Lesy

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho vypouštějí. Zjistila to studie, kterou vypracovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti naopak odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly. To se ale změnilo i kvůli rozsáhlému odlesňování.

V letošním roce se těží více dřeva než před kůrovcovou kalamitou. Zvýšil se také zájem o jeho zpracování v tuzemsku, hlavně pro stavebnictví. Před pěti lety končila v zahraničí až polovina poražených stromů, loni už to byl jen zhruba každý pátý. Nejvíc porostů, kde se aktuálně stromy kácí, je v Jihočeském kraji.

Předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka, který je možným adeptem na funkci ministra životního prostředí, je přesvědčený o tom, že rozhodnutí o vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok je nutné přehodnotit a zrušit. Napsal to v odpovědi na otevřený dopis jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL), který rozhodnutí o vyhlášení CHKO Soutok obhajuje. S argumenty Macinky nesouhlasí ani současný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) našel nedostatky při vynakládání peněz na podporu lesnictví. Ministerstvo zemědělství (MZe) například nenaplnilo cíl jednoho z programů zalesnit 920 hektarů, když se podařilo osázet jen asi čtvrtinu. Lesy ČR měly vybudovat 17 retenčních nádrží, ale vznikly jen čtyři, uvedl NKÚ k výsledkům kontroly peněz na podporu lesnictví. Resort zemědělství se závěry NKÚ nesouhlasí. Výsledky kontroly pokládá za formalistické, nezohledňující konkrétní situace a reálné změny v lesnictví.

Menší povodně a větší zásoby podzemní vody pro období sucha má zajistit projekt, který realizují ochránci přírody v Beskydech. Do nevyužívaných lesních cest a na holinách hloubí jámy. Půda, která byla dříve zhutněná těžkou technikou při kůrovcové těžbě, se tím provzdušní a znovu získá schopnost lépe zadržovat vodu.

Klimatické přínosy výsadby stromů se podle nového výzkumu zřejmě dost přeceňují. Autoři studie navrhují způsoby, jak rychle zajistit, aby lesy plnily roli pohlcovače nadbytečného uhlíku lépe a účinněji.

Letošní sucho a vysoký srážkový deficit proti průměru citelně dopadá na lesy. Přes čtyři pětiny území jsou vystavené vyššímu vodnímu deficitu, než je pro toto období obvyklé, ve stromech je méně vláhy, což má zásadní dopad na jejich vitalitu, uvedl vedoucí sítě DendroNetwork Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Mnoho stromů už výrazně zpomalilo růst, i když je na to ještě brzy, někde ho dokonce úplně zastavily.

Požáry v lesích a v krajině mohou být v příštích letech v některých regionech až čtyřikrát častější. Na základě vědeckých studií to k roku 2050 odhadují například hasiči v Karlovarském kraji. Lesy tam přitom pokrývají zhruba polovinu regionu. S tím, jak krajina vysychá, musejí hasiči měnit strategii. Velkou výhodu jim poskytuje včasné odhalení požáru, s tím mohou pomoct i nové technologie.

Čeští houbaři vyrážejí do lesů. Sběru hub se věnují jak ti zkušení, tak ti s menší praxí. K rozeznávání nalezených hub často používají mobilní aplikace, mykologové však před jejich používáním varují. Nemusí prý být spolehlivé, doporučují spíše konzultaci s mykologickou poradnou. V případě podezření na otravu houbami pak apelují na vyhledání lékařské pomoci.

Češi loni v lesích nasbírali přes 31 tisíc tun hub a lesních plodů v hodnotě přes 7 miliard korun. I když je to více než v roce 2023, data jsou pod dlouhodobým průměrem. Nejčastěji si lidé z lesa nosili houby, borůvky, maliny a ostružiny. Na jednu domácnost připadá v průměru skoro sedm kilogramů. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství, které vychází ze zjištění České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Podle informací pohřebních služeb volí více než třetina pozůstalých kremaci bez obřadu a posledního rozloučení. Klasické obřady v krematoriích odmítají někteří podle zkušeností Blanky Javorové ze spolku Ke kořenům jako chladné, odosobněné, příliš formální a také nákladné. Stále více pozůstalých proto hledá osobitější a autentičtější cesty rozloučení. Z obřadních síní se přesouvají často do přírody.

