Lesy strana 3 z 4

Šetrně obhospodařovaných lesů u nás přibývá. Oproti loňsku se zdvojnásobila plocha těch, ze kterých se prodává dřevo s certifikátem FSC (Forest Stewardship Council). Získání certifikátu pomáhá vlastníkům lesů s uplatněním produkce na trhu. Odběratelé a zpracovatelé preferují totiž právě takové dřevo.

Na začátku listopadu se deset největších producentů a obchodníků s palmovým olejem dohodlo, že budou spolupracovat na vývoji nového veřejně dostupného systému, který bude ze satelitu prostřednictvím radaru sledovat stav přírody.

K rychlejšímu a snazšímu boji s kůrovcovou kalamitou má pomoci lesní novela, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Zavede mimo jiné pravidla pro příspěvky soukromým vlastníkům lesů na jejich obnovu. Senátoři předlohu poslali k podpisu prezidentovi navzdory kritice změn mysliveckého zákona, na jejichž základě bude moci stát regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na ničení sazenic stromů. Převážil názor, že horní komora by měla vlastníkům lesů umožnit čerpání peněz co nejrychleji.

Sobotní akce Den za obnovu lesa přilákala dobrovolníky po celém Česku. Podle odhadu Lesů ČR jich bylo na jedenatřicet tisíc. Pomáhali s obnovou lesů poničených kůrovcem a seznamovali se s jejich budoucí podobou, která se od té současné bude lišit zejména druhovou skladbou porostů.

Jen poslední dva kroky – senátní a prezidentské posvěcení – čekají na novelu lesního zákona, která umožní státu podpořit majitele lesů zasažených kůrovcovou kalamitou. Podle samotných vlastníků je čekání již příliš dlouhé. Stav jejich lesů se rychle zhoršuje a zejména ti menší se již potýkají s finančními problémy.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Opakující se sucha a šířící se kůrovec představují obrovský problém nejen pro lesy v Česku, ale také v Německu a Rakousku. Německé ministerstvo zemědělství chce na jejich záchranu v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc, na některých místech do boje s kůrovcem úřady vyslaly dokonce armádu. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.

Na stovkách míst v celém Česku úřady omezují vstup do lesů. Houbaři i turisté by měli ustoupit myslivcům. Právě během září totiž začíná hlavní část lovecké sezony spárkaté zvěře, tedy jelenů nebo srnců. Výletníci by proto měli bedlivě sledovat informační cedule.

Požáry nesužují lesní porosty jen v Amazonii a na Sibiři, ale také v Mongolsku. Lesní hospodářství je tam na okraji zájmu, chybí odborníci. O změnu usilují vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří v Mongolsku působí. Experti se snaží místním vysvětlit význam lesů a předat zkušenosti.

Obnovu lesů postižených kůrovcovou kalamitou komplikuje nejen sucho, ale také přemnožená zvěř, která ničí sazenice a mladé stromky. Podle sdružení nestátních vlastníků lesů je nutné její stavy snížit. Ministerstvo zemědělství prodlouží dobu, kdy ji myslivci mohou střílet. Lesníci ale žádají větší změny.

Sedm miliard korun chtějí od státu na zalesňovací práce v příštím roce vlastníci lesů. Svůj požadavek zdůvodnilo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) šířením kůrovce. Do konce roku by podle odhadu sdružení mohl napadnout až 30 milionů metrů krychlových dříví.

V uplynulém čtvrtletí se podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) prudce zvýšila rychlost odlesňování Amazonie. Prezident Jair Bolsonaro označil tyto údaje jako nepravdivé. Brazílie se ale prokazatelně odlesňuje už celá desetiletí.

Klimatická změna a boj proti jejím dopadům je jedním z nejskloňovanějších témat dneška. Politické pře o to, zda a jak se zapojit do boje proti oteplování, se v poslední době dostávají do kontrastu s protesty mladých lidí, kteří požadují, aby volení zástupci vyslyšeli varování vědců a proti změnám klimatu začali něco dělat okamžitě. Jak se ale shodli hosté pořadu Devadesátka ČT24, změny bude muset ve svém životě udělat každý jednotlivec. A celá západní společnost bude zároveň čelit výzvě začít žít z gruntu jinak.

