Rozpolcená EU řeší úpravy systému emisního obchodování

Nahrávám video

Systém emisního obchodování v Unii čeká po dvou dekádách revize. Víc povolenek má zůstávat v rezervě, což má zvýšit stabilitu a předvídatelnost cen. S komplexním návrhem by měla Evropská komise přijít v létě. Na změny tlačí deset států včetně Česka, další jsou ale proti.

Začalo to loni snahou upravit systém, který má za dva roky zatížit fosilní paliva ve vytápění a silniční dopravě, současná debata jde ale dál. Změny čekají i systém, který už dvacet let zpoplatňuje uhlík ve velké energetice a těžkém průmyslu.

„Problém je, že Evropská unie má emisní povolenky úplně nejdražší na světě a nezohledňují jednotlivé státy,“ prohlásil vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (nestr. za Motoristy).

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové systém emisního obchodování funguje – je však potřeba ho modernizovat a udělat flexibilnější.

Návrhy z pera Babišovy vlády

Česká vláda navrhuje mimo jiné zastropovat cenu povolenky na 30 eurech, tedy méně než polovině aktuální ceny, případně vyjmout do roku 2034 ze zpoplatnění energeticky náročný průmysl. Systém ETS 2 by chtěla odložit až za rok 2030.

„Evropa si konečně začíná uvědomovat, že jí nejenomže ujíždí, ale ujel v mnoha oblastech vlak. Dochází skutečně k revizi, pro nás je to velmi dobrá zpráva,“ soudí prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Podle Jiřího Koželouha z Hnutí DUHA je problém v tom, že Česko málo využívá možnosti, které mu systém dává, pro dekarbonizaci a snižování závislosti na fosilních palivech. „Má z něho obrovské příjmy,“ upozornil Koželouh.

Podle bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se změny projeví až po roce 2030 – a je škoda, že se neřeší jednotná uhlíková daň. Ani strop 30 eur podle něj nevznikne. „Nemá kromě Maďarska a slabé podpory Slovenska vůbec žádnou odezvu, myslím si, že by Česko mělo hledat řešení především s velkými státy, jako je Německo, Francie nebo Itálie,“ podotkl Hladík.

Problém je podle kabinetu i to, že povolenky jsou tržním mechanismem. Na tom ale Komise nic měnit nehodlá. I podle vládního zmocněnce tak bude zastropování ceny povolenky složité.

„Důchodové fondy Německa do toho třeba investovaly obrovské peníze a tak dále, tak prakticky není možné tak velkého hráče, jako je třeba Německo, přesvědčit, aby do toho šel s námi. Proto si myslím, že spíše bude cesta vyjmout náš těžký průmysl z toho systému,“ myslí si Turek.

Rozpolcená Unie

Revizi emisního obchodování žádá s Českem dohromady deset zemí včetně Itálie. Osm jiných včetně Nizozemska, Švédska nebo Španělska ho ale považuje za základ unijní klimatické politiky a žádá Komisi, ať ho neoslabuje.

Česko taky patří ke skupině, která tlačí na co nejrychlejší revizi systému – už teď na jaře. Evropská komise ale spolu s prvním opatřením oznámila, že komplexní návrh změn představí v červenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 21 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...