Ebola může v lidech vydržet až pět let, varují vědci. Je to příčina současné epidemie v Guineji

Virologové, kteří zkoumali novou epidemii eboly v Guineji, oznámili, že byla způsobena virem, který se ukrýval nejméně pět let v jednom nakaženém. Vědci jsou si tímto překvapivým zjištěním prakticky jistí –⁠ přitom až doposud se zdálo, že se v lidech může ebola udržet maximálně pět set dní.

„Naprosto mě to šokovalo,“ uvedla pro odborný web STAT Angela Rasmussenová, viroložka z georgetownského centra pro epidemiologii a bezpečnost.

Nečekané a pro lidstvo problematické chování viru eboly popsal mezinárodní tým lékařů a vědců, kteří porovnávali sekvenované vzorky ze současného ohniska epidemie v Guineji s těmi, které byly obětem této nemoci odebrány v Africe dříve.

  • Je jednou z nejobávanějších chorob na světě; Světová zdravotnická organizace zahrnuje její virus do čtvrté (tedy nejvyšší) rizikové skupiny patogenů. Infekce z této skupiny představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu zástupců této skupiny také platí, že zatím není k dispozici efektivní léčba nebo bezpečná prevence.

Protože jde o události, které dělí několik let, očekávalo se, že jde o nový přenos na člověka ze zvířete. Jenže se ukázalo něco úplně jiného: genom virů z nové epidemie je nejpodobnější variantě ebola makona, která byla odebrána ve stejné oblasti v srpnu 2014.

Makona je jméno pro kmen ebola zaire, který byl zodpovědný za epidemii v letech 2014 až 2016. Že se jednalo o jeden starý virus, a ne o příliv nové vlny, prokazuje i malé množství mutací, které v něm proběhly.

Vzhledem k tomu, jak rychle varianta makona mutovala, měl virus nabrat stovky mutací –⁠ ve skutečnosti jich měl ale jen asi tucet. „Ty výsledky jsou pozoruhodné,“ řekl krizový expert Světové zdravotnické organizace Mike Ryan. Podle něj tato pomalá rychlost změn signalizuje, že se musí jednat o virus, který se někde zakonzervoval, nejspíš v jednom z nakažených.

Ryan současně varoval, že tyto nové informace o nečekaném chování viru by mohly představovat hrozbu pro přeživší –⁠ už nyní jsou totiž stigmatizovaní. Mezinárodní organizace se jim snaží pomáhat a díky tomu mají lékaři přehled o lidech, kteří by mohli být takovým dlouhodobým rezervoárem viru.

Dlouhověký virus

Ebola je schopná přežívat v tělech značně dlouho. Dokáže se před imunitním systémem ukrývat na místech, kde je neumí najít. Může jít o oči nebo míšní mok, u mužů jsou to často varlata.

Několikrát se už také stalo, že se ebole podařilo reaktivovat. Známý je případ skotské zdravotní sestry Pauline Cafferkeyové, která pracovala v Sierra Leone během epidemie a v rámci několika let se u ní ebola aktivovala celkem třikrát.

Vzácně se může také stát, že se od těchto dlouhodobě nakažených mohou infikovat i další lidé. Typicky jsou těmito přenašeči muži, kteří nakazí svou sexuální partnerku nebo partnera. A právě to je pravděpodobně i příčinou nového přenosu, zatím se ale přenašeče nepodařilo vystopovat.

Prvním známým případem současné nákazy v Guineji byla zdravotní sestra, která onemocněla v polovině ledna a zemřela 28. ledna. Řada následných případů byli lidé, kteří se zúčastnili jejího pohřbu 1. února. Objevily se ale zprávy, že se ošetřovatelka starala o svou matku, která byla nemocná už před ní. Protože jsou obě ženy už mrtvé, není možné vytrasovat, s kým měly pohlavní styk a kdo byl tedy oním mužským přenašečem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 3 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 4 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 5 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 9 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...