PŘEHLEDNĚ: Jak se šíří černý kašel, jak ho poznat a jak je nebezpečný

Černý kašel se letos šíří nejvíc od doby, kdy se u nás proti této nemoci začalo očkovat. Je proto velmi pravděpodobné, že se s ním v nějaké podobě setká téměř každý obyvatel Česka. Na následujících řádcích nabízíme informace mimo jiné o tom, jak se tato choroba šíří či jak nebezpečná vlastně může být.

Co je černý kašel?

Černý kašel je nakažlivé infekční onemocnění způsobené bakterií. Říká se mu také pertuse, podle bakterie Bordetella pertussis. Postihuje plíce a dýchací cesty, přičemž jeho nejviditelnějším příznakem je extrémně silné kašlání, mnohdy i dávivé.

Jde o respirační nemoc, takže se šíří podobně jako chřipka nebo covid – tedy prostřednictvím kapének, které nakažený člověk vykašlává. Nedá se spolehnout na to, že by nemoc šířili jen viditelně nemocní, bohužel se může přenašečem stát i nakažený, který vypadá zcela zdravý, netrpí žádnými příznaky a zakašle třeba jen kvůli podráždění prachem.

Jak rozeznat černý kašel od jiné nemoci

Příznaky této nemoci se nejčastěji objevují týden až deset dní od nakažení – v té době se bakterie dostatečně namnoží v řasinkovém epitelu dýchacích cest, který ničí. Někdy se ale příznaky mohou vyskytnout dokonce až po třech týdnech.

Zpočátku vypadá nemoc podobně jako normální rýma nebo nachlazení. Nejčastějšími příznaky jsou kýchání, zvýšená teplota a lehký kašel. Stav se ale na rozdíl od rýmy nezlepšuje, naopak během dvou týdnů se kašel stále zhoršuje. Postupně se stává stále intenzivnějším, přičemž přechází do vážných a velmi nepříjemných dlouhých záchvatů – někdy se mluví dokonce o „kokrhavém kašli“.

Mnohdy po něm následuje sípavé dýchání a téměř vždy vykašlávání hlenu. Ten bývá hustý a průhledný, kašel je přitom tak nepříjemný, že bývá doprovázený zvracením. Tyto záchvaty nejčastěji přicházejí v noci a ještě tak zhoršují průběh nemoci, protože si nakažení dostatečně neodpočinou a stěžují si pak na únavu a špatný psychický stav. Kašel v této podobě může v extrémních případech přetrvávat až dva měsíce.

Poněkud odlišné jsou příznaky u menších dětí. Chybí u nich sípavý dech, ale zase dochází ke krátkým zástavám dechu. To je z hlediska vývoje nemoci ta nejnebezpečnější fáze, pokud se z ní dítě dostane, pak už se jeho stav zlepšuje. Problém je, že plné vyléčení u malých dětí může trvat dost dlouho, někdy to mohou být až tři měsíce.

Nejmírnější průběh nemoci mívají dospívající, mnohdy bývají symptomy tak slabé nebo netypické, že se bez laboratorního vyšetření nedá černý kašel ani rozpoznat. Na to, že nemocné trápí černý kašel, by se u dětí, adolescentů a dospělých mělo pomýšlet vždy, kdy kašel trvá déle než týden, upozorňují lékaři.

Komplikace postihují často malé děti

Černý kašel může skončit i smrtí nakaženého, týká se to zejména malých dětí, které ještě nemají dokonale vyvinutou imunitu, nejsou očkované, respektive nebyly očkované jejich matky.

Pokud se nákaza rozšíří, může dítě dostat zápal plic, záchvaty, encefalopatii a také se na oslabený organismus snadno mohou „přichytit“ další nemoci. Řasinkový epitel popsaný v úvodu článku obyčejně plní funkci ochrany organismu před dalšími bakteriemi a sporami, ale je-li poškozený, pak tuto úlohu hrát nemůže.

U nemocných takhle závažný průběh přichází jen výjimečně, spojuje se nejčastěji s nějakými jinými vážnými chorobami. Ale i u dospělých, kteří mají smůlu na závažný průběh, se mohou objevit nepříjemné důsledky – například kvůli kašli zlomená žebra, vyhřeznutí konečníku nebo kýla.

Léčba a prevence

Černý kašel se poměrně špatně léčí. „Léčba patří vždy do rukou lékaře a spočívá v cílené terapii antibiotiky a v podpůrné léčbě. Antibiotika se musí užívat podle doporučené dávky po stanovenou dobu. Pokud se nasadí včas, redukuje se významně trvání a závažnost příznaků a zkracuje se doba, po kterou je pacient nakažlivý,“ uvádí Národní zdravotnický zdravotní portál. Nasadit antibiotika včas v tomto kontextu znamená jeden až dva týdny před výskytem záchvatů intenzivního kašle.

Nejlepší prevencí je očkování. Vakcinace dětí se u nás provádí očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B a onemocnění vyvolanému Haemophilus influenzae typu B u dětí v několika dávkách od devátého týdne věku až do jedenácti let.

Lékaři radí přeočkování dospělým lidem, pokud by mohli ohrozit nejmenší děti. Je doporučeno zejména v rámci prevence přenosu onemocnění na ně. Výhodné je spojit termín očkování proti černému kašli s pravidelným očkováním proti tetanu kombinovanou vakcínou se sníženým množstvím antigenů, tedy současně i proti záškrtu.

Přeočkování se doporučuje i lidem, kteří často cestují do zahraničí do zemí, kde je černý kašel nejrozšířenější.

Vůbec nejlepší ochranou dětí je očkování jejich matek během těhotenství. Jednak se tím sníží šance, že matka svého potomka nakazí, ale navíc se během těhotenství na plod přenesou protilátky od matky. Očkovat by se měly nejpozději dva týdny před očekávaným porodem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
15. 5. 2025

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
15. 5. 2025

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
15. 5. 2025

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...