Ebola může v lidech vydržet až pět let, varují vědci. Je to příčina současné epidemie v Guineji

Virologové, kteří zkoumali novou epidemii eboly v Guineji, oznámili, že byla způsobena virem, který se ukrýval nejméně pět let v jednom nakaženém. Vědci jsou si tímto překvapivým zjištěním prakticky jistí –⁠ přitom až doposud se zdálo, že se v lidech může ebola udržet maximálně pět set dní.

„Naprosto mě to šokovalo,“ uvedla pro odborný web STAT Angela Rasmussenová, viroložka z georgetownského centra pro epidemiologii a bezpečnost.

Nečekané a pro lidstvo problematické chování viru eboly popsal mezinárodní tým lékařů a vědců, kteří porovnávali sekvenované vzorky ze současného ohniska epidemie v Guineji s těmi, které byly obětem této nemoci odebrány v Africe dříve.

  • Je jednou z nejobávanějších chorob na světě; Světová zdravotnická organizace zahrnuje její virus do čtvrté (tedy nejvyšší) rizikové skupiny patogenů. Infekce z této skupiny představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu zástupců této skupiny také platí, že zatím není k dispozici efektivní léčba nebo bezpečná prevence.

Protože jde o události, které dělí několik let, očekávalo se, že jde o nový přenos na člověka ze zvířete. Jenže se ukázalo něco úplně jiného: genom virů z nové epidemie je nejpodobnější variantě ebola makona, která byla odebrána ve stejné oblasti v srpnu 2014.

Makona je jméno pro kmen ebola zaire, který byl zodpovědný za epidemii v letech 2014 až 2016. Že se jednalo o jeden starý virus, a ne o příliv nové vlny, prokazuje i malé množství mutací, které v něm proběhly.

Vzhledem k tomu, jak rychle varianta makona mutovala, měl virus nabrat stovky mutací –⁠ ve skutečnosti jich měl ale jen asi tucet. „Ty výsledky jsou pozoruhodné,“ řekl krizový expert Světové zdravotnické organizace Mike Ryan. Podle něj tato pomalá rychlost změn signalizuje, že se musí jednat o virus, který se někde zakonzervoval, nejspíš v jednom z nakažených.

Ryan současně varoval, že tyto nové informace o nečekaném chování viru by mohly představovat hrozbu pro přeživší –⁠ už nyní jsou totiž stigmatizovaní. Mezinárodní organizace se jim snaží pomáhat a díky tomu mají lékaři přehled o lidech, kteří by mohli být takovým dlouhodobým rezervoárem viru.

Dlouhověký virus

Ebola je schopná přežívat v tělech značně dlouho. Dokáže se před imunitním systémem ukrývat na místech, kde je neumí najít. Může jít o oči nebo míšní mok, u mužů jsou to často varlata.

Několikrát se už také stalo, že se ebole podařilo reaktivovat. Známý je případ skotské zdravotní sestry Pauline Cafferkeyové, která pracovala v Sierra Leone během epidemie a v rámci několika let se u ní ebola aktivovala celkem třikrát.

Vzácně se může také stát, že se od těchto dlouhodobě nakažených mohou infikovat i další lidé. Typicky jsou těmito přenašeči muži, kteří nakazí svou sexuální partnerku nebo partnera. A právě to je pravděpodobně i příčinou nového přenosu, zatím se ale přenašeče nepodařilo vystopovat.

Prvním známým případem současné nákazy v Guineji byla zdravotní sestra, která onemocněla v polovině ledna a zemřela 28. ledna. Řada následných případů byli lidé, kteří se zúčastnili jejího pohřbu 1. února. Objevily se ale zprávy, že se ošetřovatelka starala o svou matku, která byla nemocná už před ní. Protože jsou obě ženy už mrtvé, není možné vytrasovat, s kým měly pohlavní styk a kdo byl tedy oním mužským přenašečem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 13 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánovčera v 22:54

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...