Ebola

Přibližně jednou za půlstoletí zasáhne svět nějaká pandemie. Podle předních světových expertů na infekční nemoci je nejpravděpodobnější příčinou té příští chřipka.

Ebola je pro gorily smrtící a podle nového modelu se mezi nimi také může velmi snadno šířit. Vědci hledají způsoby, jak v případě vypuknutí epidemie mezi těmito primáty zareagovat. Věří, že cestou by mohlo být očkování.

Uganda zaznamenala po třech letech první případy eboly. Nákazu úřady potvrdily u víc než tří desítek pacientů, z nichž pět zemřelo. Šíření krvácivé horečky vyvolává ve východoafrické zemi obavy i proto, že jde o kmen, proti kterému není potvrzená účinnost vakcíny. Preventivními opatřeními na hranicích zareagovala i sousední Keňa. „Riziko v regionech východní Afriky existuje dlouhodobě a trvale,“ uvedl lékař a expert z Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce František Stejskal.

V Africe za poslední desetiletí přibylo 63 procent případů, kdy se nemoc původně typická pro zvířata přenesla na člověka. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace (WHO). Upozornila, že jde o znepokojivé znamení toho, že lidstvo se v budoucnu možná bude muset potýkat s častějším výskytem přenosu původně čistě zvířecích chorob na člověka, jako jsou opičí neštovice, ebola nebo covid-19.

Nová studie vědců z Kalifornské univerzity a jejich kolegů ukazuje, že vakcína proti ebole vyvolává silnou a trvalou protilátkovou odpověď u očkovaných osob v oblastech Demokratické republiky Kongo. Mezi více než šesti stovkami účastníky studie jich 95,6 procenta mělo protilátky i půl roku po podání vakcíny.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Světová zdravotnická organizace (WHO) otevřela v Berlíně středisko včasného varování před pandemiemi. Centrum má zpracovávat data z celého světa o nemocích zvířat, podezřelých nemocích lidí, klimatických změnách i pohybu obyvatelstva a pomocí umělé inteligence rozpoznávat rizika. Analýza ale bude závislá na ochotě vlád, laboratoří a dalších institucí potřebná data poskytnout.

Západoafrická Guinea ohlásila první případ a zároveň úmrtí na vysoce nakažlivou krvácivou horečku způsobenou virem marburg. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) to potvrdily guinejské zdravotnické úřady. V západní Africe jde o první výskyt této nemoci, která se podobá ebole. Od roku 1967 bylo zaznamenáno dvanáct případů propuknutí této infekce, která se šířila na jihu a východě kontinentu.

Virus SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19, se ukázal z hlediska léků jako velmi tvrdý oříšek. Už od začátku pandemie se proti němu lékaři pokoušeli nasadit prakticky všechna známá antivirotika – ale s minimálním úspěchem. Právě proto proti covidu stále ještě neexistují účinné specializované léky. Mohla by to teď ale změnit nová studie virologů z Iowa State University, která zřejmě objevila slabinu viru.

Virologové, kteří zkoumali novou epidemii eboly v Guineji, oznámili, že byla způsobena virem, který se ukrýval nejméně pět let v jednom nakaženém. Vědci jsou si tímto překvapivým zjištěním prakticky jistí –⁠ přitom až doposud se zdálo, že se v lidech může ebola udržet maximálně pět set dní.

V západoafrickém státě Guinea se znovu objevila krvácivá horečka ebola a čtyři lidé již nákaze podlehli. Vláda v reakci na to vyhlásila začátek epidemie. Je to poprvé, co byla ebola v západní Africe zaznamenána od epidemie z let 2013 až 2016, kdy si choroba v oblasti vyžádala více než 11 300 životů.

Dlouhodobě přetrvávající příznaky covidu-19, které trápí některé pacienty, vědci přirovnávají k následkům jiných virových onemocnění: eboly a horečky chikungunya. Snaží se jim proto více porozumět, aby pacientům, kteří trpí i po letech, mohli účinněji pomoci, píše britský The Guardian na svém webu.

Američtí vědci vyzvali k opatrnosti kvůli novému kmeni viru, který se objevil poprvé vloni v Bolívii. Vyvolává krvácivou horečku Chaparé podobnou ebole – a podle nových poznatků se může přenášet z člověka na člověka.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil první lék proti ebole. Jedná se o látku jménem Inmazeb, protilátkový koktejl vyrobený firmou Regeneron Pharmaceuticals.

