Černý kašel obelstí imunitu, tělo s ním ani nebojuje. Princip teď popsali čeští vědci

Bakterie černého kašle manipulují s imunitou, tělo pak s nemocí ani nezačne bojovat. Nemoc tak často tělo oslabí pro další infekce.

Vyplývá to z práce českých vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, kterou publikovali v časopise Scientific Reports. V Česku je očkování proti černému kašli, který může zvláště děti ohrozit na životě, povinné v rámci takzvané hexavakcíny. Nejvíce případů černého kašle za posledních několik desítek let bylo v Česku v roce 2014, a to přes 2500 lidí.

Podle vědců z Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů je jednou z nejsilnějších zbraní bakterie černého kašle takzvaný adenylát cyklázový toxin (ACT), který manipuluje buňkami, jež jsou součástí bílých krvinek a představují spojení mezi vrozenou a získanou imunitou.

Jakmile tyto buňky pozřou potenciálně nebezpečnou látku, jsou schopny upozornit další typy bílých krvinek a spustit imunitní reakci. Toxin vylučovaný bakterií černého kašle se ale naváže na povrch těchto buněk a začne vyrábět molekuly cyklického adenozin monofosfátu (cAMP).

Zahlcené buňky nestíhají reagovat

„Představit si ji můžeme jako krátký telegram, kterým jedna molekula mluví s jinou. Takových telegramů vytváří ACT toxin obrovská množství, čímž dokáže buňku jednak zmást a jednak ji přeprogramovat či umlčet,“ vysvětlil jeden z autorů studie Jakub Novák.

Bakterie je tak schopna ovlivnit zrání bílých krvinek a jejich schopnost stimulovat ostatní bílé krvinky. To jí umožňuje lépe přežívat v napadeném organismu.

„Často tak onemocnění ani nepoznáme. Dokonce i v případě, že se nemoc rozvine, pacient obvykle nemá ani horečku, jak tomu u bakteriálních infekcí bývá,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Šebo.

Podle odborníků jsou černým kašlem a komplikacemi s ním spojenými nejvíce ohroženy děti do jednoho roku. Loni se jich s černým kašlem léčilo 26, kromě čtyř nebyly ještě plně očkované. Většina onemocněla v prvních čtyřech měsících života. Podle odhadů ročně na celém světě onemocní okolo 24 milionů dětí mladších pěti let.

V Česku bylo nemocných s černým kašlem v roce 1956, ještě před zavedením očkování, přes 44 tisíc. Za posledních 50 let bylo nejvíc výskytů v roce 2014, a to přes 2500. Předloni bylo případů této choroby 628. Pravidelně se opakují dvou až pětileté cykly nárůstu a poklesu nemocnosti.

Černý kašel se přenáší kapénkami a způsobuje záchvaty kokrhavého kašle. Novorozence a lidi s nemocemi dýchacího ústrojí ohrožuje na životě. Proti černému kašli se v Česku očkují povinně děti, vakcinaci jim hradí pojišťovny. Takzvaná hexavakcína chrání kojence a batolata, přeočkovávají se předškoláci a od roku 2009 i děti od deseti do 11 let. Dospělým pojišťovny očkování nehradí, podle odborníků by se ale měli očkovat také.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 10 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 12 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 13 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...