Covid-19 je smrtící přibližně šestkrát víc než chřipka, ukazují velké studie

Šest měsíců od začátku pandemie odborníci hledají odpověď na jednu ze základních otázek týkajících se koronaviru: Jak je nemoc covid-19 vlastně smrtící? Vědci nejprve analyzovali údaje o šíření nákazy na výletních lodích a později průzkumy tisíců lidí v ohniscích covidu-19. Nyní provedli desítky studií, aby vypočítali úmrtnost nakažených s touto chorobou, a (jak napsal zpravodajský server The Wall Street Journal) ukazuje se, že je v porovnání s chřipkou násobně nebezpečnější.

Výzkum, který započítal úmrtí z celkového počtu nakažených včetně nenahlášených případů, naznačuje, že covid-19 zabíjí asi 0,3 až 1,5 procenta nakažených lidí. Většina studií zpřesňuje tento podíl na 0,5 až jedno procento. To znamená, že z každého tisíce nakažených lidí průměrně zemře pět až deset nemocných.

Tento odhad naznačuje, že nový koronavirus je smrtelnější než běžná sezonní chřipka, kde se jedná o úmrtnost v úrovni 0,1 procenta. Současně není tak smrtící jako ebola a další nakažlivé nemoci, které se objevily v posledních letech – úmrtnost na ně dosahuje zhruba deseti až padesáti procent. Na tyto nemoci ale zemřelo mnohem méně lidí než na covid-19, protože nejsou ani zdaleka tak nakažlivé nebo rozšířené; na SARS zemřelo 774 lidí, na MERS 858 a ebole podlehlo více než 11 300 lidí.

„Nejde jen o to, jaká je úmrtnost mezi nakaženými. Jde také o to, jak nakažlivá daná choroba je. A covid-19 je velmi nakažlivý,“ řekl Eric Toner, lékař pohotovostní medicíny a vědec Střediska Johnse Hopkinse pro zdravotní bezpečnost, který studuje připravenost zdravotní péče na epidemie a nakažlivé choroby. „Právě kombinace úmrtnosti a nakažlivosti dělá z covidu-19 tak nebezpečnou chorobu,“ dodal.

Zdravotní úřady a vědci se snaží zjistit úmrtnost na covid-19, aby lépe pochopili rizika této nemoci, odhadli, kolik lidí na ni může zemřít, a zavedli nezbytná opatření k ochraně veřejného zdraví.

Zjistit tento údaj je náročné, protože značný počet nakažených nemá žádné, nebo jen nepatrné symptomy, případně vůbec nebyl testován. Úmrtnost se liší – a často výrazně – v závislosti na takových faktorech, jako je věk, pohlaví a zdravotní stav. Roli může hrát i přístup ke zdravotní péči a její kvalita.

Jak se vyznat v různých číslech

Virem SARS-CoV-2 se po celém světě nakazilo více než 14,7 milionu lidí, z nichž více než 609 tisíc zemřelo (z toho téměř čtvrtina v USA), jak vyplývá z údajů Univerzity Johnse Hopkinse. To znamená, že z potvrzených případů na světě zemřelo zhruba 4,2 procenta nakažených.

Procento úmrtí mezi potvrzenými případy nákazy je vyšší než procento úmrtí mezi celkovým počtem nakažených, protože mnoho mírnějších a asymptomatických případů covidu-19 se do statistik nedostane.

V červnu oficiální činitelé amerických Středisek pro kontrolu a předcházení nemocí odhadli, že na začátku května na každý potvrzený případ covidu-19 připadlo zhruba deset nepotvrzených. „Opravdu těžký úkol představuje zjistit, kolik lidí bylo nakaženo,“ řekla Lucy Okellová z Královské univerzity v Londýně, která ve studii zveřejněné v březnu odhadla úmrtnost na covidu-19 v Číně na 0,66 procenta.

Aby získali údaje pro zjištění úmrtnosti, vezmou někteří vědci počet známých případů nákazy a obětí, a pak odhadnou podíl nepodchycených nebo asymptomatických případů. Ovšem i v počtech obětí mohou chybět nezjištěné případy lidí, kteří zemřeli s covidem-19. I to musí vědci vzít v úvahu.

Jiní vědci zakládají své odhady na výsledcích testů protilátek, které zkoumají krev účastníků a zjišťují, zda byli nakaženi. Ale i údaje z testování protilátek mají své nedostatky, protože se experti stále ještě snaží pochopit imunitní reakci na virus.

„Říci, že někdy budeme mít jeden absolutně pravdivý odhad, je chybné. Můžeme získat představu o celkovém trendu, ale musíme mít na paměti, že se může měnit a kolísat,“ upozornila Lea Meroneová, lékařka a zdravotní ekonomka australské Univerzity Jamese Cooka. „Vše závisí na kontextu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěTeplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne zatím padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
12:35Aktualizovánopřed 9 mminutami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 5 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 7 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 7 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 8 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 10 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
včera v 15:14

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.