Covid-19 je smrtící přibližně šestkrát víc než chřipka, ukazují velké studie

Šest měsíců od začátku pandemie odborníci hledají odpověď na jednu ze základních otázek týkajících se koronaviru: Jak je nemoc covid-19 vlastně smrtící? Vědci nejprve analyzovali údaje o šíření nákazy na výletních lodích a později průzkumy tisíců lidí v ohniscích covidu-19. Nyní provedli desítky studií, aby vypočítali úmrtnost nakažených s touto chorobou, a (jak napsal zpravodajský server The Wall Street Journal) ukazuje se, že je v porovnání s chřipkou násobně nebezpečnější.

Výzkum, který započítal úmrtí z celkového počtu nakažených včetně nenahlášených případů, naznačuje, že covid-19 zabíjí asi 0,3 až 1,5 procenta nakažených lidí. Většina studií zpřesňuje tento podíl na 0,5 až jedno procento. To znamená, že z každého tisíce nakažených lidí průměrně zemře pět až deset nemocných.

Tento odhad naznačuje, že nový koronavirus je smrtelnější než běžná sezonní chřipka, kde se jedná o úmrtnost v úrovni 0,1 procenta. Současně není tak smrtící jako ebola a další nakažlivé nemoci, které se objevily v posledních letech – úmrtnost na ně dosahuje zhruba deseti až padesáti procent. Na tyto nemoci ale zemřelo mnohem méně lidí než na covid-19, protože nejsou ani zdaleka tak nakažlivé nebo rozšířené; na SARS zemřelo 774 lidí, na MERS 858 a ebole podlehlo více než 11 300 lidí.

„Nejde jen o to, jaká je úmrtnost mezi nakaženými. Jde také o to, jak nakažlivá daná choroba je. A covid-19 je velmi nakažlivý,“ řekl Eric Toner, lékař pohotovostní medicíny a vědec Střediska Johnse Hopkinse pro zdravotní bezpečnost, který studuje připravenost zdravotní péče na epidemie a nakažlivé choroby. „Právě kombinace úmrtnosti a nakažlivosti dělá z covidu-19 tak nebezpečnou chorobu,“ dodal.

Zdravotní úřady a vědci se snaží zjistit úmrtnost na covid-19, aby lépe pochopili rizika této nemoci, odhadli, kolik lidí na ni může zemřít, a zavedli nezbytná opatření k ochraně veřejného zdraví.

Zjistit tento údaj je náročné, protože značný počet nakažených nemá žádné, nebo jen nepatrné symptomy, případně vůbec nebyl testován. Úmrtnost se liší – a často výrazně – v závislosti na takových faktorech, jako je věk, pohlaví a zdravotní stav. Roli může hrát i přístup ke zdravotní péči a její kvalita.

Jak se vyznat v různých číslech

Virem SARS-CoV-2 se po celém světě nakazilo více než 14,7 milionu lidí, z nichž více než 609 tisíc zemřelo (z toho téměř čtvrtina v USA), jak vyplývá z údajů Univerzity Johnse Hopkinse. To znamená, že z potvrzených případů na světě zemřelo zhruba 4,2 procenta nakažených.

Procento úmrtí mezi potvrzenými případy nákazy je vyšší než procento úmrtí mezi celkovým počtem nakažených, protože mnoho mírnějších a asymptomatických případů covidu-19 se do statistik nedostane.

V červnu oficiální činitelé amerických Středisek pro kontrolu a předcházení nemocí odhadli, že na začátku května na každý potvrzený případ covidu-19 připadlo zhruba deset nepotvrzených. „Opravdu těžký úkol představuje zjistit, kolik lidí bylo nakaženo,“ řekla Lucy Okellová z Královské univerzity v Londýně, která ve studii zveřejněné v březnu odhadla úmrtnost na covidu-19 v Číně na 0,66 procenta.

Aby získali údaje pro zjištění úmrtnosti, vezmou někteří vědci počet známých případů nákazy a obětí, a pak odhadnou podíl nepodchycených nebo asymptomatických případů. Ovšem i v počtech obětí mohou chybět nezjištěné případy lidí, kteří zemřeli s covidem-19. I to musí vědci vzít v úvahu.

Jiní vědci zakládají své odhady na výsledcích testů protilátek, které zkoumají krev účastníků a zjišťují, zda byli nakaženi. Ale i údaje z testování protilátek mají své nedostatky, protože se experti stále ještě snaží pochopit imunitní reakci na virus.

„Říci, že někdy budeme mít jeden absolutně pravdivý odhad, je chybné. Můžeme získat představu o celkovém trendu, ale musíme mít na paměti, že se může měnit a kolísat,“ upozornila Lea Meroneová, lékařka a zdravotní ekonomka australské Univerzity Jamese Cooka. „Vše závisí na kontextu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 3 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...