce vyhodnocuje odpuštění odvodů pracujícím důchodcům i snížení pojistného u částečných úvazků. Poté navrhne případně úpravy nastavení. Mobilitě pracovní síly by měly pomoci i změny podpor v nezaměstnanosti od příštího roku, řekl ministr.
Byrokracie je zhoršena interní implementací, míní ekonom
Podle ekonoma a člena výboru pro energetiku na pražském magistrátu Vislouse proběhly v posledních letech zásadní změny, které evropskou, respektive tuzemskou konkurenceschopnost narušily. Mezi tyto změny podle něj patří výrazné omezení nákupu levných fosilních paliv z Ruska, stahování amerického obranného deštníku a nákup levného zboží z Číny.
Na rozdíl od předsedy vlády vnímá regulaci Evropské unie jako „jeden z problémů“, nikoliv však jako ten hlavní. Za největší přítěž pro tuzemský průmysl a celkovou konkurenceschopnost považuje schopnost aktivace zdrojů, především těch finančních. Míní také, že Česko není příliš aktivní ve vyjednávání na půdě unijních institucí a že interní byrokracie je podle něj zhoršována implementací evropských pravidel na národní úrovni. „Jsme na sebe výrazně přísnější, než Evropa říká, že bychom měli být,“ uvedl.
Vzhledem ke geopolitické situaci se podle něj otevírá výrazná příležitost pro tuzemské firmy, zejména v obranném průmyslu – a tím i pro regiony, kde tyto podniky sídlí. Zároveň však upozornil na překážky ve financování jejich rozvoje, například ze strany bank, především v situacích, kdy firmy potřebují plánovat s delším časovým výhledem. Stát by podle něj měl nastavit jasný rámec pro povolovací procesy, které je třeba zjednodušit, zejména u strategických odvětví.
Evropské peníze se nemají tříštit, řekl šéf bankovní asociace
Prezident České bankovní asociace Jan Juchelka upozornil na to, že český obranný průmysl roste nejrychleji ze všech sektorů v tuzemsku, přičemž odmítl překážky jeho financování ze strany bank, na které upozornil Vislous. Banky podle něj aktuálně půjčují do obranného průmyslu asi čtyřicet miliard korun a v dialogu s ministerstvem obrany nenacházejí při jeho financování nějaký strukturální problém. „To nevylučuje situaci, že nějaká konkrétní firma mohla v nějakém konkrétním případě utrpět při schvalování úvěru byrokratickou zátěž,“ připustil.
Věnoval se také otázce strategických investic. Ty podle něj musí být součástí dlouhodobé vize, a nikoliv pouze reakcí na aktuální krize. Klíčové je, aby tuzemsko dokázalo určit své skutečné priority a prosazovalo je napříč politickými cykly, dodal. „Privátní sektor je připraven se na těchto investicích významně podílet. Potřebujeme ale jasné podmínky, silného partnera na straně státu a efektivní nástroje, které dokážou investice řídit a vyhodnocovat,“ poznamenal.
Evropské peníze podle něj nesmí být nadále tříštěny do desítek dílčích programů. Místo toho by měly být soustředěny do jednoho, maximálně dvou národních programů, které umožní cílené a efektivní financování podle jasně stanovených priorit. Cílem má být vytvořit stabilní a odborně řízený rámec, který zvýší návratnost veřejných i soukromých investic a zefektivní využívání evropských zdrojů. „Je třeba co nejjednodušší institucionální uspořádání,“ zdůraznil.
Předseda vlády se ve svém projevu dotkl také otázky obchodních tarifů. Uvítal odklad platnosti cel, která uvalila americká administrativa, o devadesát dnů. Zdůraznil, že reakce na tuto situaci musí být pragmatická a promyšlená, i když samotné tarify podle něj pragmatické nejsou. „Podstatné je, že nekontrolovaná obchodní válka by poškodila všechny a musíme se jí vyhnout,“ dodal.
Vedle nutnosti vést dialog se Spojenými státy premiér vyzval i k rozvoji vztahů s dalšími mezinárodními partnery a k přijetí opatření, která by zabránila zaplavování Evropy levným zbožím z Číny.
Ďurčo: Problémem je evropská byrokracie
Podle předsedy odborového svazu KOVO Romana Ďurča podnikatelům dělají největší starosti evropská byrokracie a cíle, se kterými EU přichází, a to kvůli potenciální ztrátě pracovních míst.
„Se spoustou výzev souhlasíme, ale to, co mi tady chybělo, bylo to, jakým způsobem se Česká republika postaví k cenám energií, jakým způsobem se postaví k emisním limitům,“ uvedl. Vyzval vládu, aby byla v řešení těchto otázek více akční.
