Jan Rafaj

Zaměstnanci Volkswagenu stávkují proti uzavírání továren, německý i český průmysl jsou v útlumu a německá industriální produkce je dokonce pod úrovní roku 2019. Na automobilový průmysl tlačí několik problémů současně. Pořad ekonomické publicistiky Bilance natáčel v několika firmách reprezentujících český autoprůmysl a zjišťoval, jak se připravují na náročné roky.

Česko se musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě, upozorňuje společnost PwC ve své studii. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že zejména firmy budou po roce 2030 platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic. V současnosti se ale vodík v tuzemsku využívá v podstatě jen v chemickém průmyslu.

Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) i zástupce investorské firmy ČEZ řekli ČT, že avizované šedesátiprocentní zapojení tuzemského průmyslu do výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech zřejmě nebude součástí smlouvy s vítězem tendru, jihokorejskou KHNP. Dál ale tvrdí, že zapojení českých podniků je klíčové a že hodlají dohlédnout na dodržení tohoto slibu Korejci. Absenci jasně dané pozice českého průmyslu kritizuje opozice i část oborových sdružení.

Premiér Petr Fiala (ODS) na Mezinárodním strojírenském veletrhu prohlásil, že česká ekonomika je ve srovnání se situací před rokem z nejhoršího venku. Bude-li Česko aktivní, může podle něj v globální technologické a energetické transformaci hodně získat. Klíčové je podle něj zajistit energetickou soběstačnost. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje musí vláda pohlídat účast českých firem na dostavbě Dukovan.

České firmy by mohly na výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech získat zakázky až za 240 miliard korun. V Plzni to v pátek řekl premiér Petr Fiala (ODS), který s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem navštívil podniky Doosan Škoda Power a Škoda JS, jež mají být významnými subdodavateli korejské společnosti KHNP. Podle rozhodnutí vlády KHNP postaví dva nové bloky v Dukovanech. Smlouva má být podepsána do března 2025. Podle Fialy by se také korejské firmy mohly zapojit do PPP projektů při výstavbě vysokorychlostních železnic nebo dálnic v Česku. Podpořil i společný výzkum.

Objem prostředků na platy ve veřejném sektoru se od 1. ledna zvýší. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ČT potvrdil, že rozpočet počítá s růstem přes sedm procent. Šéf odborů Josef Středula pak po jednání tripartity mluvil o osmi procentech. Odbory požadovaly původně růst tarifů už od září pro všechny zaměstnance, s vládou se ale nedohodly. Teď se bude řešit, kdo a kolik dostane.

Odbory i opozice kritizují možné prodloužení zkušebních lhůt pro nové zaměstnance, se kterými počítá vládou schválená novela zákoníku práce. Hnutí ANO chce ve sněmovně prosadit, aby zůstaly stejné jako dosud. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale úpravy odmítá.

Společnost Liberty podle informací České televize propustí do konce října přes 2000 zaměstnanců. Propouštění zasáhne především prvovýrobu a navázané profese. Firma odpoledne uvedla, že chce zavřít koksovnu a chystá se propouštět, nepotvrdila ale, kolika zaměstnanců se krok týká. Návrh na snížení počtu zaměstnanců zatím společnost předložila odborům. Podle těch by se mohlo propouštění týkat dokonce až 2600 lidí, z nichž 2300 by odešlo do listopadu.

Výstavba nových jaderných zdrojů v Česku může podle vlády znamenat výraznou příležitost i pro české firmy a ekonomiku jako celek. Na středeční oznámení vítěze tendru, kterým se stala jihokorejská společnost KHNP, už reagovaly domácí firmy: na zakázce se chtějí podílet co nejvíc. KHNP počítá s tím, že by se mohly zapojit až z 65 procent.

Nabídka jihokorejské KHNP byla lepší v klíčových parametrech, uvedl v Událostech, komentářích ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v souvislosti s tendrem na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech. Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala ocenil, že vláda vybrala nejlepší nabídku, aniž by se dívala na geopolitiku, a že prosadila šedesátiprocentní účast českých firem.

Zástupci odborů by pro všechny zaměstnance veřejného sektoru chtěli růst platů o nejméně deset procent. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly jde o umírněný požadavek respektující možnosti rozpočtu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, pokud by se podařilo od září posílit o sedm až deset procent platy těm, kteří jsou na tom nejhůř. Jasnější bude situace 1. července, řekl v Událostech, komentářích. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj zdůraznil, že tempo růstu platů by se nemělo lišit od tempa růstu mezd v soukromém sektoru.

