Lesy strana 4 z 5

Piráti i další opoziční poslanci kritizovali premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli absencím na pravidelných debatách o písemných interpelacích. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek dokonce mluvil o možném svolání mimořádné schůze, na které by plénum mělo ministerského předsedu vyzvat k tomu, aby na interpelace chodil. Babiš odpoledne zopakoval, že na písemné interpelace chodit nebude, označil je za nesmysl. Poslanci se zabývali také kůrovcovou kalamitou.

Na Třebíčsku, kde v posledních letech ničí smrkové lesy kůrovcová kalamita, se místy objevil další škůdce, jenž napadá listnaté stromy. Jde o bekyni velkohlavou. Přemnožená je na sousední jižní Moravě, její housenky ožírají listí nejčastěji u dubů. Na Třebíčsku se loni bekyně objevila v údolí řeky Jihlavy, v okolí Mohelna a Lhánic. Vyplývá to z informací, které ČTK dostala od podniku Lesy ČR a od úřadu v Náměšti nad Oslavou.

Novela mysliveckého zákona podle ekologů zvýší počty přemnožené spárkaté zvěře a poškodí krajinu. Stát novelou částečně odstraňuje odpovědnost myslivců, kteří už nebudou muset zajistit, aby les nebyl poškozený zvěří příliš. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací. Podle ministerstva zemědělství, které novelu předložilo do meziresortního připomínkového řízení, je cílem změn naopak snížení počtu zvířat a také zjednodušení byrokracie.

Státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Kůrovcová kalamita se z Moravy naplno přesunula na Vysočinu a do Čech. Ministerstvo zemědělství zpřesňuje odhady a očekává, že lesníci vytěžili v roce 2019 kvůli škůdci 18 až 20 milionů kubíků dřeva, což je o polovinu víc než rok předtím. Lesy České republiky počítají za loňský rok se ztrátou ve výši jedné miliardy. Nestátní majitelé porostů se už můžou hlásit o kompenzace. Se zalesňováním se začne hned na jaře a otázkou je, jakou roli bude hrát smrk.

Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a změna klimatu. K závěru dospěli vědci v odborném časopise Nature Climate Change.

Krajinu v okolí Potůčků v Krušných horách zatím rádi vyhledávají turisté. V tamní nenarušené přírodě by ale mohl vzniknout kamenolom. Proti tomuto záměru se staví jak ochránci přírody, tak i místní radnice. Podle ministerstva životního prostředí zatím ale není o stavbě lomu definitivně rozhodnuto.

Kůrovec už zasáhl všechny kraje v Česku, oznámilo v pondělí ministerstvo zemědělství. Vlastníci lesů tak mohou omezit některá obranná opatření vůči škůdci, například odložit zalesnění holin až na pět let, uvolní se v nich také pravidla pro přenos sadebního materiálu.

Lesy v Rusku podle organizace Global Forest Watch mizí nejrychleji a v největším rozsahu ze všech států na světě. Kromě rozsáhlých požárů v oblasti Kavkazu a Sibiře za tím stojí těžba. Na tu nelegální se v kavkazských lesích snaží upozornit ekologičtí aktivisté.

Šetrně obhospodařovaných lesů u nás přibývá. Oproti loňsku se zdvojnásobila plocha těch, ze kterých se prodává dřevo s certifikátem FSC (Forest Stewardship Council). Získání certifikátu pomáhá vlastníkům lesů s uplatněním produkce na trhu. Odběratelé a zpracovatelé preferují totiž právě takové dřevo.

Na začátku listopadu se deset největších producentů a obchodníků s palmovým olejem dohodlo, že budou spolupracovat na vývoji nového veřejně dostupného systému, který bude ze satelitu prostřednictvím radaru sledovat stav přírody.

K rychlejšímu a snazšímu boji s kůrovcovou kalamitou má pomoci lesní novela, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Zavede mimo jiné pravidla pro příspěvky soukromým vlastníkům lesů na jejich obnovu. Senátoři předlohu poslali k podpisu prezidentovi navzdory kritice změn mysliveckého zákona, na jejichž základě bude moci stát regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na ničení sazenic stromů. Převážil názor, že horní komora by měla vlastníkům lesů umožnit čerpání peněz co nejrychleji.

