Černý kašel obelstí imunitu, tělo s ním ani nebojuje. Princip teď popsali čeští vědci

Bakterie černého kašle manipulují s imunitou, tělo pak s nemocí ani nezačne bojovat. Nemoc tak často tělo oslabí pro další infekce.

Vyplývá to z práce českých vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, kterou publikovali v časopise Scientific Reports. V Česku je očkování proti černému kašli, který může zvláště děti ohrozit na životě, povinné v rámci takzvané hexavakcíny. Nejvíce případů černého kašle za posledních několik desítek let bylo v Česku v roce 2014, a to přes 2500 lidí.

Podle vědců z Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů je jednou z nejsilnějších zbraní bakterie černého kašle takzvaný adenylát cyklázový toxin (ACT), který manipuluje buňkami, jež jsou součástí bílých krvinek a představují spojení mezi vrozenou a získanou imunitou.

Jakmile tyto buňky pozřou potenciálně nebezpečnou látku, jsou schopny upozornit další typy bílých krvinek a spustit imunitní reakci. Toxin vylučovaný bakterií černého kašle se ale naváže na povrch těchto buněk a začne vyrábět molekuly cyklického adenozin monofosfátu (cAMP).

Zahlcené buňky nestíhají reagovat

„Představit si ji můžeme jako krátký telegram, kterým jedna molekula mluví s jinou. Takových telegramů vytváří ACT toxin obrovská množství, čímž dokáže buňku jednak zmást a jednak ji přeprogramovat či umlčet,“ vysvětlil jeden z autorů studie Jakub Novák.

Bakterie je tak schopna ovlivnit zrání bílých krvinek a jejich schopnost stimulovat ostatní bílé krvinky. To jí umožňuje lépe přežívat v napadeném organismu.

„Často tak onemocnění ani nepoznáme. Dokonce i v případě, že se nemoc rozvine, pacient obvykle nemá ani horečku, jak tomu u bakteriálních infekcí bývá,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Šebo.

Podle odborníků jsou černým kašlem a komplikacemi s ním spojenými nejvíce ohroženy děti do jednoho roku. Loni se jich s černým kašlem léčilo 26, kromě čtyř nebyly ještě plně očkované. Většina onemocněla v prvních čtyřech měsících života. Podle odhadů ročně na celém světě onemocní okolo 24 milionů dětí mladších pěti let.

V Česku bylo nemocných s černým kašlem v roce 1956, ještě před zavedením očkování, přes 44 tisíc. Za posledních 50 let bylo nejvíc výskytů v roce 2014, a to přes 2500. Předloni bylo případů této choroby 628. Pravidelně se opakují dvou až pětileté cykly nárůstu a poklesu nemocnosti.

Černý kašel se přenáší kapénkami a způsobuje záchvaty kokrhavého kašle. Novorozence a lidi s nemocemi dýchacího ústrojí ohrožuje na životě. Proti černému kašli se v Česku očkují povinně děti, vakcinaci jim hradí pojišťovny. Takzvaná hexavakcína chrání kojence a batolata, přeočkovávají se předškoláci a od roku 2009 i děti od deseti do 11 let. Dospělým pojišťovny očkování nehradí, podle odborníků by se ale měli očkovat také.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 4 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 5 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 7 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 8 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 23 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
včera v 10:03
Načítání...