Ebola může v lidech vydržet až pět let, varují vědci. Je to příčina současné epidemie v Guineji

Virologové, kteří zkoumali novou epidemii eboly v Guineji, oznámili, že byla způsobena virem, který se ukrýval nejméně pět let v jednom nakaženém. Vědci jsou si tímto překvapivým zjištěním prakticky jistí –⁠ přitom až doposud se zdálo, že se v lidech může ebola udržet maximálně pět set dní.

„Naprosto mě to šokovalo,“ uvedla pro odborný web STAT Angela Rasmussenová, viroložka z georgetownského centra pro epidemiologii a bezpečnost.

Nečekané a pro lidstvo problematické chování viru eboly popsal mezinárodní tým lékařů a vědců, kteří porovnávali sekvenované vzorky ze současného ohniska epidemie v Guineji s těmi, které byly obětem této nemoci odebrány v Africe dříve.

  • Je jednou z nejobávanějších chorob na světě; Světová zdravotnická organizace zahrnuje její virus do čtvrté (tedy nejvyšší) rizikové skupiny patogenů. Infekce z této skupiny představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu zástupců této skupiny také platí, že zatím není k dispozici efektivní léčba nebo bezpečná prevence.

Protože jde o události, které dělí několik let, očekávalo se, že jde o nový přenos na člověka ze zvířete. Jenže se ukázalo něco úplně jiného: genom virů z nové epidemie je nejpodobnější variantě ebola makona, která byla odebrána ve stejné oblasti v srpnu 2014.

Makona je jméno pro kmen ebola zaire, který byl zodpovědný za epidemii v letech 2014 až 2016. Že se jednalo o jeden starý virus, a ne o příliv nové vlny, prokazuje i malé množství mutací, které v něm proběhly.

Vzhledem k tomu, jak rychle varianta makona mutovala, měl virus nabrat stovky mutací –⁠ ve skutečnosti jich měl ale jen asi tucet. „Ty výsledky jsou pozoruhodné,“ řekl krizový expert Světové zdravotnické organizace Mike Ryan. Podle něj tato pomalá rychlost změn signalizuje, že se musí jednat o virus, který se někde zakonzervoval, nejspíš v jednom z nakažených.

Ryan současně varoval, že tyto nové informace o nečekaném chování viru by mohly představovat hrozbu pro přeživší –⁠ už nyní jsou totiž stigmatizovaní. Mezinárodní organizace se jim snaží pomáhat a díky tomu mají lékaři přehled o lidech, kteří by mohli být takovým dlouhodobým rezervoárem viru.

Dlouhověký virus

Ebola je schopná přežívat v tělech značně dlouho. Dokáže se před imunitním systémem ukrývat na místech, kde je neumí najít. Může jít o oči nebo míšní mok, u mužů jsou to často varlata.

Několikrát se už také stalo, že se ebole podařilo reaktivovat. Známý je případ skotské zdravotní sestry Pauline Cafferkeyové, která pracovala v Sierra Leone během epidemie a v rámci několika let se u ní ebola aktivovala celkem třikrát.

Vzácně se může také stát, že se od těchto dlouhodobě nakažených mohou infikovat i další lidé. Typicky jsou těmito přenašeči muži, kteří nakazí svou sexuální partnerku nebo partnera. A právě to je pravděpodobně i příčinou nového přenosu, zatím se ale přenašeče nepodařilo vystopovat.

Prvním známým případem současné nákazy v Guineji byla zdravotní sestra, která onemocněla v polovině ledna a zemřela 28. ledna. Řada následných případů byli lidé, kteří se zúčastnili jejího pohřbu 1. února. Objevily se ale zprávy, že se ošetřovatelka starala o svou matku, která byla nemocná už před ní. Protože jsou obě ženy už mrtvé, není možné vytrasovat, s kým měly pohlavní styk a kdo byl tedy oním mužským přenašečem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 3 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 4 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizovánovčera v 14:46

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
včera v 14:02

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
včera v 10:00

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026

Ptačí chřipka u Antarktidy zdecimovala mláďata rypoušů

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.
19. 6. 2026
Načítání...