Šest měsíců od začátku pandemie odborníci hledají odpověď na jednu ze základních otázek týkajících se koronaviru: Jak je nemoc covid-19 vlastně smrtící? Vědci nejprve analyzovali údaje o šíření nákazy na výletních lodích a později průzkumy tisíců lidí v ohniscích covidu-19. Nyní provedli desítky studií, aby vypočítali úmrtnost nakažených s touto chorobou, a (jak napsal zpravodajský server The Wall Street Journal) ukazuje se, že je v porovnání s chřipkou násobně nebezpečnější.

Novou naději pro léčbu epidemie koronaviru představuje léčebný přípravek remdesivir. Ačkoliv byl původně vytvořen k boji proti ebole, farmaceutická společnost Gilead Sciences se rozhodla vypravit do Číny zhruba pět tisíc dávek ke klinickému testování. Věc rozebral v rozhovoru pro ČT jeden z tvůrců látky a viceprezident pro virologii Gilead Sciences Tomáš Cihlář. Podle něho by se v případě úspěchu mohl lék dostat k pacientům už na konci května.

Americká farmaceutická společnost Gilead Sciences oznámila, že se dohodla s čínskými úřady a bude přímo ve Wu-chanu testovat ve dvou klinických studiích nadějný lék, který by se mohl uplatnit proti koronaviru. Možný lék vyvinula její virologická divize, kterou vede český vědec Tomáš Cihlář.

Společnost Gilead Sciences zvažuje, že nabídne proti epidemii wuchanského koronaviru léčebný přípravek remdesivir, který byl původně vyvinutý proti ebole.

Světová zdravotnická organizace (WHO) po zasedání krizového štábu vyhlásila v souvislosti s šířením nového typu koronaviru globální stav zdravotní nouze. Epidemii podlehlo v Číně 213 lidí, počet nakažených vystoupil na zhruba 9700. Koronavirus se objevil už ve dvaadvaceti zemích světa.

Rada brněnské městské části Bystrc schválila usnesení, že si nepřeje, aby v místních školách docházelo k „propagaci politicky zaměřených neziskových organizací“. Reagovala tak na skutečnost, že se Základní škola Vejrostova rozhodla přiblížit žákům problémy, kterým čelí jejich vrstevníci v africké Demokratické republice Kongo. Využila k tomu i podklady neziskové společnosti Lékaři bez hranic. Kauzou na bystrcké základní škole se zabývali pro 168 hodin reportéři Jana Gerleová a Jan Novák.

Většina těch nejběžnějších nebo nejvíce smrtících patogenů jsou RNA viry – ať už jsou to ebola, zika nebo chřipka. Všechny spojuje navíc i to, že se jen velmi špatně léčí a mnohdy na ně léčba dokonce ani neexistuje. Teď ale vědci z MIT a Harvardu přišli na to, jak změnit enzym Cas13 na antivirotikum, které může být naprogramované k ničení virů v lidských buňkách.

V konžské provincii Jižní Kivu se objevily první dva případy eboly. Podle státní správy už jeden z pacientů nemoci podlehl. Jižní Kivu je už třetí konžskou provincií, kam se virus během rok trvající epidemie rozšířil.

Předběžné testy dvou léků na ebolu prokázaly velkou účinnost a podle vědců by tyto medikamenty mohly v případě včasného podání zachránit množství životů. S odvoláním na americký Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID), který se na testech podílel, o tom informovala agentura Reuters. Epidemie eboly sužuje Kongo, kde nemoci podlehlo za rok přes 1800 lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vysoce nakažlivý virus smrtelný v polovině případů.

Ebola má v Demokratické republice Kongo už přes 1800 obětí. Nová vlna epidemie nemoci vypukla ve střední Africe loni v srpnu. Nakažených je v Kongu 2700, podle vládních koordinátorů se ale ví jen o polovině případů. Boj se šířením nemoci znesnadňuje nedůvěra venkovských komunit ve zdravotníky. Mnozí místní lidé se raději nechají léčit čaroději nebo věří, že po očkování zemřou.