Ebola může v lidech vydržet až pět let, varují vědci. Je to příčina současné epidemie v Guineji

Virologové, kteří zkoumali novou epidemii eboly v Guineji, oznámili, že byla způsobena virem, který se ukrýval nejméně pět let v jednom nakaženém. Vědci jsou si tímto překvapivým zjištěním prakticky jistí –⁠ přitom až doposud se zdálo, že se v lidech může ebola udržet maximálně pět set dní.

„Naprosto mě to šokovalo,“ uvedla pro odborný web STAT Angela Rasmussenová, viroložka z georgetownského centra pro epidemiologii a bezpečnost.

Nečekané a pro lidstvo problematické chování viru eboly popsal mezinárodní tým lékařů a vědců, kteří porovnávali sekvenované vzorky ze současného ohniska epidemie v Guineji s těmi, které byly obětem této nemoci odebrány v Africe dříve.

  • Je jednou z nejobávanějších chorob na světě; Světová zdravotnická organizace zahrnuje její virus do čtvrté (tedy nejvyšší) rizikové skupiny patogenů. Infekce z této skupiny představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu zástupců této skupiny také platí, že zatím není k dispozici efektivní léčba nebo bezpečná prevence.

Protože jde o události, které dělí několik let, očekávalo se, že jde o nový přenos na člověka ze zvířete. Jenže se ukázalo něco úplně jiného: genom virů z nové epidemie je nejpodobnější variantě ebola makona, která byla odebrána ve stejné oblasti v srpnu 2014.

Makona je jméno pro kmen ebola zaire, který byl zodpovědný za epidemii v letech 2014 až 2016. Že se jednalo o jeden starý virus, a ne o příliv nové vlny, prokazuje i malé množství mutací, které v něm proběhly.

Vzhledem k tomu, jak rychle varianta makona mutovala, měl virus nabrat stovky mutací –⁠ ve skutečnosti jich měl ale jen asi tucet. „Ty výsledky jsou pozoruhodné,“ řekl krizový expert Světové zdravotnické organizace Mike Ryan. Podle něj tato pomalá rychlost změn signalizuje, že se musí jednat o virus, který se někde zakonzervoval, nejspíš v jednom z nakažených.

Ryan současně varoval, že tyto nové informace o nečekaném chování viru by mohly představovat hrozbu pro přeživší –⁠ už nyní jsou totiž stigmatizovaní. Mezinárodní organizace se jim snaží pomáhat a díky tomu mají lékaři přehled o lidech, kteří by mohli být takovým dlouhodobým rezervoárem viru.

Dlouhověký virus

Ebola je schopná přežívat v tělech značně dlouho. Dokáže se před imunitním systémem ukrývat na místech, kde je neumí najít. Může jít o oči nebo míšní mok, u mužů jsou to často varlata.

Několikrát se už také stalo, že se ebole podařilo reaktivovat. Známý je případ skotské zdravotní sestry Pauline Cafferkeyové, která pracovala v Sierra Leone během epidemie a v rámci několika let se u ní ebola aktivovala celkem třikrát.

Vzácně se může také stát, že se od těchto dlouhodobě nakažených mohou infikovat i další lidé. Typicky jsou těmito přenašeči muži, kteří nakazí svou sexuální partnerku nebo partnera. A právě to je pravděpodobně i příčinou nového přenosu, zatím se ale přenašeče nepodařilo vystopovat.

Prvním známým případem současné nákazy v Guineji byla zdravotní sestra, která onemocněla v polovině ledna a zemřela 28. ledna. Řada následných případů byli lidé, kteří se zúčastnili jejího pohřbu 1. února. Objevily se ale zprávy, že se ošetřovatelka starala o svou matku, která byla nemocná už před ní. Protože jsou obě ženy už mrtvé, není možné vytrasovat, s kým měly pohlavní styk a kdo byl tedy oním mužským přenašečem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...