„Bude tady s námi velmi dlouho, pokud ne už navždy,“ řekl v pátek ve vysílání ČT24 o onemocnění covid-19 epidemiolog Roman Prymula. Věří ale, že nezmutuje do podoby „mnohem dramatičtějšího klinického průběhu“. V Česku podle něj dochází v posledních týdnech ke značnému poklesu nových případů. „Počet úmrtí denně je kolem jednoho, maximálně dvou, což znamená, že data jsou výrazně nižší, než byla před nějakými pěti nebo šesti týdny,“ konstatoval Prymula. V neděli uběhne přesně pět let od nahlášení prvního případu nákazy člověka novou formou koronaviru.
V Česku se aktuálně denně potvrzuje zhruba 200 až 300 případů onemocnění covidem-19. „Když se díváme na ta čísla, tak v podstatě několik týdnů dochází k poměrně značnému poklesu a z vrcholu, kdy tady v jednom dni bylo přes dva tisíce případů, tak jsme se dostali na současnou situaci. Epidemie tady ještě je, ale v naprosto minimálním měřítku ve srovnání s původními počty,“ sdělil epidemiolog.
Čísla potvrzených případů ale podle něho vyjadřují jen špičku ledovce. „Ani zdaleka netestujeme tak masivně jako na počátku, a když se podíváme na zátěž nemocnic, tak ta se pohybuje kolem zhruba sta případů, které jsou hospitalizovány,“ vysvětlil.
Virus se podle Prymuly neustále vyvíjí a stále vznikají nové varianty. „Virus se chová ze svého hlediska velmi logicky, chce se velmi intenzivně šířit,“ zmínil. „Naštěstí nezpůsobuje závažnější onemocnění, naopak je mírně lehčí. Ale to neznamená, že se tady nemohou vyskytovat případy, u nichž je průběh výrazně těžší,“ dodal. Spoléhat na imunitu podle epidemiologa nelze, protože po očkování i prodělání nemoci zhruba po šesti měsících klesá.
Prymula také zmínil, že nelze vyloučit možnost, že se virus znovu „rozjede“ do větší vlny. „Koronavirus obecně nás ve 21. století poměrně překvapuje,“ řekl a připomněl epidemie SARS a MERS. „Pokud hovoříme o covidu jako takovém, tak ten tady na rozdíl od těch předcházejících dvou epidemií zůstává. Bude tady s námi velmi dlouho, pokud ne už navždy,“ konstatoval.
Seniorům a rizikovým osobám Prymula doporučil očkování
Očkování proti covidu bude podle Prymuly na podobné úrovni jako v případě chřipky. „Je vidět, že proočkovanost v tuto chvíli dramaticky poklesla, protože to onemocnění už není bráno jako něco raritního, co přichází zcela nečekaně. To znamená, že řada lidí už se proti němu neočkuje,“ sdělil.
Seniorům a rizikovým osobám by ale vakcinaci nadále velmi důrazně doporučil. „Nemusíme se očkovat každých šest měsíců, ale před těmi vlnami, to znamená dejme tomu jednou ročně, je to u těch nejrizikovějších naprosto namístě,“ podotkl.
Vyjádřil se také k problematice dlouhodobého covidu, kdy u některých nakažených příznaky přetrvávají velmi dlouho po prodělání nemoci. „Čísla jsou velmi diskutována, jsou názory, že je to třeba více než deset procent (lidí, kteří nemoc prodělali), ale já bych v tomto byl umírněnější. Jsou poměrně validní velké studie, které ukazují, že dlouhý covid se vyskytuje někde kolem 1,7 procenta. Ale samozřejmě záleží, jaké příznaky do toho zahrneme, protože dlouhý covid není úplně dobře definován,“ míní.
„To, co nám asi nejvíce vadí, je takzvaná mozková mlha, kdy se dostáváme do situace, kdy si nevybavujeme veškerá slova, která bychom chtěli. Problém je také třeba s dlouhodobou ztrátou chuti a čichu,“ popsal některé symptomy epidemiolog. V řadě případů podle něho příznaky postupně ustoupí. Někdy se to ale nestane a může dojít k tomu, že symptom zůstává možná trvale, uzavřel Prymula.
