SARS

Ze známých koronavirů má MERS nejvyšší smrtnost. Podlehlo mu více než třicet procent nakažených, ale lékaři proti němu zatím neměli ani specifický lék, ani očkování. Němečtí vědci teď vakcínu konečně testují.

Spojené arabské emiráty oznámily Světové zdravotnické organizaci (WHO), že v zemi onemocněl mladý muž nemocí MERS, kterou způsobuje koronavirus příbuzný SARSu a SARS-Cov-2. MERS má ale na rozdíl od nich mnohem větší smrtnost.

Vědci z Armádního výzkumného ústavu Waltera Reeda dokončují vakcínu, které říkají pankoronavirová. Podle prvních výsledků je totiž účinná nejen proti všem doposud známým variantám nového koronaviru, ale dokonce i proti starší a více smrtící nemoci SARS a jejím variantám.

Objev tří doposud neznámých virů v laoských jeskyních ukazuje lépe původ nového koronaviru. Všechny jsou mu totiž nápadně podobné a naznačují, jak vypadala jeho evoluce.

S každou novou variantou SARS-CoV-2, která se objeví a způsobí nárůst počtu případů, vyvstává také znepokojivá otázka: Mohl by virus nakonec dospět k takovému souboru mutací, které by mu umožnily zcela se vyhnout naší imunitní reakci?

Lidé se v současné době setkávají s netopýry tak často, že se dostanou do kontaktu i s jejich viry a mnohdy se jimi také nakazí. Vědci v nové studii uvádějí, že nejrizikovější oblastí kontaktu je jihovýchodní Asie, a poprvé vyčíslují, že ročně může jít až o čtyři sta tisíc případů - jen s tím rozdílem, že přenášené koronaviry nejsou tak snadno adaptovatelné na člověka, jako je SARS-CoV-2.

Pandemie covidu-19 pravděpodobně začala přenosem viru SARS-CoV-2 z infikovaného zvířete na člověka, a to na trhu v čínském Wuchanu. V kritickém přehledu zveřejněném v odborném časopise Cell předložilo 21 vědců z celého světa důkazy, že tento scénář je mnohem pravděpodobnější než teorie, že nová nemoc vznikla v důsledku nehody v laboratoři.

Vědci ze dvou amerických univerzit zveřejnili první výsledky nové vakcíny proti covidu, která je unikátní tím, že se nepodává injekčně, ale nosem. Testy na myších a fretkách ukázaly, že je nejen plně chrání před smrtícím průběhem nemoci, ale současně dokonale blokuje přenos viru ze zvířete na zvíře. Výsledky vyšly 2. července v časopise Science Advances.

Hned na počátku pandemie covidu-19 vědci zjistili, jak se virus SARS-CoV-2, který tuto nemoc způsobuje, dostává do buněk. Všechny současné vakcíny proti covidu a také všechny léky na principu protilátek jsou vyrobeny tak, aby narušily tuto cestu do buněk, která vyžaduje receptor zvaný ACE2.

Největší pozornost se ohledně pandemie v současné době upírá na nové mutace, které způsobují rizikové varianty, a také na účinnost vakcín. Jenže kvůli tomu vzniká jiný problém, jenž může být v důsledku ještě mnohem nebezpečnější – hrozba, že se covid dostane do volné přírody.

Lidská společnost není stádo hospodářského dobytka, a skupinová imunita proto nemůže fungovat. V rozhovoru pro švýcarský web Republik to prohlásil uznávaný německý virolog Christian Drosten, podle něhož tak covid-19 dostanou všichni, kdo ho ještě neměli nebo nejsou očkovaní.

Už od začátku pandemie nového koronaviru na berlínské klinice Charité rutinně analyzovali laboratorní výsledky nakažených covidem. Díky tomu vznikla zatím největší studie takzvané virové nálože. Výzkum více než 25 tisíc lidí teď vydal odborný časopis Science a z něj mimo jiné vyplývá, že v porovnání s dospělými nepředstavují děti větší riziko pro šíření nákazy.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) začala s hodnocením vakcíny CoronaVac, kterou proti covidu-19 vyvinula čínská společnost Sinovac Life Sciences. O registraci vakcíny s technickým názvem Inactivated (Vero Cells) v Evropské unii požádala společnost Life'On, uvedla EMA v tiskové zprávě.

