Jan Juchelka

Zástupci Prahy a Komerční banky (KB) podepsali smlouvu o prodeji společnosti VN 42, která vlastní kancelářskou budovu na rohu Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Město bance zaplatí 3,54 miliardy korun, vlastníkem bude od 1. července. Do budovy se z pronajatého Škodova paláce v Jungmannově ulici nejpozději do jara roku 2028 přesunou magistrátní úředníci. Banka v budově zůstane do 31. prosince 2026 a městu bude platit nájem.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pondělí debatovala se zástupci resortu financí, České bankovní asociace, sekce obranného průmyslu z Hospodářské komory a členy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Řada z firem ze zbrojního sektoru si totiž stěžuje, že jsou ze strany bank diskriminované. Odmítají jim prý poskytnout úvěr nebo třeba vést účet. Podle ministryně bude pro lepší komunikaci mezi všemi stranami zřízena expertní skupina, v níž budou figurovat jak zástupci jejího resortu, tak bank.

Inflace v lednu zpomalila na 2,3 procenta, a předčila tak odhady České národní banky (ČNB). Pokles ovlivnilo zejména snížení cen potravin. V tomto ohledu ale podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové musíme být obezřetní, obchodníci by totiž lednové přecenění mohli plíživým způsobem promítnout v únoru a březnu, řekla v pořadu 90' ČT24. Pokles inflace kladně hodnotí i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská a bývalý ministr financí Ivan Pilip, kteří byli také hosty pořadu. Shodují se na tom, že by ČNB měla využít devizové rezervy, a stabilizovat tak klesající kurz koruny. O tématu debatovali také ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO) ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků od bank jednotky miliard korun, přiznal České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ještě před rokem resort počítal s víc než třicetimiliardovým výnosem. Stanjura ale upozorňuje i na pozitivní důsledky nové daně. Podle něj banky snížily své mimořádné odvody také tím, že zvedly úroky střadatelům, což má protiinflační charakter.

Mnohé firmy přecházejí k takzvané bezemisní ekonomice. Zaštítit je má nová platforma, která bude prosazovat jejich zájmy. Hlavním cílem takzvané Aliance pro bezemisní budoucnost je urychlení a usnadnění dekarbonizace, aby české ekonomice a firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti.

Policie evidovala k pololetí podobný počet trestných činů v kyberprostoru jako loni za tutéž dobu. Bylo jich přes deset tisíc. Méně takových útoků však bylo úspěšných. Dramaticky narostl počet trestných činů v kyberprostoru loni, kdy se za celý rok zvýšil zhruba dvojnásobně. Banky ve srovnání s policií zaznamenaly útoků více, jejich klienti přišli v souhrnu o více než 670 milionů korun. Policie, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a banky odstartovaly společnou vzdělávací kampaň #nePINdej!, v níž chtějí potenciální oběti kybernetických útoků upozornit na konkrétní rizika.

Národní rozvojový fond (NRF) měl rozhýbat soukromé investice hlavně do infrastruktury. Čtyři komerční banky se dohodly s předchozí vládou a slíbily do něj vložit až sedm miliard korun. Jenže hospodaření fondu loni skončilo devítimilionovou ztrátou a za tři roky fungování nepodpořil ani jediný projekt. Banky přesto počítají s tím, že fond fungovat začne.

Lidé si berou čím dál méně půjček – spotřebitelských i hypoték. Vyplývá to z Hypomonitoru bankovní asociace a dat České národní banky, která zkoumala úvěrové podmínky bank. Klesající zájem o půjčky zdůvodnila vysokými úrokovými sazbami, vyššími životními náklady i obavami z budoucího vývoje. Zároveň se zpřísňují podmínky, za kterých finanční instituce úvěry poskytují.

Politici by se měli zaměřit na to, aby snížili schodek státního rozpočtu, shodli se v Otázkách Václava Moravce ekonomové Miroslav Singer, Jan Juchelka a Petr Janský. Důležité podle nich také je, aby si české firmy udržely konkurenceschopnost. Mluvili také o tom, jestli svět čeká bankovní krize – čeští klienti se podle nich nemají čeho bát.

Až 120 miliard korun by mohl stát příští rok vybrat díky novým speciálním odvodům. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Z nadměrných příjmů budou energetické firmy platit 90 procent. Plus ještě 60 procent formou daně z mimořádných zisků. Ta se vztahuje i na banky, rafinérie a těžařské společnosti. Původně Stanjura odhadoval o 20 miliard nižší výnos. Válečná daň začne platit od ledna, dodatečný odvod se pak týká elektřiny vyrobené už od letošního prosince.

Zavedení daně z mimořádných zisků podle ředitele skupiny ČEZ nezpůsobí další zdražení elektřiny. V souvislosti se speciální daní také odmítli zvýšení poplatků nebo úrokových sazeb šéfové České spořitelny a Komerční banky. Novou daň poslanci schválili v pátek. Rozpočtu má příští rok vynést 85 miliard korun.

Vláda od ledna plánuje zdanit mimořádné zisky bank šedesáti procenty. Ze dvou na sobě nezávislých zdrojů to zjistila Česká televize. Stát chce prostřednictvím nového zdanění získat do svého rozpočtu pětadvacet miliard korun, dalších více než sedmdesát miliard plánuje vybrat od energetických firem. Miliardy by pak měly zaplatit rafinérie a těžařské společnosti. Fialův kabinet však ve středu i přes původní plány daň z neočekávaných zisků neprojednal.

Amalee a Lakuna, tak pojmenovali chovatelé z pražské zoo sloní samičky, které se tam narodily letos v březnu a květnu. Jde o jména ze Srí Lanky, odkud pocházejí matky slonic. Slůňata zůstanou v Praze a budou pokračovatelkami rodu, řekl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

V Česku je inflace nejvyšší v celé EU, drží se nad třemi procenty. Rostou ceny potravin, náklady na bydlení i energie a na drahotě se podepisuje i slabá koruna. Jak dlouho bude trvat návrat koronavirem přidušené ekonomiky do normálu? Podle předsedy dozorčí rady ČSOB a bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy bude scénář obnovy zemí v zásadě podobný, vyspělé země by to ale měly zvládnout za dva roky, Česko pak za tři, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM).