Během prvních čtyř měsíců tohoto roku už má Česko více případů infekční žloutenky než v letech 2021 až 2023 dohromady. Hygienici doporučují dodržovat základní opatření a zranitelné vybízejí k očkování.
Žloutenka A se letos rychle šíří
Už na konci března upozornil Státní zdravotní ústav (SZÚ), že v Česku významně přibývá případů infekční žloutenky. Za první tři měsíce letošního roku evidoval 320 případů, do konce dubna bylo případů virové hepatitidy A už 450. Šest z nich infekci hepatitidou A podlehlo. Za celý loňský rok přitom hygienici zaznamenali 636 případů a dvě úmrtí.
U žloutenky typu A většina případů, zejména u dětí, probíhá bez příznaků, a lidé jsou infekční už zhruba od poloviny inkubační doby. Nakažených je tak s největší pravděpodobností mnohem více a každý případ je proto pro epidemiology varováním.
Nákaza má dobré podmínky k šíření, říká šéfka SZÚ
Onemocnění hepatitidou typu A se podle ní týkají krajů napříč republikou: nejvíc jich hlásí kraje Středočeský – 87, Moravskoslezský – 83 a Praha – 73 případů. „V populaci postupně narůstá počet vnímavých jedinců, tedy těch, kteří se s onemocněním dosud nesetkali nebo nejsou očkovaní. Mají tak větší pravděpodobnost se při styku s infikovanou osobou nebo předměty nakazit,“ říká ředitelka SZÚ Barbora Macková.
„Vzhledem k dlouhé inkubační době, často bezpříznakovému průběhu, množícímu se nedodržování nařízených protiepidemických opatření i základních hygienických návyků má nákaza velmi dobré podmínky k šíření,“ konstatuje.
Nemoc se podle SZÚ kromě dětské populace šíří také mezi dospívajícími a mladými dospělými a dále mezi lidmi s rizikovým chováním, především mezi závislými na drogách a mezi lidmi bez domova. „U těchto osob je velmi složité nastavit dodržování protiepidemických opatření a zejména vyhledávání kontaktů je problematické,“ nastiňuje ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová.
„Proto jsme dodali očkovací látku do center Naděje a Armády spásy, kde pracovníci aktivně nabízejí klientům tuto ochranu zdarma. Tato centra zároveň spolupracují při dohledávání kontaktů,“ dodává.
Nyní v Praze probíhá také očkování terénních pracovníků, kteří přicházejí do úzkého kontaktu právě s osobami žijícími na ulici a uživateli drog, pomáhají jim se zajištěním přechodného ubytování nebo řeší jejich zdravotní problémy.
6 minut
Události: Úhrady očkování proti žloutence typu A
Žloutenka se může šířit nepozorovaně
„Inkubační doba virové hepatitidy A, tedy doba od nákazy člověka do rozvinutí příznaků onemocnění, je 14 až 50 dní, nejčastěji třicet dní. Období nakažlivosti začíná již ve druhé polovině inkubační doby, kdy je již virus přítomen ve stolici, tedy zpravidla jeden až dva týdny před začátkem samotného onemocnění. Nakažlivost pak trvá jeden až dva týdny po začátku onemocnění,“ popisuje šíření nemoci zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
Šíření tohoto druhu žloutenky je podle ní nejčastější stolicí infikovaného člověka. Jedná se jak o přenos přímý, od osoby k osobě, tedy například špinavýma rukama, tak i nepřímý, přes znečištěnou vodu nebo potraviny a znečištěné předměty. „Hovoříme například o klikách dveří, madlech, držadlech, zkrátka o často lidmi dotýkaných místech,“ vyjmenovává konkrétní příklady Fabiánová.
U většiny případů je průběh onemocnění v dospělosti závažnější než v dětském věku, kdy obvykle probíhá bez příznaků, a proto se snadno šíří. Asi u deseti procent pacientů dochází ke komplikovaným průběhům a onemocnění i rekonvalescence pak trvají i několik měsíců.
Zcela výjimečně může dojít k velmi prudkému průběhu, který může vést k jaternímu selhání a smrti. „Smrtnost je celkově nízká (0,1 až 0,3 procenta), ale může být vyšší (1,8 procenta) u dospělých nad padesát let nebo osob se základním chronickým onemocněním jater,“ upozorňuje Fabiánová.
Varuje, že negativní trend prudkého šíření žloutenky se v Česku nezastaví ze dne na den. „Proto je třeba, aby lidé o riziku věděli, aby znovu začali důsledně dbát na prevenci. Základem je důsledná hygiena, k dispozici je i očkování. To sice v Česku není povinné ani hrazené, ale řada zdravotních pojišťoven na něj v programech prevence přispívá. Jeho cena se pohybuje kolem sedmnácti set korun za jednu vakcínu, přičemž k dlouhodobému účinku se doporučují dvě dávky.
Pokud se situace lokálně zhorší a hrozí ještě větší šíření nemoci, pak mohou hygienici použít cílená opatření. „Krajské hygienické stanice mohou na základě vyhodnocení situace ve svém regionu nařídit v rámci šetření mimořádné očkování. Tento nástroj již využívají, a pokud se takové očkování koná, pak je vakcína lidem hrazená,“ připomíná tento nástroj prevence v zasažených lokalitách hlavní hygienička.
Žloutenka je globální problém
Šíření žloutenky typu A se netýká pouze Česka. Podobný vývoj hlásí i další evropské státy, například Slovensko nebo Maďarsko, ale letos už případy hlásí i Irsko nebo Velká Británie. „Je proto mimořádně důležité zejména na začátku cestovatelské sezony dbát na prevenci,“ doporučuje hygiena.
„Zejména u cestovatelů je doporučeno vyvarovat se konzumace syrových salátů a zeleniny, ovoce, které si sami neoloupete, zmrzliny, mořských plodů v syrovém nebo polosyrovém stavu a nebezpečné jsou obzvláště ústřice. Všeobecně je dobré se vyhýbat pokrmům nedostatečně tepelně upraveným a nepoužívat led do nápojů,“ vyjmenovává Fabiánová.
„Zejména v zemích s nižším hygienickým standardem se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu, a to ani k čištění zubů. Je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravu potravy v exotických zemích: převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být,“ zakončuje.