Lesy strana 3 z 4

Kůrovec letos zatím nejvíce devastuje lesy na Vysočině, v jižních Čechách a ve Středočeském kraji. Vyplývá to z dat serveru Kůrovcové info, který mapuje situaci v celé republice. Škůdce se právě rojí a napadá stojící zdravé stromy, aby v nich nakladl larvy. Rojení podle expertů začalo kvůli chladnému a deštivému počasí v uplynulých měsících později než obvykle. Lesníci odhadují, že se kůrovec v letošní sezoně stihne vylíhnout jen ve dvou generacích. Množství napadených stromů by proto nemuselo být tak extrémní jako v posledních letech.

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Na západě Ruska a v části Sibiře panují už teď třicetistupňová horka. Vedra pak zesílila lesní požáry a jednotlivých ohnisek jsou už desítky. Jen v Ťumenské oblasti shořelo na 60 tisíc hektarů. Podle expertů právě na Sibiř dopadají klimatické změny zvlášť silně.

Hluk škodí stromům a botanické diverzitě a jeho negativní vliv může být patrný ještě dlouho po návratu k normální zvukové hladině. Vyplývá to ze studie zveřejněné tento týden v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Krátkodobým vlivem hluku na stromy, například problémem snížení výskytu hmyzích opylovačů v hlučném prostředí, se již dříve některé studie zabývaly. Dlouhodobým dopadům se ale dosud tolik pozornosti nevěnovalo.

Vědci z několika českých a moravských institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Podle expertů by právě modřín mohl pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů; svým opadem totiž zlepšuje půdu a i ostatní stromy dostávají více vody.

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo pravidla pro kácení v Boubínském pralese. Odmítlo tak odvolání Lesů ČR proti rozhodnutí Správy Národního parku a CHKO Šumava, upozornil Český rozhlas. Lesy se tak při kácení stromů zasažených kůrovcem budou muset řídit přísnými pravidly. Na druhé straně kácení bude možné, proti čemuž protestovaly ekologické spolky.

Pokud by se podařilo obnovit ztracenou a poškozenou přírodu, mohlo by to z atmosféry odstranit až třetinu nadbytečného oxidu uhličitého. Významný potenciál v tom mají země jihovýchodní a východní Evropy.

Vlády neplní závazky, které učinily před deseti lety kvůli ochraně ohrožených živočišných druhů a poškozených ekosystémů, upozorňuje OSN v nově zveřejněné zprávě o biologické rozmanitosti. Existují přitom podle ní příklady, které dokazují, že ničení přírody lze zpomalit nebo i zastavit.

Hejtman? Na Vysočině jím je už 12 let Jiří Běhounek. A kandiduje znovu z prvního místa. Nestraník v barvách ČSSD je nejdéle sloužícím ze všech tuzemských hejtmanů. V posledních čtyřech letech ale už sociální demokraté neobsadili celou krajskou radu. Vládli v široké koalici se třemi dalšími stranami.

Po extrémně suchém dubnu přinesl květen novou naději v podobě více než dvaceti deštivých dnů. Napršelo přes sedmdesát litrů vody na metr čtvereční. To je víc než čtyřnásobek množství, které spadlo o měsíc dřív.

Piráti i další opoziční poslanci kritizovali premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli absencím na pravidelných debatách o písemných interpelacích. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek dokonce mluvil o možném svolání mimořádné schůze, na které by plénum mělo ministerského předsedu vyzvat k tomu, aby na interpelace chodil. Babiš odpoledne zopakoval, že na písemné interpelace chodit nebude, označil je za nesmysl. Poslanci se zabývali také kůrovcovou kalamitou.

Na Třebíčsku, kde v posledních letech ničí smrkové lesy kůrovcová kalamita, se místy objevil další škůdce, jenž napadá listnaté stromy. Jde o bekyni velkohlavou. Přemnožená je na sousední jižní Moravě, její housenky ožírají listí nejčastěji u dubů. Na Třebíčsku se loni bekyně objevila v údolí řeky Jihlavy, v okolí Mohelna a Lhánic. Vyplývá to z informací, které ČTK dostala od podniku Lesy ČR a od úřadu v Náměšti nad Oslavou.

