Roman Prymula

Přestože mpox je podobný pravým neštovicím, které byly metlou lidstva, virus není tak agresivní, mechanismus šíření je trochu odlišný, uvedl v pořadu Interview ČT24 epidemiolog Roman Prymula. Podotkl, že respirační cestou se lze nakazit, ale je to výjimečné. „Klíčový je dlouhý kontakt, zejména s konkrétní osobou, která je infekční, případně s ložním prádlem,“ dodal s tím, že mnohem více se obává například mutace ptačí chřipky či dalšího odlišného koronaviru, který může opět vyvolat celosvětovou odezvu.

Za uplynulý týden přibylo podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 1604 nakažených černým kašlem, za týden zatím nejvíc. Od začátku roku se nakazilo téměř jedenáct tisíc lidí. Nejvyšší nemocnost je mezi mladými ve věku patnáct až devatenáct let, tvoří zhruba třetinu infikovaných. Nakazilo se také 148 dětí do jednoho roku. Ty může nemoc ohrozit, protože nemají ukončené očkování.

Epidemiolog a bývalý šéf resortu zdravotnictví Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce kritizoval nedávno odvolanou hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou za podle něj nedostatečnou aktivitu směrem k černému kašli. Podle současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) Svrčinová reprezentuje „historický“ proud hygieny, její nástupce má prý ke svým povinnostem přistupovat moderněji. Válek zároveň bez bližších podrobností řekl, že v úterý představí prezidentovi Petru Pavlovi strategii rozvoje zdravotnictví.

Odborníci se v pořadu Fokus Václava Moravce zabývali situací v českém zdravotnictví a tím, zda je možné současnou úroveň udržet, případně jak dlouho. Řešili také, zda je léčba pro všechny nebo jen pro vyvolené. Pozvání přijali mimo jiné neurochirurg Vladimír Beneš, záchranářka Monika Hilšerová, onkolog Martin Palička, revmatolog Tom Philipp či bývalí ministři zdravotnictví Leoš Heger a Roman Prymula.

Českem se šíří příušnice. Za první kvartál roku hygienici zaznamenali 323 nakažených. To je v porovnání s celým loňským rokem trojnásobek. Vyplývá to z čerstvých dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Příušnice se projevují bolestí svalů, nechutenstvím, nevolností, bolestí hlavy nebo příznaky zánětu horních cest dýchacích. Nejvíce případů v současnosti hlásí Plzeňský kraj. Očkování proti příušnicím je v Česku povinné.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (FN HK) zemřelo dítě nakažené černým kašlem, jeho zdravotní stav komplikovaly další infekce. Zřejmě několikatýdenní pacient byl na Dětskou kliniku FN HK přeložen z jiné nemocnice v kritickém stavu, řekl mluvčí hradecké fakultní nemocnice Jakub Sochor. Úmrtí potvrdil i resort zdravotnictví. Už dříve s černým kašlem zemřeli dva senioři. Do konce dubna podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dorazí do Česka více než sto tisíc vakcín proti černému kašli.

Podle úterních údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo od začátku letošního roku do konce března evidováno 5297 případů černého kašle. Epidemiolog Roman Prymula v Interview ČT24 mimo jiné prohlásil, že už v tuto chvíli je zřejmé, že počet nakažených přesáhne deset tisíc. Bývalý ministr zdravotnictví zároveň poukázal na fakt, že se v tuzemsku proti černému kašli víceméně neočkují těhotné ženy. Jejich vyšší proočkovanost by podle něj snížila riziko nakažení kojenců.

Česko se potýká s prudkým nárůstem případů černého kašle – od začátku roku jich úřady evidují více než za předchozí čtyři roky dohromady. Podle pediatričky a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové je problém i v tom, že část malých dětí začíná s očkováním proti tomuto onemocnění poměrně pozdě. Epidemiolog a rovněž místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula dodal, že černý kašel může mít velmi intenzivní projevy, čímž je možné ho odlišit od toho běžného.

V Česku v posledních dvou letech přibylo případů záškrtu. Jen během letošního roku dříve v Česku vymýcenou nemoc prodělalo pět osob. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu. Záškrt se vloni v Česku vyskytl poprvé od roku 1995. Jedním z důvodů, proč se nemoc znovu objevila, je podle vakcinologů snižující se proočkovanost, vyvanutí protilátek i migrace obyvatel. Odborníci teď proto zvažují zavedení povinného přeočkování v dospělosti.

Blíží se podzim a s ním sezona respiračních onemocnění. Lékaři vyzývají, aby se zejména starší lidé a rizikové skupiny obyvatel nechali naočkovat proti chřipce. Letos poprvé budou k dispozici také vakcíny proti RS virům, za ty si ale zájemci připlatí.

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v aktuálně zveřejněné zprávě. Ministerstvo v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že hospodaření nemocnic se oproti kontrolovanému období významně zlepšilo.

Skončila další etapa covidové pandemie a poslední změna fakticky znamená, že je z dříve obávaného koronaviru už jen jedna z běžných respiračních nemocí. Od čtvrtka totiž nemusí ten, kdo je pozitivně testován, do domácí izolace, a je už jen vzdálenou vzpomínkou, že na začátku byla dokonce nutná izolace v nemocnici. Hosté 90' ČT24 věnované tomuto přelomu považují konec povinných izolací za správný, i když varovali před tím, aby se koronavirus považoval za zcela neškodný. Přinejmenším ten, kdo má příznaky, by podle nich měl zůstat doma. O covidu-19 diskutovali v 90' ČT24 bývalí ministři zdravotnictví a další lidé, kteří se v době, kdy pandemie vrcholila, ocitli ve středu dění.

