Černý kašel obelstí imunitu, tělo s ním ani nebojuje. Princip teď popsali čeští vědci

Bakterie černého kašle manipulují s imunitou, tělo pak s nemocí ani nezačne bojovat. Nemoc tak často tělo oslabí pro další infekce.

Vyplývá to z práce českých vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, kterou publikovali v časopise Scientific Reports. V Česku je očkování proti černému kašli, který může zvláště děti ohrozit na životě, povinné v rámci takzvané hexavakcíny. Nejvíce případů černého kašle za posledních několik desítek let bylo v Česku v roce 2014, a to přes 2500 lidí.

Podle vědců z Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů je jednou z nejsilnějších zbraní bakterie černého kašle takzvaný adenylát cyklázový toxin (ACT), který manipuluje buňkami, jež jsou součástí bílých krvinek a představují spojení mezi vrozenou a získanou imunitou.

Jakmile tyto buňky pozřou potenciálně nebezpečnou látku, jsou schopny upozornit další typy bílých krvinek a spustit imunitní reakci. Toxin vylučovaný bakterií černého kašle se ale naváže na povrch těchto buněk a začne vyrábět molekuly cyklického adenozin monofosfátu (cAMP).

Zahlcené buňky nestíhají reagovat

„Představit si ji můžeme jako krátký telegram, kterým jedna molekula mluví s jinou. Takových telegramů vytváří ACT toxin obrovská množství, čímž dokáže buňku jednak zmást a jednak ji přeprogramovat či umlčet,“ vysvětlil jeden z autorů studie Jakub Novák.

Bakterie je tak schopna ovlivnit zrání bílých krvinek a jejich schopnost stimulovat ostatní bílé krvinky. To jí umožňuje lépe přežívat v napadeném organismu.

„Často tak onemocnění ani nepoznáme. Dokonce i v případě, že se nemoc rozvine, pacient obvykle nemá ani horečku, jak tomu u bakteriálních infekcí bývá,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Šebo.

Podle odborníků jsou černým kašlem a komplikacemi s ním spojenými nejvíce ohroženy děti do jednoho roku. Loni se jich s černým kašlem léčilo 26, kromě čtyř nebyly ještě plně očkované. Většina onemocněla v prvních čtyřech měsících života. Podle odhadů ročně na celém světě onemocní okolo 24 milionů dětí mladších pěti let.

V Česku bylo nemocných s černým kašlem v roce 1956, ještě před zavedením očkování, přes 44 tisíc. Za posledních 50 let bylo nejvíc výskytů v roce 2014, a to přes 2500. Předloni bylo případů této choroby 628. Pravidelně se opakují dvou až pětileté cykly nárůstu a poklesu nemocnosti.

Černý kašel se přenáší kapénkami a způsobuje záchvaty kokrhavého kašle. Novorozence a lidi s nemocemi dýchacího ústrojí ohrožuje na životě. Proti černému kašli se v Česku očkují povinně děti, vakcinaci jim hradí pojišťovny. Takzvaná hexavakcína chrání kojence a batolata, přeočkovávají se předškoláci a od roku 2009 i děti od deseti do 11 let. Dospělým pojišťovny očkování nehradí, podle odborníků by se ale měli očkovat také.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 9 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 10 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 11 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 15 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...