Lesy

V Česku loni přibylo sedm větrných elektráren, podle klimaticko-energetického plánu jich nicméně Česko bude potřebovat násobně víc. Přípravy ale trvají roky, někde se projektům lidé brání a protahuje se vznik legislativy, která má výstavbu urychlit. Pomoci nastartovat by ji mohly větrné parky ve státních lesích, například na Vysočině, severu Moravy nebo v části Libereckého kraje.

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.

Města v Česku letos opět nacházejí různé způsoby, jak využít vánoční stromy po skončení svátků. Jedná se třeba o vysypání cest pro běžce, vytvoření zahradního nábytku nebo pomoc při obnově lesů. O osudu pražského stromu zatím rozhodnuto není, ale v minulosti se z něj dělaly třeba hmyzí hotely nebo vyvýšené záhony.

Hloubkový pyrotechnický průzkum je jedinou cestou k bezpečnému pohybu na pozemcích kolem někdejších muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Stát ale zatím finančně nákladnou operaci odkládá. Letos od výbuchů skladů uplynulo deset let. Policie případ odložila, ačkoliv prokázala, že do případu byli zapojeni agenti ruské tajné služby.

Některé obce v Jihomoravském kraji ještě stále řeší následky zářijových povodní. Třeba v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku se teprve v pátek ráno řidičům otevřela silnice druhé třídy, která byla kvůli sesuvu svahu tři měsíce uzavřená. K opravě ještě zbývají koryta některých řek, naopak lesy už jsou volně přístupné.

Turisty oblíbený Šerlich v Orlických horách řeší parkování. Míst je málo a když se zaplní, řidiči se pokoušejí zaparkovat, kde nemají. Novou plochu nabídl vlastník lesa, po vykácení stromů ale dostal skoro milionovou pokutu.

Zmírnit rozsah případných povodní i dopady sucha mohou podle odborníků díry hloubené do nevyužívaných lesních cest. Ekologové vyzkoušeli metodu poprvé v roce 2020 v Beskydech. Monitoring během letošních povodní jim potvrdil, že se voda vsakuje podle očekávání. Díry podle expertů pomáhají i proti suchu. Voda se po vsáknutí udrží na místě déle, a delší dobu ji tak mohou čerpat i stromy v okolí. Využití metody teď zvažují i Jeseníky.

Kvalita ovzduší a vody v Česku se loni dále zlepšovala, ubývá ale stále orné půdy a ptáků. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Krajina v zemi čelí rizikům spojeným se změnou klimatu, což podle úřadu dokládají častější extrémní projevy počasí, například povodně. Odklon od fosilních zdrojů energie k obnovitelným brzdí kolísání cen a dostupnost energie, třeba doprava je nadále závislá především na fosilních palivech, uvedlo ministerstvo.

Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijela i afghánská delegace, poprvé od návratu islamistického hnutí Taliban k moci. Kábul usiluje o zapojení do mezinárodních klimatických diskusí, protože Afghánistán je šestou nejzranitelnější zemí vůči změně klimatu. Africké státy se podle francouzského deníku Le Monde na konferenci spojily a chtějí usilovat o získání finančních prostředků, aby se klimatické změně mohly lépe přizpůsobit.

Na Vyškovsku už měsíc platí zákaz vstupu do rozsáhlého lesního komplexu, zákaz potrvá až do konce roku. V katastru dvacítky obcí lesníci těží stromy poškozené zářijovými dešti, což je podle některých starostů a místních nepřiměřené omezení. Zástupci státních lesů ale varují, že ani pohyb na lesních cestách teď není kvůli podmáčené půdě bezpečný. Někteří turisté zákazy přesto porušují. Lesy v oblasti Drahanské vrchoviny by měly být znovu otevřeny 7. ledna.

V českých lesích momentálně vrcholí doba lovu vysoké zvěře. Je jí však méně než v minulých letech. Podle myslivců ji na mnoha místech z přirozeného prostředí vytlačují houbaři a turisté.

Když v devadesátých letech vznikaly nové české národní parky, všichni to vítali. Teď má mít Česko po desítkách let už pátý národní park, a to Křivoklátsko. Situace je nyní úplně jiná – řadu jednání provázejí protesty. Není tak jasné, jestli a kdy nový národní park vůbec vznikne. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Lidstvo se na stromy, půdu a mikroorganismy v oceánech spoléhá jako na pohlcovače oxidu uhličitého. Jenže nové údaje ukazují, že se na tyto procesy nedá úplně vsadit.

