Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
Nárůst nakažených je podle Prymuly dramatický. „Je třeba si říci, že už při výskytu 20 (případů) na sto tisíc (obyvatel) se plošně očkuje a my od tohoto čísla nejsme daleko,“ řekl v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem. „To, co nás samozřejmě nejvíce trápí, jsou úmrtí. (...) V posledních letech nepamatuji takto vysoké číslo úmrtí po virové hepatitidě A,“ dodává.
Infektolog Milan Trojánek vysvětlil, že virus vylučuje nakažená osoba stolicí. „Je relativně hodně infekční, stačí poměrně nízká infekční dávka. Pokud si osoba neumyje ruce a například kontaminuje nějaké předměty, tak se pak může nakazit někdo další nepřímým kontaktem,“ říká.
Riziko nákazy stoupá u jakékoliv skupiny osob, která má společné toalety, jde tedy i o dětské tábory. „Pokud tam je onemocnění zavlečeno, může samozřejmě dojít k protahovanému šíření a může se nakazit podstatně více osob,“ říká Prymula.
Virus je poměrně odolný, za běžných teplot může vydržet na površích až několik týdnů. „Co se týče plochy, která je osluněna, tak je to podstatně méně, protože ultrafialové záření ho ničí. Ale pokud je třeba ve zmrazeném stavu, tak to mohou být i léta,“ popisuje Prymula. Připomíná epidemii v roce 1979 s 34 tisíci nakaženými. „Bylo to v souvislosti s polskými mraženými jahodami,“ podotýká.
Začíná to jako chřipka
U dětí je průběh onemocnění obvykle velmi mírný. Léčba je podle Trojánka čistě podpůrná a symptomatická, pacient případně dostává infuzní léčbu. „Spíše monitorujeme, zda nedochází ke zhoršení stavu,“ říká Trojánek. „Zrádnou věcí je, že třeba děti mohou být zcela asymptomatické, nemusí se to vědět a pak se infekce může přenést i v domácnosti,“ upozorňuje.
Nejhorší prognózu mají osoby ve špatném zdravotním stavu, které mají chronické onemocnění jater, případně nenavštěvují lékaře, například lidé bez domova. Zásadní je mytí rukou.
Situaci je třeba řešit při zežloutnutí kůže a bělma. „Začíná to chřipkovými příznaky, ale když pak dojde k typickému zežloutnutí, tak bych chtěl apelovat, že je zásadní rychlé vyšetření, protože to nemusí být jenom žloutenka. Může to být například postižení žlučovodu a celá řada dalších širších diagnóz. Je potřeba toto vyloučit,“ sděluje Trojánek.
Dříve docházelo k izolacím na infekčních odděleních nemocnic, dnes jsou již opatření benevolentnější, takže je podle Prymuly možná izolace doma. Je ale nutné dezinfikovat povrchy.
„Když se podíváme třeba do škol, tak je nutné dezinfikovat kliky na toaletách, protože tam je největší riziko, že dojde k nákaze. Tato opatření jsou vesměs poměrně účinná,“ sděluje Prymula. Zároveň připomíná, že inkubační doba, která se může pohybovat i kolem třiceti dnů, je poměrně dlouhá, což prodlužuje i ona opatření.
Očkování lze aplikovat i bezprostředně po nákaze
Právě kvůli dlouhé inkubační době lze očkování aplikovat i postexpozičně. „Jsme schopni onemocnění zabránit, když podáme vakcínu bezprostředně poté, co se člověk nakazí,“ vysvětluje Prymula. Jde tak třeba o situace, kdy člověk ví, že se nakazil někdo v rodině. Když už ale nemoc propukne, očkování nepomůže.
Vakcína podle Prymuly patří mezi to „nejlepší, co máme“ a její účinnost je „prakticky celoživotní“. V Česku není toto očkování povinné, jen doporučené. Vhodné je pro cestovatele.
