Kybernetických útoků přibývá, lidé letos přišli už o 670 milionů

Nahrávám video

Policie evidovala k pololetí podobný počet trestných činů v kyberprostoru jako loni za tutéž dobu. Bylo jich přes deset tisíc. Méně takových útoků však bylo úspěšných. Dramaticky narostl počet trestných činů v kyberprostoru loni, kdy se za celý rok zvýšil zhruba dvojnásobně. Banky ve srovnání s policií zaznamenaly útoků více, jejich klienti přišli v souhrnu o více než 670 milionů korun. Policie, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a banky odstartovaly společnou vzdělávací kampaň #nePINdej!, v níž chtějí potenciální oběti kybernetických útoků upozornit na konkrétní rizika.

Banky podle prezidenta České bankovní asociace Jana Juchelky zaznamenaly v letošním prvním pololetí kybernetické útoky na 31 323 klientů, v průměru přišel každý z nich o 22 tisíc korun. Ne všichni ohlásili útoky policii, ta ví o nižším počtu trestných činů v kyberprostoru – 10 219.

„V prvním pololetí 2023 byl v meziročním srovnání nepatrný nárůst. Je naprosto jednoznačné, že abnormální růst z loňského roku se letos nebude opakovat,“ řekl policejní prezident Martin Vondrášek. Loni za celých rok evidovala policie 18 554 trestných činů, bylo jich podstatně více než v roce předchozím, tehdy došlo k 9518 kybernetickým zločinům.

Trestné činy v kyberprostoru
Zdroj: ČBA

Vrchní komisař policie Ondřej Penc podotkl ve Studiu 6, že je potřeba, aby se oběti útoků, jejichž cílem je vykrást bankovní účet, obrátily v první řadě na banku. Kdo se ale stane terčem například takzvaného nigerijského podvodu, kdy uvěří falešné zprávě, aby poslal peníze a obratem obdrží dědictví či výhru, měl by se obrátit na policisty.

„Smysl to má, oznámení prověřujeme úplně stejně. Je otázka, kam jsme schopni dojít ve vyšetřování. Potřebujeme důkazy, musíme v pátrání někam směřovat,“ připustil. Pro policii představují podle něj problém hlavně útoky přicházející ze zahraničí.

Banky investují do zabezpečení

Podle Juchelky jde „významná část rozpočtu bank“ do zabezpečení před kyberútoky. I podle ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáše Kintra to tak je. „Loni navýšilo rozpočet na kyberbezpečnost 56 procent finančních institucí. I díky těmto investicím většina pokusů o kybernetický útok nevyústila v závažné incidenty. Finanční sektor tak nadále patří k těm nejzabezpečenějším,“ uvedl.

Pod investicemi do zabezpečení banky míní jednak nové technologie, ale i vzdělávací aktivity a osvětu pro klienty. Policie uvedla, že i když počet útoků neklesá, je nižší jejich úspěšnost, a totéž tvrdí i banky. „Díky investicím do moderních technologií a dobře nastaveným interním procesům se bankám daří předcházet škodám klientů nebo je snižovat,“ řekl šéf bankovní asociace. Podotkl však, že odpovědnost spočívá nejen na bankách, ale hlavně na samotných klientech.

Nahrávám video

Podle Kintra útočníci využívají především podvodné telefonáty, SMS a e-maily. Domnívá se, že jich bude i dál přibývat. „Žijeme v digitální době, která nám mnohé věci usnadňuje, ale také přináší mnohá rizika. A mezi ně patří i rostoucí počet různých kyberútoků,“ poznamenal ředitel NÚKIB.

Podvodníci jsou vynalézavější

Přibývá podle něj způsobů, jimiž se podvodníci snaží lidi nachytat. Stále vynalézavější jsou na sociálních sítích, kde je snadné najít oběť. Mezi jeden z nejzávažnějších typů podvodů nadále patří podvodné telefonáty čili vishing. Podle šéfa NÚKIB je o to nebezpečnější, že pachatelé dokážou věrně napodobit i telefonní číslo instituce, za kterou se vydávají.

Policejní prezident doplnil, že pachatelé často využívají při cílených útocích i citlivé informace o obětech. Snaží se také o časový nátlak, zkoušejí zastrašovat i získat důvěru. „Evidujeme i případy s fatálními škodami v řádech statisíců až milionů korun,“ upozornil Vondrášek.

Česká bankovní asociace ve spolupráci s policií a NÚKIB spouští další ročník celonárodní vzdělávací kampaně #nePINdej!. Formou testu na www.kybertest.cz se zájemci mohou naučit, jak rozpoznat kybernetické útoky a jak jim nenaletět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
před 3 hhodinami

VideoZdravotní dozor by na dětských táborech mohli nově dělat i lékárníci

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.
před 4 hhodinami

Pavel věří, že se jeho vztahy s Babišem uklidní

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.
před 6 hhodinami

Nová pravidla přinesla rekordní počet úředních změn pohlaví

Za uplynulých dvanáct měsíců si v Česku změnilo pohlaví v dokladech téměř 1400 lidí. To je podle dat ministerstva vnitra více než za předchozích devět let dohromady. Počet výrazně vzrostl po 1. červenci 2025, kdy pro úřední změnu pohlaví přestala být podmínkou kastrace nebo hormonální léčba. Nově stačí jen potvrzení sexuologa.
před 14 hhodinami

Podnikat už v šestnácti. Přibývá Čechů, kteří se chtějí nechat zplnoletnit

Možnost nechat se zplnoletnit loni úspěšně využilo 36 mladistvých. To je nejvíce za posledních pět let, uvedlo pro ČT ministerstvo spravedlnosti. O nabytí svéprávnosti žádají mladí lidé nejčastěji kvůli podnikání nebo uzavření manželství. Soudy žádosti zamítají jen výjimečně.
před 15 hhodinami

VideoKordová Marvanová hájí nepromlčitelnost vraždy „nejvyšší ochranou“ lidského života. Líbivý návrh, míní Kovářová

Vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem, usiluje o to vláda. Policie nyní nemůže pachatele stíhat za zločiny starší 30 let. Podobný návrh vznikl i v Senátu, autoři obou novel změnu odůvodňují zejména čím dál kvalitnějšími kriminalistickými metodami. Členka senátorského klubu ODS a TOP 09 Hana Kordová Marvanová (nestr.) argumentuje, že si lidský život zaslouží „nejvyšší ochranu“, v případě úmyslné vraždy podle ní není důvod, aby za to nepřišel trest. Připomněla i takzvané pomníčky – dosud nevyřešené případy. Členka senátního ústavně-právního výboru Daniela Kovářová (nestr.) namítá, že Senát „nemá takto zásadním způsobem zasahovat do organismu trestního práva“. Hovořila také o „líbivém návrhu“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

VideoProjekt Young Roma Talents hledá a podporuje mladé romské umělce či sportovce

Objevovat a podporovat mladé talenty, kteří mají často těžké podmínky pro rozvoj, si za cíl klade iniciativa Young Roma Talents. Projekt otevřel výzvu, v níž cílí na hudebníky, sportovce či jinak nadané Romy mladší šestadvaceti let. Přihlásit se do ní lze přes webové stránky. Vybrané zájemce následně podporuje finančně i strategicky. Například jednomu z prvních finalistů, hudebníkovi Janu Hronovi, pomohl natočit videoklip. Projektový manažer Josef Švejda by rád řady talentů v Česku a na Slovensku rozšířil a uvítal i zapojení mladých z dětských domovů, projekt si totiž zakládá na odstraňování bariér.
před 18 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.