Novela mysliveckého zákona podle ekologů zvýší počty přemnožené spárkaté zvěře a poškodí krajinu. Stát novelou částečně odstraňuje odpovědnost myslivců, kteří už nebudou muset zajistit, aby les nebyl poškozený zvěří příliš. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací. Podle ministerstva zemědělství, které novelu předložilo do meziresortního připomínkového řízení, je cílem změn naopak snížení počtu zvířat a také zjednodušení byrokracie.

Státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Kůrovcová kalamita se z Moravy naplno přesunula na Vysočinu a do Čech. Ministerstvo zemědělství zpřesňuje odhady a očekává, že lesníci vytěžili v roce 2019 kvůli škůdci 18 až 20 milionů kubíků dřeva, což je o polovinu víc než rok předtím. Lesy České republiky počítají za loňský rok se ztrátou ve výši jedné miliardy. Nestátní majitelé porostů se už můžou hlásit o kompenzace. Se zalesňováním se začne hned na jaře a otázkou je, jakou roli bude hrát smrk.

Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a změna klimatu. K závěru dospěli vědci v odborném časopise Nature Climate Change.

Krajinu v okolí Potůčků v Krušných horách zatím rádi vyhledávají turisté. V tamní nenarušené přírodě by ale mohl vzniknout kamenolom. Proti tomuto záměru se staví jak ochránci přírody, tak i místní radnice. Podle ministerstva životního prostředí zatím ale není o stavbě lomu definitivně rozhodnuto.

Kůrovec už zasáhl všechny kraje v Česku, oznámilo v pondělí ministerstvo zemědělství. Vlastníci lesů tak mohou omezit některá obranná opatření vůči škůdci, například odložit zalesnění holin až na pět let, uvolní se v nich také pravidla pro přenos sadebního materiálu.

Lesy v Rusku podle organizace Global Forest Watch mizí nejrychleji a v největším rozsahu ze všech států na světě. Kromě rozsáhlých požárů v oblasti Kavkazu a Sibiře za tím stojí těžba. Na tu nelegální se v kavkazských lesích snaží upozornit ekologičtí aktivisté.

Šetrně obhospodařovaných lesů u nás přibývá. Oproti loňsku se zdvojnásobila plocha těch, ze kterých se prodává dřevo s certifikátem FSC (Forest Stewardship Council). Získání certifikátu pomáhá vlastníkům lesů s uplatněním produkce na trhu. Odběratelé a zpracovatelé preferují totiž právě takové dřevo.

Na začátku listopadu se deset největších producentů a obchodníků s palmovým olejem dohodlo, že budou spolupracovat na vývoji nového veřejně dostupného systému, který bude ze satelitu prostřednictvím radaru sledovat stav přírody.

K rychlejšímu a snazšímu boji s kůrovcovou kalamitou má pomoci lesní novela, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Zavede mimo jiné pravidla pro příspěvky soukromým vlastníkům lesů na jejich obnovu. Senátoři předlohu poslali k podpisu prezidentovi navzdory kritice změn mysliveckého zákona, na jejichž základě bude moci stát regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na ničení sazenic stromů. Převážil názor, že horní komora by měla vlastníkům lesů umožnit čerpání peněz co nejrychleji.

Sobotní akce Den za obnovu lesa přilákala dobrovolníky po celém Česku. Podle odhadu Lesů ČR jich bylo na jedenatřicet tisíc. Pomáhali s obnovou lesů poničených kůrovcem a seznamovali se s jejich budoucí podobou, která se od té současné bude lišit zejména druhovou skladbou porostů.

Jen poslední dva kroky – senátní a prezidentské posvěcení – čekají na novelu lesního zákona, která umožní státu podpořit majitele lesů zasažených kůrovcovou kalamitou. Podle samotných vlastníků je čekání již příliš dlouhé. Stav jejich lesů se rychle zhoršuje a zejména ti menší se již potýkají s finančními problémy.