Zatím jsou to jen náznaky, ale několik nových studií upozornilo, že pokud dojde k nákaze covidem při přenosu aerosolem, mívá pak nemoc horší průběh než při přenosu kapénkami.

Virus, který způsobuje obyčejné nachlazení, může z lidského těla vypudit koronavirus, zjistili vědci. Některé viry jsou známé tím, že soutěží, aby to byly právě ony, kdo zavleče do organismu infekci. Vědci z univerzity v Glasgow zjistili, že rhinovirus způsobující nachlazení je v tomto ohledu silnější než koronavirus, píše BBC News. Přínosy mohou sice být krátkodobé, ale rhinovirus je tak rozšířený, že by podle vědců mohl v některých ročních obdobích pomoci při zpomalení covidu.

Nový koronavirus Čínou koloval nejméně dva měsíce předtím, než se objevil ve Wu-chanu, ukazuje rozsáhlá analýza amerických epidemiologů. Výsledky výzkumu popsali v odborném časopise Science. Jejich simulace založená na epidemiologických i molekulárních datech o covidu ukazuje, že mutující virus přeskakující ze zvířete na člověka vymírá přirozeně ve více než dvou třetinách případů, aniž by způsobil epidemii.

Podle zahraničních vědců je další pandemie podobná té koronavirové jen otázkou času. Svět se proto musí lépe připravit, aby i příští nákaza znovu nečekaně nezastavila život na planetě. A pozornost věda upíná jasným směrem – ke zvířatům.

Studie, kterou zveřejnili němečtí vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, ukazuje, jak může vysoké množství pylu ve vzduchu zvyšovat riziko nákazy koronavirem. Rozsáhlá práce varuje před možným zhoršením pandemie s příchodem pylové sezony.

Přesně před rokem, prvního března 2020, zaznamenala Česká republika první případ nemocného člověka nakaženého virem SARS-CoV-2. Od té doby s covidem-19 zemřelo v Česku přes 20 tisíc lidí, ale také se výrazně zlepšilo poznání tohoto protivníka.

Za rok trvající pandemie se vědci o novém typu koronaviru dozvěděli mnoho, velké výzvy ale zůstávají. K zásadním úkolům patří třeba vývoj léčiv, která cílí na méně proměnlivé části viru, úpravu vakcín i lepší monitoring potenciálně rizikových virů v přírodě. Základní výzkum ale už přinesl řadu důležitých poznatků, uvedl evoluční virolog Jiří Černý. Vědec působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Němečtí vědci poprvé pozorovali virus SARS-CoV-2 pomocí speciální technologie. Umožnila sledovat, jak napadá buňku geneticky upravené myši.

Rostoucí emise skleníkových plynů ve dvacátém století udělaly z jižní Číny místo, které má ideální podmínky pro přenos koronavirů z netopýrů na lidi. Změna klimatu totiž podle nové studie pomohla růstu lesů i přesunu řady netopýřích druhů právě do míst, kde se poprvé objevil virus SARS-CoV-2 zodpovědný za současnou pandemii covidu-19.

S tím, jak rychle roste počet lidí, kteří už překonali covid-19, stává se stále důležitější odpověď na otázku: „Jak dlouho trvá imunita vůči novému koronaviru?“ Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature, nabízí optimistickou odpověď. Lidé jsou po překonání infekce proti viru většinou chráněni nejméně šest měsíců, ale pravděpodobně ještě mnohem déle.

Když v prosinci 2020 začal v brazilském Manausu opět stoupat počet případů covidu-19, byla řada virologů a epidemiologů zaskočená. Nejvíc ti, kteří už na podzim zveřejnili rozsáhlou studii v odborném časopise Science. Jejich výzkum totiž odhalil, že v Manausu už covidem prošly tři čtvrtiny obyvatelstva a to by mělo stačit na vznik kolektivní imunity.