Covid-19 je smrtící přibližně šestkrát víc než chřipka, ukazují velké studie

Šest měsíců od začátku pandemie odborníci hledají odpověď na jednu ze základních otázek týkajících se koronaviru: Jak je nemoc covid-19 vlastně smrtící? Vědci nejprve analyzovali údaje o šíření nákazy na výletních lodích a později průzkumy tisíců lidí v ohniscích covidu-19. Nyní provedli desítky studií, aby vypočítali úmrtnost nakažených s touto chorobou, a (jak napsal zpravodajský server The Wall Street Journal) ukazuje se, že je v porovnání s chřipkou násobně nebezpečnější.

Výzkum, který započítal úmrtí z celkového počtu nakažených včetně nenahlášených případů, naznačuje, že covid-19 zabíjí asi 0,3 až 1,5 procenta nakažených lidí. Většina studií zpřesňuje tento podíl na 0,5 až jedno procento. To znamená, že z každého tisíce nakažených lidí průměrně zemře pět až deset nemocných.

Tento odhad naznačuje, že nový koronavirus je smrtelnější než běžná sezonní chřipka, kde se jedná o úmrtnost v úrovni 0,1 procenta. Současně není tak smrtící jako ebola a další nakažlivé nemoci, které se objevily v posledních letech – úmrtnost na ně dosahuje zhruba deseti až padesáti procent. Na tyto nemoci ale zemřelo mnohem méně lidí než na covid-19, protože nejsou ani zdaleka tak nakažlivé nebo rozšířené; na SARS zemřelo 774 lidí, na MERS 858 a ebole podlehlo více než 11 300 lidí.

„Nejde jen o to, jaká je úmrtnost mezi nakaženými. Jde také o to, jak nakažlivá daná choroba je. A covid-19 je velmi nakažlivý,“ řekl Eric Toner, lékař pohotovostní medicíny a vědec Střediska Johnse Hopkinse pro zdravotní bezpečnost, který studuje připravenost zdravotní péče na epidemie a nakažlivé choroby. „Právě kombinace úmrtnosti a nakažlivosti dělá z covidu-19 tak nebezpečnou chorobu,“ dodal.

Zdravotní úřady a vědci se snaží zjistit úmrtnost na covid-19, aby lépe pochopili rizika této nemoci, odhadli, kolik lidí na ni může zemřít, a zavedli nezbytná opatření k ochraně veřejného zdraví.

Zjistit tento údaj je náročné, protože značný počet nakažených nemá žádné, nebo jen nepatrné symptomy, případně vůbec nebyl testován. Úmrtnost se liší – a často výrazně – v závislosti na takových faktorech, jako je věk, pohlaví a zdravotní stav. Roli může hrát i přístup ke zdravotní péči a její kvalita.

Jak se vyznat v různých číslech

Virem SARS-CoV-2 se po celém světě nakazilo více než 14,7 milionu lidí, z nichž více než 609 tisíc zemřelo (z toho téměř čtvrtina v USA), jak vyplývá z údajů Univerzity Johnse Hopkinse. To znamená, že z potvrzených případů na světě zemřelo zhruba 4,2 procenta nakažených.

Procento úmrtí mezi potvrzenými případy nákazy je vyšší než procento úmrtí mezi celkovým počtem nakažených, protože mnoho mírnějších a asymptomatických případů covidu-19 se do statistik nedostane.

V červnu oficiální činitelé amerických Středisek pro kontrolu a předcházení nemocí odhadli, že na začátku května na každý potvrzený případ covidu-19 připadlo zhruba deset nepotvrzených. „Opravdu těžký úkol představuje zjistit, kolik lidí bylo nakaženo,“ řekla Lucy Okellová z Královské univerzity v Londýně, která ve studii zveřejněné v březnu odhadla úmrtnost na covidu-19 v Číně na 0,66 procenta.

Aby získali údaje pro zjištění úmrtnosti, vezmou někteří vědci počet známých případů nákazy a obětí, a pak odhadnou podíl nepodchycených nebo asymptomatických případů. Ovšem i v počtech obětí mohou chybět nezjištěné případy lidí, kteří zemřeli s covidem-19. I to musí vědci vzít v úvahu.

Jiní vědci zakládají své odhady na výsledcích testů protilátek, které zkoumají krev účastníků a zjišťují, zda byli nakaženi. Ale i údaje z testování protilátek mají své nedostatky, protože se experti stále ještě snaží pochopit imunitní reakci na virus.

„Říci, že někdy budeme mít jeden absolutně pravdivý odhad, je chybné. Můžeme získat představu o celkovém trendu, ale musíme mít na paměti, že se může měnit a kolísat,“ upozornila Lea Meroneová, lékařka a zdravotní ekonomka australské Univerzity Jamese Cooka. „Vše závisí na kontextu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 7 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 9 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 10 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...