Ebola

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.

Při pondělním protestu v centrální Keni byli nejspíše zastřeleni dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Soud v úterý vpodvečer také na tři týdny pozastavil výstavbu zařízení a přikázal vládě, aby zveřejnila všechny související dohody s USA.

Počet podezřelých případů eboly v Demokratické republice Kongo výrazně klesl z více než tisíc na 116. Důvodem je vyřazení stovek lidí po negativních testech, oznámila podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO). Konžské úřady vpodvečer podle agentury uvedly, že počet potvrzených případů eboly vzrostl zhruba o dvacet na 344, z nichž šedesát tvoří úmrtí.

Pět pacientů se zotavilo ze vzácného typu eboly, uvedl v neděli dle agentury AP generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus při otevření nového centra pro léčbu eboly v Bunii. Bunia je hlavní město provincie Ituri v Demokratické republice Kongo, která je ohniskem nákazy.

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.

V Kongu propustili z nemocnice prvního vyléčeného pacienta, u kterého byla při současné epidemii potvrzena nákaza ebolou. Měl negativní výsledky dvou testů. V pátek to podle agentury Reuters oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Nyní je v Kongu podle organizace evidováno 906 případů podezření na nákazu ebolou, včetně 223 podezřelých úmrtí.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa plánuje posílat Američany, kteří přišli do kontaktu s ebolou, do Keni místo toho, aby je evakuovala do Spojených států k pozorování a léčbě ve specializovaných zařízeních, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje. Vláda USA už dříve letecky přepravila amerického lékaře nakaženého v Kongu ebolou do nemocnice v Německu, která přijala i jeho ženu a čtyři děti. Další americký lékař, jenž přišel do kontaktu s nakaženými, je hospitalizován v Praze.

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.

Do tuzemska dorazil občan USA, který byl v kontaktu s nakaženým ebolou. V nemocnici Bulovka stráví na specializovaném oddělení tři týdny, zatím je bez příznaků. Česko bylo dle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) americkou stranou požádáno o pomoc z kapacitních důvodů. Média však spekulují o tom, že Bílý dům odmítl vpustit jiného nakaženého lékaře na americké území. Exministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) překvapuje, že by současná administrativa USA měla z eboly strach. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Letadlo s americkým občanem, který byl v Africe v kontaktu s nakaženým ebolou, přistálo ve středu večer na pražském Letišti Václava Havla. Lékař bude 21 dní v izolaci ve Fakultní nemocnici Bulovka, kam ho převezla speciální sanitka. Podle ministerstva zdravotnictví muž nepředstavuje pro veřejnost žádné riziko. Zatím není jasné, zda se ebolou nakazil. Podle ošetřujících lékařů jeho stav nyní vypadá příznivě a muž je stále bez příznaků nemoci. Čeká se na uplynutí inkubační doby.

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.

Jedna z osob s vysokým rizikem nákazy ebolou je na cestě do Česka, oznámil podle agentury Reuters zástupce amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Informaci potvrdilo i české ministerstvo zdravotnictví, které uvedlo, že se připravuje na přijetí občana USA s podezřením na ebolu. Podle resortu bude převezen ve speciálním izolačním boxu do nemocnice na Bulovce. Podle úřadu pro veřejnost v Česku případ nepředstavuje riziko, dle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je bez symptomů.

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.

Na ebolu nyní v Demokratické republice Kongo umírá asi 38 procent nakažených, nemoc se už dostala desítky kilometrů od ohniska. Světová zdravotnická organizace (WHO) posílá do země pomoc ve formě vakcín. Těch je nedostatek stejně jako dalšího zdravotního materiálu. Mimo jiné chybí pomoc ze strany Spojených států.

Za obrovský milník, konec jedné dlouhé části cesty či za motivaci pro další výzkumnou práci považuje český virolog a biochemik Tomáš Cihlář schválení injekce na prevenci viru HIV americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Injekci označovanou za zásadní průlom vyvinula americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, kde Cihlář vede jako viceprezident pro virologii vědecký tým vyvíjející látky proti viru způsobujícímu nemoc AIDS. V rozhovoru s ČTK Cihlář poukázal i na další náročné úkoly, před kterými virologie a antivirotická medicína stojí.

Preventivní karanténu pro 26 lidí, kteří byli v rizikovém kontaktu s pacientem pražské nemocnice na Bulovce, hygienici zrušili. Testy u pacienta totiž nepotvrdily nebezpečnou nákazu. V neděli to sdělil zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum. V karanténě byli dominantně zdravotníci z táborské nemocnice, odkud byl pacient s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu na Bulovku převezen v pátek večer.

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.

Pražská nemocnice Bulovka v pátek večer přijala pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu, výsledky testů budou v sobotu, uvedla pro server Novinky.cz mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová. Podle serveru byl na Bulovku pacient převezen z Tábora, podezření se má týkat krvácivé horečky – mohlo by jít o ebolu nebo marburg.

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.