Za uplynulý týden přibylo podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 1604 nakažených černým kašlem, za týden zatím nejvíc. Od začátku roku se nakazilo téměř jedenáct tisíc lidí. Nejvyšší nemocnost je mezi mladými ve věku patnáct až devatenáct let, tvoří zhruba třetinu infikovaných. Nakazilo se také 148 dětí do jednoho roku. Ty může nemoc ohrozit, protože nemají ukončené očkování.
Za týden přibylo 1604 případů černého kašle, letos zatím nejvíc
Události: Šíření černého kašle (zdroj: ČT24)
Nových případů přibývá podle SZÚ ve všech krajích. Nejvíc nakažených v absolutních číslech je ve Středočeském, Jihočeském kraji a Praze. Nejvyšší nemocnost na počet obyvatel mají Jihočeský kraj, Vysočina a Pardubický kraj.
Podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví za ANO Romana Prymuly pro většinu lidí není nákaza černým kašlem příliš riziková. Podle dat SZÚ bylo letos hospitalizováno s černým kašlem 231 lidí, asi 2,1 procenta nakažených. „S výjimkou rizikových kojenců a pár ohrožených seniorů to není onemocnění, které by naší populaci nějak decimovalo,“ řekl v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce.
Z dětí do jednoho roku skončila v nemocnicích téměř polovina, podle SZÚ se kvůli riziku komplikací a jejich rychlému nástupu hospitalizují preventivně.
Letos zemřeli tři nakažení s černým kašlem, poslední na konci března. U žádného z nich podle SZÚ nebylo toto onemocnění primární příčinou úmrtí.
Vysoce infekční onemocnění
Černý kašel je vysoce infekční bakteriální onemocnění, které postihuje plíce a dýchací cesty. Způsobují ho bakterie v ústech, nosu a hrdle nakažené osoby. Nemoc se šíří prostřednictvím kapének při kašlání. Šiřitelem může být i člověk s mírnou formou onemocnění nebo bez příznaků. Neléčení pacienti mohou být infekční tři a více týdnů, chronické nosičství není známé.
Příznaky se obvykle objevují šest až deset dní po nakažení, ale mohou se vyskytnout až po 21 dnech. Zprvu se podobají běžnému nachlazení (kýchání, rýma, mírná horečka a slabý kašel). Během dvou týdnů kašel nabývá na závažnosti a vyznačuje se intenzivními záchvaty, po nichž následuje typický zajíkavý nádech připomínající kokrhání nebo sípavý vdech. Záchvaty mohou být provázeny i křečemi průdušek, krvácením z nosu nebo krvácením do kůže, spojivek nebo mozku.
Komplikace postihují hlavně malé děti, především ty neočkované, případně děti, jejichž matka nebyla očkována. Černý kašel je nejzávažnější pro novorozence a kojence, zejména mladší čtyř měsíců, protože se u nich mohou rozvinout život ohrožující komplikace. „Ty nejmenší děti neumějí kašlat. Průběhy bývají zvlášť závažné. Děti často končí na JIP,“ varovala lékařka Ústavu pro péči o matku a dítě Marcela Křížová. „Ten stav je závažný, může vést i k úmrtí,“ dodala.
Pacienti neumírají na samotný černý kašel, ale na sekundární komplikace, které nemoc přinese, nejčastěji se jedná o plicní hypertenzi vyvolanou těžkým zápalem plic.
Očkování
Povinně jsou proti této nemoci očkovány nejmenší děti, očkování je součástí hexavakcíny, jejíž první dávku dostávají obvykle v devíti týdnech. Přeočkovat by se pak měly pětileté nebo šestileté děti a znovu desetileté až jedenáctileté. Podle odborníků ale ochrana postupně slábne, proto doporučují přeočkování i dospělých.
Experti doporučují přeočkování zejména těhotným ženám, protože po porodu ochrání jejich protilátky i novorozence. „Současné vakcíny proti pertusi (černému kašli) acelulární jsou bezpečnější než dříve používané vakcíny celobuněčné. Podobně jako naprostá většina jiných vakcín ale neposkytují celoživotní ochranu před onemocněním. Proto je potřeba se přeočkovat,“ upozornila v tiskové zprávě mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.
„Pokud se očkovaný člověk setká s původcem onemocnění, bakterií Bordetella pertussis, očkování současnými vakcínami proti pertusi zabrání u většiny jedinců závažným průběhům a komplikacím onemocnění a sníží pravděpodobnost hospitalizace a riziko úmrtí,“ doplnila Čechová.
Očkování dospělým zdravotní pojišťovny nehradí, aktuálně dostupné vakcíny nejsou samostatně proti černému kašli, ale kombinují ochranu také proti záškrtu, tetanu, případně dětské obrně. V ordinaci za medikament lidé zaplatí nejčastěji 1200 až 1500 korun, zpětně mohou získat příspěvek od pojišťovny. O tom, zda zdravotní pojišťovny budou dospělým vakcínu hradit, by měly spolu s odborníky rozhodovat podle doporučení Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí.
„Adacel polio z Francie dorazil do ordinací praktiků, kteří dnes (v pondělí) měli závozový den a objednali u Avenieru. Mají i další distributoři. Další budou distribuovány během týdne,“ sdělila na sociální síti X pražská praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Možnost očkování nabízí na webu také například Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze.
Zájem o očkování roste už řadu týdnů. I proto ministerstvo zdravotnictví jedná o dalším mimořádném závozu vakcín. V minulých dvou týdnech jich do Česka dorazilo zhruba sto tisíc kusů.