Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.
Prioritou se podle diskutujích musí stát ochrana vody a půdy i obnova lesů zdecimovaných suchem a kůrovcem. Jsou to faktory, které jdou ve výsledku při boji s klimatickou změnou ruku v ruce: pokud jsou lesy a půda v dobré kondici – dokážou vodu do krajiny v době sucha dodávat vypařováním, a naopak během extrémních dešťů ji pohlcovat a zabraňovat povodním.
„Jsme vystaveni dopadům klimatické změny, pro koalici Pirátů a STAN je důležité pracovat s krajinou, aby byly lesy odolné,“ zůraznila v debatě předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Koalice Pirátů a STAN je podle ní připravena zvážit ukotvení ochrany vody v ústavě.
Podobně na věc pohlíží i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Voda se stává čím dál dražší a vzácnější komoditou, je důležité ji chránit. Naše koalice chce, aby byla i v ústavě ochrana vody.“ Vedle legislativního procesu ale musí podle ní dojít ke změnám přímo v krajině: k zadržení vody by mělo podle Pekarové Adamové přispět i budování remízků, tůní nebo vysazování odolnějších lesů.
Poslanec a místopředseda ČSSD Jiří Běhounek však upozornil, že „tůňka nám pitnou vodu nepřinese“ a kritizoval dlouhé debaty o vzniku nových přehrad v Česku; v posledních letech se hovoří o šesti nových projektech.
„Od nás všechna voda odteče, pokud si ji tady nedokážeme zadržet. Kdyby nebyla Želivka a Švihov, Praha dnes nemá co pít. To si musíme uvědomit. Ministr Toman už ústavní ochranu vody připravil, tak jsem zvědav, jak se k tomu nová sněmovna postaví,“ podotkl Běhounek.
Nové stromy jako krmivo pro zvěř?
„Je třeba každou přehradu zvážit, přesvědčit se, že to bude fungovat. Abychom byli schopni tu nádrž vůbec naplnit,“ reagoval na Běhounkova slova místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS).
„Pokud sto let nebo víc vyháníte vodu z krajiny, pak ji tam za dvacet let nevrátíte,“ zdůraznil Bendl s tím, že je třeba urychlit pozemkové úpravy a obnovu lesů, což však často naráží na přemnoženou spárkatou zvěř, pro kterou se vysazené stromky stávají kvalitním krmivem.
Také předseda zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO) vidí potíž při obnově lesů postižených suchem a kůrovcovou kalamitou právě v přemnožené zvěři, proto je podle něj nutné rychle vyřešit novou podobu mysliveckého zákona. Další věcí je podle něj zbavit republiku smrkových monokultur. „Kůrovec nám ukázal, že před 100 lety, kdy se začaly vysazovat monokultury, to byla špatná cesta. Ale přijali jsme zákony, díky nimž jde dost peněz na obnovu lesů, na pestrou druhovou skladbu. Lesy ČR dávají ročně asi dvě miliardy korun na výsadbu,“ upřesnil.
Nulové emise: příležitost k růstu, nebo obavy ze ztrát?
Česko se zavázalo společně se zbytkem EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyčíslil náklady na „smazání“ české uhlíkové stopy na 675 miliard korun. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí Jany Krutákové (STAN) je třeba rychle začít zvažovat opatření, která ke splnění tohoto závazku budou třeba.
„A je potřeba je hned dělat, protože je pět minut po dvanácté. Evropská unie bude opatření podporovat, takže budeme mít i zdroje formou dotací,“ dodala poslankyně Starostů s tím, že do snahy o snížení emisí se musí zapojit celý svět včetně klíčových hráčů, jako je Rusko, Čína a Spojené státy. „Ale někde začít musíme, takže začneme u nás,“ vyzvala.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka připustil, že Česko není v oblasti „zelené“ infrastruktury a technologií v nejlepší pozici, je ale třeba pracovat na tom, aby se stát začal posouvat správným směrem.
„Nechci říkat, že jen elektromobilita je jediný správný směr. Ale myslím, že to bude důležitý sektor. Bude to dávat logiku tehdy, když lidé, kteří mají střechy a fasády, na nich budou mít fotovoltaický panel. Aby nebyl na polích. A aby z něj využívali elektřinu pro své domácnosti a třeba z něj i nabíjeli auto. Vyrábět dnes elektromobil a nabíjet ho z elektrárny, která jede na fosilní paliva, není to, co chceme,“ zdůraznil Jurečka s tím, že oblast nabízí velký potenciál pro inovativní české firmy.
To členka sněmovního výboru pro životní prostředí a poslankyně SPD Karla Maříková nedává elektromobilitě velké naděje. „Elektromobily potřebují lithiové baterie, přidává se do nich také kobalt. Mimochodem až 60 procent se ho těží v Demokratické republice Kongo, kde ho těží lidé bez ochranných pomůcek, ale také děti,“ připomněla. „Další věc je nabíjení, nemáme dostatek stanic. Jak budeme schopní zajistit, aby – pokud stanice postavíme - nestrhly celou síť?“ tázala se v diskusi a svým kolegům připomněla, že „až tenhle boom přestane, budeme řešit, jak baterie likvidovat.“
Automobilový průmysl nyní zaměstnává v Česku 170 tisíc lidí přímo, s navazujícími obory je to až 400 tisíc lidí. Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Marie Pěnčíkové (KSČM) by však automobilový průmysl v nových podmínkách tolik lidí neuživil.
„Pokud přejdeme čistě jen na elektromobily, které jsou v současné době drahé, tedy pro běžného občana nedostupné, bude nám klesat výroba a tím pádem nám budou stoupat sociální problémy, protože nám poroste nezaměstnanost,“ varovala zástupkyně komunistů v debatě.
