Vláda chce zdanit mimořádné zisky bank šedesáti procenty. Je to škodlivé pro celou ekonomiku, míní viceprezident ČBA

3 minuty
Událost: Vláda chce zdanit mimořádné zisky bank šedesáti procenty
Zdroj: ČT24

Vláda od ledna plánuje zdanit mimořádné zisky bank šedesáti procenty. Ze dvou na sobě nezávislých zdrojů to zjistila Česká televize. Stát chce prostřednictvím nového zdanění získat do svého rozpočtu pětadvacet miliard korun, dalších více než sedmdesát miliard plánuje vybrat od energetických firem. Miliardy by pak měly zaplatit rafinérie a těžařské společnosti. Fialův kabinet však ve středu i přes původní plány daň z neočekávaných zisků neprojednal.

Ještě ve středu před jednáním vlády si někteří ministři mysleli, že by kabinet mohl daň z mimořádných zisků bank nebo energetických firem probrat. „I tento bod by měl být na vládě projednáván,“ vyjádřila se ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09). „Nemůžeme řešit jen výdajovou stránku, musíme řešit i tu příjmovou,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) dokonce původně nechtěl bez současného schvalování daně z nadměrných zisků hlasovat ani o dotování maximálních cen energií. „Podle toho se musí nastavit parametry, protože to nemůže jít celé na vrub dluhu státního rozpočtu,“ prohlásil.

Nakonec však ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh na zavedení daně nepředložil. Zároveň ho nechtěl ani komentovat. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by zdanění mimořádných zisků měla sněmovna schválit během podzimu. „Já bych snad i předpokládal, že tady bude v tomto případě opozice spolupracovat, abychom měli jako stát dostatek peněz na pomoc občanům a firmám,“ uvedl.

Kabinet chce novou daní získat do rozpočtu až sto miliard

Česká vláda chce zavedením daně z mimořádných zisků bank, energetických firem nebo těžařských společností získat do rozpočtu v příštím roce až sto miliard korun. Česká televize zjistila, že bankám chce kabinet ponechat stejné zisky, jako měly v letech 2018 až 2021, a ještě tuto částku navýšit o pětinu. Vše nad tuto sumu pak zdaní šedesáti procenty. Nová daň by měla dopadnout na šest největších českých bank.

„Z ústního jednání z ministerstva financí máme informace o základních parametrech. Co se týče sazby samotné, hovoříme až o šedesáti procentech,“ řekl první viceprezident České bankovní asociace Jan Juchelka.

Sněmovní opozice se obává, že by banky mohly část vyššího zdanění přenést na klienty, například ve formě vyšších poplatků. „Je potřeba vidět, jaká je tam konstrukce. Jestli tam nejsou rizika, že to například banky přenesou na koncového zákazníka, zatíží firmy, zatíží občany,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Zástupci bank nechtěli změny v poplatcích potvrdit, záměr Fialova kabinetu bankovní asociace ale ostře kritizovala. „Pro banky je takové mimořádné zdanění škodlivé, je škodlivé pro celou českou ekonomiku a je nesystémové,“ soudí Juchelka.

Podrobnosti o nové dani z mimořádných zisků nejen bank, ale i energetických společností, rafinérií a těžařských firem hodlá ministerstvo financí zveřejnit ve čtvrtek.

Banky nemají žádnou výhodu z nárůstu cen energií, tvrdí Juchelka

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Libor Dušek soudí, že daň z mimořádných zisků má jisté výhody, ale i úskalí. Osobně by byl spíše pro její zavedení. „Jsme v mimořádné situaci. (…) Řada lidí zchudla – klesly jim mzdy, ceny jsou mnohem vyšší. Takže někdo musí bohatnout, to jsou zčásti firmy podnikající v sektorech, kde výrazně vzrostly ceny,“ vysvětluje.

