Inflace v lednu zpomalila na 2,3 procenta, a předčila tak odhady České národní banky (ČNB). Pokles ovlivnilo zejména snížení cen potravin. V tomto ohledu ale podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové musíme být obezřetní, obchodníci by totiž lednové přecenění mohli plíživým způsobem promítnout v únoru a březnu, řekla v pořadu 90' ČT24. Pokles inflace kladně hodnotí i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská a bývalý ministr financí Ivan Pilip, kteří byli také hosty pořadu. Shodují se na tom, že by ČNB měla využít devizové rezervy, a stabilizovat tak klesající kurz koruny. O tématu debatovali také ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO) ve čtvrtečních Událostech, komentářích.
„Vrátili jsme se do normálu,“ zaznělo v debatě se Zamrazilovou či Horskou o inflaci. Politici se přeli, čí je to zásluha
Lednový pokles růstu cen je podle viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové „mírné pozitivní překvapení“. To, že byl pokles větší, než očekávala ČNB, vysvětluje tím, že lednové číslo se vždy odhaduje velmi obtížně, protože v lednu obchodníci pravidelně přeceňují.
Inflace byla podle Zamrazilové tlačena dolů tím, že ceny plynu, elektřiny a tepla rostly pomaleji, než se čekalo, klesaly ceny imputovaného nájemného, což je odrazem poklesu cen nemovitostí, stavebních prací a v neposlední řadě také stavebních materiálů.
Za snížením cen potravin pak podle Zamrazilové stojí zejména strategie obchodníků. „Byly náznaky toho, že by obchodníci nemuseli snížené DPH promítnout v plném rozsahu, a oni ho promítli v plné výši. Byla za tím marketingová strategie.“ Podle ní ale ještě existuje horší varianta, že obchodníci nepromítli cenové změny plně v lednu, ale mohli by je plíživým způsobem promítnout v únoru i v březnu. „I proto musíme být obezřetní,“ varuje, jelikož by to mohlo znamenat další proinflační riziko.
Ekonomka Raiffeisen bank a členka NERV Helena Horská shodně hodnotí, že lepší než očekávaný lednový výsledek je daný tím, že efekt lednového přecenění byl výrazně slabší. „Čekali výraznější zdražení zejména ve službách, ale i u potravin došlo ke zlevnění, protože výrobci, ale hlavně zemědělci výrazně zlevňovali. Přestalo se také tolik zdražovat i u energií,“ vysvětluje.
I když je meziměsíční inflace vyšší, vracíme se podle viceguvernérky do normálu. „Inflace je v našem cíleném pásmu jeden až tři procenta a bude se tam pohybovat i ve zbytku roku. Cenová stabilita je obnovena a inflace bude v celém zbytku roku pod třemi procenty,“ ujišťuje.
Horská Česko označila za premianta regionu, i když je srovnání zkreslené. „Nejen meziroční, ale i meziměsíční inflace, která není ovlivněna srovnávací základnou, klesla. Nejsme v normálu, ale blížíme se normálu,“ řekla v pořadu 90' ČT24.
Proinflační rizika a pokles úrokových sazeb
Kurz koruny je slabší, než očekávala ČNB, a od toho se bude potom odvíjet i vývoj úrokových sazeb v celém zbytku letošního roku. Horská míní, že ČNB bude muset korigovat razanci snižování úrokových sazeb a možná bude muset počkat, až je bude snižovat Evropská centrální banka. Na konci letoška by se mohly dostat pod čtyři procenta, cílem je větší pokles úrokových sazeb, je jen otázka, jak rychle.
Podle bývalého ministra financí Ivana Pilipa by ČNB měla využít nástroj práce s devizovými rezervami, protože snižovat úrokové sazby je sice žádoucí, ale zároveň je třeba se pokusit posílit korunu. Koruna totiž v reakci na snižování úrokových sazeb oslabuje, a je potřeba ji udržovat pomocí jiných nástrojů, jinak bude cíl ČNB těžké dosáhnout.
S tím, že by ČNB měla využívat devizové rezervy, souhlasí i Horská. V objemu devizových rezerv je Česko druhé největší v EU (ve vztahu HDP) a bude jinak generovat významné kurzové ztráty a ČNB by tak podle Horské měla využít devizové rezervy a stabilizovat kurz koruny.
