Lesy

Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijela i afghánská delegace, poprvé od návratu islamistického hnutí Taliban k moci. Kábul usiluje o zapojení do mezinárodních klimatických diskusí, protože Afghánistán je šestou nejzranitelnější zemí vůči změně klimatu. Africké státy se podle francouzského deníku Le Monde na konferenci spojily a chtějí usilovat o získání finančních prostředků, aby se klimatické změně mohly lépe přizpůsobit.

Na Vyškovsku už měsíc platí zákaz vstupu do rozsáhlého lesního komplexu, zákaz potrvá až do konce roku. V katastru dvacítky obcí lesníci těží stromy poškozené zářijovými dešti, což je podle některých starostů a místních nepřiměřené omezení. Zástupci státních lesů ale varují, že ani pohyb na lesních cestách teď není kvůli podmáčené půdě bezpečný. Někteří turisté zákazy přesto porušují. Lesy v oblasti Drahanské vrchoviny by měly být znovu otevřeny 7. ledna.

V českých lesích momentálně vrcholí doba lovu vysoké zvěře. Je jí však méně než v minulých letech. Podle myslivců ji na mnoha místech z přirozeného prostředí vytlačují houbaři a turisté.

Když v devadesátých letech vznikaly nové české národní parky, všichni to vítali. Teď má mít Česko po desítkách let už pátý národní park, a to Křivoklátsko. Situace je nyní úplně jiná – řadu jednání provázejí protesty. Není tak jasné, jestli a kdy nový národní park vůbec vznikne. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Lidstvo se na stromy, půdu a mikroorganismy v oceánech spoléhá jako na pohlcovače oxidu uhličitého. Jenže nové údaje ukazují, že se na tyto procesy nedá úplně vsadit.

Středoevropské lesy nevznikly „samy“. Na jejich moderní podobě se zásadně podepsali lidé a jejich aktivita. Nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu se podíval konkrétně na lesy pravěkého území Čech a ukázal, jak moc měli na toto prostředí vliv pastevci před šesti tisíci lety.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl český vědec Jiří Hulcr, který je expertem na kůrovce. Působí v laboratoři na University of Florida, ale spolupracuje stále i s českou Akademií věd. Podle něj nejsou ovšem problémem lesů pouze kůrovci.

Zářijové povodně způsobily státnímu podniku Lesy ČR škody ve výši 3,2 miliardy korun. Záplavy v lesích poničily vodní toky, cesty a poškodily i lesní porosty. Největší škody přívaly vody napáchaly v lesích v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Obnova poničené infrastruktury zabere nejméně dva roky, Lesy ČR ji budou financovat z vlastních zdrojů. Ještě letos státní podnik do nejnutnějších oprav koryt vodních toků a lesních cest investuje sto třicet milionů korun. V Kunčicích na Šumpersku to v pondělí oznámil generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Češi si čím dál častěji pořizují motorové čtyřkolky pro práci i rekreaci. Jen minulý rok jich podle Svazu dovozců automobilů lidé nově zaregistrovali přes tři tisíce. S tím ale přibývá i nehod. Na čtyřkolkách používaných pro práci v lese navíc neplatí ani povinnost nosit helmu.

Silný vítr láme stromy. Od čtvrtka platí například zákaz vstupu do Vysočina Areny v lese Ochoz v Novém Městě na Moravě z důvodu podmáčeného terénu. I přes upozornění města na místě ale policisté potkali běžce i turisty, sdělil velitel městské policie Jiří Hradil. Strážníci budou o víkendu pokračovat s namátkovými kontrolami parků, cyklostezek i zátopových míst. Kombinace rozvodněných řek a extrémního větru může být pro turisty nebezpečná.

Do Česka dorazil vytrvalý déšť, hrozí rozsáhlé povodně. Hladiny řek pomalu stoupají, rozhodující bude ale vývoj z pátku na sobotu a během víkendu, kdy bude půda už nasycená. Aktuálně se odhadují největší srážky v oblasti Jeseníků. Během následujících dnů mohou na některých místech Česka spadnout stovky milimetrů srážek. Ruší se mnohé společenské akce. Ústřední povodňová komise doporučila organizátorům, aby zvážili zrušení kulturních akcí od pátečních 12 hodin. Doporučuje také občanům, aby od páteční 18. hodiny nevstupovali do parků či lesů, protože hrozí pád stromů.