Sucho, teplo a silný vítr vytlačují z lesů oblíbené houby. České televizi to potvrdilo nezávisle na sobě několik mykologů. V lesích chybí například hřib smrkový, liška obecná nebo kozák habrový. Nejsou ani holubinky a křemenáči. Naopak se v tuzemsku začaly usazovat některé nejedlé druhy hub typické pro jižní Evropu.

Snažit se zadržet vodu v krajině je sice žádoucí, ale samo o sobě to proti suchu nepomůže. V Interview ČT24 to řekl Petr Horáček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, podle kterého je klíčová role vegetace, především stromů. Ke zvýšení srážek je totiž nutný vyšší výpar, přičemž hodně vody dokážou vypařit právě ony.

Sucho a škůdci likvidují nejen smrky, ale i borovice. Nejvážnější situace je podle Lesů České republiky ve středních Čechách. Ohrožené jsou hlavně starší porosty, kterých je v Polabí většina. Škody hlásí také soukromí vlastníci.

Zhruba třetině táborů, na které letos vyrážejí brněnští skauti, způsobuje problémy kůrovcová kalamita. Lýkožrout ničí lesy v okolí tábořišť, a omezuje tak aktivity dětí. Uschlé stromy navíc nestíhají lesníci likvidovat. Některá místa už museli táborníci opustit, jinde se snaží situaci řešit vlastními silami.

Vrcholí první letošní rojení kůrovce. Lesníci by tak měli likvidovat napadené stromy, aby bránili jeho šíření. Loni měl až čtyři generace, letos ho zpomalil chladný květen. Kalamita ale zasahuje další oblasti, těžba dřeva proto může být letos opět rekordní. Projekt nazvaný Nekrm brouka radí majitelům lesů, jak postupovat při boji s kůrovcem.

Na Sibiři rapidně ubývají lesy. Na vině je masivní těžba dřeva, které se tu dopouští čínské firmy. Podle odborníků je příliš snadné získat povolení, varují proto před nekontrolovaným kácením. Situací se už zabývají i v Kremlu.

Vlastníci lesů na Vysočině požadují po státu více peněz na obnovu porostů zasažených kůrovcem. Pomoc už přislíbil kraj, loni rozdělil přes tři miliony. Letos to z rezervního fondu může být až sto milionů korun.

V příměstském lese v Šumperku se na konci dubna otevřou speciálně upravené stezky pro jízdu na horském kole, takzvané singletraily. Jejich spoluautorem je šumperský rodák Ondřej Hoigr,  který pracoval například na projektu oblíbených Rychlebských stezek. Investice přišla šumperskou radnici a Olomoucký kraj na 1,1 milionu korun.

Ministerstvo zemědělství rozšiřuje možnosti správců lesů. Nově nebudou muset kácet souše, aby mohli všechny síly soustředit na těžbu dřeva napadeného kůrovcem, kvůli trhu zaplavenému levným dřevem by pak mohli dosáhnout na odškodné od státu. Resort vedený Miroslavem Tomanem (ČSSD) se tím snaží bojovat s historicky největší kalamitou, která zdejší lesy zasáhla.

S přípravou lesů na očekávané změny klimatu by v Česku mohl pomoct dovoz sazenic z teplejších oblastí. Projekt asistované migrace sadebního materiálu v rámci Evropy (SUSTREE) v Praze představila Česká zemědělská univerzita (ČZU). Tým vědců z Česka, Německa, Polska, Slovenska a Maďarska chce Evropskému parlamentu navrhnout změny zákonů, které nyní v některých zemích dovoz sadby zakazují.

V Česku chybí pracovní síly na úklid lesů po vichřici. Správci menších lesů velmi těžko shánějí specializované firmy, které dávají přednost velkým zakázkám. Popadané stromy je přitom potřeba odklidit, než se oteplí – v opačném případě se ve dřevě může množit kůrovec.