Lesy

Lesy České republiky pokácely nebezpečné stromy v přírodní rezervaci Psí kuchyně u Litomyšle. Kmeny ale zatarasily cestu k místní vysvěcené studánce a poničily také její přístřešek. Kvůli tomu se teď turisté k prameni nedostanou. Jenže státní podnik stromy odklidit nechce, odvolává se na bezpečnost návštěvníků a přísnou ochranu přírody.

Listnaté stromy mohou znečišťovat vzduch. Je to známo už delší dobu, nový výzkum ale ukázal, jak moc a za jakých okolností – zejména s ohledem na stále se zrychlující klimatické změny.

Na druhém největším havajském ostrově Maui se šíří lesní požáry, které si vyžádaly nejméně šest mrtvých a dvě desítky zraněných, informovala ve středu agentura AP s odkazem na starostu města Lahaina Richarda Bissena. Oheň přiměl k evakuaci stovky lidí, z nichž někteří před živlem prchali do oceánu. Plameny poničily část historické Lahainy na západě, hoří ale také v hornatém středu ostrova a na sousedním „Velkém ostrově“ Havaj. Média informují o lidech s popáleninami a „apokalyptických“ scénách.

Pro až 80 milionů Američanů od hranic s Kanadou po východní pobřeží a jižně až na úroveň Kentucky ve středu platilo varování před špatnou kvalitou ovzduší. Města zavírají veřejné pláže, ruší koncerty a vyzývají lidi k pobytu uvnitř. Nad území USA se po třech týdnech opět vrátil kouř z hořících kanadských lesů, které trpí nejhorší sezonou lesních požárů od počátku vedení záznamů. Z téměř pěti set aktuálních požárů jich hasiči nemají pod kontrolou více než polovinu.

Kalamita, kterou v českých lesích v předchozích letech způsobili sucho a kůrovec, dál zpomaluje. Těžby ubylo i loni, objem je ale pořád nadprůměrný a podle odborníků ještě několik let zůstane.

Vláda ve středu schválila novelu liniového zákona, která stanovuje čtyřletou lhůtu pro udělení povolení pro nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zákon ještě bude muset posoudit parlament. Ministři rovněž schválili, že do roku 2027 půjde na zlepšení životního prostředí v lesích 446 milionů, jde o součást Společné zemědělské politiky EU. Vláda rovněž schválila nové podmínky pro zemědělce při získávání dotací.

Noční procházky do lesů v Srnčím dole, Rádle a na Prosečském hřebeni poblíž Jablonce nad Nisou jsou od začátku prosince zakázané – a mohou být i nebezpečné. Jablonecká radnice rozhodla o nočních uzavírkách lesů kvůli odlovu přemnožených divokých prasat. Vstup nebude možný až do konce února vždy od 18 do 6 hodin. Na omezení upozorňují informační tabule a lidé by je měli podle primátora Miloše Veleho (ODS) ve vlastním zájmu respektovat.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Na Broumovsku pomáhají vrtulníky čistit lesy od stromů napadených kůrovcem. Je to jediný způsob, jak vykácené smrky z nepřístupného skalního terénu dostat. Lýkožrout se do severních pohraničních lesů dostal ve velkém až v letošním roce, kvůli náročné přepravě dřeva je tak nyní část přírodní rezervace Broumovské stěny veřejnosti zhruba na dva týdny nepřístupná.

Lesy zničené kůrovcem mají dalšího nepřítele – přemnožený klikoroh borový ničí sazenice jehličnanů. Působí tak velké škody hlavně na místech, kde se lesníci snaží obnovit paseky s vykácenými smrky. Vědci proto přišli s řešením, které by nápor tohoto škůdce mělo zmírnit.

Prezident Miloš Zeman udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi. Soud ho kvůli ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře minulý týden pravomocně odsoudil na tři roky vězení, podle Hradu ale údajně justice přihlížela i k tomu, „kde odsouzený pracuje“. Balák uvedl, že Zemana o milost požádal osobně, a vyjádřil mu svůj vděk.