Ve středu 1. března uplynuly tři roky od doby, kdy testování objevilo v Česku první případy nového typu koronaviru. Dle přednostky pneumologické kliniky Martiny Koziar Vašákové pandemie ještě u konce není, nicméně díky imunizaci lidstva není jeho mortalita tak vysoká. Lékař z Ústavu všeobecného lékařství Cyril Mucha si myslí, že se covid pomalu posouvá k běžnému virovému onemocnění. „Jak se bude do budoucna zmírňovat, stane se běžným onemocněním,“ soudí i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Současný šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si to však nemyslí, jde o závažnou nemoc, podotkl. „Stává se z něj onemocnění, o kterém víme řadu věcí, umíme ho léčit,“ upřesnil.

Podle odborníků by se v Evropě během následujícího měsíce mohla objevit nová verze koronaviru, která se rychle šíří ve Spojených státech. Epidemiolog Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce upozornil, že se takzvaný „kraken“ na evropském kontinentu již vyskytl. Upřesnil, že se jedná o subvariantu omikronu, na kterou již jsou lidé zvyklí a Česko je připraveno ji zvládnout.

Lidí s respiračními chorobami v Česku přibylo za pouhý týden o třetinu. Souběžně se výrazně šíří tři onemocnění – covid, chřipka a RS virus. Zatím se plní především kapacity dětských oddělení. Na dva ze tří těchto virů se můžeme očkovat, připomíná hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly je zde generace dětí, která je vůči RS virům citlivá.

Rozpaky vzbudily úvahy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o možném zavedení placených nadstandardů ve zdravotnictví. Opozice i odbory jsou jednoznačně proti, jasně se ale k nadstandardům nehlásí ani všichni zákonodárci z vládních stran. Podle dvou Válkových předchůdců na ministerstvu Romana Prymuly (nestr.) a Leoše Hegera (TOP 09) by byl největší problém vybrat přijatelné nadstandardy. Oba se shodli hlavně na tom, že by bylo možné se připojistit a mít nižší doplatky na léky. O definování nadstandardů diskutovali politici i zdravotničtí experti v 90‘ ČT24.

Covid-19 nás podle epidemiologa Romana Prymuly ještě dlouhou řadu let neopustí. Zároveň se ale domnívá, že pokud se neobjeví nová varianta viru, nemělo by Česko čelit zásadnímu problému. Podle oficiálních dat ministerstva zdravotnictví za čtvrtek přibylo mezitýdenně méně případů covidu. Klesá i počet hospitalizovaných s koronavirem.

Některé nemocnice mají smlouvy na dodávky energií uzavřené jen do konce roku. V krajním případě jim tak hrozí, že od ledna budou odpojeny od sítě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se proto v Otázkách Václava Moravce zavázal, že dodávky energií do fakultních nemocnic vyřeší do konce září. Podle exministra Romana Prymuly lze jen obtížně předpovídat dopad energetické krize na zdravotnictví. Oba byli hostem pořadu Otázky Václava Moravce, který se věnoval také přípravám státu na podzimní covidovou vlnu.

Již dva týdny si mohou lidé chodit pro čtvrtou dávku očkování proti koronaviru. Dorazilo jich zatím padesát tisíc, zájem však klesá. Oproti období před dvěma týdny si nyní pro druhou posilující injekci chodí zhruba třetina lidí.

Od pondělí se lze nechat naočkovat čtvrtou dávkou vakcíny proti covidu-19. K dispozici bude v ordinacích praktických lékařů a v nemocnicích, a to bez předchozí registrace. Zájemci by si ale měli dostupnost látky v jimi vybraném místě předem raději ověřit, hlavně v případě praktiků. Očkovat se bude vakcínami od firem Pfizer/BioNTech nebo Moderna.

Ředitel Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové Vladimír Palička požádal ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o uvolnění z funkce. Ministr jeho žádost přijal s tím, aby nemocnici vedl do doby, než resort vybere vhodného nástupce. Konkurz na nového ředitele hradecké FN vypíše ministerstvo v nejbližších dnech, řekl při návštěvě nemocnice Válek. Šestasedmdesátiletý Palička chce dál působit v hradecké FN. V čele nemocnice nahradil v srpnu 2016 kvůli konfliktu zájmu odvolaného Romana Prymulu.

Bývalý ministr zdravotnictví, epidemiolog a vakcinolog Roman Prymula v Interview ČT24 řekl, že není možné tvářit se, že vlna válečných uprchlíků z Ukrajiny české zdravotnictví nijak neovlivní. Promluvil i o problematice (pře)očkování ukrajinských dětí či o covidu, který dle jeho slov v Česku aktuálně „formálně neexistuje, ale reálně běží na pozadí“ dál.

Policisté už podruhé odložili případ polní nemocnice na výstavišti v pražských Letňanech, která měla sloužit jako záloha pro případ přeplnění nemocnic pacienty s covidem-19. Na dotaz České televize to uvedl vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 Tomáš Svoboda.

Každá migrační vlna představuje jisté zdravotní riziko, tvrdí epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. V Událostech, komentářích řekl, že strategie, podle které budou doočkovávány děti běženců, aby mohly nastoupit do škol, bude připravena během nadcházejícího víkendu. Větší riziko než covid-19 podle něj může u dospělých představovat tuberkulóza.