Bobři

Bobří mokřady dokáží udržet vodu ve vyprahlé krajině, přičemž jedna bobří hráz dovede státu nebo jinému subjektu uspořit až dva miliony korun. Vyplývá to ze studie deseti tuzemských bobřích mokřadů, který uskutečnila Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Informovala o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), zjištění potvrzují i výzkumy z Kanady nebo Anglie.

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.

Bobři byli jedním ze základů, na nichž vyrostla civilizace ve střední a severní Evropě, ukazuje nový výzkum nizozemských vědců. Popsali, jak zásadní byl vliv těchto savců na život lidí v minulosti.

Bobr evropský znovu obydluje ruské řeky. Za svou záchranu vděčí dvěma rozhodnutím někdejšího sovětského vedení: zákazu lovu v roce 1924 a o deset let později založení specializované chovné stanice, která poblíž Voroněže funguje dodnes.