Lesy na východě Česka se vzpamatovávají z kůrovcové kalamity. Většina holin postupně mizí a lesníkům se daří porosty obnovovat. Zatímco v západních Čechách kůrovec dál škodí, třeba v Beskydech se tento škůdce objevuje už jen výjimečně. Kůrovcová kalamita podle odborníků urychlila proces přeměny českých lesů na druhově pestřejší a odolnější.

V platnost během srpna vstoupí unijní nařízení o obnově přírody. Vychází z toho, že Evropa umí chránit tu nejcennější v rezervacích a parcích. Ale do pořádku je potřeba dát i tu přírodu úplně obyčejnou v lesích, na polích nebo ve městech, tedy zastavit pokles biodiverzity a připravit se na změnu klimatu. Konkrétními cíli je třeba vysadit v Unii tři miliardy stromů, neztrácet městskou zeleň, zvrátit úbytek motýlů a ptáků nebo rozvolnit 25 tisíc kilometrů řek.

Řecku opět hrozí rozsáhlé lesní požáry. Premiér Kyriakos Mitsotakis varoval, že léto bude velmi nebezpečné. Hasiči už letos likvidovali plameny na několika ostrovech nebo v oblasti Athén. Na ostrově Kos se ohně rozšířily až k rekreačním oblastem. Turisty záchranáři evakuovali, mezi nimi i cestující z Česka.

Blíží se nové povinnosti pro majitele lesů. Cesty nejspíš budou muset celoročně udržovat tak, aby jimi mohla projet hasičská technika. Počítá s tím novela zákona o požární ochraně, která prošla připomínkovým řízením. Její vznik iniciovali hasiči po požáru v Českém Švýcarsku.

Stav českých lesů se loni v meziročním srovnání mírně zlepšil. Z dlouhodobého hlediska se ale jejich kondice zhoršuje. Lesy totiž stárnou, pětina z nich je víc než sto let stará. Kvůli tomu se pak snižuje vitalita i odolnost porostu. Navíc úplně ještě neskončila ani kůrovcová kalamita.

Sázení stromů se často považuje za jeden z nejlepších způsobů boje proti změně klimatu. To souvisí zejména s potenciálem stromů pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry, díky čemuž koncentrace tohoto skleníkového plynu může klesnout. Důležitý je ale i adaptační mechanismus spojený s lepším zadržováním vody v krajině nebo stabilizací půdy. Jenže nejnovější studie ukazují, že situace s ohledem na dopady na klima nemusí být tak jednoduchá.

Na vrcholcích hor bývá chladněji než v údolích pod nimi. To je věc, kterou ví asi každý. Vědci z Vermontské univerzity teď ale popsali proces, který to narušuje a obrací – a současně přináší naději pro lesy zasažené klimatickými změnami.

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.

Kvůli vlnám horka, sucha a přemnožení kůrovce došlo v Česku k velmi rychlému odumírání smrkových lesů a velkoplošnému kácení. Vzniklé holé plochy, takzvané holiny, se staly výrazným zdrojem oxidu uhličitého a přispívají tak ke zvyšování jeho koncentrace v atmosféře a dalšímu oteplování planety, upozorňuje expertka na půdu Eva Dařenová. Dopady těžby dřeva na půdu se ale podle ní dají zmírňovat.

Lidstvo se nikdy nespoléhalo na lesy tolik jako dnes. Stále častěji se o nich totiž mluví jako o nejlepší obraně proti klimatické krizi – protože mohou pohlcovat obrovské množství oxidu uhličitého. Jenže to není tak jednoduché.

České lesy zažily během dvacátého století změny, jsou nyní méně pestré a více jednotvárné. V lesích je teď větší počet stinných porostů s nadbytkem živin než v době před druhou světovou válkou. Výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd (AV ČR) ukázal, že se nejvíc zmenšila různorodost u světlých lesů na chudých půdách, jako jsou doubravy a bory. Tmavší lesy na bohatších půdách, jako jsou třeba bučiny, naopak přibyly.

Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.