Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.

Celkem bylo identifikováno více než šest set suchozemských a sladkovodních druhů, které mají skutečný vliv na tvary reliéfu, včetně krevet v Jižní Americe, vačnatců v Austrálii, velkých býložravců v Africe, termitů a mravenců v Asii a žížal, medvědů a sladkovodního hmyzu v Evropě.

„Odhadem kolektivní energie těchto živočichů jsme zjistili, že konkurují jiným významným silám utvářejícím krajinu, jako jsou například povodně,“ vysvětlila vědkyně. Podle studie přispívají jmenovaní živočichové ročně společně ke geomorfologickým procesům přibližně 76 tisíci gigajouly energie, což odpovídá energii vynaložené při více než pěti stech tisících velkých říčních povodní nebo dvou stech tisících monzunových období.

Mezi tyto druhy patří obři divoké přírody, jako je slon, medvěd grizzly nebo i hroch. „Rozšlapáváním a přesunem mezi místem, kde spí, a místem, kde se živí, může tento africký savec, který váží kolem 1,5 tuny, vytvářet nová říční koryta v afrických bažinách,“ vysvětlila Harveyová.

Bobři kultivují krajinu

Dalším příkladem jsou bobři. „Vytvářejí spoustu biotopů, ale mohou také pomoci zmírnit záplavy nebo oživit řeky s nízkým průtokem v době sucha,“ řekla výzkumnice.

Začátkem letošního roku skupina bobrů v České republice zrekultivovala vojenský prostor, kde se sedm let táhly stavební práce, a vytvořila hráze a meandry, čímž vznikl mokřad, který bude chránit raky. Bobři tak ušetřili místnímu úřadu miliony eur. Kromě těchto známých druhů „máme tendenci přehlížet menší živočichy, kteří jsou méně viditelní, protože žijí pod zemí nebo pod vodou, ale jsou stejně důležití,“ řekla Harveyová.

Nejpůsobivější příklad je v Brazílii, kde kolonie termitů vybudovaly stovky milionů kopečků propojených tunely, které pokrývají plochu o velikosti Británie. „Je to obrovské množství půdy, které tento živočich přemístil,“ řekla o této stavbě, která je viditelná z vesmíru.

„Existuje mnoho živočichů, kteří dosud nebyli prozkoumáni, nebo snad dokonce ani objeveni. Víme, že existují ještě miliony hmyzu, které je třeba objevit. Nezkoumali jsme ani mořské ekosystémy,“ svěřila se badatelka.

Podle studie je navíc 28 procent druhů identifikovaných jako stavitelé vzácných nebo endemických a 57 z nich se nachází na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) mezi druhy ohroženými vyhynutím. „S úbytkem druhů přicházíme o tyto jedinečné procesy, a tím i o rovnováhu ekosystémů,“ uvádí Harveyová, která se zároveň domnívá, že o samotných procesech stále chybí dostatek znalostí. Studii plánuje rozšířit a zohlednit zejména o dopady klimatických změn.

„Přemýšlíme o tom, co všechno už v naší krajině zaniklo, protože některé druhy vymřely nebo se jejich populace drasticky zmenšily,“ řekla geofyzička. Harveyová, odhodlaná nabídnout „nové perspektivy pro ochranu biologické rozmanitosti“, doufá, že tento typ studie ovlivní programy reintrodukce druhů, které jsou nezbytné pro snížení extrémních klimatických jevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.
před 15 hhodinami

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
před 17 hhodinami

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
před 18 hhodinami

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
před 20 hhodinami

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
16. 3. 2025

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025
Načítání...