V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.

O podezření na možnou mutaci informoval šéf afrického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya. Ten uvedl, že ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) chystají studie, které mají zjistit, jestli za mimořádnou závažností současné epidemie nestojí mutace ve viru. „Závažnost této epidemie způsobené virem Bundibugyo je bezprecedentní,“ řekl Kaseya.

Nepanuje velká obava z toho, že by se virus změnil natolik, že by se začal například přenášet vzduchem, to je podle expertů velmi nepravděpodobné. Už při minulých silných epidemiích se ale spekulovalo o tom, že za jejich rozšířením je mutace viru, která ho činí nakažlivějším – anebo snáze přenosným. Tento virus, který je takzvaně zoonotický, tedy se na člověka přenesl teprve nedávno od zvířat, se totiž druhu homo sapiens stále ještě nepřizpůsobil dokonale.

Na to se s člověkem setkává pořád příliš málo, má tedy málo příležitostí pro změny. Ale čím větší epidemie a čím více infikovaných, tím větší pravděpodobnost je, že virus získá mutaci vhodnější pro přenos mezi lidmi.

Právě RNA viry, mezi něž ebola patří, se umí měnit velmi rychle a dokáží využít jakoukoliv příležitost, kterou dostanou. Poprvé se tato nemoc u lidí objevila teprve roku 1976, a to v zairské vesnici Yambuku, kde šokovala svou smrtností – ze 318 nemocných jich 208 zemřelo. Za tu dobu se ale virus příliš nezměnil.

Může za to několik faktorů. Ebola jednak způsobuje kratší řetězce přenosu – jeden nakažený nakazí mnohem méně lidí –, proto má i méně příležitostí k evoluci. Vědci také popsali, že virus eboly dělá při svém kopírování více chyb. Přesto platí, že i relativně drobná změna může viru umožnit poměrně výrazně zvýšit svou schopnost šířit se nebo způsobovat horší průběh.

Vlna, která stále není pod kontrolou

Současná vlna eboly byla oficiálně vyhlášena 15. května, ale WHO se domnívá, že nákaza mohla začít už v lednu. Africa CDC v pátek oznámila, že počet nakažených přesáhl 4000. V porovnání s epidemií v západní Africe z let 2014 až 2018 je nynější nárůst v prvních 11 týdnech několikanásobně rychlejší.

Úřady přitom upozorňují, že více než dvě třetiny úmrtí nastávají mimo léčebná centra, což naznačuje slabou dohledatelnost nakažených. V epicentru nákazy, provincii Ituri, navíc 90 procent pacientů přijatých do centra organizace Lékaři bez hranic v Bunii nebylo na seznamu známých kontaktů. Organizace proto chystá přechod od pouhého trasování kontaktů k aktivnímu vyhledávání případů od domu k domu.

Remdesivir se vrací

Úřady chtějí rovněž začít pacientům v rámci individuálního použití podávat antivirový lék remdesivir, který vyvinuli američtí vědci kolem českého biochemika Tomáše Cihláře – proslavil se jako jedno z prvních léčiv proti covidu-19.

Proti ebole ale lékaři zvažují také testování vakcíny Ervebo, která je schválena proti jinému kmeni eboly. Předběžná data podle zdravotnických úřadů naznačují, že lidé nakažení virem Bundibugyo, kteří tuto vakcínu dostali, měli méně závažný průběh a nikdo z nich nezemřel.

Ebola je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které způsobuje horečku, zvracení, průjmy, poškození orgánů a vnitřní krvácení. Epidemie se rozšířila z provincie Ituri do Severního Kivu, Jižního Kivu, Horní Uele a Tshopo a zasáhla i sousední Ugandu. Úřady zároveň vyšetřují podezřelé úmrtí na ebolu na lodi mířící do Kinshasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.