Lesy

České lesy trápí sucho. Dle dat ze začátku května se dvě třetiny lesů nachází ve stavu vysokého, nebo dokonce extrémně vysokého stresu. „S postupující klimatickou změnou se dá předpokládat, že sucha budou déletrvající, častější a intenzivnější, proto bychom z pohledu dřevin měli volit ty, které jsou k suchu více tolerantní,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu DendroNetwork v rámci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Jan Krejza. V rozhovoru rozebírá nejen rizika spjatá se suchem, ale i kůrovcovou kalamitu, skladbu dřevin či vliv veřejnosti.

Podmínky pro vznik požárů byly v Česku o víkendu velmi vhodné – zásoba vody v půdě je nízká a dřevo suché, uvedl pro ČT24 Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Navíc foukal poměrně silný vítr, vznik rozsáhlých oblastí v Českém Švýcarsku zasažených plameny tedy podle něj není překvapivý. Nejrizikovější jsou pro požáry holiny zarostlé suchou trávou a také borovicové lesy se suchým jehličím. Naopak zarostlejší části mladého lesa jsou méně zranitelné – už jen proto, že jimi hůř prostupuje vítr, jenž šíření ohně nahrává, doplnil vědec. Riziko bude podle něj přetrvávat zejména v pondělí a úterý hlavně na východě Česka.

Hasiči od sobotního odpoledne zasahují v Rynarticích v národním parku České Švýcarsko u požáru lesa. Podle podvečerních informací ČT hoří plocha odhadem o velikosti kilometru čtverečního, tedy sta hektarů, což následně na síti X a pro ČT24 potvrdili i hasiči. První odhady hovořily o deseti hektarech. Agentura ČTK odpoledne uváděla i 900 hektarů. Vyhlášen byl zvláštní stupeň poplachu, s hašením z výšky pomáhají i vrtulníky, informoval před 18. hodinou mluvčí hasičů Tomáš Kalvoda. V okolí požáru platí bezletová zóna. Lesní požár hasiče zaměstnal také u Šašovic blízko Želetavy na Třebíčsku nebo u Kryštofova údolí na Liberecku.

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.

Generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky (LČR) bude Josef Vojáček. Podnik vedl již v letech 2018 až 2021, tedy v době druhé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Dosavadního generálního ředitele Dalibora Šafaříka ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal 14. ledna.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) ve středu odvolal z funkce generálního ředitele Lesů ČR Dalibora Šafaříka. Dočasným řízením podniku je pověřený výrobně-technický ředitel Libor Strakoš. Ředitelem Lesů ČR byl Šafařík od listopadu 2022, jmenoval ho tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) z vlády Petra Fialy (ODS). Podnik spravuje téměř polovinu lesů v zemi. Šafařík sdělil, že rozhodnutí ministra respektuje.

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho vypouštějí. Zjistila to studie, kterou vypracovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti naopak odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly. To se ale změnilo i kvůli rozsáhlému odlesňování.

V letošním roce se těží více dřeva než před kůrovcovou kalamitou. Zvýšil se také zájem o jeho zpracování v tuzemsku, hlavně pro stavebnictví. Před pěti lety končila v zahraničí až polovina poražených stromů, loni už to byl jen zhruba každý pátý. Nejvíc porostů, kde se aktuálně stromy kácí, je v Jihočeském kraji.

Předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka, který je možným adeptem na funkci ministra životního prostředí, je přesvědčený o tom, že rozhodnutí o vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok je nutné přehodnotit a zrušit. Napsal to v odpovědi na otevřený dopis jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL), který rozhodnutí o vyhlášení CHKO Soutok obhajuje. S argumenty Macinky nesouhlasí ani současný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) našel nedostatky při vynakládání peněz na podporu lesnictví. Ministerstvo zemědělství (MZe) například nenaplnilo cíl jednoho z programů zalesnit 920 hektarů, když se podařilo osázet jen asi čtvrtinu. Lesy ČR měly vybudovat 17 retenčních nádrží, ale vznikly jen čtyři, uvedl NKÚ k výsledkům kontroly peněz na podporu lesnictví. Resort zemědělství se závěry NKÚ nesouhlasí. Výsledky kontroly pokládá za formalistické, nezohledňující konkrétní situace a reálné změny v lesnictví.