V borových lesích se rychle šíří invazní i původní druhy škůdců, kterým se daří v suchem oslabených porostech. Zdravý je v některých oblastech jen jeden strom z deseti. Rozsáhlá kalamita jako u smrků zatím podle vědců nehrozí, výrazné hospodářské ztráty však ano. Například jediná pilořitka borová dokáže zahubit celý strom, protože při kladení vajíček uvolňuje toxiny a houby. Řešením je podle odborníků především druhová pestrost porostů.

Do lesů vyrazili sběrači. Mnozí pro radost, ale mnozí také pro přivýdělek. Například ceny borůvek se letos pohybují nejčastěji od dvou do tří stovek za kilogram. Potkat lze i houbaře. Někteří z nich nabízejí plné košíky do restaurací nebo na trzích, často kolem dvou set korun za kilo. Pro prodej však také platí určitá pravidla.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.

V Česku panuje horké počasí. V souvislosti s tím platí v řadě oblastí výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před nebezpečím požárů. Ty přitom mohou v horkém a suchém počasí vzniknout i na základě drobnosti, jako je třeba nedopalek od cigarety. Na co dalšího si dát pozor a co na základě výstrah mohou stanovit vyhlášky či nařízení územních celků?

Česko má sedmadvacátou chráněnou krajinnou oblast. Vznikla v úterý na 125 kilometrech čtverečních na soutoku řek Moravy a Dyje. Pečovat bude o meandrující toky, tůně, nivní louky a komplex unikátních lužních lesů, největší nejen v tuzemsku, ale i v celé střední Evropě. O ochraně tamního území se už desítky let vedou debaty, které neutichají ani teď – odpůrci CHKO na její vznik reagují třeba kasačními stížnostmi či návrhem k Ústavnímu soudu, který podali poslanci hnutí ANO.

Rozsáhlý požár lesa u Nové Hradečné na Olomoucku je zlikvidován. Oheň, který plochu o rozsahu sedmi hektarů zachvátil v neděli před polednem, dohasili hasiči tentýž den kolem 21:00. Místo bude podle mluvčí krajských hasičů Lucie Balážové do úterního večera pod kontrolou dobrovolných hasičů. Příčinu požáru i nadále zjišťují vyšetřovatelé hasičů a policie. Škoda byla vyčíslena na více než milion korun.

Trumpova administrativa zruší ochranná opatření, která brání těžbě dřeva na téměř třetině federálních lesních pozemků, oznámila ministryně zemědělství Brooke Rollinsová. Příznivci rozhodnutí poukazují na ekonomické příležitosti, kritici upozorňují na s tím spojená ekologická rizika. V nadcházejících týdnech by mělo dle AP následovat formální oznámení o zrušení „pravidla bez silnic.“

Ochránci přírody a lesníci zkoušejí, jak zadržet vodu v Brdech, které přišly o část porostů při kůrovcové kalamitě. Na svazích po těžbě začali s budováním zvláštních příkopů a hrází, které mají odtok zpomalit. Už dříve se jim osvědčily třeba i v Beskydech.

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.

Z kosmu už lidstvo sleduje, co se na Zemi děje, mnohem přesněji než kdykoliv v minulosti. Jedno místo ale satelitům zůstávalo utajené: pohled pod koruny stromů. To teď změnila nová evropská mise.

Krajina se může zdát bohatě zásobená vodou, ale pak se objeví podmínky, které přesto způsobí během velmi krátké doby sucho. Podle nových studií se tento problém se změnou klimatu prohlubuje a dopadá i na Česko.

Mýval je savec sice drobný, ale na území Česka nemá přirozené nepřátele. Díky tomu a také jeho vyhlášenému důvtipu se může úspěšně šířit a poškozovat původní druhy. Jak velkou hrozbou ale reálně je, se neví. Právě proto spouští vědci první velký evropský projekt, který by to měl popsat.