Mezinárodní vědecký tým prozkoumal, jak vlna veder a sucho v roce 2018 ovlivnily růst a stres lesních dřevin. Na výzkumu se podíleli i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.

Blízký východ se potýká se suchým začátkem zimy. Izrael i některá další místa ve východním Středomoří hlásí výrazně podprůměrné srážky. Období mezi listopadem a březnem je přitom jediné v roce, kdy v regionu prší. Rostoucí populace i zdejší zemědělství přitom vodu nutně potřebují.

Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Slunce, voda a vzduch. Kombinace tří faktorů, které nás zpravidla rychle dostanou do formy. K tomu je ale ještě zapotřebí pohyb. Když se tohle všechno potká v místě s léčebným klimatem, dá se říct, že máme skoro vyhráno.

Cena dřeva zaznamenává enormní nárůst. Oproti loňsku je vyšší více než o třetinu. Každý měsíc navíc dál skokově roste. Dopad je zjevný ve stavebnictví, truhlářské výrobě i přepravě zboží. To vše se prodražuje. Například dřevostavba nyní oproti loňsku vyjde o zhruba půl milionu korun dražší.

Roky jezdily skautské a pionýrské skupiny na stejná místa, nyní kvůli kůrovci musí některé z nich své stany přesunout i na druhý konec republiky. Stromy napadené kůrovcem potřebují lesníci vykácet, okolí táborů by tak pro děti nebylo bezpečné. Na místech, kde už jsou kůrovcem poškozené stromy odklizeny, organizátoři řeší škody – rozježděné cesty nebo nedostatek stínu.

Kůrovec letos zatím nejvíce devastuje lesy na Vysočině, v jižních Čechách a ve Středočeském kraji. Vyplývá to z dat serveru Kůrovcové info, který mapuje situaci v celé republice. Škůdce se právě rojí a napadá stojící zdravé stromy, aby v nich nakladl larvy. Rojení podle expertů začalo kvůli chladnému a deštivému počasí v uplynulých měsících později než obvykle. Lesníci odhadují, že se kůrovec v letošní sezoně stihne vylíhnout jen ve dvou generacích. Množství napadených stromů by proto nemuselo být tak extrémní jako v posledních letech.

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Na západě Ruska a v části Sibiře panují už teď třicetistupňová horka. Vedra pak zesílila lesní požáry a jednotlivých ohnisek jsou už desítky. Jen v Ťumenské oblasti shořelo na 60 tisíc hektarů. Podle expertů právě na Sibiř dopadají klimatické změny zvlášť silně.

Hluk škodí stromům a botanické diverzitě a jeho negativní vliv může být patrný ještě dlouho po návratu k normální zvukové hladině. Vyplývá to ze studie zveřejněné tento týden v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Krátkodobým vlivem hluku na stromy, například problémem snížení výskytu hmyzích opylovačů v hlučném prostředí, se již dříve některé studie zabývaly. Dlouhodobým dopadům se ale dosud tolik pozornosti nevěnovalo.

Vědci z několika českých a moravských institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Podle expertů by právě modřín mohl pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů; svým opadem totiž zlepšuje půdu a i ostatní stromy dostávají více vody.

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo pravidla pro kácení v Boubínském pralese. Odmítlo tak odvolání Lesů ČR proti rozhodnutí Správy Národního parku a CHKO Šumava, upozornil Český rozhlas. Lesy se tak při kácení stromů zasažených kůrovcem budou muset řídit přísnými pravidly. Na druhé straně kácení bude možné, proti čemuž protestovaly ekologické spolky.

Pokud by se podařilo obnovit ztracenou a poškozenou přírodu, mohlo by to z atmosféry odstranit až třetinu nadbytečného oxidu uhličitého. Významný potenciál v tom mají země jihovýchodní a východní Evropy.