Každé sloní šlápnutí vytváří jedinečný ekosystém, popsali biologové

Každé došlápnutí sloní nohy do vody vytvoří v bažinaté oblasti malou nádrž, která se ale postupem času rozšiřuje. Celkem v ní může být až 200 litrů vody – a mohou v ní žít až desítky druhů bezobratlých živočichů.

„Byl jsem překvapený, když jsme zjistili, že tyto bazénky zůstávají plné po celý rok a že každý z nich je tak bohatý na různé formy života,“ popsal vědec Wolfram Remmers z univerzity v Koblenzi ve článku zveřejněném v časopise African Journal of Ecology. Společně se svým týmem studoval 30 takových bazénků po dobu tří dní. Celkem v nich našli na 60 druhů zvířat, od brouků, přes pavouky a červy až po pulce.

 Biologové byli schopní studovat jen organismy větší než dva milimetry, je tedy možné, že nezaznamenali celou řadu dalších menších životních forem. Výzkum probíhal v ugandském národním parku Kibale. Podle závěrů této studie hrají sloní šlápoty nečekaně významnou roli v šíření těchto forem života. 

Svět pod sloní nohou

Podle Remmerse řada forem života využívá celé sítě těchto šlápot, které pak fungují jako propojený systém. „Předpokládáme, že tato zvířata se pohybují skákáním nebo přelety mezi sloními šlápotami,“ popsal vědec. Tento objev výrazně mění pohled na roli slonů ve vytváření akvatických ekosystémů.

„Kdyby sloni zmizeli, spolu s nimi by přestaly existovat i tyto oblasti,“ popsal Remmers „Je pravděpodobné, že řada druhů hmyzu, například vážky, by měly velký problém najít za ně odpovídající stejně bezpečnou náhradu.“ Podle německého vědce by to dokonce mohlo vést vyhubení některých druhů zvířat – přinejmenším v lokálním měřítku.

Bez slonů (a hrochů) by bylo hůř

Tento výzkum nám pomáhá popsat, jak nesmírný vliv mají sloni na své okolí. Že je enormní, se ví již delší dobu: mají ohromný destruktivní potenciál: ničí stromy, vytvářejí celé průchody pralesem a vytvářejí louky a savany. Jejich výkaly jsou důležitým hnojivem, to vše je dobře známé. Ale že ovlivňují ekosystémy i na mikrobiologické úrovni, to je novinka.

Jak megafauna ovlivňuje savanu, studoval tým Scotta Blumenthala na příkladu hrochů – sloni jsou na tom však velmi podobně. Vědci zveřejnili výsledky svého výzkumu v časopise Nature: podle jejich studie hrají sloni, hroši, nosorožci a žirafy klíčovou roli na všech úrovních funkce tropické savany v Africe. Konzumují a rozšiřují po ní živiny a mění vlastnosti půdy tak, aby poskytovala zdroje pestřejším typům populací.

Pokud tato velká zvířata z přírody mizí, mění se vegetace na mnohem méně pestrou a postupně i na méně kvalitní. Mizení megafauny je pak následováno odchodem dalších velkých býložravců, což opět potlačuje biodiverzitu v oblastech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.
17. 3. 2025

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
17. 3. 2025

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
17. 3. 2025

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
17. 3. 2025
Načítání...