Horská ale zároveň vyzdvihuje spolupráci mezi ČNB a vládou v rámci boje proti inflaci, což je podle ní také velkou součástí zásluhy na tom, proč máme inflaci nižší, než jsme čekali.
Kupka mluví o střízlivém optimismu, Nacher by „neotevíral šampus“
Kupka označil snížení inflace za důvod ke střízlivému optimismu. „I všichni ekonomové se jednoznačně shodují na tom, že to bude znamenat dobrý výhled pro českou ekonomiku, že to bude znamenat celou řadu dalších pozitivních věcí – například to, že lidem začnou růst reálné mzdy, že nás v letošním roce také velmi pravděpodobně čeká i růst ekonomiky o 1,2 procenta HDP,“ řekl.
Ministr předpokládá, že pokud se podaří setrvat v tempu snižování inflace nebo alespoň stabilního cenového vývoje, může to znamenat posilování ekonomiky a zlepšování podmínek pro investory, ale také snižování úrokových sazeb. „A to zase má pozitivní vliv na chuť lidí investovat, chuť investorů vkládat víc peněz do svých projektů – a to samozřejmě má pak další významný vliv na to, jak se bude dařit české ekonomice,“ nastínil.
Nacher řekl, že na první pohled vypadá číslo dobře, upozornil ale na vysokou srovnávací základnu, kdy loni v lednu dosáhla inflace 17,5 procenta. Podle Nachera nyní záleží na dalším vývoji. „Musíme to brát v nějakém kontextu, nejen meziročně,“ podotkl. Upozornil na meziměsíční inflaci, která činila 1,5 procenta. „To je docela vysoké číslo,“ upozornil s tím, že na „otevírání šampusu“ je podle něj brzy.
Nejvýznamnější podíl vlády na poklesu inflace podle Kupky spočívá v odpovědné politice. „To znamená ve snížení deficitu, snížení celkových výdajů státu. V tom, že se díváme do budoucna,“ vyjmenoval. Výrazné posílení pozitivního trendu ve snižování inflace podle něj znamená konsolidační balíček.
Podle Nachera naopak kroky vlády nastartovaly inflaci. „Za mě má vláda zásluhu na tom, že se u nás nastartovala jedna z nejvyšších inflací v Evropské unii. To, že se to teď zastavilo a je nejnižší – no proto, že jde z nejvyšší základny, tady už to nemá kam růst,“ řekl s tím, že lidé podle něj velmi šetří. Vláda podle něj například pozdě a nevhodně zastropovala ceny energií, jmenoval také zvýšení daní. „Tam všude, kde my jsme říkali, že ten daňový balíček bude zvyšovat ceny, tak se to naplnilo. A tam, kde jsme říkali, že se snížení o tři procentní body u potravin nepromítne, tak to se také ukázalo,“ kritizoval.
Kupka připustil, že vláda má před sebou ještě spoustu úkolů. Zmínil ceny energií, které nadále rostly. „Právě proto podnikáme kroky, aby bylo možné opravdu reálně přispět k tomu, že se i ceny energií v České republice budou stabilizovat,“ sdělil s tím, že kabinet podle něj v této oblasti například zajistil větší energetickou bezpečnost.
Energetický konzultant ze společnosti ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor vysvětlil, že meziměsíční zdražení energií mezi lednem a prosincem lze podle něj vysvětlit tím, že se vždy na přelomu roku mění regulovaná část ceny, kterou určuje Energetický regulační úřad. „A vždy mění ceny s platností na další kalendářní rok,“ dodal. Připomněl, že v tomto roce tam došlo k podstatnému zvýšení této složky. Jako dobré znamení vnímá to, že tato situace se už nebude opakovat. „Zdražení je opravdu jednorázové s platností na celý další kalendářní rok,“ řekl. Očekává proto, že při dalším hodnocení meziměsíční inflace bude u energií řeč o zlevňování. „Protože právě obchodní část ceny výrazně padá a pomalu se promítá do nabídek dodavatelů,“ uvedl.