Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.
Novela lesního zákona zohledňuje zkušenosti s kůrovcovou kalamitou, ale například i požárem v Českém Švýcarsku. A ministerstvo zemědělství při jeho přípravě akcentuje i potřebu reagovat na klimatickou změnu. Podle ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) je ale princip jednoduchý. „Prostě méně regulace, více motivace, nechat vlastníkům lesů větší prostor pro to, jakým způsobem si nastaví pravidla hospodaření,“ shrnul.
Prodloužit se má lhůta na obnovu lesů ze dvou na pět let, obnovit les bude možné již po šedesáti letech oproti nynějším osmdesáti. Cílem má být častější střídání porostů.
Návrh se zamlouvá vlastníkům lesů, ekologické organizace mají však výhrady. Podle předsedy Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) Jiřího Svobody je správně dát hospodářům více volnosti. „Myslíme si, že je to cesta, jak připravit lesy na (klimatické) změny a udělat je otužilejší nebo odolnější,“ řekl. Svaz již dříve dal najevo, že chystanou novelu podporuje.
Vedoucí lesnické kampaně Hnutí Duha Jan Skalík se však možných dopadů takového zmírnění pravidel i obává. Nelíbí se mu, že novela ruší povinnost vlastníků nestátních lesů zalesňovat ekologickými dřevinami. „To je něco, co zajišťovalo, že nebudeme mít plantáže, monokultury. Teď se to může zvrátit,“ varoval.
Od zmenšení minimální výměry honiteb si lesníci slibují redukci zvěře a škod, které působí
Vlastníci lesů jsou spokojeni i s tím, co mění souběžně připravovaná novela mysliveckého zákona. Ministerstvo chce snížit minimální výměry honiteb z 500 na 250 hektarů. Podle lesníků to umožní redukovat stavy zvěře a tím i škody, které působí.
„Klade důraz na ochranu lesů a na práva vlastníků honebních pozemků, zachovává tradice v myslivosti a nabízí způsob prevence a řešení škod na lesních i zemědělských porostech,“ zhodnotil návrh předseda Komory soukromých lesů SVOL Richard Podstatzký.
Soukromí vlastníci lesů původně chtěli, aby se výměra honiteb zmenšila ještě výrazněji až na 115 hektarů. Na loňské celostátní konferenci SVOL ve Stříteži na Jihlavsku se ale majitelé lesů nakonec přiklonili k tomu, aby sdružení žádalo snížení minimální výměry na 250 hektarů.
Zákon, který by měl být účinný od začátku příštího roku, také nově zohlední zkušenosti z lesních požárů – poprvé se v něm objeví protipožární pásy. Podle vrchního ředitele ministerské lesnické sekce Patrika Mlynáře mají posloužit jako prevence proti tomu, aby se případný požár nekontrolovaně šířil do okolí a na další pozemky.
Zdaleka nejvíce se v Česku kácejí smrky
Podle Českého statistického úřadu pokrývají lesy třetinu území Česka a činí jej dvanáctým nejlesnatějším státem Evropy. Poslední kompletní údaje, které se týkají těžby dřeva, jsou z roku 2022, kdy se vytěžilo 25 milionů metrů krychlových.
Čtyři pětiny z toho vzešly z nahodilé těžby, která se týká stromů poškozených počasím nebo škůdci. Zdaleka nejkácenějším stromem je smrk, necelou desetinu kácených stromů tvořily předloni borovice, z listnáčů byl nejkácenější buk. Jeho dřevo ale představovalo pouze 3,5 procenta celkové těžby. Mírná většina vytěženého dřeva se používá v Česku, necelá polovina se exportuje.
Ceny dřeva se liší podle konkrétní dřeviny a také podle kvality. Metr krychlový palivového dřeva přijde na pár tisíc korun, naopak metr krychlový dubového dřeva může přijít na desítky tisíc.
