Krajina

Do volné přírody se v posledních letech nekontrolovaně šíří okrasná ozdobnice, exotická tráva připomínající rákos, která do české krajiny nepatří. Vytváří souvislé, neprostupné porosty a na zasažených místech postupně vytlačuje ostatní rostliny. Výrazný problém hlásí ochránci přírody například z okolí Českých Budějovic, kde tato rostlina, oblíbená i mezi zahrádkáři, pokryla už více než půl hektaru. Se zpomalením jejího šíření může pomoci i veřejnost, stačí nález ve volné přírodě nahlásit Agentuře ochrany přírody a krajiny.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 z 83 hlasujících, jedenáct s ní souhlasilo a jeden hlas nebyl platný. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta z celkového počtu 121 voličů. Je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce. Podle starosty Rudolfa Šimka (nez.) to znamená, že záměr se v obci neuskuteční.

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.

Slovo meliorace nemá v Česku dobrou pověst. Na odvodnění zemědělské půdy není v principu nic špatného, úspěšně to dělala většina starověkých civilizací. Hlavní příčina tuzemského stigmatu leží v padesátých letech, kdy se komunistický režim pokusil zkrotit živly způsobem, jehož následky nese společnost dodnes.

Menší povodně a větší zásoby podzemní vody pro období sucha má zajistit projekt, který realizují ochránci přírody v Beskydech. Do nevyužívaných lesních cest a na holinách hloubí jámy. Půda, která byla dříve zhutněná těžkou technikou při kůrovcové těžbě, se tím provzdušní a znovu získá schopnost lépe zadržovat vodu.

Požáry v lesích a v krajině mohou být v příštích letech v některých regionech až čtyřikrát častější. Na základě vědeckých studií to k roku 2050 odhadují například hasiči v Karlovarském kraji. Lesy tam přitom pokrývají zhruba polovinu regionu. S tím, jak krajina vysychá, musejí hasiči měnit strategii. Velkou výhodu jim poskytuje včasné odhalení požáru, s tím mohou pomoct i nové technologie.

Hustá zástavba, nebo zeleň, divoký trávník či udržovaný park. Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR pracují na metodice, která by měla radnicím poradit, jak zasahovat do přírody pří tvorbě územních plánů. Projekt vzniká v Praze a Brně, ale použitelný má být pro kteroukoliv obec.

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.

Radnice v Trutnově chce zlikvidovat desítky let opuštěný kamenolom Libeč a úředně uzavřít jeho činnost. Navrhuje, že do něj nechá navézt zeminu a kamenný odpad ze stavby dálnice D11, místo pak rekultivuje. Stavba úseku od Trutnova k polským hranicím začala loni na podzim.

Obce a podnikatelé v Českém ráji se obávají nenávratné devastace krajiny v souvislosti s plánovanou stavbou silnice I/35 z Turnova na Jičín. Nová silnice, dlouhá bezmála třiatřicet kilometrů, by měla zlepšit a zrychlit spojení z Libereckého do sousedního Královéhradeckého kraje a odvést tranzitní dopravu z obcí.

Mokřady v Česku mizí hlavně kvůli lidské činnosti. Přitom pomáhají zmírňovat dopady klimatických změn, mají zásadní význam z hlediska ochlazování ovzduší nebo přežití přírodních ekosystémů, shodli se odborníci oslovení ČTK. Podle nich jsou mnohé mokřady vysušované kvůli tvorbě zemědělských polí nebo zástavbám, které zároveň zhoršují jejich vysychání, protože okrádají krajinu o vlhkost.

V platnost během srpna vstoupí unijní nařízení o obnově přírody. Vychází z toho, že Evropa umí chránit tu nejcennější v rezervacích a parcích. Ale do pořádku je potřeba dát i tu přírodu úplně obyčejnou v lesích, na polích nebo ve městech, tedy zastavit pokles biodiverzity a připravit se na změnu klimatu. Konkrétními cíli je třeba vysadit v Unii tři miliardy stromů, neztrácet městskou zeleň, zvrátit úbytek motýlů a ptáků nebo rozvolnit 25 tisíc kilometrů řek.

V areálu Střední školy chovu koní a jezdectví Kladruby nad Labem už roste nová jízdárna. Stará hala z osmdesátých let minulého století už je nevyhovující. Čeká ji demolice, a to i kvůli tomu, že narušuje krajinný ráz, který chrání UNESCO. Demolice staré haly byla právě podmínkou pro zapsání Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a okolní krajiny na seznam Světového kulturního dědictví.

Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet několik procent vody. Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody, popisuje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v Česku neuspokojivá, ročně zde ale vznikají tisíce drobných opatření pro zlepšení.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Přišli jsme o bohatství krajiny, ztrácí produktivitu, uvedl v pořadu Události, komentáře výzkumný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký. To, že přibývá navíc sucha, mění se klima, situaci podle něj ještě více zhoršuje a potřeba opatření je ještě více urgentní.

Iniciátoři petice v úterý před poslanci zdůvodnili, proč odmítají vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko, který chystá ministerstvo životního prostředí. Dokument podepsalo více než 11 300 lidí, kteří chtějí zachovat nynější chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Ochrana je podle nich dostatečná a připomínají, že jde především o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou přírodu. Resort zase argumentuje potřebou ochrany přírody, NP by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu řeky Berounky. Podle ministerstva je třeba změnit i systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě.

Letní vlny veder zasahují většinu států v Evropě. S nebývale teplým počasím a nedostatkem srážek se potýká i Velká Británie, kde několik týdnů trvající extrémní vedra mají velký vliv na tamní přírodu. Trávníky ve městech i sportoviště jsou doslova spálené sluncem a jindy zelené plochy se ve velkém barví na okrovou barvu. Nedostatek vláhy hlásí i venkov, kde vysychají koryta potoků a řek a zvířata se musí pást na loukách, které připomínají pusté pláně.

Horko poslední doby nešponuje teploty jen ve městech, slunce rozpálí i krajinu, když v ní chybí voda. Území Česka čelilo odvodňování víc než sto let. Teď je snaha vláhu do přírody vrátit. Důkazem jsou i Sedmihorské mokřady v Českém ráji.

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

Loučná nad Desnou na Šumpersku spolu se spolkem Živá voda chtějí realizovat opatření, která mají zabránit povodním, ale zároveň vodu udržet v krajině. Pracují na projektu protipovodňové ochrany, který má sloužit právě i během sucha. Místo rozšiřování koryta a jeho zpevňování betonem chtějí využít přírodě blízká opatření. Jde hlavně o meandry a tůně. S prvními úpravami chtějí začít už v příštím roce.

Za dva týdny startuje v bretaňském Brestu další ročník Tour de France – místo původně plánované Kodaně. Cyklistický závod má velký ekonomický dopad hlavně v místech, kde začínají a končí etapy. V Bretani věří, že jim celosvětově sledovaná událost pomůže nastartovat ekonomiku, která utrpěla kvůli pandemii koronaviru.