„Banky nemají žádnou výhodu z toho, že stouply ceny energií. Ty se nijak nepropisují do cenotvorby našich služeb či našich produktů,“ oponuje Juchelka. „Banky i v dobách covidové krize ukázaly, že umí stát po boku státu a pomáhat české ekonomice, aby krizi překonala. V okamžiku, kdy se těmto bankám vybere kapitál (…), jejich schopnost pomáhat, aktivně působit na trhu ve prospěch svých klientů a ve prospěch firem se sníží,“ dodává.

21 minut
UK: „Válečná daň“ pro banky či energetické firmy
Zdroj: ČT24

Expert na energetiku a minoritní akcionář ČEZ Michal Šobr chápe, že vláda potřebuje pokrýt vysoké výdaje za zastropování cen energií. „Na druhé straně ta opatření považuji za nešťastná. Jsou nesystémová, vyloženě selektivní,“ říká s tím, že by raději viděli jasné celoplošné opatření, které bude spravedlivé. „Sektorem, kterým rostou zisky, není pouze energetika, banky, petrochemie… Ale je to i zbrojařský průmysl, těžaři dřeva a tak dále,“ objasňuje.

Energetika nemá nezasloužené zisky, upozorňuje Šobr

Podle Duška je daň z mimořádných zisků důležité správně nastavit. „‚Dobře‘ znamená, že opravdu cílí na ty, kteří mají mimořádné zisky – takové, o které se opravdu nezasloužili nějakou prací, úsilím, investicemi, ale že se jim přihodilo mít například lacině vyrábějící elektrárnu na správném místě“. V takovém případě by podle něj nová daň neměla mít negativní dopady.

S tím však Šobr nesouhlasí. „Pokud tady někdo mluví o tom, že energetika má v tomto okamžiku nezasloužené zisky, tak to není pravda. V energetice se investuje dlouhodobě, na desítky let,“ upozorňuje.

„Rádi bychom zůstali v dialogu s těmi, kdo přijímají tato rozhodnutí. Ne abychom je ovlivňovali ve prospěch bank, ale abychom nastavili reálné hranice. Protože banky tady jsou od toho, aby české ekonomice pomáhaly,“ říká Juchelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi hledají způsoby, jak ušetřit za energie

Přestože ceny za energie v Česku klesají, domácnosti na nich chtějí nadále šetřit. Ukázal to aktuální průzkum Ipsos pro společnost ČEZ. Místo snižování spotřeby roste zájem o inovace a opatření, která přinášejí větší úspory, jako jsou třeba fotovoltaiky na střechách. Nějaká úsporná opatření realizovala podle průzkumu polovina domácností a ta druhá je má v plánu.
před 20 mminutami

Trump dal smartphonům a další elektronice výjimku z cel

Prezident Spojených států Donald Trump podle amerických médií udělil výjimku z nových cel na dovoz chytrých telefonů, počítačů nebo například čipů z Číny. Oznámil to úřad pro cla a ochranu hranic.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Celní bitva světových gigantů zasáhne v Číně i Hollywood

Americko-čínská obchodní válka má mnoho bitevních polí. Už léta čelí v Číně Hollywood tvrdé cenzuře. A nyní se chystá další omezení: sníží se roční počet povolených premiér.
před 15 hhodinami

Obavy z obchodní války USA a Číny dopadly na asijské burzy rozdílně

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.
11. 4. 2025Aktualizováno11. 4. 2025

Cla uvalená na Čínu mohou mít v USA velkou podporu voličů, míní Pondělíček

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.
11. 4. 2025

Americké akcie se po středečním prudkém růstu vrátily k poklesu

Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Poté, co Bílý dům ve čtvrtek potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent, tak akcie ještě více prohloubily ztráty z úvodu obchodování. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16 387,31 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodu a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39 593,66 bodu.
10. 4. 2025Aktualizováno10. 4. 2025

Evropské i asijské akcie stouply. Pomohlo jim Trumpovo pozastavení cel

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.
10. 4. 2025Aktualizováno10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...