Ebola může v lidech vydržet až pět let, varují vědci. Je to příčina současné epidemie v Guineji

Virologové, kteří zkoumali novou epidemii eboly v Guineji, oznámili, že byla způsobena virem, který se ukrýval nejméně pět let v jednom nakaženém. Vědci jsou si tímto překvapivým zjištěním prakticky jistí –⁠ přitom až doposud se zdálo, že se v lidech může ebola udržet maximálně pět set dní.

„Naprosto mě to šokovalo,“ uvedla pro odborný web STAT Angela Rasmussenová, viroložka z georgetownského centra pro epidemiologii a bezpečnost.

Nečekané a pro lidstvo problematické chování viru eboly popsal mezinárodní tým lékařů a vědců, kteří porovnávali sekvenované vzorky ze současného ohniska epidemie v Guineji s těmi, které byly obětem této nemoci odebrány v Africe dříve.

  • Je jednou z nejobávanějších chorob na světě; Světová zdravotnická organizace zahrnuje její virus do čtvrté (tedy nejvyšší) rizikové skupiny patogenů. Infekce z této skupiny představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu zástupců této skupiny také platí, že zatím není k dispozici efektivní léčba nebo bezpečná prevence.

Protože jde o události, které dělí několik let, očekávalo se, že jde o nový přenos na člověka ze zvířete. Jenže se ukázalo něco úplně jiného: genom virů z nové epidemie je nejpodobnější variantě ebola makona, která byla odebrána ve stejné oblasti v srpnu 2014.

Makona je jméno pro kmen ebola zaire, který byl zodpovědný za epidemii v letech 2014 až 2016. Že se jednalo o jeden starý virus, a ne o příliv nové vlny, prokazuje i malé množství mutací, které v něm proběhly.

Vzhledem k tomu, jak rychle varianta makona mutovala, měl virus nabrat stovky mutací –⁠ ve skutečnosti jich měl ale jen asi tucet. „Ty výsledky jsou pozoruhodné,“ řekl krizový expert Světové zdravotnické organizace Mike Ryan. Podle něj tato pomalá rychlost změn signalizuje, že se musí jednat o virus, který se někde zakonzervoval, nejspíš v jednom z nakažených.

Ryan současně varoval, že tyto nové informace o nečekaném chování viru by mohly představovat hrozbu pro přeživší –⁠ už nyní jsou totiž stigmatizovaní. Mezinárodní organizace se jim snaží pomáhat a díky tomu mají lékaři přehled o lidech, kteří by mohli být takovým dlouhodobým rezervoárem viru.

Dlouhověký virus

Ebola je schopná přežívat v tělech značně dlouho. Dokáže se před imunitním systémem ukrývat na místech, kde je neumí najít. Může jít o oči nebo míšní mok, u mužů jsou to často varlata.

Několikrát se už také stalo, že se ebole podařilo reaktivovat. Známý je případ skotské zdravotní sestry Pauline Cafferkeyové, která pracovala v Sierra Leone během epidemie a v rámci několika let se u ní ebola aktivovala celkem třikrát.

Vzácně se může také stát, že se od těchto dlouhodobě nakažených mohou infikovat i další lidé. Typicky jsou těmito přenašeči muži, kteří nakazí svou sexuální partnerku nebo partnera. A právě to je pravděpodobně i příčinou nového přenosu, zatím se ale přenašeče nepodařilo vystopovat.

Prvním známým případem současné nákazy v Guineji byla zdravotní sestra, která onemocněla v polovině ledna a zemřela 28. ledna. Řada následných případů byli lidé, kteří se zúčastnili jejího pohřbu 1. února. Objevily se ale zprávy, že se ošetřovatelka starala o svou matku, která byla nemocná už před ní. Protože jsou obě ženy už mrtvé, není možné vytrasovat, s kým měly pohlavní styk a kdo byl tedy oním mužským přenašečem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 15 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...