Bobří mokřady dokáží udržet vodu ve vyprahlé krajině, přičemž jedna bobří hráz dovede státu nebo jinému subjektu uspořit až dva miliony korun. Vyplývá to ze studie deseti tuzemských bobřích mokřadů, který uskutečnila Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Informovala o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), zjištění potvrzují i výzkumy z Kanady nebo Anglie.
Vědci ve výzkumu spočítali, kolik by stálo vytvoření obdobného mokřadu a tůně pomocí techniky, včetně zemních prací a uložení vytěženého materiálu, a v součtu za hodnotu vody zadržené jednou bobří hrází a uhlíku uloženého ve studovaném mokřadu dospěli k částce přibližně dva miliony korun. V minulém roce bobři například vytvořili mokřad v CHKO Brdy na Padrťských rybnících, který podle odhadu AOPK ČR ušetřil státu násobně více peněz – zhruba 30 milionů.
Význam bobří činnosti je podle AOPK ČR v aktuálních vedrech a suché krajině dobře patrný na Štěpánovickém potoce u Jaroměřic nad Rokytnou. Tok v některých místech zcela vyschl. V části upravené bobry se ale voda stále drží.
Jakmile totiž začne hladina klesat, bobři podle ochránců prohlubují dno, čistí tůně a vyhrabávají kanály, kterými soustřeďují vodu do míst, kde ji potřebují. Motivuje je k tomu především jejich vlastní přežití, protože voda jim umožňuje přístup k obydlí i potravě, a k tomu jim pomáhá zvládat vysoké teploty. Jejich činnost je užitečná i pro další živočichy, jako jsou například obojživelníci nebo ptáci, kteří díky nim nachází v suché krajině často poslední vodní útočiště.
Bobři dělají práci za lidi
Podle Aleše Vorla z ČZU bobří činnost zdůrazňuje význam každého místa, kde se udrží voda, namísto toho, aby odtekla z krajiny. „Tam, kde bobří mokřad nezpůsobuje závažné konflikty, odvádějí bobři práci, kterou bychom jinak museli složitě plánovat a platit. Pokud jim hráz zbouráme, můžeme tak ničit opatření v hodnotě milionů korun, které bobři vybudovali zadarmo, a které pak možná budeme z veřejných peněz znovu draze vytvářet,“ nastínil.
Vědci z Kanady sledovali v průběhu 54 let vývoj mokřadů v tamním národním parku Elk Island. Zjistili, že přítomnost bobrů ovlivňovala množství otevřené vody výrazněji než teplota a množství srážek. Mokřady obsazené bobry měly až devětkrát větší plochu otevřené vody než mokřady bez nich. K podobným závěrům dospěli i vědci z Velké Británie, kteří sledovali bobří mokřady ve čtyřech teritoriích Devonu. Vysledovali, že tyto mokřady dohromady zadržovaly více než 24 milionů litrů vody.
Podle Jitky Uhlíkové z AOPK ČR ale není možné ponechat bobry bez omezení úplně všude, protože v blízkosti rybničních hrází nebo silnic mohou způsobit vážné problémy. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v aktuální tiskové zprávě uvedl, že bobři mohou v intenzivně využívané rybniční krajině vážně poškozovat břehy a hráze, zaplavovat okolní pozemky nebo zasahovat do dřevinných porostů, a je proto nutný jejich podrobný monitoring.
