Černý kašel obelstí imunitu, tělo s ním ani nebojuje. Princip teď popsali čeští vědci

Bakterie černého kašle manipulují s imunitou, tělo pak s nemocí ani nezačne bojovat. Nemoc tak často tělo oslabí pro další infekce.

Vyplývá to z práce českých vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, kterou publikovali v časopise Scientific Reports. V Česku je očkování proti černému kašli, který může zvláště děti ohrozit na životě, povinné v rámci takzvané hexavakcíny. Nejvíce případů černého kašle za posledních několik desítek let bylo v Česku v roce 2014, a to přes 2500 lidí.

Podle vědců z Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů je jednou z nejsilnějších zbraní bakterie černého kašle takzvaný adenylát cyklázový toxin (ACT), který manipuluje buňkami, jež jsou součástí bílých krvinek a představují spojení mezi vrozenou a získanou imunitou.

Jakmile tyto buňky pozřou potenciálně nebezpečnou látku, jsou schopny upozornit další typy bílých krvinek a spustit imunitní reakci. Toxin vylučovaný bakterií černého kašle se ale naváže na povrch těchto buněk a začne vyrábět molekuly cyklického adenozin monofosfátu (cAMP).

Zahlcené buňky nestíhají reagovat

„Představit si ji můžeme jako krátký telegram, kterým jedna molekula mluví s jinou. Takových telegramů vytváří ACT toxin obrovská množství, čímž dokáže buňku jednak zmást a jednak ji přeprogramovat či umlčet,“ vysvětlil jeden z autorů studie Jakub Novák.

Bakterie je tak schopna ovlivnit zrání bílých krvinek a jejich schopnost stimulovat ostatní bílé krvinky. To jí umožňuje lépe přežívat v napadeném organismu.

„Často tak onemocnění ani nepoznáme. Dokonce i v případě, že se nemoc rozvine, pacient obvykle nemá ani horečku, jak tomu u bakteriálních infekcí bývá,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Šebo.

Podle odborníků jsou černým kašlem a komplikacemi s ním spojenými nejvíce ohroženy děti do jednoho roku. Loni se jich s černým kašlem léčilo 26, kromě čtyř nebyly ještě plně očkované. Většina onemocněla v prvních čtyřech měsících života. Podle odhadů ročně na celém světě onemocní okolo 24 milionů dětí mladších pěti let.

V Česku bylo nemocných s černým kašlem v roce 1956, ještě před zavedením očkování, přes 44 tisíc. Za posledních 50 let bylo nejvíc výskytů v roce 2014, a to přes 2500. Předloni bylo případů této choroby 628. Pravidelně se opakují dvou až pětileté cykly nárůstu a poklesu nemocnosti.

Černý kašel se přenáší kapénkami a způsobuje záchvaty kokrhavého kašle. Novorozence a lidi s nemocemi dýchacího ústrojí ohrožuje na životě. Proti černému kašli se v Česku očkují povinně děti, vakcinaci jim hradí pojišťovny. Takzvaná hexavakcína chrání kojence a batolata, přeočkovávají se předškoláci a od roku 2009 i děti od deseti do 11 let. Dospělým pojišťovny očkování nehradí, podle odborníků by se ale měli očkovat také.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 6 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...