Sobotní akce Den za obnovu lesa přilákala dobrovolníky po celém Česku. Podle odhadu Lesů ČR jich bylo na jedenatřicet tisíc. Pomáhali s obnovou lesů poničených kůrovcem a seznamovali se s jejich budoucí podobou, která se od té současné bude lišit zejména druhovou skladbou porostů.

Jen poslední dva kroky – senátní a prezidentské posvěcení – čekají na novelu lesního zákona, která umožní státu podpořit majitele lesů zasažených kůrovcovou kalamitou. Podle samotných vlastníků je čekání již příliš dlouhé. Stav jejich lesů se rychle zhoršuje a zejména ti menší se již potýkají s finančními problémy.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Opakující se sucha a šířící se kůrovec představují obrovský problém nejen pro lesy v Česku, ale také v Německu a Rakousku. Německé ministerstvo zemědělství chce na jejich záchranu v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc, na některých místech do boje s kůrovcem úřady vyslaly dokonce armádu. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.

Na stovkách míst v celém Česku úřady omezují vstup do lesů. Houbaři i turisté by měli ustoupit myslivcům. Právě během září totiž začíná hlavní část lovecké sezony spárkaté zvěře, tedy jelenů nebo srnců. Výletníci by proto měli bedlivě sledovat informační cedule.

Požáry nesužují lesní porosty jen v Amazonii a na Sibiři, ale také v Mongolsku. Lesní hospodářství je tam na okraji zájmu, chybí odborníci. O změnu usilují vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří v Mongolsku působí. Experti se snaží místním vysvětlit význam lesů a předat zkušenosti.

Obnovu lesů postižených kůrovcovou kalamitou komplikuje nejen sucho, ale také přemnožená zvěř, která ničí sazenice a mladé stromky. Podle sdružení nestátních vlastníků lesů je nutné její stavy snížit. Ministerstvo zemědělství prodlouží dobu, kdy ji myslivci mohou střílet. Lesníci ale žádají větší změny.

Sedm miliard korun chtějí od státu na zalesňovací práce v příštím roce vlastníci lesů. Svůj požadavek zdůvodnilo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) šířením kůrovce. Do konce roku by podle odhadu sdružení mohl napadnout až 30 milionů metrů krychlových dříví.

V uplynulém čtvrtletí se podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) prudce zvýšila rychlost odlesňování Amazonie. Prezident Jair Bolsonaro označil tyto údaje jako nepravdivé. Brazílie se ale prokazatelně odlesňuje už celá desetiletí.

Klimatická změna a boj proti jejím dopadům je jedním z nejskloňovanějších témat dneška. Politické pře o to, zda a jak se zapojit do boje proti oteplování, se v poslední době dostávají do kontrastu s protesty mladých lidí, kteří požadují, aby volení zástupci vyslyšeli varování vědců a proti změnám klimatu začali něco dělat okamžitě. Jak se ale shodli hosté pořadu Devadesátka ČT24, změny bude muset ve svém životě udělat každý jednotlivec. A celá západní společnost bude zároveň čelit výzvě začít žít z gruntu jinak.

Sucho, teplo a silný vítr vytlačují z lesů oblíbené houby. České televizi to potvrdilo nezávisle na sobě několik mykologů. V lesích chybí například hřib smrkový, liška obecná nebo kozák habrový. Nejsou ani holubinky a křemenáči. Naopak se v tuzemsku začaly usazovat některé nejedlé druhy hub typické pro jižní Evropu.

Snažit se zadržet vodu v krajině je sice žádoucí, ale samo o sobě to proti suchu nepomůže. V Interview ČT24 to řekl Petr Horáček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, podle kterého je klíčová role vegetace, především stromů. Ke zvýšení srážek je totiž nutný vyšší výpar, přičemž hodně vody dokážou vypařit právě ony.