Menší povodně a větší zásoby podzemní vody pro období sucha má zajistit projekt, který realizují ochránci přírody v Beskydech. Do nevyužívaných lesních cest a na holinách hloubí jámy. Půda, která byla dříve zhutněná těžkou technikou při kůrovcové těžbě, se tím provzdušní a znovu získá schopnost lépe zadržovat vodu.

Klimatické přínosy výsadby stromů se podle nového výzkumu zřejmě dost přeceňují. Autoři studie navrhují způsoby, jak rychle zajistit, aby lesy plnily roli pohlcovače nadbytečného uhlíku lépe a účinněji.

Letošní sucho a vysoký srážkový deficit proti průměru citelně dopadá na lesy. Přes čtyři pětiny území jsou vystavené vyššímu vodnímu deficitu, než je pro toto období obvyklé, ve stromech je méně vláhy, což má zásadní dopad na jejich vitalitu, uvedl vedoucí sítě DendroNetwork Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Mnoho stromů už výrazně zpomalilo růst, i když je na to ještě brzy, někde ho dokonce úplně zastavily.

Požáry v lesích a v krajině mohou být v příštích letech v některých regionech až čtyřikrát častější. Na základě vědeckých studií to k roku 2050 odhadují například hasiči v Karlovarském kraji. Lesy tam přitom pokrývají zhruba polovinu regionu. S tím, jak krajina vysychá, musejí hasiči měnit strategii. Velkou výhodu jim poskytuje včasné odhalení požáru, s tím mohou pomoct i nové technologie.

Čeští houbaři vyrážejí do lesů. Sběru hub se věnují jak ti zkušení, tak ti s menší praxí. K rozeznávání nalezených hub často používají mobilní aplikace, mykologové však před jejich používáním varují. Nemusí prý být spolehlivé, doporučují spíše konzultaci s mykologickou poradnou. V případě podezření na otravu houbami pak apelují na vyhledání lékařské pomoci.

Češi loni v lesích nasbírali přes 31 tisíc tun hub a lesních plodů v hodnotě přes 7 miliard korun. I když je to více než v roce 2023, data jsou pod dlouhodobým průměrem. Nejčastěji si lidé z lesa nosili houby, borůvky, maliny a ostružiny. Na jednu domácnost připadá v průměru skoro sedm kilogramů. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství, které vychází ze zjištění České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Podle informací pohřebních služeb volí více než třetina pozůstalých kremaci bez obřadu a posledního rozloučení. Klasické obřady v krematoriích odmítají někteří podle zkušeností Blanky Javorové ze spolku Ke kořenům jako chladné, odosobněné, příliš formální a také nákladné. Stále více pozůstalých proto hledá osobitější a autentičtější cesty rozloučení. Z obřadních síní se přesouvají často do přírody.

V borových lesích se rychle šíří invazní i původní druhy škůdců, kterým se daří v suchem oslabených porostech. Zdravý je v některých oblastech jen jeden strom z deseti. Rozsáhlá kalamita jako u smrků zatím podle vědců nehrozí, výrazné hospodářské ztráty však ano. Například jediná pilořitka borová dokáže zahubit celý strom, protože při kladení vajíček uvolňuje toxiny a houby. Řešením je podle odborníků především druhová pestrost porostů.

Do lesů vyrazili sběrači. Mnozí pro radost, ale mnozí také pro přivýdělek. Například ceny borůvek se letos pohybují nejčastěji od dvou do tří stovek za kilogram. Potkat lze i houbaře. Někteří z nich nabízejí plné košíky do restaurací nebo na trzích, často kolem dvou set korun za kilo. Pro prodej však také platí určitá pravidla.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.