Konference Česko na křižovatce 2 za přítomnosti politiků a podnikatelů představila plán pro růst země v oblastech vzdělání, dostupnosti bydlení či rozvoje v dopravní a energetické infrastruktuře. Premiér Petr Fiala (ODS) také zhodnotil dosavadní vývoj společně se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a obchodu. Podle Fialy se v rámci projektu Restart Česka „udělal obrovský kus práce“ a přidal informaci, že vláda bude mít do konce srpna jasno, kolik jaderných bloků se v Česku bude stavět.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o situaci v zemědělství. Odboráři však jednání opustili předčasně. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula krok spojil s výroky člena výkonné rady ODS a exministra životního prostředí někdejší Nečasovy vlády Pavla Drobila, který na dubnovém kongresu ODS řekl, že odbory nejsou partner, ale nepřítel. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odchod považuje za dětinský a nepochopitelný.

Téměř půl milionu státních zaměstnanců by mělo ve druhém pololetí dostat přidáno. Před jednáním tripartity to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent, což zdůvodňují prudkým zdražováním v minulých dvou letech. Takový růst ale vláda téměř jistě nepodpoří. Vedle lidovců jsou pro i Starostové a Piráti. ODS je o něm ochotná jednat. Proti se staví TOP 09, a to kvůli vysokému zadlužení.

V pondělí zasedal vládní výbor pro strategické investice. Mezi tématy jednání bylo zejména financování strategické dopravní infrastruktury, mezinárodní konkurenceschopnost podpory technologických center nebo podpora dostupnosti kvalifikovaných zaměstnanců pro polovodičový sektor v Česku. Premiér Petr Fiala (ODS) kladl důraz zejména na stavbu cest, jejíž tempo se podle něj zvýšilo.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Česko-francouzském jaderném fóru řekl, že chce s spolupráci s Českem v rozvoji jaderné energetiky posilovat, země by měly sdílet například společný vědecký a diplomatický přístup. Technologie je podle něj klíčová pro zachování nezávislosti a konkurenceschopnosti kontinentu. Česká vláda se v současnosti chystá rozhodnout, zda zadá stavbu jednoho, dvou, nebo čtyř nových bloků. Účastníkem tendru je kromě korejské KHNP i francouzská státní společnost EDF, jejíž nabídku francouzská hlava státu podpořila.

Odborová centrála zažívá neklidné dny, Josef Středula už není jejím předsedou. Podle předsedy Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka se však nejedná o zásadní problém. Pozitivní na celé věci je, že vnitřní předpisy odborů platí pro každého, míní. Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) poznamenal, že je divné, že Středula na nezaplacené příspěvky nebyl upozorněn. Z toho se podle něj může zdát, zda se tím nechystala půda na obměnu odborového předáka. Dle bývalého šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha (SOCDEM) upozornění zřejmě přišlo. „Asi se to nedostalo úplně k panu Středulovi,“ myslí si. Hosty pořadu Události, komentáře byli také předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Josef Středula přišel o pravomoci předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Dočasně jsou řízením největší odborové centrály pověřeni místopředsedové, a to do mimořádného sněmu na konci března. Rada odborové centrály o tom rozhodla na mimořádném jednání kvůli informacím Blesku ohledně Středulova neplacení členských příspěvků v odborové organizaci KOVO.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) bude v pondělí jednat v Bruselu o zrušení poplatku, který vybírá Německo za tranzit zemního plynu. Jeho zrušení by mohlo vést ke snížení množství dováženého ruského plynu do Česka, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. O cenách energií i zelené politice Evropské unie Síkela debatoval s exministrem průmyslu a místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem a prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem.

Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,2 procenta, naopak mezikvartálně o 0,2 procenta vzrostl.

První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.

Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 tisíc odběrných míst. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

O možném prohloubení spolupráce mezi Českem a Keňou v obranném sektoru či při stabilizaci keňské energetické infrastruktury hovořil v pondělí v Nairobi český premiér Petr Fiala (ODS). Při zahájení česko-keňského podnikatelského fóra také zmínil možnou kooperaci ve zdravotnictví či zemědělství i příležitost k navázání nových kontaktů v oblasti informačních technologií či vesmírném výzkumu. Původně měl pokračovat do Abuji, nigerijské úřady ale oznámily, že nejsou schopné zajistit odpovídající přijetí a program.

Odbory pokračují v plánování protestů ohlášených na sedmadvacátého listopadu. Tedy na den 34. výročí generální stávky, která výrazně akcelerovala sametovou revoluci. Část svazů chce v ten den na hodinu zastavit výrobu v některých firmách. Zapojit by se měla i největší česká automobilka. Hlavním důvodem je nesouhlas s vládním konsolidačním balíčkem.