Středoevropské lesy nevznikly „samy“. Na jejich moderní podobě se zásadně podepsali lidé a jejich aktivita. Nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu se podíval konkrétně na lesy pravěkého území Čech a ukázal, jak moc měli na toto prostředí vliv pastevci před šesti tisíci lety.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl český vědec Jiří Hulcr, který je expertem na kůrovce. Působí v laboratoři na University of Florida, ale spolupracuje stále i s českou Akademií věd. Podle něj nejsou ovšem problémem lesů pouze kůrovci.

Zářijové povodně způsobily státnímu podniku Lesy ČR škody ve výši 3,2 miliardy korun. Záplavy v lesích poničily vodní toky, cesty a poškodily i lesní porosty. Největší škody přívaly vody napáchaly v lesích v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Obnova poničené infrastruktury zabere nejméně dva roky, Lesy ČR ji budou financovat z vlastních zdrojů. Ještě letos státní podnik do nejnutnějších oprav koryt vodních toků a lesních cest investuje sto třicet milionů korun. V Kunčicích na Šumpersku to v pondělí oznámil generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Češi si čím dál častěji pořizují motorové čtyřkolky pro práci i rekreaci. Jen minulý rok jich podle Svazu dovozců automobilů lidé nově zaregistrovali přes tři tisíce. S tím ale přibývá i nehod. Na čtyřkolkách používaných pro práci v lese navíc neplatí ani povinnost nosit helmu.

Silný vítr láme stromy. Od čtvrtka platí například zákaz vstupu do Vysočina Areny v lese Ochoz v Novém Městě na Moravě z důvodu podmáčeného terénu. I přes upozornění města na místě ale policisté potkali běžce i turisty, sdělil velitel městské policie Jiří Hradil. Strážníci budou o víkendu pokračovat s namátkovými kontrolami parků, cyklostezek i zátopových míst. Kombinace rozvodněných řek a extrémního větru může být pro turisty nebezpečná.

Do Česka dorazil vytrvalý déšť, hrozí rozsáhlé povodně. Hladiny řek pomalu stoupají, rozhodující bude ale vývoj z pátku na sobotu a během víkendu, kdy bude půda už nasycená. Aktuálně se odhadují největší srážky v oblasti Jeseníků. Během následujících dnů mohou na některých místech Česka spadnout stovky milimetrů srážek. Ruší se mnohé společenské akce. Ústřední povodňová komise doporučila organizátorům, aby zvážili zrušení kulturních akcí od pátečních 12 hodin. Doporučuje také občanům, aby od páteční 18. hodiny nevstupovali do parků či lesů, protože hrozí pád stromů.

Lesy na východě Česka se vzpamatovávají z kůrovcové kalamity. Většina holin postupně mizí a lesníkům se daří porosty obnovovat. Zatímco v západních Čechách kůrovec dál škodí, třeba v Beskydech se tento škůdce objevuje už jen výjimečně. Kůrovcová kalamita podle odborníků urychlila proces přeměny českých lesů na druhově pestřejší a odolnější.

V platnost během srpna vstoupí unijní nařízení o obnově přírody. Vychází z toho, že Evropa umí chránit tu nejcennější v rezervacích a parcích. Ale do pořádku je potřeba dát i tu přírodu úplně obyčejnou v lesích, na polích nebo ve městech, tedy zastavit pokles biodiverzity a připravit se na změnu klimatu. Konkrétními cíli je třeba vysadit v Unii tři miliardy stromů, neztrácet městskou zeleň, zvrátit úbytek motýlů a ptáků nebo rozvolnit 25 tisíc kilometrů řek.

Řecku opět hrozí rozsáhlé lesní požáry. Premiér Kyriakos Mitsotakis varoval, že léto bude velmi nebezpečné. Hasiči už letos likvidovali plameny na několika ostrovech nebo v oblasti Athén. Na ostrově Kos se ohně rozšířily až k rekreačním oblastem. Turisty záchranáři evakuovali, mezi nimi i cestující z Česka.

Blíží se nové povinnosti pro majitele lesů. Cesty nejspíš budou muset celoročně udržovat tak, aby jimi mohla projet hasičská technika. Počítá s tím novela zákona o požární ochraně, která prošla připomínkovým řízením. Její vznik iniciovali hasiči po požáru v Českém Švýcarsku.

Stav českých lesů se loni v meziročním srovnání mírně zlepšil. Z dlouhodobého hlediska se ale jejich kondice zhoršuje. Lesy totiž stárnou, pětina z nich je víc než sto let stará. Kvůli tomu se pak snižuje vitalita i odolnost porostu. Navíc úplně ještě neskončila ani kůrovcová kalamita.