Hnutí DUHA

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové v pátek představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se příprava podaří urychlit, tak možná i o rok dříve, dodal Výborný během návštěvy Moravskoslezského kraje.

Češi budou moct znovu potvrdit, jak jsou dobří v třídění. Od ledna začne povinný sběr textilu. Obce budou muset zřídit místo, kde ho lze odložit – podobně jako nyní například bioodpad. Množství textilního odpadu v Evropské unii narostlo. Souvisí to i s chováním spotřebitelů, kteří kupují více oblečení a nosí ho kratší dobu. Ekologické a sociální dopady podle čerstvého průzkumu většinou neznají.

Ministerstvo životního prostředí musí posoudit stavbu srubu v lesích v Kytlici na Děčínsku. Roubený dům stojí v zóně CHKO Lužické hory bez stavebního povolení. Právník majitele stavby uvedl, že jeho klient o nutnosti jeho získání nevěděl.

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji – z 45 procent – končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Evropská komise (EK) oznámila, že prodlouží licenci pro používání pesticidu glyfosátu o dalších deset let. Bude ale potřeba dodržet nové podmínky a omezení, uvedla komise ve svém prohlášení. EK reagovala na čtvrteční  hlasování v odvolacím výboru, kde se zástupci členských států na návrhu, zda licenci prodloužit, opět neshodli.

Ministerstvo zemědělství chystá novelu mysliveckého zákona. Má hlavně snížit škody, které působí zvěř v lesích, a posílit práva vlastníků pozemků. Profesní organizace má zásadní výhrady. Pokusů upravit přes dvacet let starý zákon bylo už víc, ale žádný nevyšel.

Za největší znečišťovatele loňského roku označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny. Kromě emisí skleníkových plynů podle ekologů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Nejvýznamnějším znečišťovatelem je podle nich elektrárna Chvaletice, na prvních místech ale nadále zůstává i Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Ekologové představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

V lesích vrcholí sezona lovu trofejní zvěře, myslivci tak regulují počty přemnožených druhů. Černá a spárkatá zvěř hospodářům působí obrovské škody na stromech a polích, podle odhadů ministerstva zemědělství ročně až za pět miliard korun. Například divočáci se za potravou stahují už i do rušného města, přibývá i srážek se zvěří. Resort proto připravuje novelu zákona o myslivosti. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) ji chce poslat kolegům k posouzení do konce října.

Dotační programy ministerstva životního prostředí (MŽP) Nová zelená úsporám (NZÚ) a Oprav dům po babičce se spouštějí, na bytové domy si lidé mohou posílat žádosti od 19. září, na rodinné domy včetně programu Oprav dům po babičce o týden později od 26. září. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se zjednodušuje administrativa, do Oprav dům po babičce byl přidán majetkový test. Nárok na dotaci z tohoto programu mají jen domácnosti s jednou nemovitostí určenou k bydlení.

Olomoucký krajský soud bude muset znovu rozhodnout o výjimce z emisních limitů pro chvaletickou elektrárnu. Původně ji zrušil, ale nyní mu případ vrátil Nejvyšší správní soud. Ten uvedl, že se nedomnívá, že by emisní výjimka mohla způsobit závažné znečištění životního prostředí, případně ohrozit vysokou úroveň ochrany životního prostředí.

Lokalita Soutok na jihu Moravy se může dočkat vyššího stupně ochrany. Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti. Devadesát dnů bude sbírat připomínky a pak je vyhodnotí. CHKO následně musí vyhlásit vláda. Završily by se tím desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.

Se zpožděním vzniká národní klimaticko-energetický plán. Evropská komise ho měla dostat do konce června, ale resorty průmyslu a životního prostředí pokračují v přípravách. Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí. Jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku a první z trojice zásadních dokumentů, ke kterým patří ještě státní energetická koncepce a politika ochrany klimatu.

Krajský úřad v Pardubicích zpřísnil emisní limity elektrárny Chvaletice na oxidy dusíku a rtuť. Jsou nižší než žádala, mírnější za mimořádných stavů. Výjimku z emisních limitů se elektrárně stále nepodařilo získat, úřad proto v rozhodnutí o změně integrovaného povolení použil limity podle takzvaných závěrů o BAT, které platí od srpna roku 2021. Rozhodnutí je pravomocné. V minulosti elektrárna uvedla, že pokud emisní výjimku nezíská, hrozilo by i zastavení výroby. Ekologické organizace uvedly, že nové rozhodnutí s možností mírnějších emisních limitů za mimořádných stavů fakticky znamená emisní výjimku a je nezákonné.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se škrtání velké části národních dotací nedotkne programů jeho resortu. Tento postup ocenil vedoucí programu Klima, energie a odpady ve hnutí Duha Jiří Koželouh, podle kterého je pro Česko zásadní, že bude dál pokračovat podpora investic do obnovitelných zdrojů z peněz emisních povolenek. Komentátorka webu Echo24 Lenka Zlámalová naopak kritizovala úpravy dotací na ministerstvu průmyslu a varovala před „dotační pandemií.“ O tématech diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Již první den po nástupu do funkce obměnil nový prezident Petr Pavel vládu. Jmenoval ministrem životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), což bývalý prezident Miloš Zeman odmítl. Skončilo tak čtyřměsíční mezivládí, které začalo rezignací Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), po níž byl řízením resortu pověřen lidovecký předseda Marian Jurečka, který je ale zároveň i ministrem práce a sociálních věcí. Sám Petr Hladík po uvedení do funkce hovořil o zásadních úkolech svého resortu, které budou podle něj hrát hlavní roli na přechodu k bezemisní energetice. Zmínil se také o ochraně půdy, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) zdůrazňoval potřebu chránit vodu.

Udělená výjimka z emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuť pro Elektrárnu Chvaletice neplatí. Krajský soud v Ostravě totiž zrušil rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které výjimku na šest let udělilo. České televizi informaci potvrdila mluvčí soudu Vilemína Hana Ondrušová. Pardubický kraj aktuálně přezkoumává, zda elektrárna splňuje dodržování emisních limitů. Pokud by se ukázalo, že ne, musela by snížit výrobu. Jinak by čelila vysokým sankcím.

Evropská unie se v neděli ráno předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví a Rada EU.

Pardubický kraj zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích ohledně dodržování emisních limitů. Bude zjištovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidu dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku. Projednává ji Krajský soud v Olomouci. Ústavní soud ale už potvrdil, že než nižší instance rozhodne, výjimka z emisních limitů pro elektrárnu neplatí, krajští úředníci v Pardubicích proto musejí jednat.

Ekologické organizace Arnika a Hnutí Duha loni v Česku zaznamenaly meziroční nárůst vypouštění rakovinotvorných a mutagenních látek. Vzrostly i emise skleníkových plynů a rtuti, naopak pokleslo množství látek nebezpečných pro vodní organismy nebo emise plynů způsobujících kyselé srážky. Největším znečišťovatelem, pokud jde o vypouštění látek poškozujících lidské zdraví, je už poosmé neratovická Spolana.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo aukce pro provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Účastnit se mohou projekty bioplynových stanic, větrných elektráren a malých vodních elektráren. Cílem resortu průmyslu má být snížení závislosti Česka na dodávkách zemního plynu z Ruska.